VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michal Šindelář: Tisíce lidí už propadly epidemii jízdního kola

Brno /ROZHOVOR/ - Dát si tašku přes rameno a nohavice sepnout reflexní páskou. Nasednout na staré zelené kolo a vyrazit do práce. Tak vypadá běžný den Michala Šindeláře. V rodné Břeclavi jezdil na kole pravidelně, ale poté, co se přestěhoval kvůli studiu do Brna, jezdil hromadnou dopravou. „Zpátky na kolo jsem nasedl po šestadvacátých narozeninách, kdy jsem už neměl nárok na studentskou šalinkartu," vzpomíná Šindelář, který je nyní předsedou spolku Brno na kole.

28.9.2014 34
SDÍLEJ:

Předseda sdružení Brno na kole Michal Šindelář.Foto: DENÍK/Attila Racek

Před týdnem se lidé v Brně zúčastnili cyklojízdy s Nakoleonem. Městem jich projelo čtrnáct set. Jste s účastí spokojený?

Nejdřív jsem byl zklamaný, protože jsem ambiciózně čekal, že přijedou dva tisíce cyklistů. To by bylo o polovinu víc než loni, kdy se prvního ročníku Nakoleona zúčastnilo tisíc lidí. Nyní ale považuji cyklojízdu za úspěšnou. Z dotazníků, které účastníci vyplnili, vyplynulo, že polovina z nich je na podobné akci poprvé. A to, že dokážeme oslovovat tolik nových lidí, je oprav-du pozitivní.

Jak byl peloton dlouhý?

Odhaduji to na kilometr až dva.

Loni museli cyklisté v Brně často zastavovat a některým to vadilo. Jak vypadala situace na akci letos?

Průjezd reguluje policie a loni se snažila omezení automobilové dopravy co nejvíc zabránit. Proto tehdy peloton asi čtyřikrát zastavil a čekalo se, až dojedou i ti na konci. Policisté nyní vyhodnotili, že to nebylo úplně nejefektivnější a letos jela jízda plynule. O tom také vypovídá, že minule cyklisté jeli šest kilometrů téměř hodinu a tři čtvrtě, zato nyní ujeli devět kilometrů za hodinu a deset minut.

Předseda sdružení Brno na kole Michal Šindelář.

Jak byla jízda Nakoleona velká ve srovnání s ostatními cyklojízdami?

Letos šlo určitě o největší cyklojízdu v České republice. Historicky ale nejpočetnější byla projížďka v Praze, které se účastnily téměř dva tisíce lidí.

Co plánujete v Brně pro příští rok?

Musíme s organizačním týmem vyhodnotit letošní ročník a uvidíme, jestli Nakoleona pojmeme znovu tak megalomansky.

Kde se vůbec vzala postava Nakoleona?

Jde o nápad kolegy Václava Krajňanského. Napadlo ho, že na Moravském náměstí by místo Jošta na koni mohla stát jezdecká socha fiktivního Nakoleona. Z nápadu jsme se rozhodli udělat motiv pro cyklojízdu.

Kromě Nakoleona pořádá sdružení Brno na kole i menší cyklojízdy. Co dalšího ještě v Brně děláte?

Na našem webu publikujeme tematické expertizy. Snažíme se třeba prolomit předsudek, že ve městě na kole jezdí jen studenti humanitních oborů. Z našeho průzkumu vyplynulo, že se cyklojízdy zúčastnily dvě třetiny pracujících. V příštím roce chceme rozjet osvětu ve školách. Také se snažíme jednat s magistrátem a usilujeme o to, aby víc podporoval cyklistiku.

Jak se to daří?

Scházeli jsme se s náměstkem brněnského primátora pro dopravu Robertem Kotzia-nem. Slíbené jsme toho měli spoustu, ale město splnilo maximálně pětinu slibů.

Vzrůstá obliba městské cyklistiky?

Ano, její popularita dramaticky roste. Polovina lidí v naší anketě uvedla, že začali jezdit v posledních třech letech. Když jsem jel v úterý po Kounicově ulici, v mém směru stála na semaforu tři kola a v protisměru další. Před pár lety to tak nebylo. Odhaduji, že v současnosti v Brně jezdí až deset tisíc lidí.

Čím si to vysvětlujete?

Lidé to nejspíš vyzkouší a pak zjistí, že je to lepší než cestovat autem. Nemusejí se stresovat v zácpách a dlouze hledat místo k parkování. Pro cesty do pěti až osmi kilometrů je kolo bezkonkurenční.

Není to jen módní trend?

Nemyslím si, že by to bylo něco pomíjivého. Jestli je to móda, tak jí už propadla celá západní Evropa. Tam cyklodopravu podporují přímo vlády. Podle naší ankety víc než polovina respondentů účastnících se cyklojízdy je vysokoškolsky vzdělaná. Brno je zkrátka univerzitní město. Tito lidé jsou předvojem, který už pochopil, že je to způsob, jak řešit situaci, kdy jsou ulice přecpané auty.

Jaké jsou v Brně největší nedostatky v infrastruktuře pro cyklisty?

Městské části nejsou stále spojené s centrem a pro cyklisty platí zákaz vjezdu do středu města. Chybí bezpečné parkování pro kola. Hodně by pomohlo obousměrné zprůjezdnění jednosměrek. V Brně jich je 140 kilometrů, ale jen pět procent je pro cyklisty průjezdných obousměrně.

Na jaké pozici je Brno v porovnání s ostatními městy?

Brno zakrnělo a zatím se k podpoře cyklistiky nerozhoupalo. Z jiných měst na jižní Moravě nám lidé posílají fotky, jaké nové cyklostezky se u nich staví.

Ve kterém městě je cyklistika na vysoké úrovni?

Třeba v dánské Kodani ve čtyřiceti procentech lidé jezdí na kole. V České republice se tomuto číslu blíží Břeclav, Nymburk, Poděbrady a Prostějov. Tam je to zhruba pětatřicet procent.

Která města na tom jsou v České republice nejhůř?

Třeba Most, Ústí nad Labem nebo Praha. Ze všech cest jen v jednom procentu lidé využijí kolo.

Jaký je největší problém městské cyklistiky v Brně?

Jednoznačně je to bezpečnost. Spousta lidí se bojí vyjet mezi auta. Silnice jsou jimi přeplněné a není příjemné, když vás auta rychle míjí. Proto je potřeba oddělit prostor buď fyzicky cyklostez-kou, nebo alespoň opticky cyklopruhem.

Předseda sdružení Brno na kole Michal Šindelář.

Na schůzku jste přijel na kole bez helmy. Vy se nebojíte?

Helma mi už jednou zachránila život. Asi před dvěma lety jsem jel po Lidické ulici. Podle generelu dopravy, který si nechalo město zpracovat, tam má být cyklopruh. Ale žádný tam stále není. Jel jsem kolem podélně zaparkovaných aut a jeden z řidičů se rozhodl zničehonic vyjet, a ještě se začal příčně otáčet přes plnou čáru. Já už jsem nestihl zareagovat, do auta narazil a odvezla mě sanitka. Dnes jsem ale jel po Kounicově ulici, kde je cyklopruh, a to je bezpečnější, takže jsem se nebál.

Mluvil jste o tom, že na kole jezdí hodně lidí do práce. Není pro ně problém, že se musejí převlékat?

Na kole se dá jezdit i v oblečení do práce. Není výjimka, že za řidítky jsou muži v obleku. Pokud lidé dojíždějí do čtyř kilometrů a neženou se, tak se ani nezpotí.

Co když dojíždějí na větší dálku?

Mnoho firem už nabízí sprchy a erární ručníky. Je trendem, že společnosti mají zázemí pro cyklisty. Když totiž zaměstnanci jezdí na kole, firma nepotřebuje tolik parkovacích míst. A zaměstnavatel potřebuje, aby byli lidé včas v práci, a ne aby dlouhé minuty trávili hledáním volného místa. Proto je pro něj i výhodnější, když pracovníci jezdí na kole. Pak jsou i v lepší kondici a nejsou tolik nemocní.

Není Brno příliš kopcovité?

To je jen předsudek. Kolega pomocí dat NASA dokázal, že Brno má přibližně stejný terén jako Vídeň, kde je cyklistika hodně rozvinutá. Pár kopců tu samozřejmě je, třeba Úvoz nebo v Kohoutovicích a Vinohradech. Ale není to tak dramatické. Lidé nejsou hloupí a najdou si trasu, jak nejhorší místa objet. Taky po cestě přejíždí třeba jen jeden kopec, a ne všechny. Na druhou stranu, když pak jedou z kopce, vůbec nemusejí šlapat.

V poslední době se na internetu objevují proti cyklistům nenávistné příspěvky. Čím si to vysvětlujete?

Odráží to, že se něco skutečně děje. Že začala sociální změna. Do roku 2012 se cyklojízd účastnily maximálně tři stovky lidí, ale nyní je to přes tisíc. Odpůrci vidí, že se daly věci do pohybu a začali proti tomu aktivně vystupovat. Ale pokud vím, tak jde jen o jednotlivce. Společnost nemá ráda změny, ale myslím, že to časem přejde. Lidé to zkusí a zjistí, že je to fajn. Brno už teď začíná zaplavovat epidemie jízdního kola. Třeba v Břeclavi by se takové nenávistné reakce neobjevily.

Proč si to myslíte?

Vyrůstal jsem tam a na kole tam jezdí všichni. Vědí, že cyklista není hrozbou.

Ani cyklisté ale nejsou úplně svatí. Jakých přestupků se nejčastěji dopouštějí?

Nejčastěji lidé cyklistům vyčítají jízdu po chodnících. Je to samozřejmě přestupek, ale podle mě je dobré se podívat na to, z jakého důvodu to dělají. Často je to kvůli obavám o svoji bezpečnost. Když jedou rychle a bezohledně, tak bych je nejraději z toho kola shodil. Dělá nám to ostudu. Ale těch ohleduplných je většina.

Hodně lidí žije v bytech a nemají k dispozici garáž. Jak se dá řešit uskladnění kola v těchto případech?

Můžou kolo zamknout přímo na ulici před domem. Je trend mít třeba staré kolo po babičce. Nemusíte ztrácet čas jeho úklidem a v ideálním případě ho dáte ke stojanu. V Brně ho zamknete k zábradlí nebo k dopravní značce. Dražší kola se pak dají schovat ve sklepě, na balkoně nebo přímo v bytě. V budoucnu by mohla být stání pro kola přímo v ulicích.

Jak by mohla vypadat?

Může jít o parkovací přístřešky, které už nyní nabízejí některé firmy svým zaměstnancům. V Uherském Hradišti mají parkovací boxy a v Hradci Králové dokonce parkovací dům. Je to věž o rozměrech asi pět krát šest metrů. Cyklista zaplatí pět korun a věž kola sama zaparkuje. Vzhledem k zabrané ploše má tento systém obrovskou kapacitu. Něco podobného by bylo vhodné u brněnského nádraží. Zábradlí je tam úplně obsypané zaparkovanými koly.

Co poradíte člověku, který chce začít jezdit do práce nebo do školy na kole?

Měl by se předem podívat na mapu a vytipovat si vhodnou trasu, aby nejel třeba po Kolišti. Je také dobré zeptat se kolegů, kteří už na kole dojíždějí. Cyklisté si také musejí dávat pozor, když jedou kolem podélně zaparkovaných aut. Některé z nich může začít vyjíždět nebo řidič otevře dveře. V takovém případě je lepší jet středem silnice a nenechat se auty natlačit na okraj.

Cyklisté nemusejí jezdit po pravé straně vozovky?

Měli by. Ale zároveň zákon o silničním provozu říká, že cyklista má jet bezpečně a to je důležitější.

Autor: Kateřina Foltánková

28.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 34
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies