VYBERTE SI REGION

Vody v krajině je stále méně a brzy bude chybět

BRNO - Brněnští meteorologové přišli na to, že období od loňského září do letošního srpna bylo na jižní Moravě nejteplejší za posledních sto let. Podle jejich šéfa Jaroslava Rožnovského je proč se bát. Problémy budou mít zemědělci, změní se příroda a už za pár let nebude dost vody.

5.11.2007 1
SDÍLEJ:

Jaroslav RožnovskýFoto: DENÍK/Ondřej Surý

ROZHOVOR


Pro koho jste studii zpracovávali?
Jižní Morava je zemědělsky velice důležitá oblast republiky a naše specializované pracoviště podmínky pro rostliny průběžně sleduje. Tentokrát nás ale jihomoravská Agrární komora požádala, abychom naše výsledky dali do určité souvislosti.

Co studie ukázala?
Téměř všechny meteorologické stanice na jižní Moravě naměřily, že ve sledovaném období byly teplotně nad průměrem všechny měsíce. Když jsme údaje srovnali s minulostí, k našemu překvapení se ukázalo, že šlo o suverénně nejteplejších dvanáct po sobě jdoucích měsíců za posledních sto let.

Jaký to mělo vliv na zemědělství?
Z půdy se kvůli teplu vypařilo mnohem víc vody, než se do ní dostalo. Od dvacátého března například nespadla na mnoha místech ani kapka. Voda se mnohem více vypařovala i přes zimu, kdy se jí má půda naopak nasytit. Zemědělci tedy zaseli do půdy, která neměla žádnou vláhu. Neúrody roku 2007 tak měly jádro již ve velice teplém podzimu a zimě 2006.

Co to pro zemědělce znamená do budoucna?
Musejí se rozhodnout, jaké plodiny pěstovat. Jelikož neumíme na rok dopředu předpovědět, jaké bude počasí , zemědělci musejí volit podle určité představy. Přitom by ale měli počítat s tím, že může přijít extrémní rok s extrémními teplotami, nedostatkem srážek a podobně. Zemědělec to má samozřejmě ještě těžší v tom, že volí plodiny podle toho, jaké má půdy. Pokud má těžké vlhké půdy, dopad extrémů počasí je daleko menší, než třeba na Znojemsku, kde jsou půdy písčité a suché už z podstaty.

Jaké může mít tak extrémní počasí dopady na jihomoravskou přírodu? Začne se v ní třeba dařit tropickým rostlinám?
Přestože jsou to výrazné změny, tak tropické rostliny se tu zatím určitě neusadí. V našich podmínkách se občas vyskytují silné až arktické mrazy a na to nejsou takové druhy připraveny. U hmyzu jsou však již popsané případy, kdy se teplomilné druhy, které nemají problém přezimovat, na jižní Moravě uchytily. Potřebují teplo, a to tady dostávají. To samé se může stát i u rostlin. Chráněné druhy vytlačí změny přírodních podmínek, bude tlak na to, aby se změnila skladba rostlinstva. Pro rostliny jsou však největším problémem denní výkyvy teplot.

Jaký na ně mají vliv?
Tyto extrémy jsou pro rostliny mnohem škodlivější. Na jaře 2006 se změnila za den teplota mnohdy o více než deset nebo patnáct stupňů. Jeden den byla maxima patnáct stupňů a druhý den bylo pod nulou, tedy takzvaný ledový den. Jsme v klimatické oblasti, která je typická střídáním velice teplého vzduchu od jihozápadu a studeného arktického vzduchu od severovýchodu. Krásný příklad je třeba častý jarní vpád chladného vzduchu v období květu meruněk a jiných teplomilných dřevin. Po takovém ochlazení pak mají sadaři v uvozovkách sklizeno na celý rok dopředu.

Potvrzují podle vás výsledky vaší studie globální oteplování?
Naše studie zapadá do výsledků, které hovoří o tom, že se mění klima a zvyšují se teploty. Jednoznačně to zapadá do trendu oteplování. K tomu je však třeba dodat, že sledovaných dvanáct měsíců bylo mimořádných a nepředpokládám, že by dalších dvanáct měsíců bylo opět teplejších. Trend oteplování je ale neoddiskutovatelný.

Myslíte si, že za globální oteplování mohou lidé?
Oteplování je výsledek zesílení skleníkového jevu. A je prokázáno, že člověk skleníkový jev zesiluje. Záměrně říkám zesiluje, protože skleníkový jev je přirozenou vlastností atmosféry. Ovšem tím, že do atmosféry skleníkové plyny přidáváme, je logické, že to na ni nějaký dopad má. Proto tvrdím, že se člověk na těchto procesech samozřejmě podílí. Lidí, kteří tvrdí opak, je jen torzo. Otázka není, zda člověk ovlivňuje globální oteplování, ale do jaké míry.

Předpokládám tedy, že s nedávným udělením Nobelovy ceny bývalému viceprezidentovi Spojených států Alu Goreovi souhlasíte.
Je logické, že skupina kolem Ala Gorea tlačí a nadsazuje. Stejně tak ale skupina jeho odpůrců ten problém podhodnocuje. Občas musíte něco nadsadit, abyste byl trochu vidět. Já si o tom mohu myslet své, ale jsem přesvědčen, že Nobelova cena pro Al Gorea nebyl špatný krok. Pod značkou globálního oteplování totiž neseme další obrovský problém. Problém nedostatku vody. A k tomu máme blízko i u nás.

Jak akutní je podle vás problém s nedostatkem vody pro Českou republiku?
Když teď bude o dva stupně více, bude to v mnoha ohledech třeba i plus. Do naší země ale voda přichází jen ve srážkách jako déšť. Jestliže se tato voda odpaří, nebude k dispozici a nastane problém. Vláhová bilance, tedy poměr toho, co se do půdy dostane, a toho, co se vypaří, mluví za sebe. V závěru dubna chybělo například na Znojemsku, Břeclavsku nebo v části okolí Brna přes sto milimetrů vody na metr čtvereční. Ke konci července chybělo už přes dvě stě milimetrů, někde i více. To znamená, že by každý metr čtvereční půdy potřeboval dozásobit dvěma sty litry vody a na to by nestačily ani velké srážky.

Za jak dlouho může být nedostatek vody skutečností?
Pokud se nebude nic dělat, je otázka dvaceti, třiceti let, kdy u nás kvůli extrémním stavům počasí bude chybět voda. Studií, kterou jsme udělali, jsme právě na takové věci chtěli upozornit. Vody bude stále méně a my si musíme uvědomit, že srážky je potřeba zadržet. Zatím se o tom jen hodně mluví, ale nic se nedělá. Bohužel tomu stojí v cestě ekonomické zájmy.

Co by se tedy mělo dělat?
Už v roce 2003 fungovalo centrální zásobování obyvatelstva vodou jen díky nádržím. Rozumnou výstavbu nádrží tedy pochopitelně podporuji. Na udržení vody v krajině je ale více způsobů. Hlavně se musí začít něco dělat, protože vodu chtějí lidé, chce ji průmysl i zemědělci. A zemědělci ji chtějí bezplatně. I oni by proto měli hospodařit podle toho, kolik krajina dává, a ne jen podle toho, co jim přinese největší zisk za co nejmenší náklady.

 

5.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies