VYBERTE SI REGION

Kraus: Nikde na světě není tolik nemocnic jako u nás. Podle mě jich je moc

Brno /ROZHOVOR/ - Řídí dvě velké brněnské nemocnice, miluje lyžování a v létě rád hraje golf, i když mu to prý moc nejde. Lékařské zkušenosti získal Roman Kraus na začátku devadesátých let také v Jemenu. Jeho práce je sice časově náročná, přesto ho pořád baví a k profesi anesteziologa by se v současné době již vrátit nechtěl.

17.3.2013 17
SDÍLEJ:

Roman Kraus.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Od začátku února řídí Roman Kraus obě brněnské fakultní nemocnice, které ministerstvo zdravotnictví plánuje sloučit. Má za úkol vytvořit plán, co a jak změnit. V prostředí nemocnic se pohybuje přes třicet let. Lékařské zkušenosti a nadhled získal na začátku devadesátých let i v Jemenu.

„Tam fungovalo všechno jinak. Nebyla tam v podstatě žádná přednemocniční péče a vojáky vozili z bitev kamarádi na korbě auta zamotané do koberců," vzpomíná Kraus.

Když na konci loňského roku podal ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny Petr Koška výpověď, pověřil ministr zdravotnictví jejím vedením vás. Zároveň stále vedete Fakultní nemocnici Brno. Jak to zvládáte?

Samozřejmě to stojí mnohem více času než řídit nemocnici jednu. Pověření jsem přijal ze dvou důvodů. Jednak jsem u svaté Anny strávil většinu svého lékařského života a pak si myslím, že jediným řešením problematické ekonomické situace obou nemocnic je jejich sloučení pod jedno vedení.

Vaším úkolem je připravit do poloviny roku materiál, který zhodnotí situaci obou nemocnic a navrhne úpravy. Víte už teď, co chcete změnit?

Ano, například zdvojené provozy, které nejsou zcela využité. Klasickým příkladem jsou oční kliniky. Oční lékařství se za poslední roky změnilo, mnoho věcí se dělá ambulantně nebo v rámci jednodenní chirurgie. Není tedy už potřeba tolik lůžek jako před deseti lety, takže můžeme zavřít celou tuto část u svaté Anny. V Bohunicích jsou lůžka využitá na padesát procent a všichni pacienti, kteří hospitalizaci potřebují, mohou být tam. Podobné je to s kožními klinikami.

Je nějaká odbornost, které se redukce určitě nedotkne?

Ano, například interní kliniky. Tam je spíš nedostatek lůžek. Mnoho pacientů, kteří jsou hospitalizováni na interních klinikách, by sice mohli být v následné péči, ale bohužel její kapacity v Jihomoravském kraji jsou naprosto nedostatečné.

Jaké další změny plánujete?

Předpokládám, že nebudou potřebné některé investice, které obě nemocnice plánovaly paralelně.

Roman Kraus.Můžete uvést příklad?

Týká se to třeba přístroje na magnetickou rezonanci. Chtěli jsme jej pořídit do Bohunic, protože tam máme jeden funkční přístroj a druhý už dosluhuje. U svaté Anny mají dva a pořizují třetí. Takže naše investice není potřebná a ušetříme čtyřicet milionů korun. Navíc pokud se nemocnice sloučí, získají daleko větší obchodní sílu ve vyjednávání cen nejen léků a zdravotnického materiálu, ale třeba i potravin. Už nyní některé věci kupujeme pro obě nemocnice dohromady levněji než dřív.

V areálu Fakultní nemocnice u svaté Anny vzniklo nedávno Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC, na které putují peníze z Evropské unie. Může sloučení nemocnic tento projekt ohrozit?

Pouze musíme včas změnit projekt. Jeho nositelem bude jiná právnická osoba. Tato změna se ale týká i dalších projektů obou nemocnic. Je to jen administrativní záležitost.

Pod Fakultní nemocnici Brno patří kromě bohunického areálu například i dětská nemocnice v Černých Polích nebo porodnice na Obilním trhu. Její sídlo je dlouhodobě ve špatném stavu a už několik let se mluví o stavbě nového. Proč?

Ta myšlenka vznikla už před čtyřmi lety na základě generelu Fakultní nemocnice Brno. Usoudili jsme, že nemá smysl opravovat budovu na Obilním trhu, která je stará skoro sto třicet let. Rekonstrukce by stála stejně jako stavba nové budovy v bohunickém areálu, do které by se přestěhovalo pracoviště z Obilního trhu.

Proč je sestěhování tak důležité?

Lékaři stále přejíždějí, někdy musíme převážet i rodičky, protože potřebují nějakou specializovanou péči. Navíc Obilní trh zásobujeme jídlem z Bohunic. Při sestěhování bychom ušetřili za auta, která jídlo vozí.

Na obou pracovištích vaší nemocnice se narodí přes šest tisíc dětí, tedy polovina z celého kraje. Proč ministerstvo nepřikládá důležitost stavbě nové budovy a nedá potřebné peníze?

Myslím, že pan ministr si problém uvědomuje. Ale ty peníze prostě nejsou.

Do jaké míry ovlivňují chod nemocnice pojišťovny?

Jejich vliv je naprosto zásadní, protože skoro devadesát procent našich příjmů je ze zdravotního pojištění. Zbytek pokrýváme sami. Třeba vytápíme univerzitní kampus z naší výtopny nebo máme zisk z prodeje léků v našich lékárnách.

Loni na podzim se zdravotnická zařízení ohradila proti návrhu pojišťoven na rušení lůžek. Jak se to dotklo vaší nemocnice?

Pojišťovny nám navrhovaly různé redukce, které ale vycházely z naprosto chybných čísel. Například chtěly, abychom zrušili všechna lůžka dětské neurochirurgie. Ta se přitom v Jihomoravském kraji dělá pouze u nás. A na Vysočině nebo ve Zlínském kraji prakticky vůbec. Kde by ty děti skončily, kdyby našich sedmnáct lůžek zmizelo? S pojišťovnami jsem odmítl jednat, pokud se nebudeme bavit o reálných číslech.

Roman Kraus.Kolik má vůbec Fakultní nemocnice Brno lůžek?

Necelé dva tisíce. Před dvěma lety jsme jich měli asi o dvě stovky víc. My je ale rušíme, protože je nepotřebujeme, a ne proto, že si to vymyslely pojišťovny. Navíc nemá cenu rušit na každém oddělení pár lůžek, jak ony navrhovaly. To nepřinese žádné ušetření ani nemocnici, ani pojišťovně. Celé oddělení, celé kliniky nebo celé nemocnice, to je něco jiného. To se pak ušetří třeba za vytápění.

Ovlivňují chod nemocnic i politici?

Do debat o tom, jak mají tato zařízení vypadat, by neměli zasahovat politici. Ti do toho totiž hlavně před volbami vnesou spoustu slibů, na které lidi slyší. Například: Zachráníme nemocnici ve vašem městě. Malé nemocnice přitom trápí nedostatek lékařů, kteří jdou raději pracovat do velkých měst.

Je důležité, aby bylo v České republice tolik nemocnic?

Stačilo by, aby v každém malém městě byla ambulance a ve velkých městech pak plně vybavené nemocnice. Nikde jinde ve světě není tak hustá síť nemocnic jako tady. Blíží se tomu snad jen Rakousko nebo Německo. Ale když se podíváte třeba na Spojené státy, tam to ani není reálné. To by nestálo nic jiného než nemocnice. Navíc přednemocniční péče je v naší republice nejlepší v Evropě. Takže záchranáři dokáží pa-cienta řádně ošetřit a dovézt do nemocnice velmi rychle.

V brněnských fakultních nemocnicích se vyučují medici. Jaká je spolupráce s Masarykovou univerzitou?

V posledních letech bezvadná. Otevřená a korektní. Řešíme ale problém, že řada lékařů má dva pracovní úvazky u univerzity i u nemocnice. Každou chvíli přijde na přetřes, kdo na tom vydělává a kdo prodělává. Třeba medici používají naše prádlo, které je jednorázové nebo se musí vyprat. Na druhou stranu v nemocnici pracují lékaři, kteří mají velký úvazek u univerzity, ale většinu času stráví péčí o pacienty. Přesně to rozklíčovat by bylo velmi složité. Vzhledem k dobrým vztahům to moc neřešíme.

Mohl by tento problém vyřešit vznikající zákon o univerzitních nemocnicích?

Nemyslím si, že zákon něco změní. Pomůže nám ale jinak. Univerzitní nemocnice bude nová právní forma. Už nebudeme příspěvkovou organizací státu, což nám umožní rozhodovat o našem majetku. To teď nemůžeme. Je to státní majetek, a když něco prodáme, tak příjem nejde nám, ale ministerstvu financí. Co s ním udělá, není upraveno. Podobně je to s pronájmem pozemků. Nesmíme si ani vzít úvěr, takže pokud nedostaneme investiční dotaci, jsme odkázaní na to, co dostaneme ze zdravotního pojištění a státních dotací.

Kolik peněz se v nemocnici za rok otočí?

Loni jsme měli obrat 6,7 mi-liardy korun. Právě neustálé řešení problémů s penězi je nejtěžší částí mé práce. Je to pořád dokola. Zachraňujeme životy a pak jen čekáme, jestli nám to někdo zaplatí.

Co máte na své práci naopak nejraději?

Že mě pořád ještě baví. Vlastně to byl přirozený vývoj. Nikdy jsem neplánoval stát se ředitelem. Postupně jsem se ale od sekundárního lékaře dostal k místu primáře, lékařského náměstka a ředitele.

Jaká je vaše specializace?

Anesteziologie a intenzivní medicína.

Nechybí vám ta práce?

Nechybí. Práce anesteziologa je fyzicky i psychicky vyčerpávající. Ne že bych ji neměl rád, ale když to člověk dělá dvacet let, tak ho to unaví.

Co považujete za nejsilnější moment vaší kariéry?

Obrovskou zkušeností pro mne bylo dva a půl roku, které jsem strávil v Jemenu.

Roman Kraus.Jak jste se tam dostal?

Před revolucí u nás existovala firma Polytechna, která vysílala nejrůznější odborníky na pomoc rozvojovým zemím. Jezdilo se do Libye, Kuvajtu, Angoly, Jemenu. Přihlásil jsem se a vybrali mě.

Kde jste tam pracoval?

Byl jsem zaměstnaný ve státní nemocnici v hlavním městě. Po večerech jsem chodil i do různých soukromých zařízení.

V čem je Jemen odlišný?

Je to úplně jiná země. Zrovna tam probíhala občanská válka. Ale v Jemenu jsou nějaké menší boje skoro pořád. Zažil jsem ještě poslední veřejnou popravu. Odsouzeného střelili samopalem. Na ochozech na náměstí stály tisíce lidí a tleskaly. Také tam sekali ruce zlodějům. Potrestané ale mohli ošetřit jen arabští doktoři. Evropští na ně nesměli sáhnout.

K jaké práci jste se dostal vy?

Po každé bitvě přivezli na urgentní příjem spoustu raněných. Nemocnici střežili vojáci. Neexistovala tam přednemocniční péče, takže místo sanitek vozili lidi příbuzní a kamarádi. Přivezli je třeba zamotané v kobercích na korbě auta. Když jsme je rozbalili, zjistili jsme, že půlka jich je už mrtvá. Někoho jsme zachránili, někoho ne. Byla to zvláštní země a zvláštní doba. Dnes už bych tam ale asi nejel. Není tam bezpečno.

Autor: Jana Vondrová

17.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies