VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Julínek: Brňanům dlužím ještě hodně vysvětlování

Praha - Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v exkluzivním rozhovoru pro brněnský Deník Rovnost hájí přesun úrazovky a zlobí se na své jihomoravské kolegy z ODS.

13.12.2008 14
SDÍLEJ:

Bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Někteří ho nazývají likvidátorem brněnského zdravotnictví, další ho považují za tuneláře státního majetku. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek za poslední rok stihl dvakrát změnit ředitele Úrazové nemocnice, odvolal šéfa Masarykova onkologického ústavu a ohrozil projekt výstavby Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC. Brněnský rodák si však stojí za svým. „Brnu bych nikdy neublížil,“ tvrdí ministr.

Zákon, který převede brněnskou Úrazovou nemocnici na město, schválil ve čtvrtek Senát. Co se bude dít dál?
Zákon musí v první řadě podepsat prezident. Mezitím se budu činit. Zákon je totiž formulovaný špatně, a podám proto ústavní stížnost.

Co je na něm špatného?
V zákoně o úrazovce neexistuje jasná zábrana, aby město nemohlo její majetek prodat. Píše se v něm sice, že město nesmí nemocnici jako příspěvkovou organizaci prodat, ale příspěvková organizace se prodat nedá. Prodat se dá pouze její majetek, a taková blokace tam není. Kdybych se neozval, pak by mohla už vždycky jakákoliv skupina spiknutých poslanců vzít majetek státu a prodat ho do soukromých rukou.

Jak by měl tedy podle vás zákon vypadat?
Senátorka Liana Janáčková přišla s pozměňovacím návrhem, který do zákona dodává, že se nesmí stát nic s majetkem. Tento návrh předpokládá, že úrazovku začne spravovat město v dubnu příštího roku. Proti takovému zákonu bych nemohl nic říct. Podepsal by ho prezident, a začal by platit.

Co se pak bude dít přímo v nemocnici?
To bude záležet na městě. Podle mě se v současné chvíli situace v nemocnici dost uklidnila. Po nástupu nového ředitele Františka Jimramovského se zaměstnanci konečně dozvěděli, jak to bude vypadat. Mnozí z nich si dokonce domluvili v posledním týdnu práci v Bohunicích. Bohužel řada lékařů si do poslední chvíle myslela, že traumacentrum v úrazovce zůstane. Bývalý ředitel Petr Svoboda jim nic neříkal.

On ale tvrdí, že s ním ministerstvo poslední tři měsíce nebylo vůbec v kontaktu.
To je zajímavé. Ředitele Svobodu jsem odvolal, protože lhal. Víc to komentovat nebudu. To, jak to skončilo, je moje chyba, neměl jsem věřit, že to dotáhne do konce.

Tvrdíte, že traumacentrum v Bohunicích bude špičkové. Jak ale může být nejlepší, když nebude mít ty nejlepší lékaře z úrazovky? Ti přece odmítli do Bohunic odejít.
Traumatým z úrazovky se příliš glorifikuje. Stejně výborní lékaři pracují v bohunické nemocnici. Navíc právě v Bohunicích jsou zvyklí dělat více polytraumat než v Úrazové nemocnici. O tom se ale příliš nemluví.

Je ale pravda, že lékaři z úrazovky v Bohunicích nepracují?
Zatím je jich tam méně. Jak jsem však řekl, v posledním týdnu se situace obrátila k lepšímu. Lékaři se o práci v Bohunicích začali zajímat. Nabídku dostali ale všichni zaměstnanci. Několikrát jsme jim nabízeli k podpisu příslib zaměstnání. Když to nepodepsali, ředitel bohunické nemocnice Roman Kraus to musel začít řešit. Vím, že měl například volné místo údržbáře, ale už nemohl čekat. Tak je obsadil někým jiným.

Jak je možné, že jste lékaře nedokázali přesvědčit, aby přešli do Bohunic?
Lékaři uvěřili odborům a zástupcům města, kteří jim naslibovali hory doly. Divím se, že lékaři nedokáží posoudit perspektivu, kterou jim nové pracoviště v bohunické nemocnici nabízí. Mohli mít stejně placené místo, nemluvě o tom, že v mnohem modernějším a vybavenějším prostředí. Primátor Brna Roman Onderka jim nemůže slíbit nic, ještě ani nemá domluvené smlouvy s pojišťovnami. Mimochodem Onderka jako primátor nemá co dělat ve státní nemocnici. Nemá právo tam nic dojednávat.

Názor hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška, že by měla být v Brně dvě traumacentra, odmítáte. Proč?
Nejsou v tom politické důvody. Odborné rešerše, evropské parametry i ekonomické propočty jasně ukazují, že kraji stačí jedno traumacentrum. Není příjemné rozhodovat, kde traumacentrum zůstane, a kde ho zruším. Ale musel jsem to udělat, abych mohl do těch zbylých center investovat peníze. Navíc jsem s tímto nápadem nezačal já. Už v roce 2005 se komise ministerstva zdravotnictví dohodla na tom, že bude traumacentrum v Bohunicích. Byli to ministryně Milada Emmerová i David Rath, kteří chtěli úrazovku přesunout. Proto se bohunická nemocnice poslední roky modernizuje, připravovala se na nové traumacentrum. Bohužel se z toho stalo politické téma. Naštěstí tento týden to snad pochopil i hejtman Hašek, který oficiálně přijal mé rozhodnutí o přesunu traumacentra.

Dejme tomu, že prezident zákon vetuje a nakonec úrazovka zůstane státu. Jaké jsou vaše další plány?
Je to sice málo pravděpodobné, ale ředitelé Kraus a Jimramovský řeší, jak úrazovka postupně ukončí jednotlivé činnosti. Nemohu ale říct, kdy k tomu dojde. Musí být splněné všechny podmínky a zaměstnanci musí mít práci zajištěnou jinde. Snažili jsme se všechno vyřešit v poklidu. I pacienti mohou být bez obav. Ti, co jsou objednaní v úrazovce na operaci, mohou počítat s termínem, jen se o ně postarají doktoři v Bohunicích.

Co se stane s budovami na Ponávce, když úrazovka skončí?
Objevují se spekulace o tom, že chci úrazovku vytunelovat. To přece nejde, zvlášť u tak mediálně sledované věci, jako je úrazovka. Nejlepší by bylo domy prodat, třeba za miliardu korun. Peníze bych investoval zpět do brněnského zdravotnictví. Kdyby Onderka nebyl politický rétor, ale vyjednavač, mohlo se mít Brno lépe. Za získané peníze by mohlo zaplatit vybavení ICRC nebo postavit novou záchrannou stanici pro kraj. Ale to se zřejmě nestane. Město dostane zchátralé budovy, ve kterých bude muset zajišťovat zdravotní péči a bude muset úrazovku dotovat. A to třeba na úkor jiných investic, opravy silnic nebo nákupu nových tramvají.

Za záchranu úrazovky se v minulém týdnu postavili i lidé z ODS, vaši kolegové. Jak jste to vnímal?
Jsem z toho hodně smutný. Když vystoupila kolegyně Anna Procházková, naši voliči mi psali, čemu tedy mají věřit, jak tomu mají rozumět. Vadí mi, že si hejtman za ČSSD (Michal Hašek – pozn. red.) vynucuje přes koalici zákon v Senátu, kde senátoři musí rozhodovat podle svého svědomí a vědomí. Je smutné, že ODS nemá dostatek hrdosti, aby si v koalici vymezila krajská témata. Úrazová nemocnice přece krajské téma není. A jihomoravská ODS tím podtrhla svou vlastní stranu, která teď navíc vládne. Podtrhla tím i mě, ministra zdravotnictví, a dostala mě do složité situace. Považuji to za silně nekorektní.

Předseda jihomoravské regionální rady ODS Milan Venclík uvedl, že není spokojený s vaší prací na postu místopředsedy rady. Údajně nekomunikujete.
Nabídl jsem jim schůzku. Nemohu se ale snažit pořád. Pokud něco chtějí, mají se mnou jednat. V Brně mě lidé znají, možná bych byl schopen některé věci prezentovat lépe než ostatní lidé z jihomoravské ODS.

Plánujete, že byste opustil křeslo místopředsedy regionální rady ODS?
Spíš zvažuji, že zahájím boj za pravou ODS v Jihomoravském kraji. Patnáct procent získaných hlasů u voleb je málo, ODS má vůči ČSSD vazalský vztah, a to se mi nelíbí. Doufám, že se domluvíme. Pokud ne, budu bojovat na vlastní pěst.

Čeho chcete dosáhnout?
ODS má velký potenciál zejména na městské úrovni. Chtěl bych, abychom se vrátili zpět na brněnskou radnici. A abychom měli silnější postavení v kraji. Musím začít lidem více vysvětlovat.

Vysvětlíte jim i odvolání Rostislava Vyzuly z čela Masarykova onkologického ústavu v červnu? Pro Brno to byl šok.
Odvolat jsem ho musel. Při dojednávání vědeckého laboratorního PET centra s dceřinou společností ČEZu vyjednal cenu nevýhodnou pro stát. Nemohl jsem to podepsat. Vyzula (na fotografii) z toho vyvázl ještě dobře, mohl to být trestný čin. Jiří Vorlíček je ale dobrý nástupce, který dokáže spolupracovat se svatoanenskou nemocnicí i s Bohunicemi. Chceme to společně udělat tak, aby byl Masarykův onkologický ústav skutečně soustředěný hlavně na onkologii. A aby byl nejlepší.

Myslíte, že jste komunikaci s Brnem zanedbal?
Snažil jsem se jezdit často, ale moc to nešlo. Je jasné, že teď to mám v Brně mnohem těžší, protože lidé často všemu nerozumí. Mám Brňanům co vysvětlovat. První kroky byly přelomové, teď už se snad situace zklidní a lidé uvidí, že tvoříme něco nového. Snad se i rozšíří okruh mých příznivců, nebo se možná vrátí ti původní. Chtěl bych, aby lidé pochopili, že v Brně nechci nic ničit, mám to tam rád.

Autor: Nela Maťašeje

13.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
1

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Nejlepší osvěžení? Jízda na obří skluzavce na Kraví hoře, pochvalují si Brňané

Brno /VIDEO/ – Z brněnské Kraví hory se v sobotu rozléhá nadšený výskot. Přestože je venku úmorné horko, davy lidí pospíchají parkem až na vrchol kopce. S nafukovacími kruhy nebo lehátky pod paží se přišli osvěžit na více než tři sta metrů dlouhou vodní skluzavku. V Brně začal druhý ročník akce Slide Czech, která se bude postupně konat ve více než deseti městech v České republice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies