VYBERTE SI REGION

Kobza: Změna územního plánu pro vlastní stavby? Naivní představa

Brno /ROZHOVOR/ - Architekt Radoslav Kobza je generální ředitel firmy Arch.Design, která stojí za řadou významných brněnských staveb, ale také za přípravou územního plánu města. K dokumentu, který plánuje budoucí rozvoj Brna přišlo asi 2 700 připomínek, se kterými se Arch.Design v současnosti vypořádává. Kritické hlasy, které tvrdí, že si firma chystá půdu pro vlastní stavby odmítá.  

24.6.2012 5
SDÍLEJ:

Architekt Radoslav Kobza je generální ředitel firmy Arch.Design, která stojí za řadou významných brněnských staveb, ale také za přípravou územního plánu města. Foto: DENÍK/Attila Racek

BrnoArchitekti Radoslav Kobza a Jaroslav Dokoupil dostali před časem od Stavovského soudu České komory architektů pokutu a tříletý zákaz soutěžit o veřejné zakázky. Rozsudek není pravomocný, protože se oba odvolali. „Výkladu komory o možném střetu zájmů nerozumíme. Z právního hlediska je těžko pochopitelné, jak máme předcházet něčemu, k čemu nedošlo," říká Kobza.

Co pro vaši firmu znamená, že jste od stavovského soudu dostali tříletý zákaz účasti v soutěžích o veřejné zakázky?

Činnost společnosti to neohrozí. V Arch.Designu pracuje řada autorizovaných architektů a inženýrů, kteří plní při výběrových řízeních roli zodpovědných zástupců. Firma se tak může účastnit zakázek bez omezení. Já s Dokoupilem svou autorizaci do soutěží přikládáme pouze výjimečně.

Proč tedy trest směřoval na vás dva?

Komora to vysvětlila tím, že jako jednatelé společnosti zodpovídáme za její činnost. Přitom jsme se vůbec nepodíleli na práci na studii, kterou vypracovali naši architekti. I pro naše právníky je proto obtížně pochopitelné, proč se komora architektů soustředila na nás. Ať už ale byl k zodpovědnosti volán kdokoli, stojíme si za tím, že rozhodnutí není správné.

Architekt Radoslav Kobza je generální ředitel firmy Arch.Design, která stojí za řadou významných brněnských staveb, ale také za přípravou územního plánu města.

Proč podle vás komora nemá pravdu?

V zásadě jde o to, že paragraf profesního a etického řádu, na kterém stavovský soud odůvodnění postavil, říká: „Architekt se vyvaruje situace, při které by při výkonu správní odborné činnosti rozhodoval ve věci, k níž sám pro klienta vypracoval příslušné dokumenty nebo posudek." My si myslíme, že to platí hlavně pro architekty pracující na úřadech nebo u orgánů samosprávy, kde mají rozhodovací pravomoc. Proto, aby svého postavení nezneužili. My jsme ale nevykonávali správní činnost. Zpracovali jsme pro brněnský magistrát prověřovací studii, která se zabývá výpočty možného zatížení území obchodními plochami. Pak sloužila jako podklad pro jeho rozhodování.

Ta čísla jsou tedy daná?

Možné zatížení území obchodními plochami vyplývá z parametrů ploch v územním plánu a nemáte možnost je ovlivňovat. Došel by k nim každý. Celý náš subjektivní vklad ve studii je asi ve třech větách v závěru. Tam po posouzení všech možných dopadů na území uvádíme, že je možné navýšit zátěž o čtrnáct tisíc metrů čtverečních obchodních ploch. Tedy o sedmnáct procent. Na základě studie magistrát rozhodl, že je přípustné postavit obchodní a zábavní centrum Aupark. Závaznost naší práce se tak nedá srovnat třeba s posudkem soudního znalce.

Druhý bod odůvodnění stavovského soudu říká, že jste nepředcházeli možnému střetu zájmů.

Ke střetu zájmů našich klientů, tedy investora Aupark HB Reavis CZ a města Brna jako pořizovatele územní studie, prokazatelně nedošlo. Když město před lety směňovalo pozemky se společností HB Reavis, bylo známé, že záměrem investora je stavba Auparku. Podporu projektu vyjádřili i čelní představitelé města. Veřejný a soukromý zájem byly tedy v souladu, což následně potvrdila úprava části územního plánu. Bylo to čtrnáct měsíců předtím, než jsme získali zakázku na vypracování územní studie. Výkladu komory o možném střetu zájmů proto nerozumíme. Z právního hlediska je těžko pochopitelné, jak máme předcházet něčemu, k čemu nedošlo.

Architekt Radoslav Kobza je generální ředitel firmy Arch.Design, která stojí za řadou významných brněnských staveb, ale také za přípravou územního plánu města. S územním plánem tedy studie nesouvisí?

Na územním plánu pracujeme od roku 2006 a práce na něm s projektem Aupark ani s prověřovací územní studií vůbec nesouvisí. Potvrdila to i komora architektů, která v dementi ze 17. května uvedla, že zahájení disciplinárního řízení s námi nelze spojovat se souběžnou prací na územní studii Aupark a prací na územním plánu.

Občanská sdružení tvrdí, že díky práci na územním plánu si můžete připravit půdu pro vlastní stavby. Je to pravda?

Představa, že si můžeme něco v územním plánu nachystat, je naivní a vyplývá z neznalosti územně plánovacích procesů. Územní plán není autorské dílo. Pravomoci architekta-urbanisty nejsou velké. Závazné zadání schvaluje městské zastupitelstvo. V případě Brna jsme za tři roky vypracovali tři varianty. Ty se pak projednávají s veřejností a dotčenými orgány. V případě Brna jsme dostali přibližně 2 700 námitek a připomínek, což není na první pohled mnoho, ale pod každou se skrývá až deset dalších bodů. O námitkách pak rozhoduje zastupitelstvo. My předkládáme odborný názor spolu s odborem územního plánování, ale konečné slovo má zastupitelstvo města. Rozhoduje tak o podobě územního plánu.

Takže i když se vám to nelíbí, musíte to akceptovat?

Ano, a pokud by to překročilo hranice naší profesní cti, od zakázky bychom odstoupili. Naštěstí se nám v Brně podařilo nastavit varianty konceptu tak, aby tam nebyly věci, pod které bychom se nepodepsali. Skutečně důležité věci, jako ochrana okolní přírody a hodnot města, přestavba železničního uzlu a základní komunikační síť, jsou ve variantě jedna a dvě společné a potvrdily je krajské zásady územního rozvoje. Situace se však změnila poté, co Nejvyšší správní soud tento týden zásady zrušil. To je ale téma na jiný rozhovor.

Ministerstvo dopravy odkládá přestavbu brněnského železničního uzlu. Zbrzdí to rozvoj města?

Velmi zásadně. Záměrem města je, aby mezi Opuštěnou ulicí a historickým jádrem vznikla nová čtvrť, kde převáží bydlení. Své místo tam mají mít i polyfunkční budovy. Jsou připraveni silní investoři, kteří chtějí takové plány uskutečnit. Čekají ale jasné kroky směřující k zahájení projektu. Zejména k výstavbě potřebné infrastruktury.

Mělo by to vliv i na jiné části města?

Přestavba železničního uzlu ovlivňuje především dostavbu velkého městského okruhu na jihu města. Úsek mezi Heršpickou ulicí a Komárovem se dá ekonomicky udělat jen s přestavbou uzlu. V nové poloze se kolejiště zvedne o šest metrů, což umožní vést městský okruh po terénu pod kolejištěm. Kdyby se stavěl samostatně, musel by vést patnáct metrů vysokou estakádou (vyvýšená silnice na sloupech - poznámka redakce) nad kolejištěm, která by byla několikanásobně dražší.

Architekt Radoslav Kobza je generální ředitel firmy Arch.Design, která stojí za řadou významných brněnských staveb, ale také za přípravou územního plánu města.

Proč je podle vás nutné postavit nové nádraží v odsunuté poloze?

Železniční uzel se přestavuje hlavně proto, že současné nádraží není průjezdné od severu k jihu. Z jihu od Břeclavi, Vídně nebo Bratislavy přijedete na páté nebo šesté nástupiště a pak vyjíždíte zpět na jih přes Komárov. Teprve pak se vracíte na sever směrem na Přerov. Do roku 1989 to nevadilo, protože před pádem železné opony u Mikulova končil svět. V současnosti je ale Jadransko-baltský koridor pro Brno mimořádně důležitý. A jak může být Brno uzlem na tak významné křižovatce, když se v jednom z hlavních směrů jezdí úvratí? Šťastnou shodou okolností je přestavba relativně snadná tím, že osm set metrů jižně od dnešního osobního nádraží je bývalé nákladní. Vzniklo v 19. století a vozilo se přes něj uhlí z Rosic. Je průjezdné ve všech hlavních směrech. Díky tomu jde nádraží přestavět za provozu v dnešním hlavním nádraží a na území, které patří dráze.

Přestavba nádraží v současné poloze to neumožní?

Přisunutá poloha nemůže zajistit plynulou průjezdnost v Baltsko-jadranském směru. Že tranzitní nákladní doprava jezdí přes Břeclav a Přerov, je v pořádku, aspoň Brno neobtěžuje. Máme ale eminentní zájem, aby mezinárodní dálková osobní doprava jezdila přes Brno, kde se kříží východozápadní a severojižní evropské železniční koridory. A bez přestavby uzlu to bude obtížné.

Koalice pro nádraží v centru navrhuje postavení nádraží v ulici Nové sady. To není schůdné?

Já si práce většiny občanských sdružení vážím a často s nimi spolupracujeme, ale v tomto případě městu škodí. Nejde o rekonstrukce stávajícího nádraží, ale o výstavbu nového nádraží na křižovatce Nové sady, Hybešova. Tato varianta je podle aktualizované studie proveditelnosti asi o pětinu dražší než odsunutá varianta a přitom neplní základní podmínku průjezdnosti. Zkuste si také představit, že budeme stavět nové nádraží na křižovatce ulic Husova, Hybešova a Nové sady za plného provozu. Stavba zablokuje dlouhodobě městskou hromadnou dopravu i život v této části města. Přál bych si, aby se občanská sdružení chovala zodpovědně a dlouhodobě připravovanou přestavbu železničního uzlu neblokovala.

Proti jakým oblastem je nejvíc námitek?

Pro lidi v městských částech nebyl hlavním tématem železniční uzel. Nejbouřlivější diskuze byly na jihu Brna. Hlavně o rozsahu tuřansko-chrlické průmyslové zóny. V Tuřanech jsme absolvovali několik veřejných diskuzí. Byly pozitivní a myslím, že vedly k dobrému výsledku. I díky občanským sdružením, která hodně komunikovala. Zajímavá situace byla v Dolních Heršpicích a Přízřenicích, kde je velký odpor k většímu rozvoji zejména v oblasti průmyslu a komerce, ale i k bydlení v bytových domech.

Architekt Radoslav Kobza je generální ředitel firmy Arch.Design, která stojí za řadou významných brněnských staveb, ale také za přípravou územního plánu města.

Řešily se i proměny centra města?

Historické jádro je stabilizované, předmětem mnoha námitek byla ale nová městská třída, která má spojit náměstí 28. října s křižovatkou ulic Masná-Dornych a odlehčit přetíženému Kolišti. Zkoušeli jsme při práci na konceptu různé varianty, ale nakonec jsme se vrátili k trase podle stávajícího územního plánu. Vypořádání námitek k této komunikaci nebude jednoduché.

V médiích se hodně objevovalo plánované rušení zahrádkářských kolonií.

Není to tak konfliktní, jak to možná na první pohled vypadá. Zahrádkářská komunita je ve skutečnosti celkem malá a mnoho majitelů zahrádek by je navíc rádo využívalo k něčemu jinému. My se nechováme likvidačně, přes polovinu ploch jsme zachovali. A místo víc než půlky vzniknou místa veřejné zeleně, parky a odpočinkové plochy. Zahrádky nabízejí v řadě případů krásná stavební místa na území města. Hlavně pro výstavbu rodinných domů. Mohou tak přispět k zastavení stěhování lidí z města.

Autor: Petra Kozlanská

24.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies