VYBERTE SI REGION

Juránek: Obce vědomě povolily výstavbu domů na trase plánovaných silnic

Jižní Morava - Už tři týdny žije Stanislav Juránek v nejistotě, jestli zůstane ve funkci náměstka jihomoravského hejt-mana i v dalších čtyřech letech. Dosud měl na starosti školství a zažil mohutné protesty proti slučování středních škol. „Okamžik pravdy nastane, když ukážete na určitou školu a řeknete, že právě ona se sloučí. V té chvíli se lidé brání: Naši školu ne, ta je nejlepší na světě," říká Juránek.

4.11.2012 27
SDÍLEJ:

Stanislav Juránek.Foto: DENÍK/ Attila Racek

Bude mít jižní Morava začátkem příštího týdne novou koalici?

Jestli to bude na začátku týdne, to nevím. Se sociálními demokraty stále jednáme.

ČSSD dala tento týden jasně najevo, že dává přednost lidovcům před komunisty. Jak velká je podle vás pravděpodobnost, že se nakonec dohodnete?

Pro mě je to vždycky buď ano, nebo ne. My jsme připravení jít do koalice, sice ne za každých podmínek, ale jsme přesvědčení, že toho pro kraj můžeme hodně udělat.

Našli jste v programech zásadní sporné body?

Pro obě strany je důležitý program, který bude součtem všech dobrých nápadů od so-ciální demokracie a lidovců. Když se toto sjednocení podaří, kraj se posune kupředu. Ty důležité věci jsme už zvládli. Nemáme jako jiné kraje problémy s nemocnicemi nebo integrovanou dopravou. Máme také fungující letiště, o kterém jiné kraje zatím jen přemýšlejí. Nedoplácíme na něj z rozpočtu, a naopak je přínosem pro podnikání a turismus. U integrovaného dopravního systému přemýšlíme o rozšíření do jiných krajů.

Je už jasné, koho lidovci navrhnou na místa náměstků?

Konkrétní jména jsme ještě neschválili, ale pro nás je důležité, aby kompetence dostali na starost lidé, kteří dané oblasti rozumí. Jsme připravení pracovat téměř ve všech oblastech, o kterých kraj rozhoduje. O jménech se budeme bavit, až bude koaliční smlouva těsně před podpisem, protože chceme, aby se v ní přímo objevila.

Nemáte problém s uvolněnými funkcemi pro komunisty?

To není až tolik naše věc, my s komunisty žádnou smlouvu neuzavíráme. Byli jsme připravení, že předseda kontrolního výboru je uvolněný, a že tedy některé posty obsadí. S komunisty programovou shodu nehledáme. Přejeme si, aby se každý člen zastupitelstva vyjadřoval k problémům a přicházel s dobrými nápady. A je jedno, za jakou je tam stranu.

Před volbami vypadali lidovci a sociální demokraté docela jednotně, pak se ale jednání protáhla. Překvapilo vás to?

To je vnitřní záležitost so-ciální demokracie. Když se dívám na celou Českou republiku, tak ČSSD příliš podléhá vábení zleva. My jim dáváme nabídku na spolupráci, která půjde nekomunistickou cestou. Jsme přesvědčení, že je lepší jak na jihu Moravy, tak i ve zbytku krajů.

Před volbami jste oslovovali voliče s nápadem na levné bydlení pro mladé rodiny a důchodce. Jak to bude vypadat v praxi?

Ubytování vytvoříme v nepoužívaných budovách, například tam, kde jsme slučovali školy. Zároveň tím budeme řešit sociální problém starých lidí a mladých rodin.

Kdy začnete stavět první byty?

Hned. Nemůžeme si dovolit pět let temperovat nepoužívanou budovu. Nechceme majetek prodávat, zvláště v této době, kdy to není výhodné. Jako cíl jsme si vytkli tisícovku bytů. Nemáme ale zmapované, kolik se jich dá v budovách najít. Musíme také zvážit, jestli je v daném městě důležitější vytvořit bydlení pro důchodce, nebo pro rodiny.

Stále platí, že máte zájem o problematičtější oblasti z krajských kompetencí?

Jsme na to připravení. Největším problémem v příštím volebním období bude školství. Musíme je udržet na dobré úrovni alespoň čtyři roky, než přijdou silnější ročníky. Střední školy v kraji jsou postavené pro dvacet tisíc dětí a v situaci, kdy jich najednou přijde 9600, je problém, který se navíc bude zhoršovat. Mám v sobě krev lesáků, kteří byli v naší rodině, a ta mi říká, že musíme udělat i nepopulární kroky.

Jako náměstek pro školství jste měl na starosti slučování škol. Očekával jste, že vzbudí tak silné emoce?

Když jsme schvalovali záměr, kolik škol sloučíme a kolik zrušíme tříd třeba osmiletého gymnázia, tak se všichni shodli. Okamžik pravdy nastane, když ukážete na určitou školu a řeknete, že právě ona se sloučí. V té chvíli se lidé brání: Naši školu ne, ta je nejlepší na světě. To je na jedné straně pozitivní, protože lidé na jihu Moravy mají hlubší vztah ke všemu, co v životě vytvořili a čím prošli. Ale je pak velmi obtížné zrušit školu, která je tu třeba 350 let, jejíž absolventi jsou univerzitními profesory nebo mají významné postavení ve společnosti a ve velkých podnicích.

Dalo se protestům proti slučování nějak předejít?

Nedalo. Věděl jsem, že mi to na popularitě nepřidá. Lidem nelze zabránit, aby měli vztah ke své škole. Je to bolavé a můžeme říkat, že je nám to strašně líto, ale nemůžeme připustit, abychom za čtyři roky dopláceli na školství půl miliardy korun. V rozpočtu můžeme rozhodovat asi o pěti miliardách. Pokud bychom desetinu z toho vložili do školství, tak by to kraj zruinovalo. Slučování bylo nutné, i když bylo před volbami a hlasy mi to nepřidalo. Snažíme se, i když to třeba bude v jiné budově než dosud, zachovat všechno vzdělání.

Čeká střední školy ještě podobně výrazná změna jako letos?

Nejrozsáhlejší změnu už máme za sebou. Teď musíme probrat všechny možnosti a hledat co nejlepší využití majetku, který nám zbyl. Musíme dokončit sestěhování a navíc si musíme říct, které budovy tady musí zůstat, protože za čtyři roky bude zase o tři tisíce studentů víc.

Mluvil jste o vylepšování integrovaného systému. Co se kromě návaznosti spojů zlepší?

Ze zkušeností s integrovaným dopravním systémem, že jsme připravení jezdit dál, než jsou hranice kraje. Na Slovensku chceme domluvit minimálně okružní cestu Skalica Holíč Hodonín Strážnice. Zatím to vázne na smlouvách mezi Slovenskou a Českou republikou. Doufám, že se nám překážky podaří odstranit, aby hranice s Trnavským krajem padla. Kraje jsou pro, je otázka, co s tím udělají vlády v Bratislavě a Praze. Paradoxně o dost víc potřebujeme, aby padly hranice s jinými kraji, například Pardubickým. O překračování hranic se pokoušíme i se záchrannou službou, která zajíždí i mimo jižní Moravu, i když to platíme z našeho rozpočtu.

K navazování kontaktů s ostatními kraji dost chybí rychlostní silnice, jejichž stavba se stále odklá-dá. Co pro to kraj může udělat?

Sami si síť silnic nepostavíme. Je to politická záležitost. Je tu nevůle stavět na Moravě silnice ze severu na jih, protože naše závislost na Praze se tím zmenší. Všechny krajské reprezentace musí bojovat alespoň o kousky, o obchvaty měst nebo části brněnského velkého okruhu, které se staví náhodně podle toho, na něž se zrovna podaří sehnat peníze. Z peněz kraje dvacet kilomet-rů dálnice na Vídeň ani R43 na sever nepostavíme. Na druhou stranu říkám, že když se rozšiřuje dálnice D1, tak mnohem lepší cesta je postavit R35 na severu, která je souběžná s D1 a řidiči by ve směru na Ostravu nemuseli jezdit přes nás.

Jih Moravy podle vyjádření stran v zastupitelstvu nejvíce postrádá rychlostní silnice R43, R52 nebo R55.

Pokud se postaví, budeme hospodářsky úplně někde jinde. Díky evropským dotacím si umíme zajistit opravy silnic nižších tříd, například aby se pohodlněji jezdilo z Kyjova do Pohořelic. Ale bez těchto strategických silnic Znojemsko zůstane rozvojovým regionem s nejvyšší nezaměstnaností a stejně tak chybí R55 na Hodonínsku. Tyto dva okresy mají proto jednu z nejvyšších nezaměstnaností v České republice.

Co stavbě strategických silnic brání?

Jediný problém kraje je územní plán, bez kterého silnice nepostavíme. V tuto chvíli jsme znovu na začátku, ale zásady územního rozvoje musí být co nejdříve dotažené do konce. Je to úkol číslo jedna pro toto volební období. Vždycky budeme mít nějaké odpůrce, protože někudy silnice vést musí. Ale není to jen zodpovědnost kraje. Obce měly přistoupit zodpovědně i ke tvorbě vlastního plánu, necháváme jim velkou svobodu, aby si rozhodly, kudy silnice povede. Namalovali jsme jen koridor.

Některé obce argumentují, že na svém území už nyní lidi obtěžuje vysoká hluková zátěž a výstavba rychlostních silnic v plánovaných trasách bude porušovat zákonné limity. Bude vůbec možné plánované silnice postavit bez porušení zákona?

Podívejme se na to s odkrytýma očima. Je tu určité množství aut, která jezdí odněkud někam, a je zapotřebí je tou cestou provést. Všechny trasy jsou řešitelné, i když to je otázka množství peněz. Například část Bosonoh se dá ochránit výsadbou kusu lesa. Musíme si ale uvědomit, že i obce se chovaly nezodpovědně. Připustily výstavbu v plánované trase silnice, i když od druhé světové války věděly, že tam povede. Vlivní lidé, kteří v té výstavbě žijí, jsou nyní největší odpůrci.

Jak se s nimi hodláte dohodnout?

Ve veřejném zájmu si musíme uvědomit, že někde musíme ustoupit. Já se nebudu bránit rozumným nápadům, ale máme tu určitý terén a požadavky a pro mě je nepřijatelné zapomínat, že pokud to necháme ve stávajícím stavu, budeme mít více mrtvých na silnicích, protože doprava se bude zahušťovat. Je to otázka dobré vůle, abychom někudy prošli. Jestliže někde připustili výstavbu, tak ta obec je přímo zodpovědná za to, že silnice tudy stejně povede a výstavba se bude muset zrušit. Jsem pro to, aby majetek od lidí v oblastech se zvýšeným hlukem vykoupili a oni se mohli přestěhovat jinam.

Autor: Petra Kozlanská

4.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies