VYBERTE SI REGION

Oslavy vyvrcholí koncertem Eurovize na Zelném trhu, říká ředitel MZM Mitáček

Brno /ROZHOVOR/ - Druhé největší muzeum v České republice, které uchovává šest milionů předmětů a dokumentů, vede od začátku prázdnin Jiří Mitáček. V Moravském zemském muzeu v Brně pracuje osmnáct let. V příštím roce bude jako generální ředitel u oslav dvou set let od založení instituce. „S tím se pojí několik velkých akcí a projektů. Po jejich skončení se ale nechci ohlížet jen do minulosti. Chci, aby muzeum působilo jako moderní instituce," říká Mitáček, který do funkce nastoupil po odvolaném řediteli Martinu Reissnerovi.

7.8.2016
SDÍLEJ:

Jiří Mitáček.Foto: DENÍK/Attila Racek

Jaké jsou vaše plány?
Pracujeme na několika velkých projektech, které vznikly ještě za předchozího vedení. Není mým záměrem odmítat vše, co tady bylo předtím, musíme tyto důležité projekty dokončit. Co se týče dalšího směřování, chci prohlubovat roli Moravského zemského muzea jako zemské instituce pro historické území Moravy a nadále pokračovat ve vědecko-výzkumné práci. Podařilo se nám vytvořit pozici přední výzkumné organizace rezortu kultury, což je postavení, které chceme dále udržovat a prezentovat muzeum jako moderní instituci, kam se lidi rádi vrátí.

O jaké projekty jde?
Snad nejdůležitějším je stavba centrálního depozitáře muzea v Rebešovicích na Brněnsku, na kterém pracujeme už devět let. Muzeum v něm získá místo pro pracovny všech konzervátorů a restaurátorů. Řada depozitářů je nyní rozmístěná v historických budovách muzea. Sbírky chceme přestěhovat do moderního prostředí s přesně regulovanou vlhkostí, světelností, splňujícího nároky moderních depozitářů. Připravujeme i nové expozice, nejzásadnější z nich se bude věnovat nejnovějším dějinám. Lidé si ji prohlédnou v Dietrichsteinském paláci příští rok na podzim. Její otevření bude součástí oslav dvou set let od vzniku muzea.

Depozitář bude také hotový za vašeho vedení?
Věřím, že ano. Teď už k němu máme kompletní projektovou dokumentaci a začalo stavební řízení, které snad bude těsně předcházet výstavbě.

Cítíte obavy z dokončování takto významných projektů?
Tím, že v muzeu působím už dlouho, a u zrodu řady z těchto projektů jsem stál, nemusím se s nimi seznamovat jako s úplnou novinkou. Spíše mě těší, že díky pozici generálního ředitele je mohu ovlivnit svými představami.

Jak budou vypadat oslavy dvou set let od založení muzea?
Začnou už letos na podzim, kdy otevřeme truhlu s kopiemi velkomoravských šperků. Tedy, doufám, že otevřeme. V uplynulém roce jsme totiž na několika akcích muzea rozdávali lidem klíče, z nichž jeden truhlu odemkne. Lidé mohou přijít a zkusit štěstí. Pokud se dostaví majitel klíče, který truhlu otevře, společně s kopiemi unikátních šperků si ji odnese. Na tuto akci pak naváže cyklus měsíčních výstav, na kterých budeme postupně prezentovat všechna oddělení muzea. Výstavy se vystřídají v Dietrichsteinském paláci. Oslavy pak vyvrcholí na podzim příštího roku několika akcemi, otevřením výstavy mapující dvě stě let působení muzea, zpřístupněním nové expozice věnované dvacátému století a zejména slavnostním koncertem Eurovize na Zelném trhu.

Na kdy je koncert naplánovaný?
Snažíme se domluvit vhodný termín, aby se koncertu mohli účastnit i přední ústavní činitelé, ať už ministr kultury, premiér nebo prezident. Také jednáme s Českou televizí o technickém zajištění přenosu z koncertu.

Kromě přípravy velkých projektů a oslav jste po bývalém řediteli převzal i několik problémů, jež se s muzeem v poslední době pojí. Předchozí vedení bylo kritizované zejména za špatnou personální politiku. Vnímáte v tomto ohledu na sobě nějaký tlak, co se týče nástupu do funkce?
Tlaky rozhodně citelné jsou. Od začátku jsem ale avizoval, že zlepšení mezilidských vztahů v muzeu bude jednou z mých priorit.

Slibujete si tedy od svého nástupu do funkce, že problémy urovnáte?
Nepochybně. Ještě v době, kdy jsem byl po odvolání předchozího ředitele pověřený vedením, jsme s kolegy vstoupili do kontaktu se stranami, s nimiž mělo muzeum spor. O podrobnostech nechci mluvit, ale snažím se tyto spory vyřešit a situaci v muzeu uklidnit.

Jiří Mitáček.

Řešíte i problémy s některými sbírkovými fondy významných spisovatelů, o které se muzeum stará? V médiích se objevily zprávy, že někteří by si dokonce své archivy chtěli vzít zpět.
O případném odebraní archivu z muzea zpět jsme jednali jen s Otou Filipem. Muzeum bylo v kontaktu i s rodinou Jiřího Grůši nebo Pavlem Kohoutem, ale jen kvůli dotazu od autorů nebo jejich rodin, jak pokračuje zpracování fondů. Se stejným dotazem se na muzeum obrátil i Milan Uhde. Po jednání s těmito umělci nebo jejich příbuznými jsme se rozešli v dobrém. Jsou spokojení s tím, jak práce na fondech pokračují. Nedorozumění mezi nimi a muzeem podle všeho vzniklo kvůli nedostatku informací.

Nedorozumění už se tedy vysvětlila?
Troufám si tvrdit, že ano. Třeba Milan Uhde se na nás skutečně jen obrátil s dotazem, jak pokračuje práce na jeho fondech. Chtěl se ujistit, zda jsme jeho fond správně roztřídili. A my jsme mu slíbili, že do dvou let od doby, kdy nám ho předal, bude kompletně zpracovaný. Mimochodem, při zpracování fondů se musíme řídit zákonem, který nám ukládá povinnost podobné materiály zpracovat nejpozději do tří let. Přednostně zpracováváme fond Jiřího Grůši, tyto práce dokončíme příštího roku. Podobně je to i s fondem Pavla Kohouta. Je ale nutné říct, že fondy, na kterých odborníci pracují, jsou tak rozsáhlé, že nemají šanci materiál zpracovat v řádech dnů, ba ani měsíců.

Byl jste se v muzeu někdy podívat jako návštěvník?
Určitě. Snažím se stíhat různé vernisáže a čas od času se vyrazím podívat na expozice. Mohu tím získat pohled návštěvníka a pak lépe přemýšlet o tom, jak se dají expozice zlepšit. Snažíme se je udržovat v co nejlepším stavu, ale uvědomujeme si, že jejich velká část je už desítky let stará. Třeba některé přírodovědné expozice pamatují ještě šedesátá léta minulého století a poslední velkou rekonstrukcí si prošly v osmdesátých a devadesátých letech. Do budoucna chceme všechny obnovit, u některých uvažujeme spíše o znovuvybudování. Jedná se však o tak časově náročné a drahé projekty, že je řadíme mezi naše dlouhodobé plány. Nejdříve se musíme informovat na ministerstvu kultury ohledně možností státního rozpočtu, nebo zisku dotací.

Jaké největší poklady jsou ve sbírkách muzea?
Je jich tolik, že těžko vybrat jen ty největší. Je to například Věstonická venuše, velkomoravské šperky, nejstarší loutka na světě nebo originály děl Leoše Janáčka. V budoucnu chceme unikáty ukazovat lidem na pravidelných výstavách v Dietrichsteinském paláci. V jeho přízemí chceme v únoru příštího roku zprovoznit speciální trezorovou místnost s regulovaným prostředím. V ní pak čas od času na krátkou dobu vystavíme ty nejunikátnější předměty z našich depozitářů.

Před nástupem do funkce generálního ředitele jste působil jako ředitel Historického muzea Moravského zemského muzea a věnoval jste se odborné činnosti. Zbývá vám teď na ni čas?
Čas je jednou ze stinných stránek toho, když se člověk stane ředitelem, protože hodiny, které věnuji instituci, mi chybí jinde. Pokud nechci obětovat čas věnovaný rodině, do pozadí logicky ustupuje vědecká práce. Dříve jsem se věnoval několika odborným tématům, třeba církevním dějinám českých zemí nebo prostoru východní Moravy a Uherského království v desátém až čtrnáctém století. Nyní spolupracuji na zpracování nálezů z velkomoravského pohřebiště ze Sadů u Uherského hradiště. S kolegy jsme prosadili výzkum DNA, při kterém chceme porovnávat vzorky získané z nalezených koster a vzorky, které nám poskytnou dobrovolníci. Cílem výzkumu je zjistit, zda v oblasti dodnes žijí potomci lidí z devátého až dvanáctého století.

Co vás motivovalo k tomu, přihlásit se do konkurzu na ředitele muzea?
Už před několika lety jsem přemýšlel o tom, kam nasměřuji profesní kariéru a rozhodl jsem se, že pokud to bude možné, svůj profesní život věnuji právě této instituci. Nastoupil jsem na zdejší historické oddělení před osmnácti lety, hned po skončení vysoké školy. Muzeum pro mě není žádným průchozím domem, ale místem, kde jsem strávil výrazný kus života, a ve které doufám ještě zdaleka nekončím. Mám tu vytvořený jistý vztah i pocit odpovědnosti za to, jak bude v dalších letech vypadat. Stejně tak jsem si za ta léta vytvořil názor na to, jak má muzeum fungovat. Logicky jsem proto využil příležitosti stát se ředitelem a naplnit své vize. Také jsem cítil podporu od kolegů.

Cítíte spíš radost, nebo odpovědnost, že povedete muzeum právě v době, kdy oslaví významné výročí?
Těším se na to, což je spojeno s tím, že brněnské Moravské zemské muzeum je instituce, v jejímž čele jsem se ocitl rád. Ale samozřejmě, cítím i velkou odpovědnost, jelikož málokterá instituce o sobě může říct, že bez přerušení působí již dvě stě let.

Autor: Eliška Gáfriková

7.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies