VYBERTE SI REGION

Ondráková: Nezaměstnanost v Brně výrazně poroste

Brno /ROZHOVOR/ – Brněnský úřad práce výrazně pocítil důsledky ekonomické krize. Má v evidenci stovky nových lidí. Netrpělivě čekají na pondělí zaměstnanci úřadů práce na jižní Moravě. Na stůl totiž dostanou nejnovější statistiku nezaměstnanosti v kraji a předpokládají, že čísla zase vyskočí o něco výše než v posledním měsíci.

10.1.2010
SDÍLEJ:

Vedoucí odboru práce Ivana Ondráková z brněnského úřadu.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Právě na počtu lidí bez práce je nejlépe vidět, jak silná hospodářská krize v kraji vládne. Stejně tak na počtu nabízených volných míst. Zatímco v roce 2008 jich nabízel brněnský úřad práce měsíčně osm tisíc, teď je jich jen patnáct stovek. Situace se nezlepší ani v nejbližších měsících.

Chmurné vyhlídky do budoucna potvrzuje i vedoucí odboru trhu práce z Úřadu práce Brno-město Ivana Ondráková. „Jen za první tři lednové dny k nám přišlo asi dvanáct stovek nových uchazečů o práci. To nic dobrého nevěstí,“ říká Ondráková.

Kdy přišel největší nárůst nezaměstnanosti?
Na přelomu roku 2008 a 2009, kdy se u nás plně projevila hospodářská krize. Rozdíl byl o to výraznější, že v předchozích dvou letech ekonomika výrazně sílila a lidí bez práce bylo měsíc od měsíce méně. Byli jsme zvyklí, že zaměstnavatelé nabízeli volná místa různých profesí a nabízeli jich hodně. To bohužel v prosinci roku 2008 najednou skončilo.

A v konkrétních číslech vypadala situace jak?
V listopadu 2008 hledalo v Brně práci 5,4 procenta lidí, v prosinci už 5,8. To byl pro nás první signál nastupující krize. Tehdy během jednoho měsíce najednou přibylo šest stovek nových uchazečů o práci. Ještě výrazněji ovšem začala nezaměstnanost stoupat počátkem a v průběhu loňského roku.

V kterých měsících šla nahoru nejvíce?
Na přelomu ledna a února, to se zvýšila z 6,1 na 6,5 procenta. Potom mezi červnem a červencem, kdy míra vzrostla ze 7,4 na 7,8 procenta. Současná situace v Brně je taková, že bez práce je 7,9 procenta lidí.

Které profese jsou nejproblémovější, kdo vás začal o práci žádat nejvíce?
V prvním pololetí loňského roku výrazněji propouštěly hlavně podniky, které se soustředí na zpracovatelský průmysl. Tedy hlavně strojírenské, elektrotechnické nebo textilní firmy. Postupně se přidala oblast služeb.

Ubylo souběžně s tím i nabízených míst?
V porovnání s rokem 2008 jich je výrazně méně. Tehdy jsme každý měsíc nabízeli asi osm tisíc volných pozic za měsíc. Teď je to jen jeden a půl tisíce.

A jak vypadala druhá polovina loňského roku? Přibývalo nezaměstnaných postupně, nebo nárazově?
V srpnu se nárůst zmírnil a od té doby nezaměstnanost stoupá jen pozvolna. V říjnu dokonce nezaměstnaných ubylo! Evidovali jsme jich o dvě stě méně než v srpnu. Spíš než pokles to ale byla stagnace. Způsobil ji například začátek akademického roku na vysokých školách. Rozhodně jsme si nemysleli, že polevuje krize, což se nám potvrdilo hned v listopadu, kdy šla čísla zase mírně nahoru. Teď netrpělivě čekáme na údaje za prosinec, které dostaneme v pondělí. Přelom roku je tradičně kritickým obdobím, takže počítáme s vyšším číslem.

Dá se odhadnout, o kolik nezaměstnanost poskočí?
Přesně to říct nedokážeme. Ale ještě více než prosince se už teď bojíme ledna. Jen za první tři pracovní dny letošního roku k nám přišlo více než dvanáct stovek nových uchazečů o práci. To je opravdu hodně a předznamenává to budoucí vývoj na trhu práce.

Proč na začátku roku přibývá lidí bez práce?
V Brně se projevilo nahlášené hromadné propouštění. Většině zaměstnanců farmaceutické firmy Pliva-Lachema skončil pracovní poměr s koncem roku, a proto se teď hlásí u nás. Jen z tohoto podniku k nám přišly asi čtyři stovky lidí.

Jak se vyvíjela nezaměstnanost v ostatních okresech Jihomoravského kraje?
Koncem roku 2008 byla celokrajská míra nezaměstnanosti 6,8 procenta a koncem minulého roku už 9,7 procenta. To je obrovský rozdíl. Jižní Morava tradičně patří ke krajům s nadprůměrnou nezaměstnaností, zvedá ji totiž hlavně Hodonínsko a Znojemsko, kde je s prací problém dlouhodobě. Celorepublikový průměr je 8,6 procenta. Jižní okresy našeho regionu však tuto hodnotu vysoce převyšují. Ve Znojmě je například 13,3 procenta nezaměstnaných, v Hodoníně dokonce čtrnáct procent.

Čím to podle vás je?
Je tam málo zaměstnavatelů, a navíc lidé z těchto okresů nechtějí za prací dojíždět do Brna. Je to pro ně docela náročné a zdlouhavé. Málokdo chce cestováním do práce strávit tolik času. V těchto okresech je také hodně zemědělských firem a jak známo, tomuto odvětví se v současné době zrovna nedaří. I to je příčinou vysoké nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo.

Vysoká nezaměstnanost ale automaticky neznamená nejvyšší přírůstek nezaměstnaných za poslední rok. Ve kterém jihomoravském okrese jich přibylo za poslední rok nejvíce?
Na Blanensku. V prosinci 2008 byla míra nezaměstnanosti 6,5 a dnes dosahuje 10,5 procenta. To je nárůst ze tří a půl tisíce nezaměstnaných na téměř šest tisíc. Velký rozdíl.

Jak je možné, že zrovna na Blanensku nezaměstnanost stoupla tak výrazně?
Několik významných zaměstnavatelů v okrese hromadně propouštělo své lidi. Například Blanenská elektrotechnická a strojírenská společnost Metra.

Proč je v okresech Brno­město a Brno ­venkov nižší nezaměstnanost než v jiných částech kraje?
Jedním z důvodů je to, že lidé z okolí Brna dojíždějí za prací do krajského města. Nestojí je to moc času a koneckonců ani moc peněz. Pro lidi z Hodonína už je to samozřejmě mnohem složitější. Dalším důvodem je poloha Brna. Je to přirozené centrum Jihomoravského kraje, nabízí nejvíce volných pracovních míst. Právě v Brně sídlí nejvíce zaměstnavatelů, a navíc ekonomický růst minulých let zmírnil dopad současné krize. Díky tomu neskočila nezaměstnanost v Brně tak prudce a rychle.

Změnila se kvůli krizi struktura nezaměstnaných?
V minulosti mezi lidmi bez práce mírně převažovaly ženy. Bylo jich pětapadesát procent. To se však za poslední rok změnilo. Propouštělo se totiž hlavně ve firmách zpracovatelského průmyslu, kde pracuje více mužů, a proto se poměr vyrovnal. Je to přesně půl na půl.

Měla krize vliv i na věkovou strukturu nezaměstnaných?
V roce 2008 tvořili asi třetinu všech nezaměstnaných lidé starší padesáti let. V současnosti je však nejvíce nově propuštěných ve věku dvacet až devětatřicet let, a proto se poměr změnil. Nejvíce lidí bez práce je teď právě z této nižší věkové kategorie.

I když čísla o nezaměstnanosti za prosinec loňského roku ještě nejsou k dispozici, můžete odhadnout, jak se bude počet lidí bez práce v Brně vyvíjet?
Myslím, že v lednu bude nárůst nezaměstnanosti vyšší než na podzim. Předpokládám, že znatelný růst vydrží první čtvrtletí roku 2010 a pak by se to mohlo zmírnit. Koncem roku se snad potvrdí optimistické prognózy odborníků o tom, že vrchol krize už máme za sebou a situace se zklidní. Možná nás pak čeká obrat k lepšímu, stagnace, nebo dokonce i snižování nezaměstnanosti.

Je už na brněnském úřadu práce nahlášené nějaké větší propouštění pro rok 2010?
V prvním pololetí očekáváme hromadné propouštění ve strojírenském Alstomu. Zatím však ještě neznám přesné profese a strukturu propouštěných lidí. V Alstomu se ale bude propouštět postupně, protože výroba tam končí až na konci června. O dalších hromadných výpovědích zatím nevím.

Existuje nějaká míra nezaměstnanosti, kterou ekonomové považují za normální?
Normální je číslo okolo čtyř, pěti procent. Tato nezaměstnanost je pro českou ekonomiku přirozená a bude vždycky. Je to dáno tím, že lidé končí studium a nenajdou hned uplatnění, mění práci, přicházejí noví investoři a zaměstnavatelé a jiní zase odcházejí. Prostě přirozený cyklus na trhu práce.

Jaké podmínky musí splňovat člověk, aby se mohl na úřad práce přihlásit?
Klienti musí být starší patnácti let, musí s námi spolupracovat – tedy aktivně si hledat práci. Navíc by zájemci měli být připraveni k nástupu do zaměstnání do dvou týdnů.

Co má udělat ten, kdo právě dostal výpověď?
Nejlepší je, pokud k nám přijde do tří dnů od ukončení pracovního poměru. Potom se mu totiž počítá podpora už od prvního dne po skončení smlouvy. Propuštěný člověk taky musí mít s sebou občanský průkaz a doklady o ukončení pracovního poměru spolu s dokladem o výši výdělku. My klienta zaevidujeme a v nejbližších týdnech následuje poradenská práce s uchazečem.

Poradenská práce? Co to je?
V případě, že se na úřad nenahlásí větší množství lidí najednou, tak se zprostředkovatelky věnují uchazečům individuálně. Radí jim a doporučují formy vzdělávání. Jenže uchazečů přibývá a zaměstnanců úřadu práce je pořád stejně. Na individuální přístup proto už nemáme tolik času, kolik chceme. Jsme rádi, že stíháme běžný provoz.

Zmínila jste vzdělávání uchazečů o práci. Jaké výukové kurzy mohou klienti Úřadu práce Brno­město navštěvovat?
Připravili jsme pro ně poradenské a rekvalifikační programy. Také nabízíme regionální individuální projekty, které jsou vždy určeny pro speciální skupinu uchazečů o práci. Máme programy pro dlouhodobě evidované, pro lidi starší padesáti let, pro klienty, kterým skončila rodičovská dovolená, nebo pro uchazeče s nízkou kvalifikací. Nabídka je opravdu široká a poměrně úzce specializovaná.

Rekvalifikační kurzy jsou sice důležité, ale nezaměstnaných stále přibývá. Stačí vám kapacity?
Lidí, kteří se u nás rekvalifikují, neustále přibývá. Peníze na tyto kurzy totiž čerpáme mimo jiné z Evropského sociálního fondu a nabídku kurzů upravujeme na základě poptávky na trhu práce. Největší zájem ze strany uchazečů je o kurzy týkající se výpočetní techniky. Bez znalostí počítačů se dnes už téměř nikdo neobejde, protože většina zaměstnavatelů to po svých pracovnících požaduje. My tomu jen přizpůsobujeme nabídku kurzů trhu práce. Za loňský rok jsme rekvalifikovali více než třináct stovek uchazečů.

Nabízíte i pomocné projekty pro firmy, které se přechodně dostaly do potíží?
Firmy u nás mohou využívat programu Vzdělávejte se! Ten je určený pro společnosti, které se ocitnou v problémech způsobených třeba nedostatkem zakázek. Firmy mají možnost poskytovat vzdělání svým zaměstnancům po dobu, kdy pro ně nemají dost práce. Proplácíme i náhradu mzdy za dobu, kterou zaměstnanci strávili ve vzdělávacím kurzu.

Jaký je o tyto služby mezi firmami zájem?
Projekt jsme odstartovali v dubnu loňského roku a zájem je veliký. Projektu Vzdělávejte se! využilo mnoho jihomoravských firem. Například od dubna do června se díky projektu proškolilo bezmála devět stovek zaměstnanců sedmi různých firem. Jednou z nich byl třeba brněnský výrobce přízí a tkanin Nová Mosilana.

Jak se za poslední rok změnila struktura volných pracovních míst?
Stále jednoznačně převažuje stavebnictví, dále různé technické profese a místa v oblasti služeb. Struktura pracovních míst se tedy moc nezměnila a více než polovina jich je pro nekvalifikované uchazeče. Tato místa jsou však málo placená, a tím pádem pro mnohé i málo atraktivní.

Existuje vůbec nějaká oblast na trhu práce, kterou krize nepostihla?
Nejméně se hospodářská recese dotkla informačních technologií. Největší šanci na uplatnění tak stále mají informatici, absolventi přírodovědných a technických oborů.

Autor: Tereza Bartošíková

10.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies