VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kněz Rozkydal: Šťastná bude žena, kterou si jednou vezmu

Rakvice - Jedni ho plácají po ramenou, další naopak posílají do horoucích pekel. Farář z Rakvic na Břeclavsku Vít Rozkydal řekl nahlas to, co si myslí řada mladších katolických kněží: Že osamocený život v celibátu je proti Bohu. A dokonce jde ještě dál – rozhodl se nadobro svléknout kněžský oděv.

31.8.2008 2
SDÍLEJ:

Vít Rozkydal "v civilu".Foto: www.fotogalerie.farnostprotivanov.com

V Rakvicích se o něm povídá, že si našel ženu a občas si přihne dobrého vína o trochu víc, než by se slušelo. Osmatřicetiletý kněz to odmítá. Podle něj jsou to jen hloupé klepy. O revolučním kroku rakvického faráře již Deník Rovnost informoval, teď duchovní poskytl Rovnosti rozhovor.

Je pravda, že se chcete vzdát svého kněžského poslání a opustit církevní úřad?
Ano, je to tak. Opravdu chci z církevní služby odejít. Už jsem se rozhodl. Dokonce jsem o tom mluvil s generálním vikářem diecéze v Brně. Žádost o uvolnění mám napsanou, čeká v mém počítači. V nejbližší době ji pošlu na patřičná místa. Pravděpodobně v září, jen co se dohodnu na podrobnostech s brněnským biskupem.

Jaký máte k odchodu důvod? V Rakvicích se povídá, že jste si našel družku.
To je nesmysl. Žádná žena v tom není, to bych chtěl zdůraznit. Prostě už dál nemůžu sedět na dvou židlích. Už dobrých sedm, možná osm let zvažuji, že toho nechám. Hlavním důvodem je pocit osamění, který na mě s postupujícím časem doléhá stále silněji. V Rakvicích jsem navíc našel zázemí, které mi vyhovuje. Jsem tam spokojený. Proto chci z církevních služeb odejít a založit rodinu.

Takže nějaká blízká žena přece jen existuje?
Ne, ještě jednou říkám, že neexistuje. Žádnou přítelkyni nemám. Věřím ale, že příležitost se najde. Chci prostě žít jako všichni ostatní, nechci být sám. Jedna paní mi dokonce řekla, že šťastná bude žena, kterou si jednou vezmu.

Kdo tedy šíří zprávy o tom, že v domku, který jste si pronajal, nežijete sám?
Tak to opravdu nevím. V každé farnosti, ve které jsem doposud působil, jsem měl podle některých tamních farníků hned několik žen. Tři i čtyři. Znáte to, stačí, když někdo dvakrát zazvoní na faru a už se mnou chodí. Jsou to ale jenom klepy. O čem jiném by se lidé bavili, než kdo s kým a podobně.

Nevadí vám, že když odejdete z církevních služeb a založíte rodinu, jak plánujete, porušíte tím slib doživotního celibátu, který jste dal?
Co myslíte, že je lepší: Poslouchat lidi, nebo Boha? Chci jít za tím, co se píše v Písmu svatém. Každý, kdo má doma Bibli, si to ostatně může sám přečíst. Ve Starém zákoně ani nikde jinde jsem nenašel jedinou zmínku o tom, že je dobré, aby byl člověk sám. Spíš obráceně. Písmo také říká, že člověk je muž a žena. A já jsem člověkem.

Když jste skládal kněžský slib, což není zase tak dávno, tak jste si tyto věci neuvědomoval?
Ne, ani jsem o nich neuvažoval. Vlastně jsem si kněžský život v osamění vůbec nedokázal představit. Jako budoucí kněz jsem byl navíc v jakési euforii. Realita se ale ukázala být jiná, než jsem si představoval. Než se mi otevřely oči, chvíli to trvalo. Stále chci sloužit lidem a pomáhat jim, jen na jiné úrovni.

Co vlastně chcete dělat? Čím se budete živit?
Ještě nevím. Uvidím, co by mě bavilo. Teď o tom hodně uvažuji. Zpočátku asi vezmu jakoukoliv práci, která se naskytne. Třeba půjdu někam kopat výkopy, je mi to celkem jedno. Prostě potřebuji nějaký příjem. Problém je v tom, že dnes mají přednost lidé, kteří už se mohou opřít o nějakou praxi. A já s vystudovaným kněžstvím a devítiletou praxí faráře asi jen těžko někde uspěji.

Zůstanete v Rakvicích? Anebo se raději odstěhujete někam, kde vás nikdo nezná, a začnete tam úplně nový život?
Chtěl bych zůstat v Rakvicích. Mám rád folklor, ten nikde na severu nenajdu. Pocházím z jižní Moravy, jsem zvyklý na letní horka a v Rakvicích je mi dobře. Našel jsem tam lidi, kteří mi rozumějí. Navíc mě hodně baví skákat kolem vinohradu. Už mám dokonce jeden vlastní. Šest let jsem studoval teologii, ale s odstupem času zjišťuji, že třeba jako zemědělský inženýr bych byl asi spokojenější.

Někteří lidé říkají, že kromě vinohradu máte rád i dobré víno.
Ano, rád víno koštuji, to nepopírám. Bez toho se dobré víno dělat nenaučíte, to ví každý vinař. Takže se napiji, ale nijak to nepřeháním.

Zlí jazykové také tvrdí, že do rakvické farnosti se chodí za trest. Co jste provedl?
V Rakvicích rozhodně za trest nejsem. Vůbec bych netvrdil, že jsou farnosti někomu takto přidělovány. Je to nesmysl, nedá se to takhle brát. Některý kněz to tak sice může opravdu cítit, ale jinému naopak pohraničí vyhovuje a jde tam rád.

Vaším předchůdcem byl Vojtěch Protivínský, který proslul tím, že mu za kampaň proti komunistické kandidátce do senátu hrozil soud. Setkali jste se spolu?
Známe se již od semináře. Občas jsme se i navštěvovali. Naposledy to bylo na rakvických hodech. O svém odchodu z řad kněží jsem s ním ale nemluvil.

Rozmyslel byste si své rozhodnutí odejít z kněžské služby, kdybyste se jako farář mohl oženit a s rodinou obhospodařoval vinohrad?
Jistě, to bych zůstal. A rád. Umím si představit farnost, kde má farář ženu a děti. V neděli se sejde s farníky, poradí jim a pomůže tomu, kdo o to stojí. Tak to kdysi fungovalo. Existovaly jáhenky, které byly něco jako kněží. Sloužily mše svaté i zpovídaly.

Co na vaše názory, které jsou v rozporu s oficiálním stanoviskem církve, říkají farníci?
Někteří mě podporují. Ale existují i takoví, kteří jsou zásadně proti. Člověk, který dodnes nedokázal myšlenkově vykročit z doby baroka, sňatky duchovních odmítá. Každý jde svou vlastní cestou. Se současnými poměry se ale nemohu ztotožnit, cítím to jinak. A znám několik dalších kněží, kteří uvažují podobně.

Starosta, ředitel školy a farář. To byly na vesnici vždy nejváženější osoby. Neobáváte se, že svým odchodem z farnosti tuto letitou rovnováhu narušíte?
Ne, už se to dávno posunulo do úplně jiné polohy. Kněz už není mocipán, ty doby jsou nenávratně pryč. Žádný pán velkomožný, jak se říkávalo na Slovensku. A je to tak jen dobře. Kněz má dnes výhodu pouze v tom, že vysluhuje svátosti. Jinak je ale v současné společnosti na stejné úrovni s ostatními, rozdíly se už dávno smazaly.

Autor: Michal Šupálek

31.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Vandalství, nebo klukovina? Děti skákaly po hrobech

První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Brno – Zbrusu nových prostor se dočkali pacienti Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ústav před pár dny slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení. Přestavbu dokončil loni v prosinci.

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies