VYBERTE SI REGION

Se záplavami musí v budoucnu počítat i Brno

Brno - /ROZHOVOR/ Lidé se na něj obrací, když chtějí vědět, jak se jim vydaří jejich svatební den. Silničáři od něj zase zjišťují, kolik posypových aut mají mít v pohotovosti.

17.1.2009
SDÍLEJ:

Meteorolog Milan Šálek.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

A s výsledky jeho práce se většina lidí několikrát denně setkává v médiích. Milan Šálek je totiž meteorolog a svými předpověďmi dává lidem náskok před přírodou. Muž, který pracuje v brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu přes dvacet let, mluví v rozhovoru pro Deník Rovnost o tom, jaké čekají Jihomoravany v příštích letech zimy, jestli se kraj otepluje a jak dlouho ještě budou lidé bruslit na Brněnské přehradě.

Dnes je sobota 17. ledna. Jaké nejextrémnější teploty Brno v tento den v minulosti zažilo?

V roce 1993 jsme v brněnských Tuřanech naměřili deset a půl stupně Celsia nad nulou. Naproti tomu v roce 1963 klesla rtuť teploměrů až k devatenácti stupňům pod nulou.

Je letošní zima na jižní Moravě typická, nebo se dá také čekat nějaký rekord?
Dá se říct, že zima, jakou máme teď v lednu, je pro náš kraj typická. To, že od Vánoc pořád mrzne, je sice trochu zajímavé, ale v minulosti už jsme teploty pod nulou měřili i delší dobu. Před třemi lety byla zima mimořádná, mnohem krutější. Tehdy napadalo obrovské množství sněhu, což na jižní Moravě rozhodně není typické. Tato zima ale zatím nevybočuje z normálu.

Jak se dlouhodobě vyvíjí teploty v Brně a na jižní Moravě? Otepluje se, nebo je chladněji než dřív?
Udělal jsem si na toto téma graf, který odráží celoroční průměrné teploty od roku 1961. Výsledky jasně potvrzují oteplovací trend. Za posledních padesát let se tady průměrná teplota zvedla z osmi stupňů Celsia na devět a půl, takže je to nárůst o jeden a půl stupně. To je víc, než je světový průměr. Nerostou však nejvyšší teploty, ale spíše se zvedají ty nejnižší. Ve světě to teď nejvíc poznávají na Sibiři, ale tam si asi nemají na co stěžovat.

Může se počasí měnit i na malém prostoru? Třeba tak, že v různých částech Brna je v jednu chvíli úplně jiné počasí?
Zrovna v Brně se setkáváme i s několikastupňovými teplotními rozdíly, protože některé části města jsou například na hranici Drahanské vrchoviny a některé jsou v nížině. V Brně jsou místa ve výšce čtyř set metrů nad mořem, kde může sněžit, a na jihovýchodě města, ve výšce dvou set metrů, nespadne jediná vločka. Dlouhodobě nejstudenější je Bystrc nebo Útěchov. Nejvyšší teploty jsou ovlivněné nejen nadmořskou výškou, ale i takzvaným tepelným ostrovem města. Ten je v centru, kde je hodně zastavěné plochy, kde produkují hodně tepla auta a topení a kde také lépe chytáme teplo od Slunce. Teploty se mohou lišit i na velmi krátké vzdálenosti. Když sjedu například autem z kopce v Bystrci, je nahoře plus dva stupně a dole minus dva stupně Celsia. Při jasné noci se totiž v údolí akumuluje studený vzduch.

Na jižní Moravě je to stejné?
I v kraji jsou vidět velké rozdíly. Velkou roli může hrát i oblačnost. Ve čtvrtek se například stalo, že ve Znojmě byly čtyři stupně pod nulou, zatímco v Kobylí na Břeclavsku bylo minus deset stupňů.

Co chrání jižní Moravu před většími výstřelky počasí?
Dá se říct, že nás chrání Vysočina, která při silnějším větru sbírá sníh z atmosféry. Proto mohou v zimě nastat dny, kdy na Vysočině je sněhová kalamita s dvaceti centimetry nového sněhu a v Jihomoravském kraji spadnou sotva dva centimetry.

Zažijí Jihomoravané v dalších letech bílé Vánoce?
Dá se to čekat přibližně na třicet procent. Jedna třetina Vánoc bývá podle statistik na blátě, jedna na zmrzlém blátě a jedna na sněhu, i když to je třeba jen poprašek. Letos se začalo ochlazovat až na Boží hod, tak je otázkou, co to vlastně bylo za Vánoce, jestli na blátě, nebo na zmrzlém blátě. Klasické bílé jsou ale každopádně tak jedny ze tří nebo ze čtyř Vánoc.

Na jižní Moravě je i několik lyžařských středisek. Má v kraji vůbec cenu stavět další vleky?
Určitě ano. Ale jen v případě, když provozovatelé sjezdovek zároveň koupí i sněžná děla. Na jižní Moravě nepadá moc sněhu, ale jsou tu mrazivé dny, které vlekařům s děly pomáhají. Vysloveně teplá zima se dá čekat maximálně jednou za tři až pět let.

Brněnská přehrada je už několik dní zamrzlá, bruslení si na ní užívají tisíce lidí. Jak dlouho může led vydržet?
Letos byly opravdu nejlepší podmínky pro bruslení za poslední roky, protože vůbec nesněžilo a led byl jako zrcadlo. Pokud nepřijde mimořádné oteplení a bude klasická zima jako doteď, povolí led tak v březnu nebo až v dubnu. Jeho kvalita ale bude asi horší, protože už na něj i sněží.

Pojďme ze zimy o pár měsíců dál, do doby, kdy začne led a sníh roztávat. Hrozí Brnu záplavy?
Nedá se to vyloučit při velkých srážkách nebo při intenzivním tání sněhu, což ale v nejbližších dnech určitě nehrozí. Chtěl bych zdůraznit, že se Brnu shodou okolností většina těch velkých záplav v minulosti vyhnula. Neznamená to ale, že nikdy nepřijdou. Musíme s tím vždy počítat. V roce 1997, kdy hrozily veliké záplavy, například Brno zachránila jen náhodou polovypuštěná Vírská přehrada.

Co jste vlastně zažívali při povodních v roce 1997?
Tehdy to bylo jedinečné, tak velkou povodeň nikdo na našem pracovišti nezažil. Zjištění, co vlastně dělá tok Moravy při tak velkých povodních, pro nás bylo zcela nové. Zkušenosti jsme pak využili při následných povodních, například na jaře 2006. Ty sice nebyly tak katastrofické, ale byly těm ze sedmadevadesátého podobné.

Co se od té doby změnilo?
Vznikl například nový systém stanic, které monitorují stavy na tocích, a obrovským způsobem se zlepšila výstražná služba . Teď varujeme před kdejakým silnějším deštěm. Tím se ale také zvedlo množství varovných zpráv, z nichž vždy určité procento bylo, je a bude falešný poplach.

Často se teď mluví o vlivu člověka na počasí. Mohou lidé například za vichřice, které řádí v různých částech světa?
S lidskou činností to nemusí mít nic společného. Vichřice byly vždy, pouze se o nich tolik nemluvilo. Například v polovině osmdesátých let nebo v roce 1999 byly také obrovské vichřice. Pro Evropu jsou zimní větrné bouře typické. Ve středověku třeba při jedné zemřely desítky tisíc lidí. Jižní Morava před nimi bývá díky své poloze relativně uchráněna. Jsme na tom dobře i v porovnání se zbytkem České republiky.

Jaké vlastně potřebujete znát údaje pro dobrou předpověď?
Za dobrou předpovědí se skrývá mnoho dat a matematických výpočtů. Nejdříve musíme vědět, jaké je počasí právě teď, takže prvním předpokladem je znalost aktuálního stavu pokud možno na území celé Evropy. Pro dlouhodobější předpověď je pak potřeba znát počasí na celém světě. Údaje, které získáme, zadáváme do programů a ty nám vypočítávají předpověď.

Volají vám často lidé, kteří si stěžují, že vaše předpověď nevyšla?
Ano, ale někdy se stane, že pláčí na špatném hrobě. Ne všechny předpovědi, které jsou v médiích, jsou od nás.

Jaká je pravděpodobnost, že předpověď vyjde?
Záleží na tom, co chcete předpovídat. Jestli budete chtít vědět množství srážek na milimetr přesně, tak je předpověď zoufale nepřesná. Ráz počasí, jako třeba že se v příštích dnech bude oteplovat, máme docela slušně předpovězený na pět dní dopředu, někdy i na týden. Hranice rozumné předpovědi je zde deset dní. Konkrétnější předpovědi, například v jakých intervalech stupňů se bude pohybovat teplota, vychází na následující den na devadesát procent, pozítří na pětaosmdesát procent.

Máte na pracovišti spoustu kolegů. Říká se, že co člověk, to názor. Hádáte se někdy o tom, jaké bude druhý den počasí?
Dohadujeme se spíš o tom, který model pro předpověď použít. Některé totiž lépe předpovídají srážky, jiné zase, jak bude foukat. Každý den pak vše konzultujeme s naším centrem i dalšími pobočkami. Většinou se shodneme bez problémů, ale jsou případy, kdy se docela přeme. Třeba když říkáme, že v našem regionu bude jiné počasí, a kolegové nám oponují, že už jsme s teplotami moc vysoko. Máme pravdu tak tři ku jedné, protože náš region známe lépe.

Dostáváte pokuty za to, když předpovědi nevychází?
Pokud přijdeme na chyby, vyhodnocujeme, proč vznikly. Každému se občas stane, že předpověď nevyjde, ale nemáme vysloveného hříšníka. Zatím jsme k pokutám přistupovat nemuseli.

Zkusme teď vaši předpověď. Na jaké počasí se mohou lidé těšit příští týden?
Po velké zimě se oteplí. Od neděle začnou teploty výrazně stoupat a budou spojené s četnějšími srážkami. Od pondělka by mělo být přes den okolo tří stupňů Celsia. V noci ale bude mrznout, což je hodně nebezpečné pro řidiče. Na příští týden nevylučujeme ani vydatné sněžení, spíše ale počítejme s deštěm.

Autor: Kateřina Slámová

17.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies