VYBERTE SI REGION

Ondrušová k Jízdě králů: Byla to kolektivní práce

Strážnice /ROZHOVOR/ - Celý týden seděla od rána do večera ve studeném klimatizovaném sále konferenčního centra na ostrově Bali. Účastnila se tam konference mezivládního výboru Unesco.

11.12.2011 3
SDÍLEJ:

Zástupkyně ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici na Hodonínsku Vlasta Ondrušová. Foto: DENÍK/Jana Rybová

„Indonésii jsem vlastně zahlédla jen z letadla,“ říká zástupkyně ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici na Hodonínsku Vlasta Ondrušová. Její mise se ovšem vyplatila. Jako první totiž mohla oznámit radostnou zprávu: slovácká Jízda králů se dostala na seznam světových fenoménů Unesco.

Minulý týden jste se vrátila z Bali, kde experti Unesco rozhodli o tom, zda Jízda králů patří na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva. Mezi kolika a jakými návrhy výbor vybíral?
Bez připomínek prošlo devatenáct návrhů z třiapadesáti. Mezi nimi bylo například Chorvatsko s typickým tancem Kolo, Čína se stínovým divadlem, Portugalsko s populární městskou písní Fado, Mexiko s celosvětově známým hudebním uskupením Mariachi, Japonsko se dvěma nominacemi, my a další země.

Jak výběr vypadal?
Dopředu jsme dostali zprávu komise a každá nominace byla zveřejněná na webových stránkách Unesca. Předseda komise vždy přečetl ke každé nominaci stručnou charakteristiku, na plátně se promítly fotografie a pak se debatovalo. Jednání se protahovala, protože státy, jejichž nominace nebyly doporučené k zápisu, se bránily a předkládaly nejrůznější argumenty. Bylo to docela emotivní a stresující. Pro nás bylo nejhorší, že i k bezvýhradně doporučeným nominacím padaly doplňující otázky a námitky. Samozřejmě, že mezi státy panuje určitá řevnivost, některé nemají ještě zapsaný žádný statek a my, taková malá země, už tři a jeden společný nadnárodní. Naštěstí to dopadlo dobře, nikdo nebyl proti. Předseda dokonce uvedl, že Česká republika vypracovala jednu ze sedmi nejlepších nominací, která by se mohla stát vzorem pro ostatní. A návrh odklepl. V té chvíli nastal velký jásot. Spolu s Chorvatskem a Kyprem, kteří před námi také uspěli, jsme se spontánně seběhli do chumlu před předsednický pult, navzájem jsme si gratulovali a trošku jsme tím i jednání zdrželi.

Jiné státy to tak emotivně neprožívaly?
Právě že ne.

Jaká byla vaše úloha? Jste členkou Mezivládního výboru pro nemateriální kulturní dědictví Unesco?
Ne, členem výboru, který je hlavním orgánem Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví lidstva, je Česká republika. Výbor se skládá ze čtyřiadvaceti států zvolených z pěti volebních skupin, do kterých Unesco teritoriálně rozděluje svět. Česká republika byla do tohoto výboru zvolená loni a členem bude až do roku 2014. Za Českou republiku byli na konferenci na Bali dva delegáti vedoucí stálé mise České republiky při Unesco a já za české ministerstvo kultury.

Mohlo mít členství ve výboru vliv na zápis Jízdy králů?
To vůbec ne, protože výbor schvaluje návrhy, které mu už doporučil takzvaný subsidiární orgán Unesco. Této speciální komisi nejdříve nezávislí experti vypracují posudky na každou nominaci a on pak rozhodne, který z nominovaných statků je natolik dobrý a závažný, že má zůstat pro lidstvo uchráněný. Konečné slovo jsme pak měli my, členové mezivládního výboru.

Čím podle vás Jízda králů přesvědčila?
Myslím, že zpracováním nominační dokumentace, protože ta byla skutečně vyčerpávající. Její hodnotitelé si mohli udělat přesvědčivý obrázek o tom, jak Jízda králů v terénu vypadá, jak se na ní podílejí obce i jednotlivci, jak se tradice udržuje a předává mladým, jak ji podporují obce i stát. Součástí nominace je také akční neboli záchovný plán. A to je vlastně hlavní cíl a smysl úmluvy, uchovat kulturní bohatství do budoucna. Zápis na seznam je jen třešničkou na dortu. Každý stát se předložením a podpisem nominace zavázal, že kulturní statek bude podporovat.

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici celou nominační dokumentaci připravoval. O to víc vás ocenění musí těšit. Co všechno práce obnášela, jak dlouho trvala a kolik lidí a institucí se na ní podílelo?
Je to i výsledek konzultací s ministerstvem kultury a určité praxe. Už dříve jsme totiž zpracovávali dokumentaci pro slovácký verbuňk i masopustní obchůzky na Hlinecku, která už je na seznamu. Samozřejmě to není jen naše zásluha, obrovskou ji mají právě ty čtyři obce Vlčnov, Hluk, Skoronice a Kunovice, ve kterých se Jízda králů pořádá. Skvěle se nám s nimi spolupracovalo. Nezištně nám poskytly obrazový materiál, dokumenty a výpovědi pamětníků. Zpracování dokumentace trvalo pět let, protože i jízdy králů se nejezdí každý rok. Byla to kolektivní práce. Ta pro nás ale tímto nekončí, Unesco totiž požaduje periodické zprávy o tom, jak plníme akční plán.

Jak velký úspěch je zápis Jízdy králů pro Českou republiku?
Je to velký úspěch na to, jak malá jsme země. Máme totiž už tři zápisy: verbuňk, masopustní obchůzky, Jízdu králů a pak ještě sokolnictví, které sdílíme s více státy. Jsou země, které nemají žádný zápis. Navíc jsme k úmluvě přistoupili docela pozdě, proto nás těší, že jsme mohli dokončit nominaci a loni ji podat. Připravuje se totiž trochu jiný systém přijímání návrhů, aby se poměr mezi státy vyvážil. Proto už asi nebude taková příležitost pro další nominace.

Co z toho úspěchu nyní plyne?
Unesco připraví certifikát a počítáme s tím, že zástupci obcí by ho mohli slavnostně převzít příští rok na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici. Jinak z toho pro nás pro všechny vyplývá mnoho práce. Musíme například poslat hodnotící zprávu a uvést v ní, zda jsme splnili vše, k čemu jsme se zavázali.

Dostanou se nyní informace o Jízdě králů do významných světových publikací?
Ano, Unesco vydává nejrůznější propagační materiály a publikace. Ostatně i náš akční plán stanoví, že se musí Jízdě králů dostat určité prezentace. My k prezentaci přispějeme tak, že vydáme publikaci s celým textem nominace v češtině a v angličtině. Její přílohou bude DVD s obrazovým materiálem. Stejnou jsme už vydali pro verbuňk i masopustní obchůzky.

Jak vlastně tradice Jízdy králů vznikla?
Je to zcela ojedinělý fenomén, který se jako součást výročního obyčejového zvyku zachoval. Existují různé verze o jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že se jízdy účastní mladí chlapci, lze ji spojovat s obřady iniciačními, tedy uvedením chlapců do dospělosti, a obřady, jež měly zajistit úrodu a prosperitu. No a u nás se traduje i pověst o králi Matyášovi, který v přestrojení utíkal přes naše území.

Mnoho lidí se teď bude zajímat o to, co to vlastně Jízda králů je. Můžete ji krátce popsat?
Nejdříve si v obci zvolí krále, je to deseti až dvanáctiletý chlapec. Ten pak jede v ženském kroji na koni ve skupině s dalšími chlapci. Většinou to byli ti, kteří ten rok šli k odvodu. Jede se v neděli, nejbližší svatodušním svátkům. Jízdě předchází příprava ozdob koní, což trvá i několik měsíců. Jízdu provázejí slovní projevy, vyvolávání veršů je velice osobní, protože lidé v obci se znají. Někdy vyvolávači skládají poklonu, jindy vtipně charakterizují vlastnosti obyvatel. Někdy je to veselé, jindy i docela urážející, ale zobrazuje to prostě život obce. Součástí je i obdarování jezdců, které dřív mělo převážně naturální podobu. Dnes jsou to spíš peníze.

Nejjednodušší to má král, který celou dobu sedí v ženském kroji na koni a nemůže promluvit, protože má v ústech růži. Ví se proč?
To je těžké říct. Pokud bychom se přiklonili k pověsti o králi Matyášovi, tak je jasné, že se král nesměl hlasem prozradit. Ale je zřejmé, že původ je nutné hledat v dávné minulosti.

Dnes už se Jízda králů jezdí pouze na čtyřech místech v republice, ale ještě v minulém století to bylo jinak. Proč lidé od tradice upustili?
Pořádají ji i na Hané, ale jen nepravidelně při určitých slavnostech. V dnešní podobě se udržela pouze na těch čtyřech místech. Na zániku Jízdy králů měly v průběhu první poloviny 20. století vliv především společenské a sociální poměry, války a změny tradičního způsobu života na vesnici.

Liší se Jízda králů v jednotlivých obcích?
Především má každá obec jinak nazdobené koně, samozřejmě i jiné kroje.

Lidé, kteří jízdu králů organizují, si od úspěchu slibují i příliv peněz na její pořádání. Nyní je organizace akce vlastně i otázkou prezentace České republiky. Mohou tedy obce s nějakou podporou státu počítat?
Určitě ano. Tím, že jsme podali nominaci, se stát zavázal tento statek chránit. Stejně tak se k tomu zavázaly obce a kraje, které teď musí s určitou částkou počítat v rozpočtech. Rovněž krajské úřady obou krajů a ministerstvo kultury by měly počítat s tím, aby se do vypisovaných dotačních a grantových řízení vešla i Jízda králů.

Skoroničtí pořádají jízdu každé čtyři roky při Slováckém roku v Kyjově. Teď plánují, že ji pojedou už v roce 2013. Bude jim do organizace někdo mluvit, budou muset dodržet nějaké nové podmínky?
To v žádném případě, to záleží pouze na nich.

Ve Skoronicích chtějí dokonce zřídit muzeum Jízdy králů. Co říkáte na takovou iniciativu?
Je to chválihodné. Určitě je mezi místními hodně dokumentačního materiálu. Pokud se ho podaří vhodně prezentovat, tak to bude samozřejmě i hodně atraktivní pro turisty.

Připravuje váš ústav nyní nějakou iniciativu, například akce na propagaci Jízdy králů?
Určitě, kromě zmíněné knihy chystáme třeba sérii přednášek a akce pro školy, aby se i děti dozvěděly o Jízdě králů. I slavnostní předání dekretů obcím na festivalu bude mít velkou publicitu a dozví se o něm další okruh lidí.

Kdy jste viděla Jízdu králů poprvé a jaký zážitek z ní měla?
Bylo to asi v roce 1980 ve Vlčnově. A zhrozila jsem se, protože odborové organizace tam z celé republiky svážely návštěvníky, které jízda vůbec nezajímala. Její součástí byl tehdy velký trh, kde se prodávalo nedostatkové zboží. Všichni se soustředili právě tam a Jízda králů je až tak moc nezajímala.

To už se snad ale změnilo.
Naštěstí ano. Stále jezdí lidé z celé republiky, ale jen ti, které to zajímá. Někdy člověk cítí až mrazení, když jízdu pozoruje a ví, co je za ní peněz a práce, co všechno museli dobrovolníci udělat. Je to vždy takové zadostiučinění, že jsou lidé schopni pro uchování tradice něco obětovat a že i mladá generace, o které nemáme vždy dobré mínění a která je nositelem této tradice, vnímá Jízdu králů jakou součást své příslušnosti k obci a jejím tradicím.

Autor: Jana Rybová

11.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies