VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborník: Alergie je zrádná. Podcenit ji se nevyplácí

Brno /ROZHOVOR/ - Alergolog z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Sáva Pešák hovoří o možnostech léčení nepříjemné nemoci a důrazně varuje.

11.4.2009
SDÍLEJ:

Alergolog Sáva Pešák.Foto: DENÍK/Jan Langer

Většina lidí se na příchod jara, rozkvetlé stromy a teplé počasí těší. Každý pátý Brňan však mívá v tomto období problémy. S nástupem jara totiž začíná pylová sezona. Alergikům otékají oči, kýchají, mají zánět spojivek. Alergolog Sáva Pešák z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně varuje: „Alergie je zrádná. Když ji člověk podcení, může skončit špatně.“

Můžete popsat, jak vlastně vypadá pylová sezona na jihu Moravy?
Začíná lískou. Teď už sezona trvá tři týdny, líska je na ústupu a nastupuje bříza. Vždy záleží na tom, jak dlouho trvá zima. Letos byla poměrně dlouhá, v minulých letech spíše teplejší. Líska vykvétala už někdy od poloviny ledna. Nejdominantnějším jarním alergenem je bříza. Její sezona bývá typicky dubnová a končí někdy v polovině května. Potom začínají vykvétat trávy, které trvají do července. V posledním týdnu stejného měsíce je v Brně sezona pelyňku.

Na který druh pylu jsou lidé alergičtí nejčastěji?
Přibližně čtyřicet procent na trávu, třicet na břízu, lísku, olši a habr. Další třetině vadí pelyněk s ambrózií. Je to tedy poměrně vyrovnané. Převažují však trávy.
Stává se často, že má člověk potíže s více pyly současně?
Ano. Naopak se málokdy stává, že člověk má problém jen s jedním. Někdo začne být alergický třeba na lísku, postupně se na to nabalují další a další pyly.

Co vlastně alergii způsobuje?
Na to dosud nikdo nedal uspokojivou odpověď. Po rodičích jsme zdědili geny a polovina populace má alergii geneticky předurčenou. Pak záleží i na tom, zda se skutečně rozvine. Ovlivnit to může způsob života, jestli člověk žije na vesnici nebo ve městě, jak se stravuje.

Z jaké doby pochází první záznamy o alergiích?
První zpráva je z devátého století z Persie, kde tehdy šlo o nesmírně vzácnou alergii na růži. Poté nebylo dlouho nic. Strmý vzestup přišel s nástupem průmyslové revoluce v devatenáctém století.

Jak průmyslová revoluce ovlivnila rozšiřování alergie?
Lidé se začali stěhovat do měst, neměli tak častý kontakt s domácími zvířaty, změnili stravovací návyky. Důležité je také množství času, které člověk strávil v místnostech, budovách. V současnosti je člověk často venku jenom při cestě do práce a z práce. Ve Spojených státech amerických udělali nějakou studii, z níž vyplývá, že člověk stráví v interiérech pětadevadesát procent času. To jsou hrozná čísla. Mikroklima v místnostech je něco jiného, než když člověk běhá venku. Také jde o už zmíněná zvířata. Deset tisíc let s nimi byl člověk v kontaktu a posledních sto padesát let není. To se musí projevit. Imunitní systém tehdy měl proti čemu bojovat, teď nemá.

Dá se tedy říct, že alergii způsobuje sterilnější prostředí, ve kterém nyní žijeme?
Existuje hygienická hypotéza, která dává dohromady prostředí, ve kterém žijeme, a množství alergiků. Často se udává příklad východního a západního Německa. Ve východním Německu nebylo prostředí tak sterilní, ale lidé tam alergiemi trpěli méně. Rodiče totiž dávali děti do jeslí a školek, kde na ně od začátku útočily bacily. Jejich imunitní systém se tak utužoval. Naopak v západním Německu, kde měli čistěji, bylo alergiků víc. Po sjednocení země se poměr alergiků v obou částech země postupně srovnal.

Co by měl rodič udělat ve chvíli, kdy u dítěte zjistí alergii?
Na začátku je určitě nejdůležitější vzít ho na alergologické vyšetření. Je dobré, když rodič alespoň přibližně tuší, na co může být jeho dítě alergické a lékaři řekne, na které alergeny má podezření. Lékař pak může pomocí série testů určit konkrétní alergeny. Nejhorší je, když rodič vůbec netuší, co jeho dítěti nedělá dobře, co mu může způsobovat problémy.

Co se stane, když se alergie neléčí?
Lidé samozřejmě někdy můžou alergii podcenit, protože jejich reakce jsou zprvu jenom malé a oni je nepovažují za významné. Jeden rok to může být jenom rýma, potom už bronchitida a skončit to může jako astma. Reakce může být stokrát malá a po sto prvé už hodně závažná. Alergie je nebezpečná v tom, že bývá zrádná a dost často podceňovaná. Lidé by u sebe určitě měli nosit přinejmenším nějaký pohotovostní balíček, který jim pomůže v nouzové situaci.

Vzpomenete si na nějaký případ pacienta, který léčbu podcenil a nedopadlo to dobře?
Pacienti jsou vždycky poučeni a přesně vědí, co mají dělat. Přesto na naše rady nedbají a situaci podceňují. Nejhorší jsou třeba pyloví alergici, kteří navíc ještě kouří. Jednomu pacientovi jsme třeba opakovaně říkali, aby nekouřil. On si přesto zapálil přímo ve své pylové sezoně a skončilo to dušením. Nevzal si pohotovostní balíček, musela k němu vyjet rychlá záchranná služba a měl těžké šokové stavy.

Jak by měl takový pohotovostní balíček vypadat?
Jsou v něm tablety, pak kapky do očí a také sprej do nosu. Pokud jsou pacienti navíc astmatici, většinou mají další své léky.

Jaká část populace je alergická a jak se toto číslo vyvíjelo?
V období první republiky potřeboval jeden profesor do své studie sezonní pylové alergiky. Vyhlašoval to prostřednictvím rozhlasu a ozvalo se mu jich asi šestnáct. Tehdy to lidé podceňovali. Existuje studie z dvacátých let minulého století, která říká, že alergiků tehdy bylo 0,26 procenta. Když lidé vyplňovali dotazník v osmdesátých letech, alergiků už bylo kolem dvaceti procent. Tuto nemoc jsme však začali systematicky léčit až ve druhé polovině dvacátého století.

Jak se s alergií nejlépe vyrovnat?
Nejdůležitější je prevence. Pokud vím, že mi něco vadí, tak je nutné se tomu vyhnout. Doporučujeme protipylové sítě do oken, což jsou sítě, které se lepí na vnější okenní rámy, mají určitou životnost. Je to jedna z možností, jak strávit alespoň osm deset hodin v prostředí bez pylů. Ještě lepší je to pak zkombinovat s nějakou čističkou vzduchu. Pylová zrna si totiž člověk přinese zvenku třeba na oděvu.

Je očkování proti alergii úspěšné?
Aby to mělo smysl a nějaký výsledek, je potřeba očkovat proti pylu přibližně tři roky. Vakcíny pacientům buď pícháme pod kůži, nebo se kapou pod jazyk. Snažíme se raději využívat píchané vakcíny. Považujeme je za účinnější.

Existují nějaké přírodní léky na alergii?
Velká většina používaných léků pochází z nějakých původních rostlinných zdrojů. Současné lékárny jsou ale spíše takové apatyky. Když si budou lidé kupovat různé přírodní masti nebo jiné alternativní druhy léčiv, můžou si spíše ublížit. Před tímhle se všechny rozhodně snažíme varovat.

Vzpomenete si na nějaký kuriozní případ z praxe?
Jistá pacientka měla potíže pouze v domácím prostředí. Jako první nás tedy napadlo, že příčinou by mohli být roztoči domácího prachu. To se nepotvrdilo. Potom jsme zvažovali peří, jenže i to vyšlo negativně. Začali jsme tedy pátrat po domácích zvířatech. Paní měla doma psa, jenž zanedlouho uhynul. Ženina alergie trvala dál. Nakonec jsme zjistili, že paní je alergická na květiny. Na tchýniny jazyky. Teprve poté, co je ze svého bytu odstranila, její alergie úplně přestaly. Nikde na světě takovýto případ nikdo nepopsal. Tchýniny jazyky kvetly a je možné, že se z nich něco vypařovalo. Přiznám se, že tchýniny jazyky jsem navíc nikdy v životě kvést neviděl.

Autor: Jiří Špičák

11.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Kradl a bílil spíže. Do chatek na Tišnovsku se muž vloupal minimálně desetkrát

Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Kometa má nejlepší přesilovky. Eratovy nápady ničí soupeře

Brno /INFOGRAFIKA/ – Sezonu rozjeli podobně jako loňskou, mistrovskou. Brněnští hokejisté po prvních třinácti zápasech základní části extraligy opět vedou tabulku a získali jen o dva body méně než loni v říjnu. „S třiceti body jsme spokojení. Kdybychom řekli, že ne, rouhali bychom se,“ prohlašuje asistent kouče Komety Kamil Pokorný, jehož svěřenci v úterý zahájí druhou čtvrtinu v Třinci.

V Lovčičkách našli stabilizátor dělostřelecké miny. Při kopání hrobu

Lovčičky – Hlídka slavkovských policistů a pyrotechnik vyrazili ke konci minulého týdne na hřbitov do Lovčiček. Hrobník tam objevil ojedinělý nález.

Strojírenský veletrh: 80 tisíc lidí a problémová aplikace pro návštěvníky

Brno – Měla návštěvníkům Mezinárodního strojírenského veletrhu usnadnit pohyb po výstavišti, navigovat ke stánkům a zprostředkovat sjednání schůzek. Stala se z ní ale jen mapa a katalog vystavovatelů.

Smrtelná nehoda. Motorkář v protisměru se srazil s odbočujícím autem

Předklášteří - Smrtelná nehoda zastavila v pondělí po sedmé hodině večer dopravu na silnici 385 u Předklášteří na Brněnsku. Osobní automobil se tam srazil s motorkářem, který na místě zemřel.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení