VYBERTE SI REGION

Kněz: Doufám, že tragédie ukáže politikům nový směr

Kobylí /ROZHOVOR/ – Polský katolický kněz Andrzej Wasowicz se na jihu Moravy pere s češtinou a snaží se chápat Járu Cimrmana. V rozhovoru pro deník Rovnost povídá o zřícení polského prezidentského letounu v Rusku.

18.4.2010 2
SDÍLEJ:

Polský katolický kněz Andrzej Wasowicz.Foto: DENÍK/Michal Šupálek

Dny plné smutku prožívá nyní na jihu Moravy polský katolický kněz Andrzej Wąsowicz. Pětatřicetiletého muže citelně zasáhla tragédie, při které přesně před týdnem zahynul polský prezident a politická i armádní elita země.

Otec Ondra, jak mu lidé říkají, pečuje už čtyři roky o věřící z Kobylí, Bořetic a Vrbice na Břeclavsku. Nyní proto bydlí a úřaduje na faře v Kobylí. Předtím asi půl roku působil také v Hodoníně a poté ve Znojmě.

Jak budete trávit tento víkend, kdy se Poláci loučí s tragicky zemřelým prezidentem, jeho manželkou a řadou osobností veřejného života?
Všechno budu dělat jako normálně. Ale pokud se najde čas, zapnu si polskou televizi. V sobotu je ve Varšavě velké rozloučení s oběťmi neštěstí a v neděli pohřeb prezidentského páru. Chtěl jsem na něj původně jet, ale nejde to. Mám tady povinnosti.

Kdy jste se o tragédii dozvěděl?
Polská televize vysílala v sobotu už od devíti hodin ráno přímé vstupy z místa havárie, takže jsem byl velmi zvědavý, co ve svém projevu řekne náš prezident Lech Kaczyński. Tou dobou jsem zrovna jel na křest do kostela ve Vrbici. Když jsem tam přijel, volal mi kamarád, otec Jacek Kruczek z Řečkovic. Od něj jsem se dověděl tu otřesnou zprávu, že je mrtvý nejen prezident, ale také část vlády, velení armády.

Jaká byla vaše reakce? Volal jste si s někým blízkým v Polsku? Plakal jste?
V první chvíli jsem tomu nevěřil, byl jsem naprosto šokován. Ale musel jsem se soustředit na křest, který právě začínal. Po křtu jsem zjistil, že mám na mobilu spoustu nepřijatých hovorů a sms s kondolencemi od mých farníků. Všechno mi to začalo docházet, když jsem doma sledoval naši polskou televizi.

Měl jste Lecha Kaczyńskeho rád?
Jako prezident to byl správný muž na svém místě. Byl to opravdový patriot. Samozřejmě hodně věcí mohl udělat jinak, ale pro Polsko vykonal spoustu dobrého.

Ovlivní podle vás tato nehoda vnímání katyňského masakru, při kterém sovětská tajná policie před sedmdesáti lety povraždila tisíce polských důstojníků?
Tragická nehoda určitě celému světu přiblížila události, které se v katyňském lese odehrály, a nečekaně a významně tak vtáhla celý svět do připomínek této události. Pro každého Poláka je vzpomínka na desátý duben, který je výročím tragédie v Katyni, moc důležitá. V tento den byli zabiti nejvyšší vojenští důstojníci a také část polské inteligence. Záměrné vyvraždění mělo obrovský dopad na celé poválečné dějiny Polska a také ututlání celé události ze strany Ruska vneslo značné napětí do mezinárodních vztahů s našimi sousedy. To jsou důvody, proč všichni Poláci i já očekávali s napětím oslavy tohoto výročí na místě vraždy.

Je to stále Achillova pata vztahů s Ruskem?
Katyně je jen jednou z mnoha událostí, které na desítky let negativně ovlivnily soužití s Ruskem. Určitě je to jedna z těch citlivějších historických záležitostí. Doufám, že tato tragická nehoda bude začátkem úplného objasnění této politicko-historické stránky našich dějin a povede k ozdravení vztahů Polska s Ruskem.

Jak podle vás letecké neštěstí ovlivní dnešní polskou společnost?
Celé polské dějiny jsou plné tragických a bolestných zkušeností, které navždy těžce poznamenaly národ. Když před pěti lety zemřel první slovanský papež, Polák Jan Pavel II., lidé spontánně, tak jako teď, vycházeli do ulic, kde spolu prožívali smutek a bolest ze ztráty jednoho z nejvýznamnějších synů našeho národa. Doufám, že současná tragédie vnese změnu nejen do vztahů mezi lidmi, ale také ukáže nový směr politikům k pravým křesťanským hodnotám, kterými vždy byli Bůh, čest a vlast.


Považujete současné vztahy mezi Českou republikou a Polskem za nadstandardně dobré? Všimnou si vůbec Poláci, že státní smutek vyhlásili i Češi?
Na začátku inaugurační bohoslužby Dominika Duky do funkce primase českého se váš prezident Václav Klaus zmínil o tragédii, která postihla Polsko. A také uvedl, že byli s Lechem Kaczyńskim dobrými přáteli, což možná také ovlivnilo mimořádně nadstandardní vztahy s polským národem. Myslím si, že mohu poděkovat jménem všech Poláků za vaši solidaritu a projevenou soustrast, jejíž citlivou podobou je například vyhlášení státního smutku.

Promítla se letecká tragédie do vašich bohoslužeb ?
Ve všech mých farnostech jsme se při bohoslužbách modlili za oběti katastrofy a za rodiny pozůstalých. V neděli v šest hodin večer jsme s polskými kamarády v Židlochovicích za účasti farníků z našich farností sloužili mši za oběti nehody.

Jak dlouho už působíte na jižní Moravě? A jak jste se sem dostal?
V roce 2005 jsem se rozhodl, že pojedu do České republiky. Byla to odpověď na pozvání vašeho biskupa Vojtěcha Cikrleho, které dostal náš biskup Wiktor Skworc.

Znal jste tady někoho?
Ano, v Brně byl krátce Jacek Kruczek, o kterém jsem se již zmínil. Nikoho tu neznal, říkal: přijeď na Moravu, budeme tady dva. Já jsem chtěl někam, kde jsou potřeba kněží. Původně jsem se chystal do Bolívie, ale zdraví mi to nedovolilo. Tak jsem tady.

Proč je v České republice tolik polských kněží?
V souvislosti s tím, že u vás je málo povolání ke kněžství a jsou problémy s obsazováním farností, připadá mi logické, že se váš biskup obrací na Polsko s prosbou o výpomoc. U nás je kněží dostatek a navíc jsou si naše národy blízké jazykem i mentalitou.

Kolik je v kraji polských kněží? Navštěvujete se?
Nevím přesně, ale spousta. Neznám je všechny, protože Polsko je velké a navíc jsou tu i řádoví kněží. Mám tu však pár dobrých kamarádů, s kterými se pravidelně setkáváme. Například z hodonínského děkanství nebo z Brna. Ale vídám se i s českými kněží, se kterými si rozumím. Nerozlišuji to podle národnosti.

Působil jste v Hodoníně, ve Znojmě a teď na Břeclavsku. Vidíte v jednotlivých regionech nějaké odlišnosti v přístupu ke křesťanství?
Mezi těmito třemi oblastmi je mnoho rozdílů, ale také společných věcí. Největší odlišnosti jsou obecně mezi farnostmi ve městě a na vesnici. Ale všude žijí lidé dobří a otevření. Největší radost mám vždy z těch, kteří upřímně hledají cestu k poznání Boha a mají zájem o prohloubení své víry.

Jak vás vnímají věřící na Moravě?
Jsem tu už pět let a tento krásný vinný kraj mě nepřestává udivovat a okouzlovat. Neustále se přibližuji k místním tradicím i mentalitě zdejších lidí. Oni určitě cítí, že nejsem domorodec, ale snaží se být tolerantní, chápou, že vše pro mě není samozřejmostí. Jedním z mých největších trápení zůstává čeština. Někdy si pletu slova, která znějí podobně, ale znamenají něco úplně jiného, což občas vede k humorným situacím. Těší mě, když lidé mají radost z toho, že mě můžou opravovat.

Kde jste se učil česky?
V Hodoníně. Věnoval se mi profesor Pavel Riedl. Musel jsem se ale snažit i sám, pomáhal mi internet a knížky. Teď už jen mluvím a poslouchám, snažím se o zdokonalení. Mluvit česky je pro mě pořád náročné, neumím se vyjádřit tak, jak bych chtěl. Ta jazyková bariéra je obrovská, přičemž největší potíže mi dělá přízvuk a ř.

Čím se Česko nejvíce liší od Polska?
Máme odlišný smysl pro humor. Myslím, že vaši lidé nechápou polský humor a já mám zase problémy s tím českým, například váš génius Jára Cimrman je pro mě velký otazník.

A co rozdíly v povaze?
Zdá se mi, že nejste tak spontánní jako my. Jsou to detaily, ale člověk to cítí. Zvykám si, učím se vašemu přístupu. Líbí se mi, že se tady lidé tolik navštěvují, v Polsku tráví více času v práci. Ve srovnatelné vesnici jako je Kobylí by u nás určitě nebylo tolik hospod, odhaduji, že tak jedna.

Stýská se vám po domově?
Doma člověk nechává celý svůj svět, všechny blízké. Proto se snažím dostat každý měsíc do Polska, ale ne vždy se mi to daří.

Našel jste si tu nové přátele?
Ano, dokonce hodně. Třeba mezi vinaři, ale i babičkami. Také mladí manželé mě občas zvou na kafe. Dokonce někdy zajdu i do hospody.

V čem se mají Jihomoravané poučit od Poláků a naopak?
Máme hodně společného, například tradice a křesťanské hodnoty. Poláci vám určitě mohou závidět pěstování vinné révy a sezení ve sklípku. A já bych zase Moravě přál malý kousek Tater, protože mám hory velmi rád.

Jak vnímáte to, že je Česko mnohem ateističtější než Polsko?
Říká se, že jste ateistickou zemí, ale myslím, že v srdci každého člověka existuje touha po Bohu. Hranice mezi skutečnou vírou a nevírou zná jenom Bůh. Cítím, že tato touha je u vás velká, ale v souvislosti s komplikovanými dějinami lidé vnímají víru, náboženství a vše s tím spojené hodně zkresleně.

Poraďte, co má jižní Morava udělat pro to, aby přitáhla více polských turistů?
Jste známí jako kraj vína, ale v Polsku se o tom moc neví. Je asi třeba udělat moravským vínům větší reklamu a navázat osobní vztahy s polskými odběrateli. Myslím si také, že Poláky by lákal váš bohatý folklor, který tam už není běžnou součástí života.

Oblíbil jste si moravské víno?
Samozřejmě, že moravská vína mám velmi rád a pomalu se je učím poznávat a vychutnávat. Na faru neustále přicházejí hosté, kterým rád nabízím produkty místních vinařů. Častokrát mně pak posílají textové zprávy, volají a ptají se, čí bylo to skvělé víno. Bohužel, někdy už nemám ani jednu lahev, a tak si říkám, že asi od zítřka začnu pěstovat vinnou révu.

Komu fandíte, když hraje Česká republika s Polskem třeba fotbal?
Přiznám se, že nevím. Nejsem sám, ani další polští kněží v tom nemají jasno. Když dávali v televizi zápas mezi Českou republikou a Polskem, dívali jsme se rozpačitě jeden na druhého a vůbec nevěděli, komu máme držet palce.

Přemýšlíte, že tady zůstanete, anebo se určitě vrátíte domů?
Na tuto otázku farníků s nadsázkou odpovídám, že to záleží na tom, jestli budou hodní.

Autor: Michal Šupálek

18.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies