VYBERTE SI REGION

Kuliš: Praha nás ve veletrzích nemůže trumfnout

Brno /ROZHOVOR/ -Generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš hodnotí dva roky ve funkci kladně. Hospodaření společnosti se podle něj dostalo ze ztráty a ustálila se nabídka výstav.

19.2.2012 2
SDÍLEJ:

Generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.Foto: DENÍK/Attila Racek

V prosinci oslavil dva roky ve funkci ředitele Veletrhů Brno. Vedl je v době nejsilnější ekonomické krize. Firmy neměly peníze a účast odhlašovaly jedna po druhé. Situace byla tak vážná, že si manažeři veletrhů kladli otázku, zda je ještě jejich byznys vůbec potřebný.

Na konci minulého roku se ovšem vystavovatelé začali vracet. A generální ředitel veletrhů Jiří Kuliš nehodnotí krizi jen negativně. „Spadli jsme nohama na zem. Před pěti lety jsme si představovali, že růst potrvá do nekonečna. Krizí se vše vrátilo k normálu,“ říká Kuliš.

Jak hodnotíte dva roky, které máte za sebou?
Nebyly lehké. Veletržní průmysl prošel obrovskou změnou. I naše společnost. Snížili jsme náklady o stovky milionů korun. Jen v loňském roce jsme oproti plánu ušetřili 110 milionů v různých oblastech. A v roce 2008 jsme měli o dvě stě zaměstnanců více než nyní. Zvýšila se tak ekonomická výkonnost firmy. I přes nepříznivé podmínky vzrostl zisk na jednoho zaměstnance. Ovšem ořezávání nákladů pokračuje. V tom měla krize jistě očistný vliv.

Procházíte si vy osobně všechny veletrhy ve vašem areálu? Který se vám nejvíce líbí?
Ano. Musím se přece podívat, co děláme dobře či špatně. Říkám, že nejraději mám Autosalon, ale líbí se mi například Wood-Tec či Opta. Na těch je vidět, že veletrhy fungují. Opta je sice malá akce, ale skutečně funguje jako místo pro podepisování kontraktů. Vidíte tam, jak firmy dojednávají a uzavírají obchody. Zajímavá byla i loňská Národní výstava hospodářských zvířat. Ukázalo se, že v České republice není jiný veletrh, kde se prodávají plemenná zvířata jako každá jiná komodita. Veletrh, kam přijedou Ukrajinci či Bělorusové opravdu nakupovat. Přitom je atraktivní i pro laické návštěvníky za tři dny přišlo pětačtyřicet tisíc lidí.

Jaké bylo loňské hospodaření Veletrhů Brno?
Po nepříjemných propadech v letech 2009 a 2010 jsme se zbavili účetní ztráty. Podle předběžných výsledků jsme na takzvané černé nule. Máme tedy vyrovnané hospodaření. Důležité je, že nejsme ve ztrátě a to je myslím dobrá zpráva. Rovnost je první, kdo se to dozvídá.

Kolik se na veletrzích vystřídalo návštěvníků a vystavovatelů?
Branami výstaviště prošlo loni 876 tisíc osob. Nebylo to jen na veletrzích, ale i na jiných akcích, jimž poskytujeme prostory. Konferencích či kongresech. Vystavovatelů bylo přesně 6396. Rok předtím jsme jich sice uvítali přes sedm tisíc, ale to je dáno jinou strukturou akcí. Například veletrh Techagro se koná jen v sudé roky. Celkově bereme loňský rok jako rok konsolidace nejen firemní ekonomiky, ale i veletržního programu.

K letošnímu roku jste zrušili veletrh Boat Brno. Proč?
Veletrh lodí jsem navštívil v lednu v Düsseldorfu. Jsou tam lodě s cenami od půl milionu euro nahoru a lidé si je tam kupují. Ti, kteří u nás vlastní jachty, si je nekupují v Brně, ale třeba právě v Düsseldorfu nebo v Monte Carlu. U nás je tedy nesrovnatelná situace. Nemáme moře a sílu střední třídy na nákup lodí. Přesto hledáme způsob, jak lodě na výstaviště vrátit. V úvahu připadá spojení třeba s Go Regiontour, jenže majitelům lodí vadí lednový termín. Bojí se počasí. Nechtějí s lodí, kterou k nám povezou, skončit někde v příkopě.

Které nové projekty naopak nabídnete?
Myslíme si, že začíná být velmi aktuální otázka finanční gramotnosti, respektive negramotnosti lidí. Shodli jsme se s peněžními ústavy, že by se jim líbil veletrh zaměřený na finanční produkty. Ne pro odborníky, ale pro běžné lidi. Opětovně se věnujeme oblasti franšízového podnikání. Je hodně lidí, kteří mají peníze, neví ale, jak podnikat. A franšíza je pro ně možná nejlepší volba. Jedná se o kongresovou výstavu, kterou jsme spojili se souborem Salima MBK Inteco, protože velká část franšíz je spojená s potravinářstvím, restauracemi, maloobchodem. Přemýšlíme také o tématice dopravy, která se objevuje i v mnoha jiných veletrzích. Na Mezinárodním strojírenském veletrhu, na Autotecu, samostatný dopravní veletrh chybí. Naším cílem je připravit jeden pořádný velký mezinárodní středoevropský dopravní veletrh.

Plánujete dělat veletrhy více odborné? Tedy zaměřit je od lidí směrem k odborníkům, jako se tomu děje u veletrhů módy či Vinexu?
Ano. Styl a Kabo nebo Opta jsou vyloženě kontrakční veletrhy. Potkává se zde velkoobchod a maloobchod a uzavírají se obchody. A o tom veletrh má být. Zaplať Bůh, že na našem trhu je stále na sedm tisíc malých drobných obchodů s oděvy, textilem a obuví mimo velká nákupní centra. Koncept veletrhu volíme po diskuzi s vystavovateli. To oni si řeknou, koho na akci chtějí. Když chodívalo na strojírenský veletrh dvacet tisíc studentů, kteří ani nenavštěvovali expozice, množily se stížnosti vystavovatelů, že baťůžkáři přehlušují kravaťáky, kteří přijeli za obchodem. Pro nás jsou cennější odborní návštěvníci a spokojení vystavovatelé než umělé vylepšování statistiky. Některé veletrhy se zase naopak lidem otevírají. Na veletrhy Pro dítě, Rybaření, Mobitex nebo na Vánoční trhy chodí lidé hledající alternativu k velkým nákupním centrům.

Jaký je nyní vlastně zájem o veletrhy ze strany vystavovatelů? Klesá, či stoupá?
Zájem naštěstí výrazně neklesá, ale bohužel ani výrazně neroste. Od loňského jara jsme měli dobrý pocit, že zájem je silnější, zejména při přípravě strojírenského veletrhu. Právě při strojírenských veletrzích pak ale opět přišly poplašné zprávy o další recesi a krizi. Mnoho společností znejistělo. Pro nás je firemní podnikatelský sentiment kardinálně důležitý. Firmy nyní rozhodují o účasti často až na poslední chvíli.

Které veletrhy jsou největšími konkurenty brněnských veletrhů?
Pro veletrhy je kritická dojezdová vzdálenost asi čtyři sta kilometrů. Největší naší konkurencí jsou některé německé veletrhy považované za číslo jedna. Zahraniční, zejména zámořské firmy, které zveme do Brna, jdou prioritně tam. I někteří čeští výrobci zaměření na export dají někdy přednost německému veletrhu. Představa, že zákazníci českých firem se všichni dostaví na veletrh v Německu, je ale scestná. U veletrhů tedy platí: mysli globálně, jednej lokálně! V tom je naše výhoda.

Praha v minulosti několikrát vyhlásila cíl stát se hlavním veletržním městem. Může se jí to podařit?
To snad nikdo ani nemyslí vážně. Prahu všichni uznáváme jako kongresové město, které má pro mezinárodní kongresy ubytovací kapacity a potřebné letecké dopravní spojení. To Brnu doposud chybí. Praha ale nemá výstaviště evropského standardu a jedno slušné výstaviště v malé České republice jistě stačí.

Kam až sahá význam brněnských veletrhů? Kde nejdále je propagujete?
Tím nejzazším místem je Tchaj-wan a Čína. Máme vztahy se všemi čínskými a tchajwanskými odborovými svazy. Zkuste hledat v čínštině na alibaba.com a najdete o našich veletrzích spoustu zpráviček. Čínu jsme zvali jako letošní partnerskou zemi strojírenského veletrhu, ale pro letošek dala přednost Hannoveru. Partnerskou zemí tak bude Indie se svou národní výstavou India Show. Hodlá se zúčastnit se 125 firmami a chce dokázat, že není rozvojová, ale rozvíjející se země. Přes tuto účast budeme i více známi v Indii. Nikde jinde v Evropě nebude mít Indie letos takovou prezentaci jako v Brně.

Před dvěma lety jste propouštěli. Hrozí to i nyní?
Občas nějakou odbornou pozici obsadíme, ale musíme dále zeštíhlovat. U zaměstnanců to řešíme přirozenými odchody. Od roku 2009 jsme snížili jejich stav o třetinu. Oproti roku 2009 šetříme ročně na mzdách 120 milionů, což není málo.

Jakými jinými akcemi kromě veletrhů lze vydělávat?
Pro nás jsou zajímavé velké firemní akce pro banky, pojišťovny a podobně. Nikde jinde v republice nenajdete podobné místo, kde můžete uspořádat akci pro dva tisíce lidí. Firmám se líbí i ohraničenost areálu. I proto nyní rekonstruujeme pavilon E, který jsme změnili na kongresový. Za deset milionů korun. V prvním patře jsou tři sály, z nichž dva se dají propojit v místnost pro půl druhého tisíce lidí. V přízemí je výstavní prostor pro sto firem, k dispozici jsou další dva konferenční sály a místnosti. Uvažujeme i o možnostech pavilonu B. Že bychom tam určitou část roku nechali tribuny, například pro koncerty, divadla nebo tenisový Fed Cup. Získáme tak prostor pro dva tři tisíce lidí, který Brnu chybí.

Nedávno se objevily návrhy, aby se areál veletrhů více otevřel lidem i mimo pořádané akce. Je to možné? Neuvažujete například o zpřístupnění památek v areálu?
Ale my máme dohodu s Brnem a Centrálou cestovního ruchu, že v případě zájmu památky zpřístupňujeme. Jenže nemůžeme sloužit jako městský park. Není to vidět, ale na výstavišti fungují desítky firem, pohybují se tu nákladní auta, firmy vyžadují ostrahu. Navíc jsme soukromá firma, která musí vydělávat. A to nám zajistí právě veletrhy. Kdybychom například chtěli areál otevřít lidem na kolečkových bruslích, znamenalo by to odstranit retardéry, zprovoznit záchody, zajistit další služby, ambulanci. To je investice sto tisíc korun denně. Opakuji, výstaviště není městský park.

Chystají se do areálu ještě nějaké investice?
Dokončujeme zmíněný pavilon E. Jinak budeme spíše škrtat. Ale areál je teď takový, jaký si jej majitelé před lety představovali. Kromě údržby prakticky nic nepotřebuje. I ta ale vyjde na téměř dvacet milionů ročně.

Jihomoravský kraj plánuje na veletrzích stavět Moravian Science Centre, které má zábavnou formou seznámit lidi s vědou. Budete se na tom projektu nějak podílet?
Poskytneme prostor, prodáme kraji pavilon D. Vznikne tam jakási symbióza dění na výstavišti a v Brně. Změníme kvůli tomu některé sítě, plot i vstup. Pavilon D bude vypadat atraktivněji. Věřím, že zde vznikne jedno z nejlepších interaktivních vzdělávacích center na světě.

Jste jedním z hlavních partnerů hokejové Komety. Ta má spíše nevýrazné výsledky. Neuvažujete o omezení podpory klubu?
Sponzoring jsme letos jako součást úspor, tedy z čistě ekonomických důvodů, zastavili.

Ale Kometa má stále na dresech vaše logo.
Myslím, že je může nosit i nadále.

Autor: Petr Jeřábek

19.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies