VYBERTE SI REGION

Petišková: O post ředitelky Domu umění jsem se ucházela už před deseti lety

Brno /ROZHOVOR/ - Historička umění, kurátorka a nová ředitelka Domu umění Terezie Petišková ve funkci po pěti letech vystřídala Rostislava Koryčánka. To, že ředitelský post neobhájil, kritizovali mnozí Brňané i umělci. Oproti svému předchůdci, který prosazoval aktuální umělecké pohledy, se chce Petišková zaměřit na výstavy propojující více generací.  

3.3.2013 2
SDÍLEJ:

Nová ředitelka Domu umění Terezie Petišková.Foto: DENÍK/Attila Racek

Do ředitelské židle v brněnském Domě umění usedla v pátek Terezie Petišková první den. Ve funkci po pěti letech vystřídala Rostislava Koryčánka, který svou pozici v prosincovém konkurzu magistrátu neobhájil. Brněnští zastupitelé tehdy přehlasovali odborníky, kteří byli v menšině. A zvolení Petiškové tak bez ohledu na její zkušenosti a kvalifikaci provázela nevole mezi umělci i mnohými Brňany. „Souhlasím s tím, že složení komise mělo být vyváženější a alespoň z poloviny ji měli tvořit odborníci," říká žena, která Dům umění povede následujících pět let.

Prvního března jste oficiálně nastoupila do funkce. A hned dopoledne jste se v Domě umění setkala se zástupci magistrátu. O čem jste mluvili?

Oficiálně jsem převzala funkci a seznámila se se zaměstnanci. S paní Bohuňovskou a Rusínkovou z magistrátu jsme pak probíraly otázky, které se teď v souvislosti s městem řeší.

Jaké otázky?

Týkají se dokončení a rozvoje projektu Brněnských architektonických stezek. Mluvily jsme i o rozpočtu a možnostech dalšího rozvoje Domu umění.

Dům umění zřizuje město. Do jaké míry mohou zastupitelé zasahovat do toho, jak instituci vést?

Zákon o příspěvkových organizacích stanovuje poměrně konkrétně, jak často se radit o rozpočtu, investicích, pronájmu a tak dále. Jsou to přesně vymezená pravidla. Pokud otázkou směřujete k přípravě plánu výstav, vedení města mě ujistilo, že například do výběru toho, s kým z umělecké scény bude Dům umění spolupracovat, magistrát nezasahuje.

Nová ředitelka Domu umění Terezie Petišková.Zmínila jste projekt Brněnské architektonické stezky, o který se zasloužil Rostislav Koryčánek. Jejich knižní vydání ale leží kvůli údajným nesrovnalostem zamčené na magistrátu. Proč?

Ať už v tištěné nebo webové verzi je to projekt velmi zdařilý. Problém je v tom, že ho dotuje Evropská unie a tiráž neobsahuje všechny náležitosti, které udělení grantu vyžaduje. Tyto nesrovnalosti se musí v publikaci opravit.

Co konkrétně to znamená?

Je to otázka spíše pro odbor kultury. Město se to snaží vyřešit a snad už ve výhledu několika týdnů publikaci oficiálně představí. Rozhodně to není tak, jak někteří tvrdí, že by publikaci město brzdilo.

Rozporuplné události neprovází jen Brněnské architektonické stezky. Pobouřené reakce vyvolalo už výběrové řízení na post ředitele. Magistrát stanovil výběrovou komisi tak, aby převažovali politici nad odborníky. A nezveřejnil jména všech kandidátů ani jejich projekty. Konkurz tak mnozí odborníci považují za zmanipulovaný. To vám nástup do funkce příliš nezjednodušuje.

Nepočítala jsem s tím, že to bude jednoduché. Na druhé straně je v Domě umění řada lidí, které dobře znám a mohu se na ně spolehnout. Patří k nim i Rostislav Koryčánek. Proto doufám, že se mi podaří navázat na předchozí činnost a snažím se to brát jako součást doby. Nikdo z šéfů městem či státem zřizovaných institucí to nemá jednoduché.

Bez ohledu na vaši účast ve výběrovém řízení a výsledné rozhodnutí vnímáte to tak, že bylo netransparentní a nekorektní? Třeba i vaším pohledem historičky umění a kurátorky aktivně zasahující do dění na současné české výtvarné scéně.

Určitě by pro mne bylo lepší, kdyby město o výběrovém řízení uvedlo informací víc. V okamžiku, kdy se člověk do takového konkurzu hlásí, má počítat s tím, že svůj projekt zveřejní. Město se ke všem kandidátům chovalo natolik korektně, že o jejich souhlas ke zveřejnění žádalo. Netuším však, do jaké míry je to nutné. Pro nás a také pro transparentnost konkurzu by byla bezpochyby lepší větší průhlednost, a to i včetně jmen členů komise.

V Domě umění jste už působila, byla jste i kurátorkou v brněnském kulturním a informačním centru. Jaká to byla zkušenost?

Bylo to pro mě velmi důležité období. Jsem z generace, která v roce 1989 velmi prožívala listopadové dění na brněnské filozofické fakultě. Stala jsem se kurátorkou Galerie mladých, kterou brněnský Dům umění brzy převzal pod svá křídla. I to mi později umožnilo pracovat na Akademii věd České republiky.

Která místa z dob vašeho brněnského působení máte nejraději? A kde se ráda odreagujete i nyní?

Mám ráda přírodu v okolí Brna, například Bílovice, Moravský kras nebo okolí Kunštátu.

Nová ředitelka Domu umění Terezie Petišková.Stále ještě působíte na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zvládnete tam dojíždět i nyní, kdy jste nastoupila do Domu umění?

Ještě se tam podílím na nějakých grantech, které je potřeba dokončit. Vedu tam také několik diplomových prací. Dojíždění moc reálné není. Práci na fakultě v Ústí musím minimalizovat.

Bydlíte nedaleko Prahy. Znamená to, že do Brna teď kvůli práci každý den dojíždíte?

Bydlím teď provizorně v Brně a domů odjíždím na víkendy. Uvidím, jak to bude zvládat rodina, a do budoucna uvažujeme o přestěhování. Ale to je zatím předčasné řešit.

Kdy jste začala uvažovat o tom, že byste Dům umění chtěla vést?

Tuto ambici jsem měla už před deseti lety, kdy se o řediteli Domu umění také rozhodovalo. Tehdy to bylo v konkurenci s Radkem Horáčkem a Markem Pokorným, který pak vedl Moravskou galerii v Brně. Neuspěla jsem. Byla to fáze, kdy jsem z Domu umění odcházela a měla pocit, že vím naprosto přesně, jak by to zde mělo fungovat a šlapat.

Co následovalo pak?

Z Brna jsem se odstěhovala a měla dceru. Kurátorská práce je velmi dynamická, a když máte rodinu a současně aktivně působíte v galeriích, není to ideální. Znovu ta myšlenka vyvstala loni, kdy jsem oslovila Dům umění s projektem pro rok 2014. A pak samozřejmě také v okamžiku, kdy se magistrát odhodlal vypsat výběrové řízení.

Jedním z hlavních návrhů vašeho konceptu, s nímž jste se do výběrového řízení přihlásila, je přilákat k vám návštěvníky více generací. To je částečně v rozporu se záměrem Rostislava Koryčánka, který se soustředil hlavně na aktuální umělecké pohledy a interpretaci současného umění. Tedy na priority, jaké by měl Dům umění mít. Nakolik tedy hodláte upozadit ono aktuální před všegeneračním?

Domnívám se, že tato charakteristika výstavního plánu, který se uskutečnil pod vedením pana Koryčánka, je příliš zjednodušená. Na současné scéně jsou aktuální určité problémové okruhy, ke kterým mají co říci umělci napříč generacemi. V tom spočívá ta takzvaná aktuálnost. Ne v tom, kdo se kdy narodil. Asi by bylo lepší mluvit o projektech, které připravujeme.

Nová ředitelka Domu umění Terezie Petišková.

Ale byli to právě zastupitelé města, kteří vámi zmíněné generační propojení zdůrazňovali.

Třeba právě to, co je na současné výstavě Domu umění Hi5!, je jakési oživení různých modernistických pohledů na výtvarnou kulturu. A ten má jasně a dobře dohledatelné inspirační zdroje, mimo jiné i v tvorbě lidí žijících zde. Nabízí se tedy výstava, která na to zareaguje a vtáhne do diskuze různé generace autorů.

Můžete být konkrétnější a uvést jednotlivé autory či okruhy témat, jež mají generace spojovat?

Velmi mě například baví témata vtipu a absurdity v umění šedesátých a sedmdesátých let, která na brněnské scéně zastupuje například výjimečná tvorba Jana Steklíka. Kromě něj se tyto rysy dají vysledovat například i v tvorbě Mariana Pally. Na mezinárodní scéně je to pak například dnes úspěšný umělec Roman Ondák. U nastupujících autorů se tato rovina objevuje také třeba u Geor-ge Hladíka. Autorů se samozřejmě nabízí celá řada. Také bych se ráda zaměřila na důslednější monografické výstavy místních umělců. Brno má obrovský umělecký potenciál a problém je jen v jeho udržení a rozvíjení. Odborná reflexe tomu může pomoci. To mě velmi láká a to zde schází.

Na post ředitelky nastupujete po pětiletém působení Rostislava Koryčánka a i vaše období je zatím stanoveno na pět let. Je to podle vás dostatečně dlouhá doba na to, aby za ředitele promluvily výsledky?

Když se podíváme na funkční období jednotlivých ředitelů Domu umění od devadesátých let, tak nikdo z nich neměl na prosazení svého dramaturgického plánu více než pět let. Každé z těch působení má dle osobnosti ředitele svou specifickou podobu, takže lze říct, že pět let stačí. Na druhou stranu, když se například podíváme, jak dlouho tady byl Adolf Kroupa, kterého vnímáme jako zásadní osobnost při formulování povahy Domu umění, tak ten zde působil podstatně déle.

Váš koncept obsahuje také to, že chcete navrátit plnohodnotný plán do Domu pánů z Kunštátu. Toho se v minulosti musel Dům umění kvůli úsporám vzdát. O návrat usiloval už Rostislav Koryčánek, ale nepodařilo se to. Jaké „zbraně" chcete použít vy?

Dnes při setkání se zástupci kulturní magistrátní komise byla mimo jiné řeč o tom, jestli je šance v příštím roce vrátit pětinu odebraných dotací Domu umění. To je pro nás teď zásadní otázka a od ní se odvíjí i to, zda se podaří provoz Domu pánů z Kunštátu rozjet. Rodí se také představa trošku odlišná od jeho dosavadního fungování. Přízemní prostory nejsou pro výstavy úplně nejlepší a bylo by dobré vytvořit tam prostor například pro umělecké workshopy. Vše však záleží na vrácení již zmíněné pětiny peněz a usilujeme také o nejrůznější granty.

Dům umění se dosud otevíral také současným tématům a diskuzím. Ovšem to byl nakonec jeden z důvodů, proč magistrát Rostislava Koryčánka odvolal. Do jaké míry chcete v těchto veřejných setkáních pokračovat vy? A jakou úlohu má podle vás Dům umění v tomto možném rozporu mezi politiky a běžnými Brňany?

Když se budu soustředit pouze na problémy současného výtvarného umění, připravím tím Dům umění o velkou část publika. Současné umění totiž výrazně zasahuje do sociální, běžné i veřejné roviny života. Proto mohou tato témata z mimoumělecké sféry dobře posloužit ke komunikaci mezi divákem a uměním. Mohou fungovat jako určitý most. Takže současná společenská témata do Domu umění určitě patří. A čím větší otevřenost je provází, tím lépe. Bohužel, neúčastnila jsem se diskuzí, které měly být údajným důvodem odvolání pana Koryčánka. Nemám přesnou představu o jejich podobě, nemám tedy ani názor na to, do jaké míry byly adekvátní poslání Domu umění, a nevím, zda bych s nimi souhlasila.

Autor: Markéta Stulírová

3.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Obránce Vraštil: Jasně, že mám obavu, tabulku vidím

Brno /ROZHOVOR/ – Připsal si první branku v brněnském dresu v nejvyšší soutěži, která zmírnila domácí blamáž fotbalistů Zbrojovky. Zásluhou trefy Lukáše Vraštila v nastavení aspoň srovnali na 1:1 s Karvinou. „Potřebovali jsme tři body, chtěli jsme je za každou cenu, bohužel se to nepodařilo. Máme aspoň bod, ale je to málo. Jaro bude těžké, musíme to zvládnout," pravil dvaadvacetiletý obránce Vraštil.

AKTUALIZOVÁNO

Soud opět poslal souzeného Zadeha do vazby. Jeho obhájkyně podala stížnost

Brno – Podnikatel Sharam Abdullah Zadeh je od nedělního večera opět ve vazební věznici. Městský soud v Brně rozhodl o vazbě na návrh státního zastupitelství. Zadeh je obviněn z daňových úniků za více než dvě miliardy do vazby. Jeho obhájkyně na místě podala proti rozsudku stížnost. Z tiskové zprávy policie navíc vyplývá, že se Zadehem bylo obviněno ještě dalších pět lidí, ačkoliv mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej přímou souvislost nepotvrdil. Detektivové z centrály v neděli zasahovali na několika místech České republiky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies