VYBERTE SI REGION

Mihola: Velký pátek státní svátek? Nejde o křesťanství, ale o návrat k tradici

Praha - Jako předseda poslaneckého klubu křesťanských demokratů tráví Jiří Mihola většinu času v Praze, kterou považuje za nejkrásnější město na světě. "Každopádně Brňan jsem a Brňanem zůstanu," dodává. Když má čas, jede za rodinou právě do Brna, kde zároveň vyučuje jako historik na Masarykově univerzitě. Zároveň je hlavní iniciátor nápadu prosadit Velký pátek jako svátek. „Volných dnů, kdy může být rodina spolu, není mnoho," říká jihomoravský lidovecký poslanec.

5.7.2015 14
SDÍLEJ:

Jiří Mihola z KDU-ČSL.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Vláda už návrh schválila, nyní půjde do poslanecké sněmovny. Musíte být spokojený.

Jsem, moc. Že Velký pátek jako svátek projednala vláda, je důležité. Problém s jeho schválením snad nebude mít ani sněmovna, protože s ním souhlasí koaliční poslanci i většina těch opozičních.

Proč jste s nápadem vůbec přišel?

Průzkumy opakovaně potvrdily, že většina lidí chce mít z Velkého pátku svátek. Jako historik vím, že už tento status měl. Po druhé světové válce, v letech 1946 až 1951. V návrhu jde o takzvaný ostatní svátek, takovými jsou i první a druhý svátek vánoční či Štědrý den. Reálně to pro člověka znamená to stejné jako státní svátek, tedy den volna.

Souvisí návrh také s tím, že do Evropy se začínají stěhovat migranti vyznávající islám?

Jsme v situaci, kdy je důležité zdůrazňovat naši historii a kulturní tradice. A evropská kultura a tradice stojí na židovsko-křesťanských základech. Takže nejde o konfesní záležitost, ale kulturní a historickou. A také to souvisí s rodinnou politikou.

Jak?

Žáci i studenti dostanou volno, což pomůže k lepšímu skloubení rodinného a pracovního života. Dnů, kdy může být rodina spolu, není mnoho.Jiří Mihola z KDU-ČSL.

To se týká i vás, protože vaše rodina žije stále v Brně, ale vy jste víc v Praze.

Jako předseda poslaneckého klubu musím. V Brně jsem každé pondělí, kdy je poslanecký den. Snažím se tam být, kdykoli je to možné, protože jsem v Brně doma. Ale i Prahu mám rád. Je to nejkrásnější město na světě. Každopádně Brňan jsem a Brňanem zůstanu. Organizoval jsem tam různé semináře pro další vzdělávání učitelů a dva poslední z nich byly zaměřené na dějiny a osobnosti, historii a památky Brna. Vyšla k tomu krásná obrazová kniha Brno v proměnách staletí, jejíž jsem patron.

Zpátky k Velkému pátku. Může jako svátek posílit v lidech také křesťanské hodnoty?

Určitě ano. Je tradiční vyzdvihovat, že lidé prožívají svátek, aniž by věděli, co se slaví. Je to úkol učitelů vlastivědy, občanské výchovy, dějepisu a médií toto téma připomínat. V situaci, kdy řešíme otázky imigrantů, islámu a dalších problémů, je nejdůležitější, aby Evropa znovu objevila své kořeny a jasně se k nim přihlásila. Pokud prostor pomyslně vyklidíme, přijde někdo, kdo chce něco nabídnout nebo prostor kontrolovat. Ve vlastním zájmu bychom se měli k tradicím přihlásit.

Mají se naše země bát vlivu nekřesťanských tradic?

Nemám nic proti tomu, když si menšiny v Evropě ve své komunitě připomínají sváteční dny, které zde nejsou zažité, ale myslím si, že by nám nikdo zvenčí neměl diktovat své zvyky a tradice. Když se vydáme například do arabského světa, také respektujeme jejich kulturu a vše, co s ní souvisí.

Má tedy Česká republika přijímat uprchlíky?

Preferujeme pomoc přímo na místě. Je nejlepší, nejúčinnější a nejlevnější. Samozřejmě jsou případy, kdy se může míjet účinkem. Třeba ve válkách nebo při živelních pohromách. To bychom se pak měli snažit poskytnout pomoc, ale ne ekonomickým imigrantům. Není správně, že se Evropa smířila s tím, že svou demografickou situaci řeší tak, že počítá s uprchlíky. Já bych se víc soustředil, abychom měli víc vlastních dětí. Když už imigranty přijímat, měli bychom si raději vybírat ty, kteří se přizpůsobí naší kultuře a budou ji také respektovat.

Ztrácí se podle vás u nás křesťanské hodnoty? Podle statistik ateistů stále přibývá.

Nepřeceňoval bych statistiky. Nevím, jak velké procento lidí se nevyjádří jen proto, že nechce prozradit, v co věří. To je zkreslující. Sekularizace prochází celou Evropou, ale zájem o velké křesťanské svátky tady je. Společnost si nedovede představit škrtnout Vánoce nebo Velikonoce, dva nejvýznamnější křesťanské svátky.Pro zvětšení klikněte.

Mimochodem co vás osobně přivedlo ke křesťanství?

Jsem pokřtěný odmala, takže rodiče. Ale zastávám názor, že v dospělosti se člověk musí rozhodnout, zda chce víru dále vyznávat, nebo ne. Jde o vnitřní konverzi.

Zajímal jste se i o jiná náboženství?

Ano. Osobně jsem přesvědčený, že křesťanství je správná cesta. Ale četl jsem Konfucia, Lao-c'e i židovské moudrosti. Zkrátka hledám myšlenky, které jsou pozitivní. V Evropě bylo jednu dobu módní, že lidé si pověsili na krk třeba slona a tvrdili, že křesťanství je neoslovuje a přiklonili se k buddhismu nebo jiné filozofii či náboženství. Ale člověk by neměl být cizinec ve vlastním světě.

Ale když se řekne Bible…

… je to moudrá kniha a přínosná pro každého z hlediska poučení pro život. Není třeba ji brát jako svatou nebo náboženskou knihu, ale jako zrcadlo člověka jako takového.

Máte v ní oblíbenou pasáž?

Vždy mě oslovovala Píseň písní nebo části žalmů. Například Žalm 91: „Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. Říkám o Hospodinu: Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám." A dále podobenství z Nového zákona, která jsou mnohdy paradoxní a lze s nimi polemizovat. Nejvíc je v nich zdůrazněné boží milosrdenství, což odporuje lidskému pohledu „tady máš, co ti patří, a něco za něco."

Mnoho křesťanů odmítá být kritický k dějinám církve a jejím černým stránkám. Vy jste ale historik.

Ano, také jsem se hodně věnoval církevním dějinám a poutní tradici. A právě proto jsem i kritický k různým sporným okamžikům církve v minulosti. Když jsem měl pořad v rádiu Proglas, poukazoval jsem na to, že existovala nejenom období rozkvětu, ale i propadu.

Pojďme k vaší straně. Jak jste spokojený s pozicí křesťanských demokratů na jižní Moravě? Nechybí straně pozice hejtmana nebo primátora?

Stanislav Juránek byl hejtmanem dvakrát za sebou. Teď je vicehejtmanem. Člověk nemá mít malé cíle, takže samozřejmě bych byl radši, pokud bychom pozice měli a náš zisk byl větší než v posledních parlamentních volbách. Ale musí to být vždy postupné. Takže teď , když máme tři jihomoravské poslance, chtěl bych mít čtyři nebo pět.

Je k tomu podle vás nyní dobrá příležitost?

Celá KDU-ČSL má nyní velkou šanci k tomu, co říkala už za Josefa Luxe. Tehdy jsme se hlásili k sociálně-tržnímu hospodářství a k německým křesťanským demokratům CDU/CSU, jakoby sesterským stranám. Nepodařilo se to dotáhnout a teď nám napomáhá krize pravicových stran.Jiří Mihola z KDU-ČSL.

Jak?

Definujeme se jako středo-pravá strana, takže máme příležitost se českou CDU/CSU stát, ale je třeba za tím jít důsledně. Já se o to budu snažit dál. Na sjezdu jsem se jasně přihlásil ke konceptu sociálně-tržního hospodářství. Německo dobře znám a ukazuje se tam, že tyto věci dobře fungují, takže není špatné se u nich inspirovat.

Jak jste spokojený s členskou základnou KDU-ČSL?

Jsem rád, že do strany našla cestu řada mladých lidí. Nejsme jen strana důchodců a lidí středního věku, máme také hodně mladých. Sám jsem se jim snažil otevírat cestu, aby se mohli realizovat. Jsem přesvědčený, že je to tak správné. Tvrzení podporuje i úspěch v komunálních volbách, protože jsme byli nejúspěšnější ze všech stran, čímž se zopakovala situace za Josefa Luxe.

Jste poslanec, jihomoravský zastupitel, zároveň učíte na Masarykově univerzitě. Jak se dají vaše funkce zkombinovat?

Času je málo. Už od počátku politické kariéry, kdy jsem šel pomalu nahoru: od Brna-severu, přes Brno a Jihomoravský kraj až po sněmovnu. Stále se navíc věnuji školství. Spojuji práci s politikou. Vždy jsem se k tomu hlásil, zvládat se to dá. Navíc to, že jsem na pedagogické fa-kultě, je velká výhoda. Jsem v obraze a nikdo mi nemůže říct, že jsem mimo realitu. Při schůzích na školském výboru se bavíme o kvalitě vzdělávání, o tom, jak ocenit učitele a zavést kariérní řád. Praxe mi v tom pomáhá.

Jakožto historik máte jistě oblíbené historické období či postavu.

Samozřejmě. Hlásím se k době Karla IV., kdy jsme byli na evropském výsluní. Stát vzkvétal. Mnoho historiků říká, že největším českým obdobím je husitská revoluce. S tím nechci polemizovat, ale já přece jen víc vyzvedávám právě Karla IV.

Proč?

Jeho dílo je všude. Dodnes ho obdivujeme, kamkoli se podíváme. Evropa nám ležela u nohou tím, že byl císař. Jeden z mých dvou synů se jmenuje Karel právě po něm. Ale mám rád například i Bohuslava Balbína a jeho Obranu jazyka českého. Česká historie je velmi bohatá na skvělé osobnosti. Jako historik k nim ale mohu být i kritický. Měly své chyby, stejně jako obyčejní lidé.

Živil jste se také jako průvodce. Jak jste se k tomu dostal?

Inspirovali mě rodiče. Poznali se v Čedoku, matka studovala v Karlových Varech, kde byla jediná škola cestovního ruchu. A velký vzor pro mě byl i dědeček, který získal titul Mistr turistiky. K průvodcovství jsem se dostal, když jsem studoval na gymnáziu. Chtěl jsem si tenkrát přilepšit.Jiří Mihola z KDU-ČSL.

Jak se vám dařilo?

V roce 2001 byla na brněnském veletrhu Go a Regiontour celostátní soutěž průvodců a já jsem ji vyhrál. Měl jsem díky této práci spoustu zajímavých příhod. Jednou se zájezdu účastnila zkušená paní a hned při nástupu do autobusu prohlásila, že zatím si u všech cestovních kanceláří, kde měla poznávací zájezdy, stěžovala. Nakonec mi od ní ale přišla pochvala.

Možná i kvůli zálibě v cestování sbíráte také mapy, že?

Mám sto školních atlasů, včetně německých a prvorepublikových. Jako žák základní školy jsem si dělal plány svatební cesty. Třeba po národních parcích Afriky. Ani plánovaná cesta do USA ale nevyšla.

Kam jste nakonec jel?

Měl jsem dvě svatební cesty, ale jen jedno manželství. (smích) Byl jsem v Benešově nad Ploučnicí, což je moc hezký a nedoceněný region. Na druhé svatební cestě do Alp byla i tchyně a její sestra. Bylo to náročné. (smích)

Autor: Věra Sychrová

5.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

Richard Müller v Brně: nová deska i šansony

Brno – V září vydal nové album a ještě za čerstva s ním vyrazil na koncertní šňůru po českých a moravských městech. V úterý večer se slovenský zpěvák Richard Müller vrací na prkna brněnského Janáčkova divadla, aby zde završil své tříměsíční „To nejlepší" turné.

OBRAZEM: Lucie Bílá a její hosté vystoupili v Brně

Brno – Na poklidnou vánoční atmosféru se mohli lidé naladit v pondělí večer v brněnské hale Vodova. Se svým slavnostním vánočním koncertem tam vystoupila Lucie Bílá. Zpěvačku doprovázela kapela Petra Maláska a nechyběli ani hosté.

Nelze jít na hřiště podělaný, upozorňuje gólman Melichárek

Brno – Zatímco za celou loňskou sezonu vytahoval brněnský gólman Dušan Melichárek míč z branky pouze pětadvacetkrát, za podzimní část nového ročníku nejvyšší fotbalové soutěže se ohnul pro tři balony navíc. V 16 utkáních obdržel 28 branek. „Prohráli jsme tady pouze se Slavií, ale snad ani není možné, kolik bodů máme," nechápal třiatřicetiletý brankář.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies