Moša: Jde o hodně, proto se obracíme na vládu. Tam mají být ti nejrozumnější

V čele Městského divadla Brno je Stanislav Moša dvaadvacet let. Za tu dobu režíroval přes sto dvacet inscenací, včetně muzikálů West Side Story, My Fair Lady nebo Jesus Christ Superstar. V této sezoně jej čeká nastudování tří titulů, mezi nimi i činohra Jakub a jeho pán od Milana Kundery. „Je to nádherně moudré vyprávění," říká o chystané komedii Moša a dodává, že autora samozřejmě pozve do Brna na premiéru.

Divadlo mělo dva měsíce prázdniny. Kolik času jste věnoval odpočinku a kolik práci?

Měl jsem pro sebe deset krásných dnů, které jsem strávil v rakouských Alpách se svou nejbližší rodinou. A tam jsem kupodivu celý ten čas, kromě pár nezbytných e-mailů a telefonátů, „neřediteloval." Ale jinak jsem prázdniny strávil v divadle a s výjimkou několika zahraničních zájezdů se souborem už nikam necestoval.

Ve stávající sezoně Městské divadlo připravuje čtyři činoherní a pět muzikálových titulů, což je o jeden méně než v předchozích letech. Je to kvůli snížení rozpočtu?

S penězi to nesouvisí. Snížení počtu premiér jsme plánovali už dlouho. Máme určitý „převis" inscenací, které jsou velmi žádané, ale reprízují se málo. Chceme tak konečně hrát více a častěji starší tituly, o které je mezi diváky zájem a některé z nich uvádět také mimo Brno. V letošní sezoně budeme například v Bratislavě hostovat s Bídníky, v listopadu nás čeká hostování v pražském Karlíně s Čarodějkami z Eastwicku a na jaře pak s Mary Poppins. Kromě toho budeme samozřejmě dál putovat po Evropě s Funny Girl, Kráskou a Zvířetem i jinými inscenacemi.

Příspěvek od magistrátu jste stejně jako jiná brněnská divadla zřizovaná městem dostali o pět procent nižší. Pro vaše divadlo to je o 7,5 milionu korun méně. Kde jste tedy museli ušetřit?

To, že je to nakonec pět procent, místo původně uvažovaných dvaceti, považuji za jakýsi smutný úspěch. I těch pět procent je doslova vražedných. Už loni na podzim museli někteří zaměstnanci odejít. Další peníze jsme ušetřili například tím, že jsme zaměstnancům zrušili příspěvek na stravování. Úspory jsme dělali i v oblasti dodávek energií. A také jsme zdražili vstupné. V žádném případě jsme totiž nechtěli, aby se snížení rozpočtu projevilo na kvalitě inscenací.

Tuto sezonu navíc brněnská divadla provázejí výběrová řízení na posty ředitelů, kteří jsou ve funkci déle než pět let. To se dotkne i vás.

Vedení města se na tom dohodlo už před několika lety a já se tomu musím samozřejmě podřídit. I když si obecně myslím, že dělat výběrová řízení na pozice některých institucí a firem včetně divadel je nesmyslné. A říkám to poměrně nahlas už dlouho.

Výběrové řízení v Městském divadle má být na přelomu roku. Budete post ředitele obhajovat?

Ano. Tuto práci dělám rád.

Do tehdejšího Divadla bratří Mrštíků jste jakorežisér nastoupil v roce 1983, o sedm let později jste se stal uměleckým šéfem a dva roky na to ředitelem, kterým jste doposud. Čím chcete komisi přesvědčit o tom, že jste tím nejvhodnějším kandidátem?

Budu mluvit o kontinuitě své práce a ta má svůj konkrétní vývoj. Chci tedy hovořit o tom, co se povedlo i o tom, co by se ještě povést mělo.

A co by se ještě mělo povést?

V případě našeho divadla je to velmi jednoduché: dělat atraktivní a zajímavé současné divadlo a získávat pro to ty nejlepší umělce. Samozřejmě je potřeba vytvořit k tomu takové materiální prostředí, aby se ideály a sny všech, kteří představení připravují, mohly naplnit, protože od snu k jeho uskutečnění vede velmi dlouhá cesta a ne každý jí navíc umí projít.

Za dobu vašeho působení se rozrostlo Městské divadlo o Hudební scénu. Je v plánu ještě další rozšíření divadla?

Je zde už jen jediný plán, který chceme naplnit, a to díky příspěvku ministerstva kultury. Za Činoherní scénou se nacházejí přízemní garáže, které jsou v havarijním stavu. A právě tam má vzniknout hala pro výrobu našich dekorací a sklady, které nyní musíme za velké peníze pronajímat. Tím se kompletování našich divadelních budov završí.

Do kdy má hala vzniknout?

Začít se mělo už letos, ale obávám se, že to nebude možné technicky zvládnout. Reálně tak hala může stát do tří let.

Ředitelem Městského divadla jste více než dvacet let. Které z vašich dosavadních rozhodnutí byste vyzdvihl nad jiná a naopak co byste zpětně udělal jinak?

V rozhodovací práci divadelního „impresária" hraje velmi důležitou roli intuice. V mých rozhodnutích byla tedy jistě i ta špatná, ale nemyslím si, že by vedla ke škodě divadla. Když se obracím zpět, tak tím nejdůležitějším rozhodnutím se mi zdá hned to počáteční, když jsem v roce 1990 přebíral funkci uměleckého šéfa divadla.

Jaké rozhodnutí to bylo?

Práci jsem vzal s podmínkou, že všichni umělci podepíší roční smlouvu. To se ukázalo jako zásadní předpoklad pro to, abych mohl získat kolegy na takové úrovni, která dnes Městské divadlo Brno zdobí. Ale jinak je vlastně divadlo podobné novinám. Známe to: nic není zbytečnějšího než včerejší noviny. U divadla je to podobné, včera se odehrálo představení a už „žije" jen ve vzpomínkách diváků. Vše se u nás koncentruje hlavně na dnešní zkoušku, na večerní představení, na zítřejší premiéru.

V této sezoně vás čeká režie muzikálů Kočky a Očistec, před několika dny jste už začal zkoušet komedii Milana Kundery Jakub a jeho pán. Jak dlouho jste si na tento Kunderův text myslel?

Jsem jeho vášnivý čtenář a velmi jsem si přál získat práva k uvedení dramatizace některého z jeho románů. Přes veškerá vstřícná jednání s ředitelem agentury DILIA, která pro Českou republiku Milana Kunderu zastupuje, se hned ukázalo, že je to nemožné. Náhoda přála tomu, že mi Milan Kundera k Vánocům po jednom svém příteli poslal knihu jeho hry Jakub a jeho pán, a tak jsme se nakonec domluvili na tomto titulu.

V jaké podobě jej přenesete na jeviště?

Je to nádherně moudré vyprávění s báječnými herci. Odehrávat se bude na jednoduché scéně, s prostými kostýmy a bez hudby, protože ta hra je sama o sobě dostatečně silná.

Jste s Milanem Kunderou v kontaktu?

V přímém kontaktu je s ním především dramaturg našeho divadla Jiří Záviš. Pravidelně si spolu telefonují a píší.

Určitě tedy Milana Kunderu pozvete na premiéru.

Samozřejmě. Jeho návštěva Brna je však po tom všem, co se zde kolem jeho osoby odehrálo, velkou otázkou. Stejně tak ho samozřejmě pozveme na naše hostování do Bruselu, kam hned po brněnské premiéře s inscenací zajíždíme. A doufáme, že alespoň jedno z těchto míst navštíví.

Výčet premiér pro letošní sezonu už diváci znají. Co připravujete na sezonu příští?

Program na sezonu 2013/ 2014 chystám právě teď. Jako prvnímu divadlu v České republice i v Evropě se nám podařilo získat práva na muzikál Flashdance, který byl poprvé uvedený před třemi lety v Londýně. Teď se chystá jeho nová verze na Broadwayi a chceme ho ve spolupráci s jedním skandinávským divadlem a berlínskou agenturou vybavit tak, abychom připravili verzi nejen pro Brno, ale abychom zároveň mohli s touto inscenací v mezinárodním obsazení hostovat v celé Evropě. Muzikál Flashdance tedy bude jedním z velkých titulů, kterým sezonu 2013/2014 otevřeme.

V posledních dnech je vaše jméno spojováno s kampaní Pomozte svému divadlu, která usiluje o změnu systému v přerozdělování peněz divadlům. Proč jste se rozhodli pustit se do tohoto kulturně-politického boje právě teď, kdy je vláda pod tlakem a hrozí i předčasné volby?

Už více než dvacet let není v Čechách a na Moravě vyřešený systém správy a financování regionálních divadel. Prakticky všechny vlády slibovaly věnovat na kulturu alespoň jedno procento ze státního rozpočtu, výsledek je ale tristní. Státní rozpočet myslí na kulturu necelou polovinou procenta. Místo vládou přislíbených sto padesáti milionů korun na podporu regionálních divadel a orchestrů je v návrhu rozpočtu na příští rok těch miliónů pouze sedmatřicet! Stát dotuje vstupenky do divadel na území Prahy desetkrát víc než ve zbytku republiky, přičemž v onom „zbytku" žije pětaosmdesát procent občanů! Jsme přesvědčeni, že ve stávajících podmínkách není možné kvalitně pracovat.

Tuto středu, kdy se brněnská divadla na náměstí Svobody pokoušela na kampaň upozornit, jste prohlásil: „U ministerstva kultury pomoc hledat nemůžeme, a proto chceme petici doručit přímo členům vlády. Ani jejich podpora však není jistá a počítáme s neúspěchem." U koho konkrétně tedy chcete hledat pomoc?

Hledáme ji u všech rozumných lidí, ale cíleně se obracíme na naši vládu. Tam by přece měli být logicky ti nejrozumnější, že? Vždyť se jedná o hodně. On totiž ještě žádný národ nikdy neprodělal na kultuře, ale každý prodělá na nekulturnosti!

Tuto sezonu Městské divadlo programově zaštítí dalšíročník mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno. Uplynulé tři ročníky nebyly organizačně příliš vydařené, propagace ze strany města pokulhávala a diváků chodilo málo. Jak tomu chcete předejít?

Samozřejmě, že je mi líto, když zde hostuje vynikající představení a má malou návštěvnost. Považuji to za mrhání penězi a energií lidí. Přesto v minulých ročnících byly i nabité sály. Už teď o prázdninách jsme měli pracovní schůzky a projednávali podobu nadcházejícího ročníku. Vše by mělo být jasné do konce tohoto roku, aby se vstupenky stihly nabízet a prodávat v dostatečném předstihu. Taky doufám, že téma festivalu Hudba divadlo, divadlo hudba bude natolik atraktivní, že starost o zájem diváků mít tentokrát nebudeme.

Zařadíte do programu i žánr dnes tolik opomíjené operety?

Určitě. Opereta tam bude mít své místo stejně jako opera, muzikál, balet, nebo i jiná hudební představení.

Se vznikem festivalu Divadelní svět ztratilo Městské divadlo zažitou přehlídku Dokořán, která se na hudební divadlo zaměřovala. Vzato z odstupem času nelitujete toho?

Mám takový sen, že jednou ten náš brněnský Divadelní svět přesáhne dobu konání osmi dnů a stejně jako v Edinburghu nebo Avignonu bude trvat radostné tři neděle a stane se světovou událostí, protože si to Brno i zdejší diváci zaslouží. Teprve potom litovat nebudu.