VYBERTE SI REGION

Juránek: Pomáhá mi víra v Boha. A v jižní Moravu

Brno - (ROZHOVOR) Stanislav Juránek bude již potřetí bojovat o to, aby se stal hejtmanem. Průzkumy KDU–ČSL příliš šancí na vítězství nedávají. Hejtman chce proto bojovat o každý hlas.

12.10.2008
SDÍLEJ:

Stanislav Juránek.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Je jediným lidoveckým hejtmanem v České republice. Své křeslo navíc v krajských volbách už jednou uhájil, když KDU–ČSL porazila ODS o pouhých 1025 hlasů. A Stanislav Juránek chce vést Jihomoravský kraj i po volbách, které budou příští týden. Podle průzkumů však skončí lidovci až za ČSSD a ODS. „Budeme bojovat o každý hlas až do konce. A i kdybych post hejtmana nezískal, mám svou původní profesi lesáka. Takže mám kam jít,“ vzkazuje v nadsázce Juránek.

Jihomoravský kraj vedete už osm let. Co se vám za tu dobu podařilo?
Jsem hrdý na celý kraj, protože jsem ho pomáhal od počátku vytvářet. Cítím ho jako své dítě, které rostlo od nulového rozpočtu v roce 2000 až po téměř čtrnáctimiliardový v letošním roce. Takže k tomu mám osobnější přístup, než bývá v politice obvyklé.

Buďte konkrétní: Co považujete za svůj největší úspěch?
Podařilo se nám několik věcí, které jsou nad rámec kraje. Například to, že jsme dostali pod svou kontrolu letiště v brněnských Tuřanech a máme vlastní vzdušný přístav. Dopad toho byl mnohem větší, než jsme očekávali. Rozvoj letiště pomohl snížit nezaměstnanost a zvýšil turistický ruch.

Je naopak něco, co jste za osm let nedotáhl do konce?
Nepodařilo se nám ve spolupráci se státem vyřešit financování škol. Stávající dvojkolejnost rozvoj školství brzdí a je nutné to řešit. A to dvěma cestami. Buď všechny školy přejdou zpět pod stát, nebo se svěří kraji, nic mezi tím být nemůže. Usilujeme o řešení už osm let. Ale marně.

Jste jediný lidovecký hejtman a zároveň místopředseda strany. Podle některých zdrojů máte v KDU–ČSL velký vliv.
Řekl bych, že postavení ve všech stranách mají silnější ti, kteří jsou v Praze a mohou každý den ovlivňovat pražskou politiku. Lidé, kteří jsou v parlamentu nebo ve vládě. Jejich rozhodování je příliš daleko na to, abychom ho mohli v jednotlivých krocích nějak ovlivňovat.

O vašem postavení ve straně ale svědčí také to, že se vaše jméno už několikrát skloňovalo v souvislosti s postem šéfa strany. Naposledy například po nuceném odstoupení Miroslava Kalouska po parlamentních volbách před dvěma lety. Máte ambice vést KDU–ČSL?
Teď nemám vůbec myšlenky hledat cestu do Prahy. Dávám přednost tomu, abych pracoval třeba i na méně významném postu v Jihomoravském kraji. Současná doba dává neopakovatelnou šanci získat velké peníze od Evropské unie, za které se dá pro lidi udělat mnohem víc než v kterémkoliv jiném volebním období. Svou budoucnost proto vidím přednostně na jižní Moravě. Nehledě na to, že v Praze nemám zázemí.

Přesto, jak byste se rozhodl, kdyby nabídka odejít do hlavního města přišla?
Ona už přišla. Nabídli mi, abych kandidoval do Senátu. Rozhodl jsem se však, že budu znovu usilovat o post hejtmana Jihomoravského kraje. Do Prahy opravdu nesměřuji. Doma jsem na jižní Moravě.

Vedete tady krajskou kandidátku KDU–ČSL. S jakým výsledkem budete spokojený?
Naším stylem je bojovat do poslední chvíle o každý hlas. Minulá kampaň ukázala, že je to správné rozhodnutí. Protože hlasy, které jsme získali v posledních hodinách voleb, nakonec rozhodly, že jsme těsně vyhráli. Nemyslíme si, že máme volby vyhrané, a proto usilujeme o každý hlas zvlášť. Pevně věřím, že se nám ten boj podaří vybojovat jako minule a znovu říkám, že i vítězství o jediný hlas je vítězství.

V tom se nelišíte od svých soupeřů. I oni věří, že uspějí nejlépe. Pojďme tedy k povolebnímu vyjednávání budoucí koalice. Co všechno jste ochoten udělat pro to, abyste se stal hejtmanem i potřetí?
Především musím říct, že si vážím shody, ke které jsme se v tomto volebním období dopracovali. Svědčí o tom i to, že se k návrhu rozpočtu na letošní rok přihlásily čtyři z pěti politických stran a při hlasování ho podpořilo dvaašedesát zastupitelů z pětašedesáti. Myslím si proto, že je důležité spolupracovat s každým, kdo chce pracovat pro Jihomoravský kraj. Mým cílem je, aby dostali prostor všichni zastupitelé, kteří chtějí pro jižní Moravu něco udělat.

Buďte prosím konkrétní. S kým si dokážete představit koalici a s kým naopak ne?
Dokáži si představit spolupráci s konkrétními zastupiteli a pokud jde o koalice, tak si v žádném případně neumím představit koalici s komunisty. Ale spolupráci na tom, který most se postaví nebo která silnice opraví, si s nimi představit umím.

Co budete dělat, když svůj post neobhájíte?
Vždy, když se hlásím do nových voleb, mluvím o tom se svou ženou. Kdyby mi ona a moje rodina nedali první hlas, tak bych do toho ani nešel. Její hlas jsem dostal, což je důležitá podmínka pro to, abych vůbec kandidoval. Manželka mi u toho vždy říká jednu strašně krásnou věc. Že pořád nezapomněla, že si vzala lesáka a ne hejtmana. To mě vždy potěší, protože si uvědomím, že mám svou profesi a mám kam jít.

Byl jste už někdy politikou tak znechucený, že jste přemýšlel o odchodu?
Co se týká celostátní politiky, tak jsem se zklamal v mnoha věcech. Pokud jde o záležitosti našeho kraje, tak mám pocit, že u zastupitelů tu převládá snaha pomáhat kraji a ne stranická příslušnost.

Mluvíte o zklamání celostátní politikou. Zkusme to zase konkrétně.
Jako kraj jsme přišli se čtrnácti návrhy pozměňovacích zákonů a uspěli jsme jen s těmi slavnými špačky, kdy vinaři získali lepší možnost bránit se těmto škůdcům na vinicích. To je jediný návrh zákona, který nám prošel. Ze čtrnácti je to dost málo. V Praze nejsou naše návrhy rovnoprávné s návrhy ostatních zákonodárců. Zákonodárnou iniciativu tak máme pouze na papíře. To je jedna z věcí, která mě roztrpčuje.

Není spíš chyba v tom, že vedení kraje neumí za své zájmy správně lobbovat?
Určitě ne. Několikrát jsem se setkal s poslanci za jižní Moravu a mohu říct, že tam lobbing v klíčových věcech funguje, a že se opravdu snaží. Nicméně v současné situaci, kdy je každé rozhodování v poslanecké sněmovně vázáno stoprocentní stranickou poslušností, se zájmy krajů vytrácejí.

Kritici vám vyčítají vaši „bezpostojovost“. Že se nikdy nedokážete jasně vyjádřit a čekáte vždy až na poslední chvíli.
Myslím si, že jasný postoj vždy mám, jen ho nedávám najevo tak hlasitě jako jiní.

Proč jste se tedy nikdy jasně nevyjádřil například k chystanému přesunu brněnské Úrazové nemocnice?
Ale já se vyjádřil jako jeden z prvních už v červnu minulého roku a od té doby se mé stanovisko nezměnilo. Bavili jsme se o tom i na tripartitě, kde jsou zástupci zaměstnavatelů, odborů i představitelů kraje. Shodli jsme se na řešení, které hájím dodnes a na kterém trvám. Přesun může být, ale jen do jedné budovy a musí zůstat jeden tým lidí.

Nedávno jste se setkal přímo se zaměstnanci Úrazové nemocnice. Spousta se jich pak ptala, proč jste za nimi vlastně chodil. Můžete jim to vysvětlit aspoň dodatečně prostřednictvím Deníku Rovnost?
Je to zcela jasné a prosté. Měli představu, že jsem proti Úrazové nemocnici. Znovu jsem jim proto řekl své stanovisko. Setkal jsem se s nimi jako první už loni a řekl, že budu hájit zájmy nemocnice. Považoval jsem proto za důležité říct jim po roce, že jsem stále na jejich straně.

Mezi zaměstnanci však panuje značná nejistota. Ministerstvo zdravotnictví stále odsouvá termín přesunu a nikdo přesně neví, kdy to nakonec bude. I na to si vám zaměstnanci stěžovali.
První termín byl dokonce srpen 2007, takže se posouvají. To považuji za nešťastné, protože může dojít k tomu, že se špičkový tým rozpadne.

Dokážete si vůbec jako šéf kraje představit fungování jihomoravského zdravotnictví bez traumatýmu z Úrazovky?
Bez funkčního traumatýmu, za který nepovažuji jen těch pětapadesát lidí, ale i návazný personál, si fungování jihomoravského zdravotnictví představit nedovedu. Ten tým zhruba dvě stě padesáti lidí je neopakovatelný. Funguje jinak než v ostatních nemocnicích, protože je víceoborový. Díky tomu pomáhá zachraňovat životy a zdraví lidí lépe než jiné úrazové týmy v republice. Je to poklad, o který musíme bojovat.

Funkce hejtmana Jihomoravského kraje je časově velmi náročná. Máte čas na koníčky?
Od té doby, co jsem se stal hejtmanem, tak pro mě neexistuje sobota, kdy bych nevyjel do kraje. Neděle jsem se pak snažil uchránit pro rodinu. Zbyly mi proto už jen dva hlavní koníčky. Rád běhám a potřebuji to ke svému životu, takže součástí mého každodenního programu je i běh. Tou druhou věcí jsou kulturní akce, koncerty vážné hudby nebo folku či country. Ty mám velmi rád a při výjezdech dávám přednost akcím, kde se mohu takto zapojit. Rád tancuji, takže mě lidé najdou hlavně tam, kde se tancuje a zpívá.
A také běhá.

Jste věřící. Co pro vás víra znamená? Jak ovlivňuje váš život?
Svou víru jsem našel v pubertě, v těžké době za komunistů. Myslím si, že mi pomáhá udržet jasný směr v životě. Pomáhá mi také v těžkých obdobích života. Být věřícím je na jižní Moravě jednoduché, protože tu má křesťanství hluboké kořeny. Kromě víry v Boha mám také víru v jižní Moravu. Některým lidem se víra v Boha vytratila, ale v jižní Moravu stále věří a starají se o ni. Přál bych si, aby takových lidí bylo co nejvíce.

Autor: Filip Sušanka

12.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

O Seniorbus je enormní zájem. Na jízdu lidé čekají i šest týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským seniorům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti stovek lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Učí děti zpívat, celému souboru ušila kroje

Bílovice nad Svitavou - Osmnáctým rokem zpívají děti koledy ve folklorním souboru Bystrouška pod vedením Bohuslavy Hamákové. Letos se zpěvem a tancem připojí k akci Česko zpívá koledy pořádané Deníkem po celé republice. Společně s pěveckým sborem Bach a divadelním spolkem Bota rozezní Bystrouška své hlasy v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku potřetí.

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies