VYBERTE SI REGION

Pánek: Na problémy se dívám očima obyčejných lidí

Brno /ROZHOVOR/ - Ředitelem brněnského závodu státní společnosti Ředitelství silnic a dálnic se stal teprve nedávno. Přesto už musel řešit mnoho problémů: kromě nedostatku peněz na klíčové projekty především soudní spory o zastavení tunelů Dobrovského. Ve všech případech hodlá Zdeněk Pánek uplatňovat zkušenosti, které získal jako starosta pětitisícové obce u Prahy.

25.9.2011 3
SDÍLEJ:

Ředitel brněnského závodu státní společnosti Ředitelství silnic Zdeněk Pánek.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Nejdůležitější je být připravený. Projekty chci mít nachystané v šuplíku tak, aby je stačilo po získání potřebných peněz jen vytáhnout a uskutečnit,“ tvrdí Pánek.

Jste z Jesenice u Prahy. Není to od Brna, kde vedete závod Ředitelství silnic a dálnic, moc daleko?
Je to daleko. Ale cestování pro mne není problém. To jsem věděl, už když jsem se o místo ucházel. Stejně trávím velkou část času v Praze. Tam je naše generální ředitelství, tam je ministerstvo dopravy. A pokud chce někdo zodpovědně dělat moji práci, musí právě s těmito institucemi neustále jednat. Snažím se organizovat svůj čas tak, abych vždy jeden či jeden a půl dne trávil v Praze. Z počátku měli někteří lidé obavy, jak coby člověk mimo region dokážu závod vést. Ty ale podle mne opadly. Podařilo se mi vytvořit stabilizovaný tým, který je mi velkou oporou.

V čem se podobá a liší vedení závodu Ředitelství silnic a dálnic a vedení obce Jesenice, kde jste starostoval v minulém volebním období?
Vždy mne bavilo něco tvořit a stavět. Když nyní jedu do Jesenice, jsem rád, že se mi podařilo postavit tři školky, vodovod a zpracovat projekt pro střední školu. V Ředitelství nalézám to samé, ale v jiné formě. Je to jednodušší i složitější zároveň. Jako starosta jsem byl ten, kdo udělá hlavní rozhodnutí a pak si je před voliči musí obhájit. Ve státní společnosti se rozhoduje na několika úrovních. Být ředitelem závodu znamená být svázán spoustou předpisů. Prostor pro kreativitu je minimální nebo žádný.

Je něco, co si z pozice starosty přenášíte na místo ředitele?
Snažím se uplatňovat kreativní pohled z obou stran. Z dob působení na ministerstvu jsem si do politiky přinesl pohled úředníka. A nyní naopak vidím problémy, které řešíme i pohledem vedení obcí. Od spousty technokratických věcí je totiž třeba se oprostit a podívat se očima obyčejných lidí. Často jsem absolvoval jednání o územním rozhodnutí pro stavbu Pražského okruhu, aktivně jsem vyjednával o protihlukových stěnách. Je to dobrá zkušenost. A je to moje výhoda. Troufnu si říct, že se nám do čtrnácti dní podaří uzavřít dohodu s Karlem Štěpaníkem, jehož sdružení Velký městský okruh Brno podalo žalobu proti stavebnímu povolení pro brněnské tunely Dobrovského. To samé v případě obchvatu Lechovic. Jeden z majitelů nechtěl prodat pozemek potřebný ke stavbě. Na odkupu přitom vázne stavební povolení. S tím mužem jsem se potkal a našli jsme společnou řeč.

A s jakou vizí jste přišel do brněnského závodu?
Když jsem přicházel, měl jsem jeden cíl. Stabilizovat. Na přelomu roku se totiž situace v Brně dynamicky vyvíjela. Správa Brno se sloučila se závodem Brno, odešli ředitelé a vyměnilo se i celostátní vedení společnosti. Chtěl jsem také prosadit větší efektivitu a ekonomičnost fungování podniku. Přehodnotit nesmyslné a do očí bijící projekty. U mnoha se to povedlo, u mnoha to už nelze zastavit. Pak jde o prosazení klíčových staveb pro jižní Moravu, jako jsou R52 či brněnský velký městský okruh. Bohužel vše záleží na penězích, kterých je málo. Já doufám, že státní rozpočet bude v budoucnu pro Jihomoravský kraj velkorysejší.

Které projekty jsou nesmyslné?
V tomto případě nechci být konkrétní. Ale některé smlouvy jsou velmi nevyvážené. Normálně má být investor ten dominantní. Ale v případě těchto smluv se snažíme alespoň o to dostat se na úroveň já pán, ty pán. Opravujeme to různými dodatky. Někde se to ale nevyplatí, protože stavby jsou takřka u konce. Pro nás je hlavní se z těchto chyb poučit.

Ministerstvo dopravy dostane ke svému sedmatřicetimiliardovému rozpočtu navíc jen čtyři miliardy místo osmi. A hrozí pozastavením projektů jako R52 či prodloužením dokončení tunelů Dobrovského o dva roky. Projevuje se to už nějak ve vaší práci?
Zatím se k prohlášení ministerstva necítím kompetentní vyjadřovat. Můžeme vycházet až z toho, co definitivně schválí a co bude oficiální. Zatím mohu říct to, že vím, že vysoce postavení komunální politici i lidé na ministerstvu vnímají dostavbu tunelů a přilehlé části městského okruhu jako prioritu. Stejně tak i silnici R52.

Takže kdy tunely otevřete?
Na podzim 2012. Asi v září. Jsou už prakticky hotové. Další úpravy budou pokračovat ještě asi rok. Ale to už tunely otevřeme autům.

Jaké další části okruhu potom přijdou na řadu?
Projektově nyní připravujeme tři další úseky. Jsou to Žabovřeská I, Rokytova a Tomkovo náměstí. Na pořadu dne je nyní ale maximálně úsek Žabovřeská. Pro ten zpracováváme investiční záměr. Začít můžeme příští rok a stavbu dokončit v roce 2017. Při stavbě musíme nějak odstranit úzké hrdlo omezené řekou Svratkou a příkrým svahem Wilsonova lesa. Při projednávání s ministerstvem životního prostředí jsme posuzovali přes deset variant. Ministerstvo nakonec odsouhlasilo tu, kdy tramvaj pojede tunelem a auta nad ním. Přes Svratku navíc postavíme ekologický most, který spojí ulici s Žabovřeskými loukami. Stavba bude stát necelé tři miliardy korun.

Další etapy přijdou na řadu kdy?
Pro etapu Tomkovo náměstí počítáme se začátkem stavby mezi roky 2014 a 2016. Naváže na tunely Kohoutova a stát bude necelou miliardu. Úsek Rokytova bude mimoúrovňově křížit Karlovu a Klukovu ulici a Maloměřické nádraží. Zaplatíme za něj 1,3 miliardy a zahájíme jej nejpozději za pět let.

Emoce vyvolává také plán postavit rychlostní silnici R43 na Moravskou Třebovou přes území brněnské městské části Bystrc. Občanská sdružení odpůrců této trasy přitom přišla s další variantou vedení dálnice západněji takzvanou Boskovickou brázdou. Jaký postoj k tomu má Ředitelství silnic a dálnic?
Pro nás je stále živá ta bystrcká varianta. Alternativu Boskovickou brázdou jsem si prohlížel a přijde mi jako nesmysl. Nicméně v současnosti není trasa R43 nejpalčivější problém. Přestože to samozřejmě je prioritní stavba, není její uskutečnění na pořadu dne. Přísun peněz je omezený. Za to, co nám má fond dopravní infrastruktury přiřknout, můžeme jen udržovat a opravovat. Maximálně dokončit rozestavěné projekty. Rozhodně ne ve velkém investovat.

Přesto lidé tento problém vnímají velice intenzivně. Zastupitelstvo se několikrát vyjádřilo proti vedení dálnice skrz sídliště. Lidé se utěšují alespoň tím, že přes celou městskou část bude R43 zahloubená a překrytá. Je to technicky a ekonomicky reálná možnost?
Ano. Zapuštění a zastřešení je jedno z řešení. Ale rozhodnout o tom můžeme až ve chvíli, kdy bude skutečně jasné, kudy rychlostní silnice povede.

Dostavba posledních dvaceti kilometrů dálnice R52 mezi Brnem a Mikulovem za devět miliard korun je blíže?
Určitě má mnohem výraznější kontury. Pokud budou peníze, můžeme na jaře začít stavět. První částí bude obchvat Mikulova.

Jak daleko je plánované rozšíření D1?
Po letech příprav začne modernizace dálnice na pěti úsecích první etapou příští rok. V prosinci očekáváme stavební povolení a zahájení prací v březnu. Závod Brno se má podílet na třech úsecích o délce přes třiadvacet kilometrů. Stavět budeme mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou, Lhotkou a Velkou Bíteší a Velkou Bíteší a Devíti Kříži. Upustili jsme ale od velkorysé varianty rozšíření po celé délce dálnice na tři pruhy v obou směrech. Nejsou na to peníze ani čas. Na většině míst bude dálnice v každém směru širší o pětasedmdesát centimetrů. To abychom při uzavření poloviny dálnice mohli při využití odstavného pruhu zaručit vedení dopravy ve dvou pruzích každým směrem. Dálnice také dostane nový povrch tlumící hluk a nové bezpečnostní prvky.

Takže třípruhová D1 definitivně nebude ani v budoucnosti?
To asi nedokáže teď nikdo říct. Zatím pracujeme na maximální možné variantě.

Jaký vliv na důležité stavby mají občanské iniciativy, ekologičtí aktivisté či lidé odmítající prodat své pozemky?
Jednotlivci i nevládní organizace zasahují podle mne více, než je vhodné. Zákonodárci nemysleli na to, že stavba dálnice má trochu jiný charakter než stavba rodinného domu. Je třeba nalézt hranici mezi tím, kde končí právo jedince a začíná právo společnosti. Dnes dokáže občanské sdružení zastavit tak důležitou stavbu, jako jsou tunely Dobrovského. A způsobit škody za desítky milionů korun. To samé platí pro majetkoprávní vypořádání a institut vyvlastnění. Samozřejmě nikdo nechce vyvlastňovat za neakceptovatelné ceny. Ale na druhé straně se stavba páteřní silnice nemůže zaseknout na jediném pozemku.

Ředitel brněnského závodu státní společnosti Ředitelství silnic Zdeněk Pánek.

Autor: Petr Jeřábek

25.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies