VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Juránek: Začínáme od nuly. A bude nás to stát peníze

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek sklidil kritiku kvůli plánu omezit některá víceletá gymnázia. "Stanislave Juránku, předložte jasná kritéria vašeho výběru. Proč je nutné omezit školy, o které je zájem? Kde je koncepce? Pokud argumenty nemáte, vyvoďte osobní odpovědnost. A odstupte."

6.2.2011 18
SDÍLEJ:

Náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Tyto věty minulý týden napsal do diskuzního fóra čtenářů Deníku Rovnost jeden z učitelů, které rozhořčilo usnesení krajských radních zrušit místa pro víc než tři stovky studentů na jedenácti osmiletých gymnáziích jižní Moravy.

Rozhodnutí vyvolalo mimořádně nepříznivou odezvu a kraj je po pár dnech vzal zpět. „Jenže bylo správné,“ trvá na svém náměstek jihomoravského hejtmana Juránek, který má oblast školství na starosti.

Pod petice za zachování osmiletých gymnázií se za pár dní podepsaly tisíce lidí. Počítal jste s tak bouřlivou reakcí?
Omezení chodu jakékoliv školy se dotkne mnoha lidí. Buďto v ní studují či kdysi studovali. Nebo do ní chtějí zapsat své děti. Takže je pochopitelné, že na prvním místě vždycky nastoupí emoce, nikoliv chladná rozvaha. S tím se počítat musí. Tím více, že jsme udělali rozhodnutí na poslední chvíli. Důvodem byl tlak z ministerstva školství. Jinak bychom materiál předložili k debatě až na školní rok 2012 až 2013.

Takže jednání o změnách ve školství na jihu Moravy jste opravdu chtěli spustit až později?
Ano, počítalo se s tím, že debata začne 1. února letošního roku.

A teprve tehdy byste s řediteli škol začal jednat o tom, co se chystá?
Ono to tak nyní i bude, protože jsme rozhodnutí pozastavili. Jsme vlastně v původní pozici. Začínáme od nuly debatu o tom, co bude s osmiletými gymnázii. A nejen s nimi, ale i s dalšími školskými zařízeními kraje. Důvod, proč jsme ji chtěli otevřít rychleji, byly informace z ministerstva školství. To se rozhodlo výrazně snížit částku, kterou na přímé vzdělávání přispívá.

Kolik peněz ministerstvo kraji ubere?
Jen letos dostaneme o 238 milionů korun méně než loni. A pokud jde o peníze, máme teď jedinou jistotu: že od příštího roku bude deficit ještě výrazně vyšší.

Podle kuloárů šlo ale spíš o to, že reforma školství v kraji potřeba je už dlouho. Zpoždění nabrala proto, že nebyla politická vůle dělat nepopulární rozhodnutí před volbami.
To se musíte zeptat jiných, já tu sedím od září.

Jak dlouho se reforma připravuje?
Pracuje se na ní prakticky už od dob, kdy jsem byl hejtmanem. Také jsme už spoustu změn provedli, vždyť na začátku jsme měli víc než 270 škol a školských zařízení. Teď jich je 212. První velká reforma přišla před šesti lety a teď je potřeba další. A nejen kvůli tomu, že máme méně peněz. Druhý důvod je výrazný pokles počtu dětí ve třídách. Všechny střední školy, které v kraji před šesti lety zůstaly, jsou v podstatě dobré. Jenže nemáme žáky, kteří by je naplnili. A tak je zapotřebí zpřísnit kritéria.

Právě kvůli tomu jste sklidili také nejvíc kritiky. Podle jakých kritérií jste zvolili školy, u kterých k redukci mělo dojít? Mnohé z nich, například gymnázium ve Šlapanicích na Brněnsku, argumentují velkým zájmem dětí a výbornými výsledky.
Tak předně si musíte uvědomit, že ne všechna gymnázia, kterých se omezení týkalo, měla tímto způsobem skutečně zaniknout. Zrovna v případě šlapanického gymnázia, které má osmiletý studijní cyklus a v každém ročníku jednu třídu, nám šlo o přípravu na transformaci. Škola se měla proměnit na klasické čtyřleté gymnázium. A to se dvěma třídami v ročníku. Namísto třiceti absolventů by ji tak ročně opustilo šedesát lidí připravených na vysokoškolské studium.

A věděli o tomto záměru i ředitelé těchto škol?
Ano, a věděli to dlouho.

Jenže v podstatě všichni teď tvrdí, že rozhodnutí kraje bylo náhlé a neočekávané.
Šlo nám pouze o to, abychom reformu školství o rok urychlili. Že jsou změny v síti středních škol nutné, ale rozhodně není žádná novinka. A je zákonité, že musí začít omezováním počtu žáků osmiletých gymnázií, kde jsou studenti nejmladší a kde se tím pádem výsledky projeví za nejdelší dobu. Pak přijde na řadu také šestileté studium. Víceletá gymnázia mají být výběrové školy. Dětí na základkách ale ubývá a jejich šance dostat se na gymnázium jsou stále lepší. Na odborné školy, které jsou pro žáky často méně atraktivní, tak po deváté třídě odchází stále menší počet studentů.

To ale pořád nevysvětluje, podle čeho jste rozhodovali, na kterých gymnáziích míst ubude.
Kritéria jsou jasná. Na prvním místě je to umístění školy v regionu. To znamená, že jsme brali v úvahu dobré dojezdové vzdálenosti z různých míst kraje. Na druhém místě byla kvalita školy. Problém je samozřejmě v tom, že kvalitativní ukazatele jsou jasně dané jen v některých oblastech. Nějaké jednoduché srovnání neexistuje. Mohla by jej poskytnout například povinná zkouška z matematiky, na tom ale teprve ministerstvo pracuje.

Takže čeho jste se při hodnocení kvality drželi?
Použili jsme všechny dostupné informace, včetně údajů z inspekce. Ale také výsledků v olympiádách a podobných aktivitách. Mezi kritéria kvality patří také počet tříd, které na škole jsou. To má vliv na kvalitu učitelů.

Jak to?
Je velký rozdíl, jestli má pedagog v ročníku dvě, anebo pouze jednu třídu. Musí totiž mít nějaký úvazek. A když ho nemá na jedné škole, pak musí učit ještě jinde. Nebo mít ještě i jinou aprobaci. A platí, že kvalita výuky jde v případě takových komplikací dolů.

Seznámili jste s těmito požadavky na kvalitu školy všechny ředitele dotčených gymnázií?
Každoroční výsledky hodnocení kraje mají všechny střední školy průběžně k dispozici.

Opoziční občanští demokraté vám nicméně vytkli, že usnesení o zrušení víceletých gymnázií neprošlo připomínkovým řízením v příslušné komisi krajské rady ani v daném výboru zastupitelstva. Stěžují si také na to, že kvůli hektickému průběhu hlasování neměli šanci se s materiálem blíž seznámit.
Rozhodnutí, které jsme na radě přijali, jsme udělali pod tlakem informací z ministerstva školství. Takže skutečně bylo mimořádně rychlé. Nepříjemné to ale bylo hlavně pro ředitele škol. Každému z nich jsem nicméně situaci osobně vysvětlil ještě předtím, než rozhodnutí padlo. O tom, k jakému rozhodnutí může dojít, věděli i další ředitelé škol. A po tom, co se od té doby stalo, v září stejně nedojde k žádné změně. Vracíme se k původnímu plánu. A budeme změny ve školství od nuly projednávat nejen s opozicí, ale i s obcemi a především v každé škole.

Kdy diskuze začne?
Začala už prvního února. Od té chvíle mám nějakou debatu na toto téma v podstatě každý den.

Nebylo by lepší, kdyby kraj od původního plánu vůbec neustupoval? Situace si stejně vynutila, abyste se k němu vrátili.
Kdyby se podařilo dosáhnout urychlení a kdyby omezení osmiletých gymnázií lidé akceptovali teď, posunuli bychom se o rok ve vývoji. To se ale nestalo. Dopad škrtů na krajský rozpočet v příštím roce tak bude ještě větší, než jsme čekali. A reforma, která je na počet žáků v osmiletých gymnáziích navázaná, se posune.

Nezazlíváte hejtmanovi, že do toho vstoupil a tlaku se poddal? A v pondělí vydal rozhodnutí o pozastavení původního usnesení radních.
Nezazlívám. Společně jsme rozhodli o tom, že půjdeme touto cestou. Společně jsme pak rozhodli o tom, že se vrátíme k původnímu záměru.

Jaké změny ve školství tedy plánujete uskutečnit?
Než to vysvětlím, musím připomenout ještě jedno kritérium, které jsme při rozhodování o rušení míst zohledňovali. A to kritérium ekonomické. Z jedenácti gymnázií, kde jsme chtěli zrušit třídu, je bezesporu nejkvalitnější Gymnázium Terezy Novákové v brněnských Řečkovicích. Přesto i tuto školu čeká minimálně omezení. Sídlí totiž v prostorách, které kraji nepatří. Takže jednak platíme nájem, jednak do školy musíme i investovat. Podobné je to ale i v řadě dalších středních škol v kraji. A dětí v jejich třídách přitom ubývá. Sestěhováním těchto škol bychom mohli uspořit až jedenadvacet budov v kraji.

Znáte už jména některých škol, kterých se sloučení bude týkat?
Momentálně není platný žádný konkrétní seznam, máme jen různé varianty návrhů, o kterých chceme diskutovat.

Budou se tyto změny týkat i jiných školských zařízení ve správě kraje než středních škol?
Ano, půjde o všechna školská zařízení. Počkat může snad pouze reforma základních uměleckých škol, které jednak z určité části rodiče dětí platí. Hlavně ale znamenají hodně pro prevenci kriminality mládeže.

Je nějaký časový horizont, dokdy se změny musí uskutečnit?
Co se neuskuteční do dvou let, bude znamenat tak velkou zátěž, že školy začnou z ekonomických důvodů stejně zanikat samy.

Proč se to nemůže stát přirozeným způsobem?
Protože tak zaniknou především odborné školy. Děti totiž pořád preferují školy gymnaziálního typu. Byť po absolventech mnohých učebních oborů je velká poptávka a jsou na trhu potřeba. Když to shrnu – v některých případech reforma skutečně počítá s rušením škol, někde s jejich přestěhováním a někde jde jenom o zkrácení studia na čtyřletý cyklus. To se nám v první fázi nepodařilo lidem vysvětlit. Diskuze nás tedy čeká teď.

Mezi studenty a učiteli některých škol teď ale panuje hodně rozjitřená atmosféra. Někteří vás vyzývají k odchodu. Nebyl jste v posledních dnech na vahách, zda opravdu nerezignujete?
Za prvé nikdy to nebylo jen moje rozhodnutí, rozhodovala vždy celá krajská koalice. Nicméně kdybych nebyl připravený nést taková rizika, nic bych v politice neudělal. O rezignaci jsem neuvažoval, naopak chci tuto obtížnou etapu práce dokončit. Je totiž blízká mé profesi. Pořád jsem na prvním místě lesák, který je zvyklý sázet stromy. A vím, že až dostatečně vyrostou, já už u toho nebudu. U školství to je podobné. Běh na dlouhou trať.

Autor: Lucie Hrabcová

6.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Slezský FC Opava - FC Zbrojovka Brno 2:1
AKTUALIZOVÁNO
1 61

Zavadil zůstal na tribuně a Zbrojovka bez něj zklamala, v poháru končí

Brno dům ulice Vranovská č.p. 22
3 10

Na chodbách jim vadí lidská moč a výkaly. Obyvatelé domu si stěžují

Odpadky vedle onkologie? Absurdní, tvrdí ředitel ústavu

Brno - Na nový parkovací dům čekají lékaři, návštěvníci a pacienti Masarykova onkologického ústavu zoufale. Kromě něj ale u zařízení může vyrůst také sběrné středisko odpadu. Radní Brna se v úterý rozhodli nechat tuto možnost prověřit úředníky.

Muž, co bojoval proti šmejdům: Někdo mi zapálil auto, tak jsem raději skončil

Brno /ROZHOVOR/ - Výhrůžné zprávy, rozbité okno nebo zapálené auto. Podobná překvapení zpestřují od Nového roku život Brňana Víta Kalvody. Muže, který se až do letoška věnoval boji proti takzvaným finančním šmejdům, kteří své klienty díky poplatkům připravují o peníze. O problematice natočil i dokument. „Čekal jsem, že to bude studentský šuplíkový film," říká Kalvoda. Netušil, že dokument bude oblíbený a vzbudí pozornost kritizovaných firem.

OBRAZEM: Dětské zboží? Lidé ho vybírali na veletrhu ProDítě

Brno – Petra Moučková s přítelem čekají první dítě. „Vybíráme právě kočárek a tady na veletrhu jich je docela dost. Možná tu jeden i koupíme," vysvětlila Moučková, proč na veletrh ProDítě přišla.

Z kolejí nás vystěhují příliš brzy, stěžují si studenti

Brno /FOTOGALERIE/ – Pro Brňany prestiž, pro některé vysokoškoláky starost o střechu nad hlavou. Kvůli červnové Olympiádě dětí a mládeže přijede do Brna téměř 4700 sportovců, kterým nabízí ubytování koleje Vysokého učení technického. Své pokoje tak někteří studenti musí opustit dříve. Vedení univerzity však potvrdilo, že drtivou většinu z nich olympiáda neovlivní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies