Nabádá Brňany k očkování proti klíšťové encefalitidě, monitoruje počet nakažených a v posledním měsíci se zabývá také takzvanou prasečí chřipkou.

„Lidé nám neustále volají a myslí si, že snad zítra umřou. Panika je ale přehnaná,“ myslí si krajská epidemioložka.

Můžete popsat, jak vypadalo vyšetřování podezřelých pacientů na infekční klinice v Brně?
Za poslední tři týdny se na nás nebo na praktické lékaře obrátilo několik desítek lidí s tím, že pobývali v zemích, kde se prasečí chřipka vyskytla. Se všemi jsme hovořili a teprve v případech, které splňovaly určitá kritéria, jsme učinili další kroky. Nemělo smysl vyšetřovat lidi, kteří byli v Mexiku v dubnu nebo v únoru. Z takových případů jsme vyšetřili deset lidí, z toho tři jsme izolovali na nemocničním lůžku. Je to více, než bychom vyšetřovali za standardních okolností, ale nechtěli jsme nic zanedbat, a proto jsme byli raději opatrnější.

Počítali jste s tím, že někteří z vyšetřovaných lidí mohou skutečně trpět prasečí chřipkou?
Už při prvním kontaktu s pacienty nám bylo víceméně jasné, že příznaky velmi úzce souvisejí s jejich dlouhou cestou. Ti lidé zažili teplotní šok, v Mexiku je totiž o dvacet stupňů víc než tady. Cesta trvá kolem třiceti hodin, turistům tedy chybí jedna noc. Jsou vyčerpaní a někteří citlivější pasažéři můžou mít i dýchací potíže kvůli klimatizaci. Přesto jsme žádný případ nepodcenili a všechny jsme vyšetřili. V těchto dnech čekáme na výsledky vyšetření u dvou pacientů. S největší pravděpodobností ale budou negativní.

ČTĚTE TAKÉ:Hygienici vyloučili osm případů prasečí chřipky

Jak by Krajská hygienická stanice postupovala v případě, že by se onemocnění u někoho prokázalo?
Člověk, kterého vyšetřujeme na infekční klinice, je už kvůli prvotním příznakům zaléčen. Pokud by se u něj nákaza potvrdila, léčili bychom jej nadále. Léčba je velice jednoduchá, pacient musí především v klidu ležet na lůžku. Dále dostává léky zmírňující příznaky, tedy léky proti teplotě nebo proti dráždivému kašli. V případě, že by se onemocnění potvrdilo u člověka, který leží v nemocnici, pravděpodobně by v ní nadále zůstal. Pacient, kterého jsme poslali do domácí izolace, by už zůstal v domácím léčení a my bychom jej sledovali. Nemoc má poměrně lehký průběh.

Proč je tedy počet úmrtí na prasečí chřipku tak vysoký?
Ve všech případech, o kterých máme informace z vyspělých zemí, lidé zemřeli kvůli komplikacím spojeným s jiným chronickým onemocněním. Chřipkový virus tohle umí. Důkazem je i to, že ročně u nás na obyčejnou chřipku zemřou zhruba dva tisíce lidí. Tohle nebezpečí lidé velmi podceňují. Význam prasečí chřipky se naopak nadhodnocuje. Panika je přehnaná.

Jak je na případnou pandemii připraven Jihomoravský kraj?
Jsem velmi ráda, že s krajským úřadem výborně spolupracujeme. Už zhruba pět let vytváříme pandemický plán a připravujeme se na skutečnost, že v případě pandemie onemocní větší množství lidí naráz. Jihomoravský kraj musí být na tuhle skutečnost připraven a pandemický plán nám pomůže zajistit, aby region logisticky fungoval. Musí být čím svítit, čím topit, lidé musí mít pitnou vodu, dostatek jídla. Na ulicích také musí zůstat pořádek, musí dál jezdit hromadná doprava. V neposlední řadě musí fungovat zdravotnická zařízení, protože i v době pandemie bude potřeba léčit zlomeniny, žlučníky i záněty slepého střeva.


Vaverková

Pandemie tedy neznamená větší počet mrtvých?
Pandemie především znamená, že velký počet lidí onemocní současně. Nepředpokládáme, že by počty mrtvých byly nějak výrazně vyšší, než u běžné sezonní chřipky. Přesto k úmrtím dojde, říkám to velmi nerada a je mi to velmi líto, ale na tohle se bohužel také musíme připravit.

Pamatujete si na srovnatelnou paniku, jakou kvůli mexické chřipce lidé zažívají nyní?
V posledních letech jsme podobných situací řešili několik. Když sáhnu do čerstvé minulosti, v roce 2005 to byla ptačí chřipka, předtím SARS a dál v minulosti třeba takzvaná nemoc šílených krav. Jsou to věci, které se obyčejných lidí tak bezprostředně nedotýkají, a proto možná lidstvo těmto imaginárním hrozbám podléhá víc a neuvědomuje si, že s běžným rizikem infekčního onemocnění či jiných chorob se setkáváme denně a ohrožují nás daleko víc.

Je tedy strach lidí neopodstatněný?
Panika je určitě nepřiměřená a neadekvátní. Hovoří se o pandemii, ale o pandemii zatím opravdu nejde. Prostě se objevila nová varianta chřipkového viru, který se dokáže šířit ze zvířete na člověka. Lékaři zaznamenali i ojedinělé přenosy mezi lidmi, prasečí chřipka ale není nic nového.

Hospitalizovaný Brňan není nakažený prasečí chřipkou. Čtěte zde

Proč se tedy o ní tolik mluví právě teď?
Došlo k tomu, že se zkombinovaly geny prasečí chřipky a chřipky lidské. Výsledek je, že se teď prasečí chřipka šíří mezi lidmi. Není to ale novinka, takové situace známe i z předchozích let. Ve světě se prasečí chřipka u člověka už dříve v několika případech náhodně diagnostikovala.

Kde je tedy příčina té paniky, kterou prasečí chřipka vyvolala?
Sledujeme, že informace se šíří daleko rychleji, než se cestovatelé vracejí z Mexika. Někdy jsou informace až nadbytečné. Podle mého názoru by stačilo lidem vysvětlil, že lidé, kteří přijíždějí z rizikových oblastí, jsou sledování a je o ně postaráno. V případě, že by hrozila pandemie, jsme připraveni jí čelit. Často v souvislosti s počty zemřelých posloucháme apokalyptická čísla, je třeba to ale posuzovat v širším kontextu. Dnes je ve světě osm tisíc nemocných a několik desítek mrtvých a tohle číslo je opravdu minimální. Každého úmrtí, které způsobí prasečí chřipka, nám samozřejmě musí být líto a je nám ho líto. Na druhou stranu, v České republice ročně zemře sto tisíc lidí a trápí je víc jiné choroby.

Jak to v současné době vypadá se žloutenkou typu A, která trápila jižní Moravu na podzim loňského roku?
Můžu s potěšením říct, že jižní Moravy se epidemie žloutenky typu A, která začala loni v červenci v Praze, dotkla poměrně mírně a také mnohem později. Takzvaná nemoc špinavých rukou byla v posledních deseti letech nejčastěji pozorována u osob, které se vracely z turistických pobytů v zemích s nižším hygienickým standardem, nejčastěji třeba z Egypta nebo Tunisu. V polovině minulého roku se ale v Praze v komunitě bezdomovců a narkomanů objevily první případy žloutenky typu A. Vzhledem k tomu, jaké jsou hygienické návyky těchto lidí, žloutenka se poměrně rychle přenášela. Postupně se z Prahy nákaza rozšířila do celé republiky. Není kraj ani okres, který by neměl nějaké případy. V Jihomoravském kraji jsme měli první případy v září a do konce roku jsme v porovnání s předcházejícím obdobím evidovali 57 případů za poslední 4 měsíce roku. Většinou byli nemocní lidé s nějakou vazbu na Prahu nebo cestovali rychlíkem. Při té příležitosti se pochopitelně nevyhnuli použití veřejných WC ve vlaku, kde často není dostatečná možnost umýt si ruce.

Stačí se před žloutenkou chránit důkladnou hygienou?
Ano, je to přesně tak, jak nám to vtloukaly do hlavy naše maminky a vychovatelky v mateřských školách. Často ale není možné si ruce umýt, přispívá k tomu i životní styl stravování se ve stáncích s občerstvením.

Jsou tedy brněnské fast foody nehygienické?
Přímo takhle se to říct nedá. Problém je v tom, že člověk v nich nemá možnost umýt si před jídlem ruce. Člověk celý den chodí po městě, kde se dotýkal spousty věcí, a pak si do špinavé ruky vezme rohlík. Hygienické podmínky v moderních fastfoodech jsou ale vesměs v pořádku. Já ovšem tuhle problematiku přímo nesleduji.

V těchto dnech jsou aktivní klíšťata. Kde jsou na Brněnsku největší ohniska nákazy klíšťovou encefalitidou?
Máme tu smůlu, protože z hlediska atraktivity jsou pro turisty nejzajímavější právě takové oblasti. Přírodní ohniska se táhnou od severozápadního okolí města Brna, od brněnské přehrady směrem k oblasti Českomoravské vysočiny. Obecně vzato je to povodí řeky Svratky a jejích přítoků, dále povodí řeky Svitavy. Kolem Brna jsou to i bílovické lesy, lesnaté porosty v okolí Brna kterým se říká Brněnská podkova. To jsou místa, ze kterých máme každoročně nejvíc onemocnění klíšťovou encefalitidou.

Stává se, že člověk narazí na klíště i v některém z brněnských parků?
Může se to stát, klíšťata žijí všude tam, kde k tomu mají podmínky. Pro nákazu encefalitidou ale vyžadují trvalou cirkulaci viru, což v parcích nebývá tak velké riziko. Hrozí spíše ve volné přírodě.

Existuje spousta verzí, jak si klíště vytáhnout, když už ho člověk má. Jaký postup je tedy ten správný?
Každý má svůj recept, metod je skutečně celá řada. Naprosto klíčové je ale vždy před manipulací s klíštětem zasažené místo vydezinfikovat a teprve poté klíště odstraňovat. Dezinfekce klíště také umrtví a ono povolí svůj stisk. Poté se s ním i lépe manipuluje. Pak už stačí vzít pinzetu a mírnými kývavými pohyby je vyjmout. Musíme vždy dávat pozor na to, abychom klíště vytáhli celé. Nejúčinnější dezinfekční prostředek je jakýkoliv preparát s jódem. U něj ale pozor na alergii, kdo je ale na jód alergický, musí použít něco jiného.

Jak to na jižní Moravě vypadá s komáry, přenáší nějaké nemoci?
Naši komáři jsou skutečně vyhlášení, zejména na Břeclavsku, jsou nesmírně obtěžující, ale naštěstí u nich není riziko, že by přenášeli některá závažná onemocnění jako komáři jiných druhů v tropech a subtropech. U našich komárů hrozí riziko, že po poštípání mohou vzniknout zánětlivá ložiska. Ta ale představují jenom lokální zánětlivou reakci. Komár má na sosáku kdeco. Spektrum mikroorganismů, které na sobě nosí, je velice široké. Vlastní nemoci ale nepřenášejí.

Na co by se měl připravit člověk, který se v létě chystá na dovolenou do některé z exotičtějších zemí?
Především by se každý měl informovat, zda pro vstup do země, do které se vydává, není některé očkování povinné. Do ostatních zemí, kde jsou očkování pouze doporučena, rozhodnutí vždycky závisí na vlastní úvaze cestovatele. Já ale tvrdím, že pokud už člověk vydá nemalé peníze na exotickou dovolenou, měl by najít ještě další částku na ochranu vlastního zdraví.