VYBERTE SI REGION

Kvůli klíšťatům může člověk i zemřít

Brno - Jsou malá, nenápadná, slepá a pijí krev zvířatům i lidem: klíšťata. Jejich sezóna na jihu Moravy právě teď vrcholí.

3.5.2008
SDÍLEJ:

Epidemioložka z Krajské hygienické stanice Renata Vaverková.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Rady o tom, jak se před nimi účinně bránit a co s nimi dělat, už více než deset let v Brně rozdává epidemioložka z Krajské hygienické stanice Renata Vaverková. Podle ní lidé často zapomínají na to, že mohou kvůli klíštěti i zemřít.

Proč jsou pro člověka klíšťata tolik nebezpečná?
Mohou přenést na lidský organismus závažné choroby. Klíšťovou encefalitidu a Lymeskou boreliózu. Závažnější encefalitida, která může skončit dokonce i smrtí, se přitom projevuje pouze u člověka. Zvířatům nic vážného nepůsobí. Příroda je v tomto nevyzpytatelná.

V jakém prostředí se klíšťata vyskytují? Kde všude na ně můžeme narazit?
Obecně platí, že když půjdete po stezce uprostřed suchého hlubokého lesa, na klíště nenarazíte. Nejraději mají oblasti, kudy teče voda, kde je louka a křoviny. Na jihu Moravy je to oblast Brněnské přehrady, povodí Svratky, okolí Bílovického lesíku, údolí Bílého potoka, Veverská Bitýška směrem na Vysočinu. Dále pak okolí řeky Dyje, Vranovská přehrada a povodí řeky Jihlavy. Klíšťata jsou ale samozřejmě i ve městě.

I ve městě se dá nakazit encefalitidou nebo boreliózou?
To spíš vyjímečně. Klíšťata se vyskytují jen tam, kde mají přísun potravy, tedy krve. Proto v jejich okolí musí žít drobní hlodavci, hraboši a jeleni, na kterých se živí. Na klíště ale narazíte kdekoliv. Mně se například stalo, že jsem si donesla klíště na zahradu v mulčovací kůře.

Může výskyt klíšťat ovlivnit i počasí?
Samozřejmě. Platí přímá úměra. Pokud je mírná zima a půda nezmrzne, má kvalitnější strukturu. A čím lepší je půda, tím více je hrabošů a tím pádem i klíšťat. Pokud je také mírná zima, klíšťata vylezou dříve.

Je pravda, že na nás klíště může spadnout například i ze stromu?
V žádném případě. Klíšťata žijí ve výšce maximálně do šedesáti centimetrů. Tam číhají na teplokrevné živočichy a když mají příležitost, přichytí se. Neumí skákat ani létat. Musí zkrátka počkat na listě, dokud se kolem něj zvíře neprojde v těsné blízkosti.

Proč je klíšťová encefalitida tak těžká nemoc?
Je to vir, na který lékaři bohužel dosud nenašli lék. Pokud encefalitidou někdo onemocní, léčí se pouze příznaky, nikoliv příčina. Lékaři se snaží, aby se tělu vrátila obranyschopnost. Nemocný musí ležet a dostává vitamíny. V podstatě je to ale loterie, protože nikdy nevíme, jakým směrem se nemoc bude ubírat. Platí, že čím mladší pacient je, tím lépe se s encefalitidou dokáže vypořádat.

Jak encefalitidu poznáme?
Varovat by nás měly stejné příznaky jako jsou u chřipky, kterou ale v létě nemíváme. U starších lidí má encefalitida dvě fáze. V té první má člověk jen teplotu, bolesti hlavy a je malátný. Většinou to přejde během několika dní a nevěnujeme tomu velkou pozornost.

A ta druhá?
Pokud je někdo ve velkém vypětí, hodně sportuje nebo je vytížený, hrozí, že mu virus poškodí nervový systém. Clověk může dostat zánět mozkových blan nebo periferních nervů. Tyto případy končí špatně. Pacienti mohou zůstat do konce života na vozíčku nebo mají obrnu. Encefalitida je zvláštní také tím, že ji může člověk dostat jen jednou za život. Pokud ji už někdy prodělal v lehké formě, nemusí se bát, ani se očkovat.

Dá se proti encefalitidně nějak bránit?
Jedinou a účinou obranou je očkování. To vytvoří v těle protilátky, které zabrání dalšímu rozvoji nemoci.

Kdy je ten správný čas pro to, aby se lidé nechali naočkovat?
Kdykoliv. Nemusí se objednávat na hygienické stanici, stačí na to praktický lékař. Očkování má tři fáze, každá stojí kolem pěti set korun a vydrží chránit organismus asi pět let. Pak je potřeba se přeočkovat. Doručujeme přitom očkovat hlavně dospělé a starší lidi. Děti se totiž s onemocněním mnohem lépe vypořádají. Na očkování přispívají také některé pojišťovny.

Jak se projevuje druhá nemoc – borelióza?
Úplně jinak než encefalitida. Borelióza to jsou vlastně bakterie borelie, které napadají organismus člověka. Narozdíl od encefalitidy, která se většinou projeví do čtrnácti dnů, může borelióza vypuknout třeba i za několik měsíců. Klidně v zimě. U poloviny nemocných se objeví prstencový zarudlý kruh kolem místa, kde klíště sálo. U ostatních se projeví až bolestmi.

Dá se borelióza léčit?
Ano, na bakterie borelie zabírají antibiotika. Proto je to lehčí onemocnění. I přesto ale může borelióza na dlouhou dobu lidem zkomplikovat život. Napadá totiž tu oblast v těle, která už je nějak poškozená. Proto například lidé s artrózou mají po borelióze ještě větší problémy s klouby. Navíc je nemoc chronická a může se i po vyléčení vracet.

Může člověk onemocnět těmito chorobami, i když nikdy neměl klíště?
Na Brněnsku jsme měli dokonce případ, kdy se objevila encefalitida u celé rodiny. Nakonec jsme však zjistili, že pili tepelně neošetřené mléko od domácí kozy, kterou nakazilo klíště encefalitidou. Lidé by si proto měli dát pozor i na takové věci, jakou jsou domácí tepelně neupravené ovčí nebo kozí sýry a mléko.

Když už na těle člověk klíště objeví, co je nejlepší udělat?
Metod je celá řada. Slyšela jsem o točení doprava, doleva nebo viklání. Dokonce mi někdo říkal i o houbičkové metodě, kdy klíště odstraníme pomocí drsné části houbičky na nádobí. Příznám se, ještě jsem to nezkoušela. Je úplně jedno, jak klíště odstraníme. Důležité je zachovat určitý postup. První co člověk musí udělat, je zakapat klíště desinfekcí. Díky ní roztočei hned zabijeme a on povolí. Po vytažení musíme zase místo desinfikovat. Houbaři nebo rybáři, kteří se v houštinách často pohybují, by měli desinfekci nosit sebou. Dnes už jde koupit dokonce speciální cestovní lahvička v plastovém pouzdře, která se vleze do každé kapsy.

Je důležité, kdy klíště vytáhneme?
Někdy se říká, že čím dřív, tím líp. Neřekla bych ale, že je to tak důležité. Encefalitida se do těla člověka dostane okamžitě při prvním zavrtání spolu se slinami klíštěte.

Čeho se při vytahování vyvarovat?
Rozhodně nepoužívat žádné sádla, másla, masti. Pouze desinfekci. Taky bychom neměli moc přejíždět přes tělo klíštěte, abychom do rány nepouštěli ještě více tělních tekutin. Klíště je totiž vybaveno dokonalými směsmi chemikálií.

Na co je potřebuje?
Anestetikum například potřebují k tomu, aby si oběť nevšimla, že se do ní zakusují. Málo kdo odhalí klíště v momentě, kdy se chystá k sání. Je to proto, že do kůže vstříkne malé množství znecitlivující látky. O klíštěti se dozvíme až později, kdy už si na nás bažíruje a pouští se slinami do těla látky, které nás svědí a pálí.

Když klíště vytáhneme a stále je naživu, jak bychom ho měli zneškodnit?
Nejlepší je ho spálit. Na druhou stranu by byla hloupost zakládat kvůli milimetrovému roztoči požáry. Klíště můžeme spláchnout do záchodu. Nebo zašlápnout. Pokud mu praskne tělíčko, nepřežije to. Při vytahování bychom si ale měli dát vždycky pozor. Stačí drobná ranka nebo záděr na prstech a může se nám do těla dostat vir encefalitidy nebo bakterie boreliózy. Doporučují se gumové rukavice nebo alespoň si po vytahování pořádně umýt ruce.

Měl by se člověk před vstupem do lesa nějak připravit, aby na něj klíště nemohlo?
Například nosit dlouhé kalhoty, které zastrčíme do ponožek, dlouhé rukávy nebo světlé oblečení. Klíště je ale slepé, takže nám to pomůže jen v tom, že ho na světlém oblečení dříve uvidíme lézt. Po každé takové procházce je potřeba se důkladně prohlédnout. Klíšťata mají nejradši teplá místa, kde se lidé více potí. Neměli bychom zapomínat na podkolení a loketní jamky, místa za ušima, pupík a třísla.

Autor: Nela Maťašeje

3.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZUJEME

Ve vlaku na brněnském nádraží se střílelo. U Malé Ameriky cvičily aktivní zálohy

Brno – Posily! Ozbrojený útočník! Výkřiky a výstřely se nesly v sobotu okolím brněnské Malé Ameriky. Ozbrojené zálohy na tamních kolejích trénovaly, jak se chovat při nečekaných situacích, které jejich členy mohou potkat při rutinních konrolách cestujících.

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies