VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Onderka: Největší rest? Hlavně dopravní situace v Brně

Brno /ROZHOVOR/ - Načíná sedmý rok jako první muž Brna. A rok 2013 bude jeden z nejnáročnějších. Město se totiž musí vyrovnat s miliardovým propadem ve svém rozpočtu. Přesto je primátor Roman Onderka optimistický a doufá v další rozvoj.

29.12.2012 44
SDÍLEJ:

Brněnský primátor Roman Onderka.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Věřím, že se v příštím roce Brno zase o krůček přiblíží ideálu všestranného životního prostoru, který uspokojí jak obyčejného člověka, tak špičkového vědce či dravého investora," říká primátor Onderka.

Jaký byl uplynulý rok z pohledu brněnského primátora?

V období, kdy peněz je méně, než bývalo, musím říci, že se toho poměrně hodně podařilo. Jedná se například o akce typu festival zábavy Brno město uprostřed Evropy či bienále Janáček Brno 2012, kterým si připomínáme hudebního skladatele světového jména, který žil a tvořil v Brně. Velkou událostí bylo pro mě také letošní stodevadesáté výročí od narození Gregora Johanna Mendela, který stál u zrodu genetiky a jehož teorii dále rozvíjejí vědci z celého světa. To, že se Brno zase posunulo o kus kupředu, je vidět v mnoha oblastech. Dokončili jsme celkovou obnovu vily Tugendhat, otevřeli kostnici u svatého Jakuba, dopravě odlehčilo zprovoznění Královopolského tunelu na velkém městském okruhu, opravili jsme kompletně ulice Pionýrskou, Novobranskou, Měnínskou a dolní část Orlí. Celkovou regenerací prošly parky Lužánky, Denisovy sady, Studánka, Malý Špilberk i prostranství před katedrálou na Petrově. Poslední dvě lodě doplnily novou flotilu na přehradě a otevřeli jsme Chovánek pro děti v krizové situaci.

Jaký byl z osobního pohledu Romana Onderky?

Hektický, jako ostatně každý z uplynulých let, kdy zastávám funkci brněnského primátora. A jak už to v životě chodí, i rok 2012 mi přinesl dny dobré a horší. Dny, v nichž se střídaly radost se smutkem stejně jako se střídá den s nocí.

Co považujete za největší neúspěch?

Za neúspěch nebo přesněji negativum letošního roku považuji změnu rozpočtového určení daní, která připravila město o dvě stě milionů korun. Brněnský jedenáctimiliardový rozpočet dostává od státu jednu ránu za druhou a každá z nich znamená oslabení finanční stability našeho města. Čeká nás chudý rok. Naše příjmy dosáhnou 10,2 miliardy korun, budou tedy o miliardu nižší než letos. Kromě systémové změny rozpočtového určení daní je to i kvůli negativnímu výhledu ekonomiky a výraznému meziročnímu poklesu příjmů z prodeje majetku města. Není tedy divu, že nemůžeme investovat, opravovat či rekonstruovat tak, jak potřebujeme a chceme.

A co je největší rest z roku 2012, věc, kterou jste chtěl začít, ale odsouváte ji až do dalšího roku?

Stále cítím rezervy v oblasti dopravy. I když jsme letos dokončili významnou část velkého městského okruhu otevřením Královopolského tunelu, dopravní infrastruktura je nedostatečná. Může za to nejenom napjatý rozpočet města, ale i stále složitější legislativa, která přípravu staveb prodlužuje i na několik let. V příštím roce začne oprava ulice Milady Horákové a doufám, že rok nato opravíme také Minskou a Horovu. Stavíme parkovací dům v Kopečné, na jaře začne výstavba podzemních garáží pod Janáčkovým divadlem, další garáže vzniknou v Panenské. A pozitivní signál jsme dostali z ministerstva dopravy, které podpořilo záměr napojit Královopolský tunel na Žabovřeskou jejím rozšířením.

Jaký bude podle vás pro město následující rok?

Nejvíc si samozřejmě přeji, aby se nový rok stal součtem toho nejlepšího, co naše město potkalo v roce letošním, a aby to bylo zase o něco lepší. Věřím, že i v této ekonomicky značně turbulentní době bude Brno dál úspěšně rozvíjet svůj potenciál univerzitního města s bohatou tradicí a kulturou a především středoevropského centra vědy, výzkumu a inovací. K tomu jistě přispějí velké vědecko-výzkumné projekty CEITEC a ICRC, podpora vzniku a rozvoje nových firem v podnikatelských inkubátorech, investice do technické a dopravní infrastruktury, ale třeba také pokračování projektu startovacích bytů pro mladé rodiny.

Brněnský primátor Roman Onderka považuje uplynulý rok za poměrně úspěšný. Konec roku poznamenal případ údajného zneužívání pravomoci veřejného činitele ze strany ředitele strážníků Přikryla. Neuvažoval jste o jeho odvolání? V jakém případě k takovému kroku přistoupíte?

Jedním z principů právního státu a výkonu soudnictví je presumpce neviny, kdy je na účastníka trestního řízení třeba nahlížet jako na nevinného, dokud není pravomocným rozsudkem soudu rozhodnuto o opaku. V této chvíli proto nebudu dělat žádné rozhodnutí a vyčkám na průběh a závěry vyšetřování, které předurčí i případné konkrétní kroky.

Rozpočet bude o víc než miliardu korun chudší, v čem nejvíc to Brňané poznají?

Při přípravě rozpočtu na rok 2013 jsme museli složitě hledat možné úspory, a to jak v provozních, tak investičních výdajích. Na provoz, tedy na zajištění základního chodu města, půjdou z městské pokladny zhruba tři čtvrtiny peněz. Poslouží k tomu, aby například osvětlení svítilo a ulice byly uklizené. Stále méně peněz na investice je bohužel hlavní příčinou toho, že se některé stavby musí odložit nebo se jejich dokončení oddaluje, což představuje konkrétní dopad na občana.

Protesty vyvolal především plán na změny hromadné dopravy kvůli nutnosti ušetřit padesát milionů korun v dopravním podniku. Neuvažovali jste ani na chvíli o tom, že peníze v rozpočtu vezmete jinde a zachováte stávající síť linek?

Dopravní opatření jsou nastavená tak, aby lidi zasáhla co nejméně, například v podobě omezení souběhu linek, kdy jich na stejné či podobné trase jezdí několik. Ve své podstatě se jedná spíše o dopravně-inženýrská opatření, i když to tak některým občanům nemusí připadat a mírně jim to zkomplikuje dopravu v podobě jednoho přestupu navíc.

Proč nakonec neprošel plán speciálního doplatku na nočních linkách? Šlo o technické problémy, nebo politické rozhodnutí po nátlaku nespokojených studentů?

V první chvíli se vždy položí na stůl všechny možné návrhy, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou uskutečnitelné. Při hledání optimálního a také nejméně bolestivého řešení následovala dlouhá diskuze například v komisi dopravy, která v konečném důsledku vedla k vyloučení některých návrhů, včetně plánu speciálního zpoplatnění nočních linek.

Je možné, že se město k nápadu zavést doplatek vrátí příští rok?

Za nadstandardní služby se většinou připlácí a noční rozjezdy jsou spíše z kategorie služeb poskytovaných mimo běžnou dopravní obslužnost, kdy občané města cestují do práce, do školy či k lékaři. Také náklady na zajištění nočních rozjezdů jsou výrazně vyšší, a tudíž tento návrh není ve své podstatě nepodloženým výmyslem. Noční rozjezdy k Brnu tradičně patří a já jsem jejich zastáncem. V budoucnosti však není zcela vyloučené, že se otázka jejich zpoplatnění objeví znovu na pořadu jednání.

Proti vůli opozice jste zvedli poplatek za svoz odpadů, přestože město má v současnosti doplácet na odpady historicky nejméně. Proč jste přistoupili k tomuto nepopulárnímu kroku?

Na území města byl místní poplatek za svoz odpadu obecně závaznou vyhláškou v roce 2002 stanovený ve výši 493 korun ročně. Od roku 2005 byla roční platba zvýšená o sedm korun na rovnou pětistovku. Za tuto dobu se výrazně navýšily všechny položky, včetně nákladů na energie či mzdy. Každé zvyšování je nepopulární, nicméně ve své podstatě představuje navíc jen asi čtrnáct korun a padesát haléřů měsíčně.

Neuvažujete o tom, změnit výběr poplatků tak, aby platili i mimobrněnští, kteří stejně popelnice ve městě využívají?

V obecné rovině se o tom hovoří již dlouho a bylo by to i spravedlivé. Tento model funguje v Praze, kde je plátcem za svoz odpadu vlastník nemovitosti. Za tuto službu tedy platí všichni, bez ohledu na to, zda mají v Praze trvalé bydliště. V Brně o této možnosti jednalo zastupitelstvo při diskuzi o zvýšení poplatku. Žádné konkrétní kroky jsme ale neudělali. Případná změna si vyžádá časově náročnou a pečlivou přípravu.

Brněnský primátor Roman Onderka považuje uplynulý rok za poměrně úspěšný.

Naopak jste připravení dát dost peněz z rozpočtu na nákup akcií veletrhů. Do jaké míry je pravděpodobné, že město veletrhy koupí? Jaké má s výstavištěm plány?

Zda akcie koupíme, zatím není jasné. Čeká nás ještě řada jednání i o ceně. Veletrhy byly, jsou a budou spojené s městem. Je však víc než zřejmé, že v dnešní složité době bude muset společnost Veletrhy Brno postupně změnit strukturu. Jen tak mimochodem, tento proces už má za sebou Vídeň, právě probíhá v Lipsku a Brno k němu také směřuje. Rozhodně to však neznamená snížení podnikatelských aktivit. Naopak hledání nových směrů například z kongresové, turistické, volnočasové, sportovní a kulturní oblasti.

Jak hodnotíte úspěchy Brna na sportovních polích, především ve dvou nejsledovanějších sportech? Zbrojovka postoupila z druhé ligy, Kometa málem urvala mistrovský titul. Je to dost, nebo chcete víc?

Snad nejvíc mi udělala radost brněnská Kometa, která v sezoně 2011/2012 dokázala skoro nemožné. Hokejový klub v play off znovu po mnoha letech naplno zazářil na českém extraligovém nebi a v neuvěřitelném finále vybojoval cenný titul vicemistra. A z čeho mám ještě větší radost, jsou fanoušci. Ti hokejoví nemají v České republice konkurenci. Moc si přeji, aby se jednou vrátilo stejné nadšení i pro brněnský fotbal. Když mluvíme o úspěších, připomenu i méně sledované sporty. Dva bronzy z mistrovství Evropy vyplavala Jana Pechanová, sedmnáctý domácí titul získali baseballoví Draci Brno, výkony na evropské úrovni předvádí už nějakou dobu krasobruslař Michal Březina, senzační evropský bronz se čerstvě povedl curlerům z 1. CK Brno a tak dále. Málokteré město u nás má tolik úspěšných týmů a jednotlivců z různých sportovních odvětví jako Brno.

Jak se brněnské kluby podle vás umístí v následující sezoně?

Hokej, plavání, triatlon, střelectví, baseball. V těchto sportech se v roce 2012 dokázaly prosadit brněnské týmy. Předpokládám, že budou v dobrých výkonech pokračovat.

Co Brňanům kromě úspěchu oblíbeného týmu popřejete do nového roku?

Nový letopočet má na konci třináctku, která je v lidové tradici považovaná za nešťastné číslo. Já se však rád dívám na věci z té lepší stránky. Proto se raději obracím k antice či Starému zákonu, kde je třináctka symbolem síly a vznešenosti, respektive spásy. Přeji všem Brňanům, ať se těší veselé mysli při dobrém zdraví a dobrém svědomí. Ať mají sílu přijímat to dobré i to méně dobré, co nový rok přinese, a ať to přijímají se vznešeností a pokorou. A hlavně ať mají stále důvod mít své město rádi.

Autor: Petr Jeřábek

29.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 44
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Kvůli salmonele vybijí v Pohořelicích 65000 slepic. Vejce stahují z prodeje

Dopravní nehoda, ilustrační foto.

Mladý motorkář zahynul při rizikovém předjíždění, je už osmnáctou obětí

Odchod Habance: Změny v tréninku? Spíš v intenzitě, vysvětluje trenér Dostálek

Brno – Na úterním dopoledním tréninku fotbalové Zbrojovky čekala Richarda Dostálka blesková změna, protože jej po pondělním odvolání Svatopluka Habance najednou vedl společně s Lukášem Přerostem jako jeden z dvojice hlavních koučů. „Pracujeme na tom, abychom změnili psychiku hráčů, tomu jsou tréninky uzpůsobené,“ popisuje třiačtyřicetiletý bývalý reprezentant.

Němec se těší do Norska a vtipkuje: Budu jen jako člen stáda

Brno – Výjezdů k zápasům do zahraničí si v kariéře zatím příliš neužil. Nyní se útočník brněnské Komety Vojtěch Němec vydal s týmem do Skandinávie. Brňany čekají první duely v letošním ročníku Ligy mistrů, ve čtvrtek s norským Stavangerem a v sobotu s Kuopiem. „Určitě to bude kvalitní příprava do extraligové sezony a užiju si to,“ prohlásil jedenatřicetiletý forvard.

AKTUALIZOVÁNO

Paraglidista zemřel při pádu na pole. Záchranáři ho oživovali marně

Moravský Žižkov – Ačkoliv téměř čisté nebe nad Břeclavskem ve středu ozařovalo slunce, let pro jednoho z účastníků tamního evropského šampionátu v motorovém paraglidingu skončil smrtí. Prestižní akci konanou na letišti v Břeclavi poznamenala tragická nehoda.

Na dálnici D2 narazil kamion do svodidel. Vyteklo z něj 400 litrů nafty

Brno – Zasypávat uniklou a přečerpávat zbývající naftu museli hasiči u nehody, která se stala krátce po polední na prvním kilometru dálnice D2 ve směru na Břeclav. „Při našem příjezdu bylo na dálnici rozlitých asi sto litrů nafty. Proraženou nádrž jsme se snažili ucpat, ale celkem z ní uniklo 400 litrů,˝ popsal zásah mluvčí hasičů Jan Dvořák.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení