VYBERTE SI REGION

Monnot: Pracují u nás lidé ze sedmaosmdesáti zemí

Brno - Podle viceprezidenta brněnské pobočky IBM Jeana Monnota si Brňané ne vždy uvědomují, jak důležité centrum ve městě mají. Pobyt na Moravě si užívá.

13.1.2013 4
SDÍLEJ:

Viceprezident brněnské pobočky firmy IBM Jean Monnot.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Spolehlivost a technické vzdělání oceňuje viceprezident brněnské pobočky firmy IBM Jean Monnot na pracovnících z jižní Moravy. Líbí se mu také jihomoravské památky, které rád ukazuje přátelům z jeho rodné Francie. „Nejvíc mě těší, když mě v Brně někdo navštíví. Jsem vždy velmi mile překvapený. Na to jsem hrdý," říká Monnot, který si jako jednu z prvních věcí ve svém novém působišti pořídil piano české značky Petrof.

IBM Delivery Center Brno vede Monnot od května loňského roku. Toto centrum strategických služeb bylo založené v roce 2001 a sídlí v brněnském Technologickém parku v Králově Poli. Zaměřuje se hlavně na poskytování služeb strategického outsourcingu, což je podpora vzdálených serverů a aplikací, síťové služby a podpora koncových zákazníků.

Nastoupil jste do Brna loni na začátku května, jak se ve městě cítíte?

Moc se mi tu líbí. Měl jsem trochu obavy, jak zvládnu zimní počasí, až teplota klesne hodně hluboko pod nulu, ale zatím to není tak hrozné. Líbí se mi atmosféra města. Každý, kdo mě sem přijel navštívit, byl nadšený. Někteří moji přátelé si po návratu do Francie začali kupovat knihy o české architektuře nebo o jižní Moravě. Myslím, že tento krásný region zatím není ve světě dostatečně známý. Pokaždé, když přivedu přátele na hrad Veveří, jsou ohromení. A to ještě netuší, že tady na jižní Moravě je podobných památek spousta, třeba Mikulov. Je to neuvěřitelné.

Jak na vás působí lidé, které potkáváte v ulicích jihomoravských měst?

Velmi mě překvapila příjemná atmosféra, která tu panuje. Když jdu do obchodu, lidé jsou ze začátku sice trochu plaší, ale když za nimi přijdu s nějakým problémem, jsou velmi ochotní a snaží se mi pomoct. Pro Pařížana je to velký rozdíl. Lidé se tu snaží druhým pomáhat. Všechno je také velmi dobře organizované. Když slyším Čechy mluvit o úrovni místních služeb, většinou si myslí, že není dobrá, já si ale myslím, že je tomu naopak. Žije se mi tu velmi pohodlně. Brno je skvělé město.

Není pro vás Brno ve srovnání třeba s rodnou Paříží malé město?

Rozhodně se tu nenudím. Brno nabízí spoustu možností, jak trávit volný čas. Hraju tenis. Přes léto venku, v zimě v hale. Jsou tu bary a restaurace, celá řada divadel, město je velmi dynamické a pořád se tu něco děje. Před svátky tu byly například vánoční trhy na Zelném trhu a náměstí Svobody, kde byl vždy nějaký koncert a spousta lidí. Ti vyrazili ne za nákupy, ale aby si užili společné chvíle a vánoční atmosféru. Kdo nezná život na jižní Moravě, tak mu to může přijít zvláštní, ale tady jsou takové věci úplně přirozené.

Neměl jste od jižní Moravy a Brna jiná očekávání, než jste sem přijel?

Neřekl bych. Znal jsem kvalitu služeb, které místní zaměstnanci IBM Delivery Center poskytují. Spolupracoval jsem s nimi na své předchozí pozici. Věděl jsem, že lidé tady jsou velmi spolehliví, což je velmi důležité pro naše zákazníky. Měl jsem jistotu, že po profesní stránce to bude fascinující. Od města jsem žádná velká očekávání neměl a byl jsem jen příjemně překvapený, stejně jako moji přátelé, co mě přijeli navštívit.

Viceprezident brněnské pobočky firmy IBM Jean Monnot.Vnímáte zeměpisnou polohu Brna jako výhodu?

Ano, určitě. Znáte mnoho jiných měst, která jsou dvě hodiny jízdy vzdálená od tří různých mezinárodních letišť? Vídeň, Praha i Bratislava jsou nedaleko. Samozřejmě bych jako Francouz ocenil přímý let z Paříže do Brna, ale vážně, infrastruktura je v Brně i okolí skvělá. Méně než dvě hodiny na mezinárodní letiště, to je skutečně pohodlné, když to porovnáte třeba se Spojenými státy. Opravdu si nemám na co stěžovat.

Takže když se o Brně v žertu mluví jako o „předměstí Vídně", je to podle vás podceňování?

Ano, takový způsob uvažování tady trochu je. Brno se vidí jako druhé město České republiky, ale myslím, že v mnoha věcech je jednička, třeba v technologiích.

Jak na společnost IBM v Brně dolehla celosvětová hospodářská krize?

Naše role při podpoře zákazníků je v této ekonomicky náročné době ještě důležitější. V IBM stále hledáme různé cesty, jak být kreativnější a efektivnější. Naše centrum je na poli strategického outsourcingu úspěšné už déle než jedenáct let, což je ve světě ojedinělé. Při průzkumu světového trhu těžko najdeme centrum této velikosti, které je zároveň tak zkušené.

Takže brněnské centrum má ve světě dobrou pověst?

Zákazníci si naši vyspělost dobře uvědomují. Ve městě máme lidi, kteří uvnitř IBM prošli třemi nebo čtyřmi pracovními pozicemi ve strategickém outsourcingu a umí toho opravdu hodně. Dokáží zákazníkům poskytnout klíčovou podporu i konzultace. V tomto ohledu společnost IBM obecně vyniká. Je to také důvod, proč má brněnské centrum mimořádně dobrou pověst uvnitř firmy i mezi zákazníky.

Proč se pobočce v Brně tak daří?

Je to spojením několika věcí. Někde jsem četl, že v Brně je asi osmdesát tisíc studentů. Z kvalitních brněnských univerzit vychází každý rok asi tisícovka specialistů na výpočetní technologie, což je sice ohromné množství, ale schopných lidí není nikdy dost. Druhá věc je poloha města. IBM má centra strategických služeb také v Maďarsku a Polsku a Brno od nich není daleko. Zároveň je Česká republika velmi přitažlivá země.

Jaké další vlivy se na tom podílí?

Velkou roli hraje také složení zaměstnanců. Asi čtyřicet procent našich lidí pochází ze zahraničí, dohromady ze sedmaosmdesáti různých zemí. A spojení všech těchto kultur se šedesáti procenty spolehlivých, organizovaných a technicky vzdělaných Čechů vytváří dohromady mladý tvořivý kolektiv, který se velmi zajímá o inovace. A právě inovace naši zákazníci nejvíce potřebují. Poslední důležitá věc je, že tu máme velmi vysoce kvalifikované zaměstnance, kteří jsou na skutečně světové úrovni. Toto spojení lidé velmi dobře vnímají a my z toho víc a víc těžíme.

Kolik lidí plánujete letos přijmout?

Co určuje počet lidí, které přijmeme, jsou požadavky zákazníků. A stále víc zákazníků požaduje naše služby. Určitě porosteme. Nicméně jak moc, to je věc, kterou nelze předem předvídat.

Viceprezident brněnské pobočky firmy IBM Jean Monnot.Hledáte spíše specialisty, nebo obecně jakékoli zaměstnance?

Máme tři stupně podpory, kterou pro zákazníky zajišťujeme. Na druhém a třetím stupni jsou ti nejkvalifikovanější lidé, kteří pracují na složitých technických řešeních a inovacích. První stupeň je standardní podpora. V současnosti hledáme asi ze sedmdesáti procent zaměstnance pro třetí a druhý stupeň. Spousta lidí si myslí, že jsme jen call centrum, což je samozřejmě velice důležitá část naší práce, ale tvoří jen osm procent našich aktivit.

Je i přes velké množství zahraničních zaměstnanců patrný moravský duch?

Je zajímavé, že reklamu jižní Moravě dělají většinou lidé odjinud než z České republiky. Myslím, že charakteristickým rysem Jihomoravanů je, že neradi mluví sami o sobě a o svých přednostech. Na druhou stranu jsem poznal, že Jihomoravané jsou velmi zaměření na fakta, nenechávají se tolik ovlivnit svým vlastním vnímáním. To je velice důležité, protože diskuze o obchodních věcech musí být založené na faktech, ne na emocích.

Jaké máte v IBM plány pro tento rok?

Chceme se z centra mezinárodně uznávaných odborníků dále přetvářet na mezinárodní centrum technických lídrů, kteří vynikají v kreativitě. Takový posun není jen otázka technických znalostí a dovedností, ale také vedoucích schopností a porozumění zákazníkům. Jsme vynikající odborníci na informační technologie, ale musíme ještě víc sledovat, co přesně přinášíme našim zákazníkům.

Jak si lze představit, co konkrétně brněnská pobočka IBM zajišťuje?

Zajišťujeme například, že transakce mezi bankou ve Spojených státech amerických a bankou v České republice proběhne se správnou částkou a ve správný moment. Nebo odtud z Brna pracujeme na tom, aby všechny semafory ve Stockholmu byly správně koordinované a městská doprava byla plynulá. Nejde jen o to, nabízet technická řešení, ale také o porozumění, co konkrétně naši zákazníci potřebují. Tímto směrem chceme naše brněnské centrum přetvářet.

Jak trávíte svůj volný čas v Brně?

Snažím se dělat hodně věcí. Chtěl bych více chodit do posilovny, to je moje předsevzetí. Užívám si také kulturní život. Chodím hodně do restaurací, na divadelní představení. Rád objevuji okolí Brna, většinou s přáteli, kteří mě tu navštěvují. Myslím, že čím lépe budu mluvit česky, tím více se mi bude dařit zapojovat se do společenského života v Brně.

Viceprezident brněnské pobočky firmy IBM Jean Monnot.Když se bavíte s lidmi ve městě, jste spokojený s pověstí, kterou tu IBM má?

Mám pocit, že si lidé v Brně ne vždy uvědomují, jak důležité centrum strategických služeb ve svém městě mají. Přitom třeba ve Spojených státech jsou zákazníci, kteří speciálně vyžadují služby s přidanou hodnotou, které poskytuje naše centrum.

Autor: Petra Kozlanská

13.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Součást mého přestupu byla i stavba tribuny, vzpomíná jubilant Václavíček

Brno /ROZHOVOR/ – Dodnes drží platný rekord, když v nejvyšší československé soutěži nastoupil ve 280 po sobě jdoucích utkáních bez přerušení. A všechny odehrál ve fotbalové Zbrojovce. Kapitána brněnské mistrovské party z roku 1978 Rostislava Václavíčka už těžko někdo překoná. Ve středu slaví olympijský vítěz z roku 1980 z Moskvy sedmdesáté narozeniny. „Vůbec se na to necítím. Když si vzpomenu, že jsme kdysi slavili tátových padesát a už byl pro mě starší člověk, mám hrůzu, zda se naše děcka na to taky tak dívají," usmívá se v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Hrozí jim vystěhování. Zhruba stovka obyvatel Bronxu demonstrovala v ulicích

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo pečení vánočního cukroví řeší desítky rodin bydlících v brněnských bytových domech ve Vlhké, Bratislavské, Francouzské a Staré ulici, jestli budou mít v novém roce kde spát. Jak už Deník Rovnost informoval, majitel domů se je rozhodl vystěhovat. Obyvatelé bytů se proto rozhodli vyjít do ulic a protestovat. Asi stovka lidí chtěla po majiteli nemovitostí garanci, že nezůstanou na ulici.

Řečníka na univerzitě někteří lidé odmítli. Vadí jim jeho pornoherecká minulost

Brno – Přednáška o roli médií v ruské dezinformační kampani vyvolala v úterý diskuzi na brněnské Masarykově univerzitě. Někteří kritici totiž nepovažovali za vhodné, aby v diskuzi, kterou organizují studenti Fakulty sociálních studií, jako přednášející vystoupil Jakub Janda ze sdružení Evropské hodnoty. Muž měl totiž v minulosti zkušenosti s homosexuální pornografií. „Pornoherci vyslaní proruskými servery přednáší na univerzitě? Svět se zbláznil," komentoval třeba Stanislav Vaněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies