VYBERTE SI REGION

Pelikán: Hasiči pracují srdcem. Nezajímá je jen plat

Brno /ROZHOVOR/ – Nový ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán musí letos ušetřit pět milionů. U hasičů pracuje už od roku 1993. Začínal v Uherském Hradišti jako vyšetřovatel příčin požárů. Loni v září se stal novým ředitelem jihomoravských hasičů.

16.1.2011 6
SDÍLEJ:

Ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Naplánoval velké změny. Čeká ho však mnohem těžší úkol. Na příští tři roky snížit výdaje tak, aby zvládl o osmnáct procent tenčí rozpočet.

Zatímco loni hasiči na jižní Moravě hospodařili se zhruba devětasedmdesáti miliony korun, pro příští tři roky se musí spokojit s ročním rozpočtem o patnáct milionů nižším. Pro letošní rok však dostali od kraje desetimilionovou dotaci, aby zvládli přechodné období a zachránili několik hasičských jednotek, které se měly kvůli šetření rušit. Co bude příští rok, ale vůbec nevědí. „Hasiče čeká rok, jaký ještě nezažili. Bude to náročné, ale do budoucnosti se dívám optimisticky,“ říká Pelikán.

Když jste v září nastupoval jako nový ředitel, jaké jste měl plány? Co jste chtěl u hasičů změnit?
Samozřejmě jsem chtěl hlavně umožnit jihomoravským hasičům, aby byli ti nejlepší v České republice. Zjistil jsem však, že bez peněz to nejde.

Plánujete nějakou konkrétní změnu?
Připravujeme velkou změnu v plánování výjezdů hasičů. Dřív se hodně lpělo na tom, aby na místo vyjela místní jednotka dobrovolných hasičů i jednotka profesionálů. Teď chci prosadit novou koncepci. Podřídit zásahy jedinému hledisku, a to je rychlost dojezdového času. Poplachové plány, podle kterých vysíláme konkrétní jednotky, se změní. A to jak pro profesionální hasiče, tak pro dobrovolné.

Takže se už nebudete držet dřívějšího pravidla, že na místo požáru musí vyjet vždy i profesionální jednotka a budete vysílat někdy jen dobrovolné hasiče?
Budeme se toho držet, ale profesionální hasiči už nebudou vždy vyjíždět na prvním místě. Bude hodně záležet na uvážení operačního důstojníka, který jednotky vysílá. Například při požáru popelnice nevidím důvod, aby tam jela profesionální jednotka deset kilometrů, když máme funkční místní jednotku, která může oheň s minimálními náklady zlikvidovat bez problémů sama.

Máte s prosazováním změny nějaké problémy?
Zjišťujeme, že některé dobrovolné jednotky například ve své pracovní době nevyjedou pokaždé, když jim operační zavolá. A s tím se musíme nějak vypořádat. Rozhodnutí bude ještě víc než dřív záležet právě na odhadu operačního důstojníka. Jak dokáže vytěžit informace z člověka, který nám zavolá, že se něco děje. Aby třeba u hořící popelnice zjistil, jestli stojí sama a nehrozí rozšíření požáru. Jestli jsou v okolí auta nebo nově zateplený dům, na který se může oheň rozšířit a způsobit katastrofické škody. Tam musíme poslat profesionály, protože ti přijedou vždy. U těch dobrovolných už to tak stoprocentní není. Některé jednotky nevyjíždí podle našich zjištění až v desítkách procent případů. A na to musíme pamatovat, aby pomoc vždy přijela tam, kde je jí potřeba.

Když jste v září nastupoval jako ředitel, věděl jste, že se budete potýkat s tak razantním šetřením, jaké v příštích letech jihomoravské hasiče čeká?
Toto téma se začalo řešit už v srpnu, takže určité náznaky jsem zaznamenal. Začaly se hledat cesty, jak se tomu postavit. V té době vznikl nápad, že se zruší některé menší jednotky. Tomu jsme se letos naštěstí v našem kraji vyhnuli. Zrušit jednotku je totiž velice lehké. Znovu ji pak obnovit stojí ale mnoho peněz i úsilí.

Kolik peněz musíte v tomto roce ušetřit?
Zatím ještě nemáme přesný rozpis jednotlivých položek, jak dostaneme přidělené peníze do našeho rozpočtu. Pravděpodobně dostanou hasiči zhruba o osmnáct procent méně peněz než loni. Dělá to celkem asi patnáct milionů korun. O tuto částku musíme snížit roční rozpočet. Letos ale potřebujeme ušetřit jen pět milionů, protože Jihomoravský kraj nám deseti miliony přispěl.

Jak konkrétně budete šetřit?
Přestaneme našim zaměstnancům přispívat na stravenky, omezíme příspěvky na ozdravné pobyty, opustíme některé budovy, které příliš nepotřebujeme, hlavně sklady. Snažíme se některá pracoviště elektronizovat, aby tam mohlo pracovat méně lidí. Nepřijímáme nové zaměstnance za lidi, kteří odešli. Šetříme i energii. Při nutných rekonstrukcích zateplujeme fasádu nebo vyměňujeme okna. Už na konci loňského roku jsme se předzásobili náhradními součástkami nebo naftou. Je to sice krátkodobé řešení, ale teď nám hodně pomůže.

Pro vaše zaměstnance bude asi nejbolestivější snížení platu o deset procent. Nemáte strach, že se stane něco podobného, jako se teď děje ve zdravotnictví? Že kvůli nízkým platům odejde velké množství hasičů?
Zvlášť teď je to hodně citelné téma, protože se na začátku roku rozdaly platové výměry, kde má každý méně peněz. Já si ale myslím, že každý hasič to nedělá jen kvůli výplatě, že je srdcař a do práce chodí, protože to tak chce a cítí. A takoví hasiči doufám zůstanou a přežijí s námi ty těžké roky. Je to ale na každém z nich. Chápu, že někteří musí živit rodinu a peníze jim nebudou stačit. Pak možná odejdou.

Očekáváte v příštích letech nějakou změnu?
Od kraje už pravděpodobně žádné peníze nedostaneme. Budeme proto muset ušetřit celou částku, tedy patnáct milionů korun. Loni jsme ale zavedli novinku. Začali jsme na našich výjezdech i trochu vydělávat. V celé republice jsme dostali možnost účtování likvidačních prací po dopravní nehodě. Když je jednotka hasičů na místě a nemusí odjet zasahovat jinam, může pomoci s úklidovými pracemi na silnici. Pojišťovně to pak od konce roku 2010 můžeme nově naúčtovat. Loni nám to za čtyři měsíce vyneslo asi milion korun.

Česká republika má jeden z nejpropracovanějších integrovaných záchranných systémů v Evropě. Jak funguje?
Systém se skládá ze tří složek. Hasiči, policie a záchranáři. Je založený na tom, že v každém kraji je centrum, které přijímá tísňová hlášení na telefonní číslo 112. V Jihomoravském kraji jsme pro něj našli místo právě u hasičů, kteří ho obsluhují i pro policii a záchranáře. Operační na telefonní lince tam rozhodují, kterou z těchto tří složek mají na místo poslat, nebo jestli je povolají třeba všechny. Díky tomu dorazí všichni potřební ve stejnou dobu. Proces se zrychluje.

Když přijedu například k dopravní nehodě, je vhodnější volat 112, nebo 155?
To je těžké říci. Když zavoláte 112, tak spustíte celý systém. Když zavoláte 155, tak budete mluvit přímo se záchrankou a ta si to sama vyhodnotí. Záchranka tam přijede o něco dříve, ostatní složky naopak informuje o trochu později. Pokud je to jen o zdraví, je lepší volat 155, protože tím odstraníte jeden zpomalující mezikrok. Pokud nevíte, co dělat, zavolejte raději 112. Je ale zajištěné, aby si hasiči, policisté i záchranáři, pokud zavoláte jen na jejich linku, všechny informace předávali.

Volají lidé častěji na číslo 112, nebo 150?
Ve většině případů volají lidé na číslo 112, takže už si na něj zvykli. V poměru je to zhruba tři ku jedné. Minulý rok jsme na čísle 112 přijali téměř sedm tisíc volání, kvůli kterým pak hasiči vyjížděli. Celkem loni zasahovali u víc než devíti tisíců případů.

V loňském roce vyjížděli hasiči k daleko méně požárům než v roce 2009. Počet výjezdů se snížil o tři sta. Čím to podle vás je?
Na požáry má největší vliv sezonní počasí. Každoročně přibudou požáry se začátkem jara. Vyschnou louky, a když je dlouho sucho, tak i lesy, kde se požár šíří velice rychle. Většinou se ani nedá zjistit, proč oheň vznikl. Někdy lidé uklízejí po zimě a požár se rozšíří dál, může to způsobit i jiskra nebo odhozená cigareta. Záleží hodně na tom, jestli je suché jaro. A minulý rok hodně pršelo, takže hasiči naopak zasahovali spíše u povodní. Proto se zvýšil třeba počet technických výjezdů. Žádný rok asi nemůže být ideální.

Za loňský rok jste také evidovali poměrně vysoký počet výjezdů k planým poplachům. Na jižní Moravě jste vyjížděli zhruba šestsetkrát. Je možné tento počet nějak snížit?
Snažíme se odstranit zbytečné výjezdy několika způsoby. Daří se nám to například díky tomu, že můžeme zablokovat hovory od lidí, kteří nám volají opakovaně a nabízí nám možnost uplatnit se někde, kde nás vůbec nepotřebují. Díky digitalizaci víme, z jakého čísla nám oznamovatel volá, takže poznáme i to, že nám například volají školáci z telefonních budek. I když určitému procentu výjezdů k planým poplachům se nikdy vyhnout nemůžeme. Když lidé vidí kouř a nevědí přesně, o co jde, tak nám to radši nahlásí. Může jít jen o táborák na zahradě. Ale za to jsme vlastně rádi, nikde se totiž neeviduje, kolikrát se to naopak vyplatilo.

Autor: Zuzana Valíková

16.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies