VYBERTE SI REGION

Pavel Bém o Brně: Pražáci mají Brno rádi

Brno - aktualizováno -Léčil drogově závislé, duševně nemocné i alkoholiky. Od roku 2002 sedí Pavel Bém v primátorském křesle hlavního města Prahy. Za poslední rok však stihl kromě politiky zdolat také nejvyšší horu světa. Po boku mu při tom stál jeho kamarád, sportovní parťák a Brňan Rudolf Švaříček. Právě s ním tuto středu besedoval v brněnském Špalíčku o svých cestách. Brněnskému Deníku Rovnost při té příležitosti řekl, že mu k srdci přirostl Švaříček i celé Brno.

29.3.2008
SDÍLEJ:

Pavel Bém se na tiskové konferenci vyjadřoval k otázkách ohledně vily, ve které bydlí.Foto: Milan Jaroš

Jakou jste měl cestu? Minulý týden to bylo na dálnici mezi Prahou a Brnem dramatické. Jelo se tento týden lépe?

Naštěstí mezi Prahou a Brnem nebyla žádná kalamita ani dopravní nehoda. Dopadlo to dobře. Nicméně dopravní spojení mezi oběma městy zdaleka není takové, jaké bychom si přáli. Snad bude v budoucnu lepší a bezpečnější.

Budete na větší bezpečnosti pracovat?

Budeme to řešit nejen my, ale i ministerstvo dopravy. S ministrem dopravy Alešem Řebíčkem jsem už jednal. Co z toho nakonec vznikne, uvidíme, ale snad to bude oboustranně přínosné. Pro nás,
i pro Brno.

Loni jste zažil dobrodružství, na které budete vzpomínat celý život. Vystoupil jste na nejvyšší horu světa Mount Everest. Při výstupu vás doprovázel Brňan Rudolf Švaříček. Jak vzniklo vaše přátelství?

Abych pravdu řekl, přátelství na laně vzniká často za bizarních a nepředvídatelných okolností. Nakonec si ty začátky ani nepamatujete. Jednou se potkáte v africké buši, pak na těžkém výšlapu ve Vysokých Tatrách a nakonec v Himálajích někde v sedmi tisících metrech nad mořem. Podobně to bylo u nás. Každopádně to, co ze setkání zůstává, je přátelství. Ochota jednoho investovat energii a čas pro toho druhého. Spousta zážitků, radost, štěstí a někdy i utrpení. To všechno jsou mimořádné prožitky, které získáváte nejen v těch těžkých adrenalinových okamžicích, ale hlavně při dlouhých výpravách. Ruda je skvělý chlap, dobrodruh, cestovatel, jeden z nejlepších etnografických spisovatelů. Je to člověk, kterého si nesmírně vážím.

Vzpomenete si na nějaký kritický moment, který jste během své výpravy zažili? Řekl jste si někdy, že jste měl radši zůstat doma?

Takových chvil je nekonečně mnoho. Jednu vzpomínku ale mám. Bylo to, když jsem se vrátil z výstupu na nejvyšší vrchol světa, asi šestatřicet hodin poté. Za tu dobu jsme sestoupili asi o tři a půl kilometru níže. V tu chvíli jsem ležel ve stanu v základním táboře, pět a půl tisíce metrů nad mořem. Ruda ležel vedle mě zachumlaný ve spacáku, byla totiž dost zima. Já si na to moc nevzpomínám, jen mám v hlavě jeho otázku: co by sis dal dneska jako třešničku na dortu z našeho pojízdného kinematografu?

Vy jste s sebou měli kinematograf?

Představte si, že ano. Ruda ho tahal celou expedici, včetně počítače. V zásobě měl dobré stovky skvělých českých titulů i zahraničních šlágrů a filmových specialit. No a ten večer se mě zeptal, jaké bych si dal kino. Byl jsem úplně vyšťavený, takže jsem mu řekl, že je mi to jedno. Neměl jsem jediný kilojoule energie. Ruda ten večer vybral Mazací hlavu od Davida Lynche. To je i pro nejzarytější intelektuály docela síla a mně se nejenže nepodařilo po tom filmu usnout, ale ještě se mi o tom několik dní zdálo. Tohle promítání je pro mě jeden z nejstrašnějších zážitků z výpravy na vrchol světa.

Výstup na Mount Everest byl takovým zpestřením posledního roku. Většinu času se věnujete politice. Umíte si představit, jaké by to bylo, kdybyste si vyměnil primátorské křeslo se svým brněnským protějškem Romanem Onderkou?

Bez problémů. Teď jsme se s panem Onderkou sešli na kratičké schůzce a musím říct, že z toho mám dobrý pocit. V mnoha postojích a pohledech na řízení společnosti se lišíme. Je to tak normální a správné. Já jsem občanský demokrat a on sociální demokrat. Političtí rivalové musí mít řadu názorů naprosto odlišných. Na komu­nální témata se ale díváme stejně. Kdybychom si to vyměnili, budeme v prvních hodinách nejspíš zaplaveni každodenními běžnými starostmi, které by se nelišily od těch, které zažíváme každý ve svém úřadu. V druhé hodině bychom se ponořili do městských priorit Brna a Prahy a zjistili bychom, že jsou v zásadě velmi podobné. No a nakonec bychom se začali věnovat svým „fajnovostem“. Každý z nás je totiž trochu jiný a vidí osobní priority maličko jinde. Samozřejmě bych nakonec začal vnímat působení v Brně více politicky. Já na straně pravicové, Onderka na levicové. To by se promítlo do desítek našich rozhodnutí.

Máte Brno rád?

Já osobně velmi. Vy Brňáci vnímáte Prahu jako ten nejděsivější případ českého města. My Pražáci vás ale máme rádi, jezdíme sem rádi. Samozřejmě každé z těchto měst má své zvláštnosti a specifika. Třeba se základní dopravní infra〜strukturou je na tom Brno lépe. Nestojíte tak často v dopravních zácpách jako my. I když dnes jsem zrovna v jedné brněnské zácpě stál. Přesto si myslím, že je hodně věcí, které nás spojují. Třeba snaha vytvořit kvalitní sportovní zázemí, které by nebylo jen pro špičkový sport a prvoligové sporty, ale i pro žákovské a juniorské kategorie. Máme řadu podobných problémů ve stárnoucích stadionech, v nedostatečných kapacitách hlavně pro děti, které by na sportovištích mohly trávit svůj volný čas. Chci, aby naše děti a další generace měly kde hrát fotbal a hokej. Sportovní zázemí je v Praze, stejně jako v Brně, určitým deficitem.

Co na Brně máte nejraději?

To je těžké. Ale asi šalinu, fotbalový stadion, Staré Brno. Právě sedíme na Dominikánském náměstí, když se podívám z okna, vidím nádhernou starou architekturu, jedinečnou historii, památky, živoucí město, hospůdky, krámky, multikina. To všechno je symbolem a zrcadlem dnešního světa. Mám rád, když je svět živoucí a tepající. Brno je toho jasným příkladem. Mám rád i zákoutí, která v Praze nemáme. To je to, co mě v posledních letech přivádí do tohoto města čím dál tím častěji.

Zamíříte sem i kvůli olympiádě? Jak moc je reálné, že se jí nakonec Pražané i Brňané dočkají?

Troufám si říct, že olympiáda bude. A to nejen v Praze, v Brně, Ostravě, ale také na Lipně, v Račicích nebo v Ústí nad Labem. Pravděpodobnost, že se nám to podaří, je slušná. Na druhou stranu musíme počítat s tím, že to asi nebude v roce 2016. Už víme, že o čtyři roky dříve bude olympiáda v Londýně. Budeme se snažit naučit se během té doby „plavat“ v olympijské diplomacii. Navážeme správné kontakty, zjistíme, co je třeba dokončit. Jak vylepšit silnice a dopravu vůbec, jak připravit městská sportoviště, tréninková centra a kempy. Studie a data, která máme v ruce, jasně ukazují, že máme na pořádání olympiády velkou šanci. A věřte, že tato akce by přinesla peníze pro všechny regiony. Pro Jihomoravský kraj docela slušné.

Jak se to dotkne Brna?

Před třemi měsíci jsem si povídal s Českým olympijským výborem, co všechno by to pro Brno znamenalo. Kromě klíčového zázemí pro fotbalový olympijský turnaj, kvůli kterému se musí zrekonstruovat fotbalový stadion a areál, je třeba opravit i další menší sportoviště – například sportoviště v některých bývalých okresních městech kraje. Do regionu by se před olympiádou mělo investovat až deset mi〜liard korun. Je tedy jasné, že Brno ani jižní Morava na olympiádě neprodělají.

Zní to skoro jako pohádka. Vy skutečně věříte, že se České republice podaří hostit olympijské hry?

Jsem racionální, nejsem v tomto směru naivní fanda olympijského ohně. Jsem ale přesvědčen, že olympiádu pořádat budeme. Ne v roce 2016, ale třeba v roce 2020 nebo 2024.

Na olympiádě by Brno s Prahou spolupracovalo. Teď spolu města spíše soupeří. Naposledy kvůli Kaplického knihovně. Primátor Onderka prohlásil, že by ji chtěl, když o ni Praha nestojí. Nemrzelo vás to?

Řeknu vám to tak: Kaplického knihovnu bych Brnu přál. Ale pokud vím, na začátku devadesátých let se jeden z jeho projektů nepodařilo v Brně prosadit.

Je něco, co Praha Brnu závidí?

Ať se v Praze na trójské vinici Svatá Klára snažíme jakkoliv, tak dobré víno plné jihomoravského slunce zkrátka nevypěstujeme. Na Brnu je úžasný místní patriotismus. My Pražáci tak trochu vnímáme, že Praha je všech. Brno je ale jenom vaše.

Autor: Nela Maťašeje

29.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies