VYBERTE SI REGION

Mareček: Brno je ideální místo pro práci i volný čas

Brno /ROZHOVOR/ - Filharmonii Brno vedl David Mareček čtyři roky a za tu dobu ji proměnil k nepoznání. Díky své vstřícnosti a odvaze se nebál vykročit novou cestou a přilákal k vážné hudbě nové a hlavně mladé publikum. Dokázal, nakolik je důležité propojit umělecké ambice s marketingem.

6.3.2011 2
SDÍLEJ:

Bývalý ředitel brněnské filharmonie David Mareček.Foto: DENÍK/Attila Racek

Poté, co byl zvolen ředitelem České filharmonie v Praze, tak z Brna odchází jako člověk, který orchestr pozvedl zase o kousek výš. I přesto Mareček s pokorou říká: „Vidím spíš to, co brněnskou filharmonii ještě čeká, než to, co se povedlo. A když mí bývalí kolegové říkají, že je to se mnou bavilo, mám z toho velkou radost a můžu říct totéž. “


Pozici ředitele České filharmonie v Praze zastáváte od 1. února. Jaké nyní prožíváte období?
Hektické. Nastoupil jsem do rozjetého vlaku a je nutné dotahovat úkoly z minula a zároveň plánovat strategii na roky 2012 až 2016. Je to časově extrémně náročné, ale vidíme teď pro Českou filharmonii velkou šanci zabodovat na mezinárodní scéně. A to nás drží ve vysokém pracovním tempu.

Jak vás členové pražského orchestru přijali?
Vlídně. Orchestr i management jsou připraveni na spolupráci a prozatím se nám daří najít společnou řeč v otázkách uměleckých i finančních. Čeká nás ale dlouhá cesta, na které nám určitě nebude svítit jen slunce, ale občas také zaprší. O to více mne těší, že začátek je zatím bez zbytečných otřesů.

Jak naopak reagovali členové Filharmonie Brno, když jste jim řekl, že odcházíte? Navíc v doprovodu svých kolegů – manažera Roberta Hanče a Adély Bartákové?
Nebyli naším odchodem nadšeni. Máme za sebou čtyři roky práce a nikdo z nás si před pár měsíci ani ve snu nepomyslel, že by měla být tak náhle a v podstatě nečekaně přerušena. Vzhledem k okolnostem našeho odchodu však projevili mimořádné pochopení, za což jim ze srdce děkuji.

V současnosti se vášnivě diskutuje o tom, kdo povede Filharmonii Brno. A říká se, že máte své favority. Prozradíte, kteří to jsou?
Myslím, že by nebylo rozumné před uzávěrkou konkurzu zveřejňovat jakékoli preference. Rozhodne komise, která je dostatečně velká a dostatečně objektivní, aby zvolila správně.

Do kdy musí komise o zvolení nového šéfa rozhodnout?
Uzávěrka přihlášek je na konci března, kdy bude teprve jasné, kdo se skutečně přihlásí. Před tímto datem narazíte jen na domněnky.

Kteří lidé komisi tvoří?
Konkurzní komisi jmenuje Rada města Brna a jsou v ní odborníci z řad hudebních manažerů, představitelé města a zástupci orchestru. Složení je velmi vyvážené, aby nemohlo být ovlivněno její rozhodování. Poměr sil je takový, že se na vítězi musí shodnout jak politici, tak odborníci.

Nemyslíte si, že nynější nejistota, která ve Filharmonii Brno panuje, orchestr negativně poznamená?
Doufám, že se nic takového nestane. Orchestr je pro letošní rok finančně zajištěn, čeká ho řada zahraničních turné, připravená koncertní sezona a většina projektů je pod smlouvami. Řízením je pověřen ekonomický náměstek orchestru Roman Fürle, který dohlíží na správné hospodaření. Umělecký chod filharmonie je v rukou šéfdirigenta, umělecké rady a dramaturga. Bude-li nový ředitel vybrán do léta, nehrozí Filharmonii Brno žádné nebezpečí.

Co byste svému nástupci poradil?
Netroufám si radit. Každý si musí najít svou cestu sám a dobře míněné rady bývají často spíše zavádějící. Možná jednu radu si dovolím: naslouchat, dívat se kolem sebe, ale vždy nakonec poslechnout svůj instinkt. To se mi zatím pokaždé osvědčilo.

Jaký máte názor na možné a mnohými obávané spojení Filharmonie Brno a orchestru Janáčkovy opery?
To je hodně citlivé a složité téma. Město Brno vydává velké procento ze svého rozpočtu právě na kulturu, a je tedy pochopitelné, že neustále hledá cesty, jak tyto peníze vynakládat co nejúčinněji. Různá spojení se tedy na pořad dne dostávají pravidelně. Osobně nepovažuji spojení operního a symfonického orchestru za dobré ani účelné. Neprospělo by to umělecké kvalitě a finanční úspora bude mizivá.

Ta otázka se přímo nabízí – nesouvisí váš odchod z Brna s případným propojením orchestru a filharmonie?
To vůbec ne. Profesně ani osobně nemám nejmenší důvod Brno opouštět. A pokud by sloučení bylo reálné, chtěl bych naopak zůstat, abych mohl věci pozitivně ovlivnit.

Z filharmonie jste odešel po čtyřech letech a za tu dobu jste stihl téměř nemožné – proměnit její vizuální tvář a přiblížit filharmonii lidem, kteří ji dříve považovali za „konzervativní“ instituci. Jak to zpětně hodnotíte?
Nemám zatím vůbec žádný odstup, abych mohl své působení jakkoli hodnotit. Odcházím po čtyřech letech intenzivní práce, která mne i mé kolegy těšila a naplňovala. Jediné, co teď mohu ocenit, je pracovní atmosféra, která je ve Filharmonii Brno velmi nadstandardní. Soulad uměleckého provozu a managementu spolu s podporou města nám dával prostor k realizaci nových projektů a to se pozitivně projevilo v oblastech, které zmiňujete. Největší radost mám ze zvýšení návštěvnosti, protože tím Filharmonie Brno dokázala, že klasická hudba může i dnes oslovit velké množství posluchačů, ačkoli nám všichni prorokovali opak.

Jak si za dobu vašeho působení vedla filharmonie po finanční stránce?
Rozpočet byl vždy vyrovnaný. Velkou zásluhu na tom má Robert Hanč, který způsobil malou revoluci v oblasti příjmů z natáčení a zahraničních turné. Dalšími strůjci pozitivních výsledků bylo město Brno, které vždy podporovalo naše nové projekty, Jihomoravský kraj, jehož podpora byla mimořádná, a také sponzoři, díky nimž jsme mohli do Brna přivézt řadu prvotřídních umělců. A pochopitelně nesmím zapomenout na Romana Fürleho, který dokázal po celou dobu uhlídat vyrovnaný rozpočet, což není v podobné instituci jednoduché.

Jedním z vašich nesplněných snů byla výstavba nového koncertního sálu pro Filharmonii Brno. V jaké fázi je plán nyní?
Město má k dispozici vítězný architektonický návrh, který vzešel ze soutěže. Problémem je od počátku financování. Myslím, že dokud nedokážeme spolehlivě vyřešit tuto otázku, můžeme na sál zapomenout. Argumenty ve prospěch výstavby netřeba připomínat. Fakt, že kvalitní koncertní sál je jediná věc, která chybí v kulturní infrastruktuře města, jež se topí v záplavě divadelních budov, je sám o sobě dostatečným důvodem pro stavbu.

Kdybyste mohl na Filharmonii Brno něco změnit, co by to bylo?
Udělal bych z ní soukromý, bohatě financovaný orchestr s tvrdými pravidly, nekompromisní kvalitou a možnostmi z kategorie snů. Tradici, zázemí a potenciál na to má. Chybí jediná maličkost: najít mecenáše, který ten sen zaplatí. Až ho najdu, určitě takový orchestr založím.

O vašem jmenování na místo ředitele České filharmonie v Praze se rozhodlo již v říjnu loňského roku. Měl jste v mezičase před vaším nástupem možnost některá ze svých plánovaných rozhodnutí v České filharmonii předchystat?
Některá ano, některá ne. Tím nejdůležitějším byla volba budoucího šéfdirigenta, do které jsem aktivně vstoupil již od začátku. Jiné závazky jako naplánovaná zahraniční turné a program příští sezony už změnit nelze. Všechny velké orchestry však plánují s velkým předstihem, takže na tom není nic divného.

Co je nyní vaší největší prioritou, a tedy i neodkladnou věcí, která je nezbytná pro dobrou budoucnost České filharmonie?
Především umělecká vize, na níž pracujeme s Jiřím Bělohlávkem. Zahrnuje koncerty, natáčení i zájezdy. Výběrem sálů, festivalů, hostujících umělců a nahrávacích společností můžeme zásadně ovlivnit vnímání orchestru u nás i v zahraničí a také jeho tržní hodnotu. Nezapomínáme ani na marketing a PR a pochopitelně připravujeme organizační změny, které by měly vést k lepšímu fungování celé instituce. Je to komplexní proces a nemůžeme z něj vyjmout jednu věc, na které by záleželo více než na jiných. Systematická práce v tomto případě bere veliké množství času, ale je nutnou podmínkou pro to, abychom postavili pevné základy, bez nichž se v budoucnu neobejdeme.

Jeden z auditů před vaším nástupem do České filharmonie prokázal, že s ohledem na kroky vašich předchůdců v rozpočtu chybí deset procent z dvou set milionů. Vyčerpaný je také rezervní fond, v něm bylo okolo sedmdesáti milionů korun. Je možné takovou ztrátu snížit?
Pokud deficit nedorovnáme, bude to mít na chod České filharmonie fatální dopad. Nemohli bychom plánovat sezonu, dodržet závazky a nakonec ani vyplácet mzdy. Ale věříme, že se schodek podaří vyrovnat jednak s pomocí zřizovatele, kterým je ministerstvo kultury, a také nalezením sponzorů a efektivním hospodařením. V dalších letech se budeme snažit vytvořit dobrý finanční základ právě v oblasti sponzorské, která byla v České filharmonii dosti zanedbaná.

Pokud se tak velká ztráta zpětně zjistila, jaké to bude mít důsledky pro vaše předchůdce?
Česká filharmonie je kulturní institucí a tam se dost těžko podobné selhání dokazuje. Pokud by někdo z předchozích manažerů použil peníze nezákonně nebo způsobil filharmonii prokazatelnou újmu, není o čem diskutovat. V hodnocení činnosti divadla nebo orchestru však hraje roli také umělecká stránka a ta je těžko měřitelná. Můžete připravit projekt, který si na sebe nevydělá, ale bude mít nevyčíslitelnou uměleckou hodnotu. A můžete také připravit komerčně úspěšný projekt, který poškodí dobré jméno instituce a negativně ovlivní její další fungování. Ideálem je pochopitelně oba aspekty spojit.

Musel jste coby nový ředitel České filharmonie přistoupit i k rozhodnutím, která pro vás nebyla příjemná?
Mezi nepříjemná rozhodnutí určitě patří personální změny, které provází téměř každou výměnu managementu. Ta už mám naštěstí za sebou. Z pohledu strategického rozhodování a změn v chodu instituce dojde k podobnému procesu v horizontu měsíců. Zatím nedovedu říci, kolik takových rozhodnutí mne čeká. Doufám, že jich bude co nejméně.

Jak se díváte na možné sloučení oper pražského Národního divadla a Státní opery? Zvláště vezmete-li v úvahu prohlášení místopředsedy umělecké rady orchestru Národního divadla Jiřího Petříka, který se obává, že předpokládaný nástup Roka Rappla do vedení opery má jasný účel? Řečeno jeho slovy: sloučení oper je důvodem, proč byl Rocc povolán do Prahy.
Rocca (nynější umělecký šéf Janáčkovy opery v Brně, pozn. redakce) oslovil ředitel Národního divadla Ondřej Černý, který si přál změnit umělecké vedení opery od roku 2012. To je vše, co o této věci vím. Žádná souvislost se současným děním v pražských operních domech mi není známa.

Po čem v Brně se vám za těch pár týdnů stýská nejvíc?
Po atmosféře, která je v Brně dost ojedinělá. Spojuje v sobě totiž život velkého města se vším, na co si vzpomenete, a zároveň poskytuje klid a pohodu, které ve velkoměstě těžko hledáte. Brno má špičkovou kulturu, dobré sportovní vyžití, výtečné restaurace a spousty možností jít se jen tak bavit. Zároveň se tu žije klidně, je to ideální místo pro práci i volný čas.

Kdo je David Mareček.

Autor: Markéta Stulírová

6.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Novoroční ohňostroj nad hradem Brňané neuvidí. Město akci zrušilo

Brno /ANKETA/ – Novoroční obloha nad Špilberkem rozzářená ohňostrojem Brňany na přelomu roku nečeká. Město ohňostroj zrušilo.

Nebezpečná ulice. Povolenou třicítku řidiči v Kuřimi překračují, stěžují si lidé

Kuřim – Při vjezdu do kuřimské ulice Pod Vinohrady upozorňuje dopravní značka, že povolená rychlost je nanejvýš třicet kilometrů v hodině. Jak ale ukázalo nedávné měření policistů, řidiči ji výrazně překračují. Rekordman tam jel víc než sedmdesátikilometrovou rychlostí.

Brněnský kouč Habanec věří své koncepci: Jsme dole, ale o záchranu hrát nebudeme

Brno – Po šestém utkání za sebou bez vítězství klesli na čtrnácté místo, pouze čtyři body nad předposlední Jihlavu. Ale fotbalisté Zbrojovky, ani jejich trenér si existenční starosti v první lize nepřipouštějí. „Jsme kousek od sestupového místa, ale Zbrojovka o záchranu hrát nebude," odvětil brněnský kouč Svatopluk Habanec.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies