VYBERTE SI REGION

Porodnice nám padá na hlavu. Chceme novou, říká ředitel Kraus

Brno /ROZHOVOR/ – Nespokojené matky raději rodí ve větších nemocnicích, rodiče si stěžují, že platí víc než jinde a největší porodnice v Jihomoravském kraji začíná pomalu jeho lékařům padat na hlavu. Proto plánuje ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus už několik let vystavět novou obří porodnici, do které sloučí tu na Obilním trhu a v Bohunicích.

23.8.2015 13 AKTUALIZOVÁNO 23.8.2015
SDÍLEJ:

Ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Podle plánu ministerstva zdravotnictví ji začnou projektovat příští rok. Bude stát skoro dvě miliardy korun. „Nemůžeme nechávat ženy a maminky v prostředí, které pro ně není vhodné. Ve špatném stavu je na Obilném trhu silnice i kanalizace. Za chvíli bychom porodnici zavřeli a řešili, kde odrodit několik tisíc porodů," shrnuje ředitel.

Výstavbu nového gynekologického oddělení vláda schválila ve čtvrtek. Kdy ho dokončíte?

Vláda zatím schválila jen strategický plán. Dotaci ještě zdaleka nemáme. Předpokládám ale, že začneme projektovat v příštím roce a stavbu dokončíme za čtyři roky.

Proč bude vlastně potřeba?

Porodnice na Obilném trhu je stará už 130 let. Její rekonstrukce by byla téměř tak drahá jako náklady na stavbu nové. Navíc jsme největší porodnice ve střední Evropě, s šesti tisíci porody ročně. Přejíždění lékařů a převážení materiálu i dětí z Obilného trhu do Bohunic je složité.

Co se pak stane s budovou na Obilním trhu?

Bude zřejmě na prodej. To už řeší stát. Dřív jsme jeho cenu odhadovali na šest set až sedm set milionů. Do státního rozpočtu se tedy vrátí třetina nákladů.

Přijdou kvůli tomu o práci někteří lékaři?

Lékaři určitě ne, zdravotní sestry také ne. Spíš obslužný personál. Třeba z výdejny, jídelny, skladů, lékárny nebo ostrahy. Nelze to ale brát jako propouštění, projekt potrvá nejméně čtyři roky a propouštění vyřešíme třeba odchody do důchodu.

Stavbu jste plánovali sedm let, to je dlouhá doba. Proč to trvalo tak dlouho? Pro ministerstvo nebyla důležitá?

To si nemyslím. Už dřív jsme třeba díky nim vybudovali sklady a zázemí pro toto oddělení, na které navážeme. Pak se ale měnily vlády a než se vždy podařilo přesvědčit nové vedení ministerstva, přišlo jiné. Nikdo ale nezpochybnil nutnost této stavby.

Jak se za těch sedm let zhoršil stav porodnice na Obilném trhu?

Hodně se zhoršil. Nemohli jsme do ní dát ani korunu, dělali jsme tam jen běžnou údržbu. Takže třeba kvůli tomu máme ve spolupráci s Jihomoravskými nemocnicemi připravené havarijní plány. Kdyby nám spadla na hlavu, je potřeba někde odrodit tisíce porodů. Ty by však mohly převzít jen tisíc porodů a další dva tisíce by nebylo kde udělat. Nabízeli bychom maminkám, že mají jet na Vysočinu nebo do Moravskoslezské­ho kraje.

Zasáhne do stavby slučování s Fakultní nemocnicí u svaté Anny, která se už také několik let plánuje?

To je na ministerstvu zdravotnictví. Záleží, jak posoudí tuto variantu záchrany Fakultní nemocnice u svaté Anny, která se topí ve velkých dluzích.

Dovedete si představit, jak by takové sloučení vypadalo nebo že byste pak řídil dvě nemocnice?

Není to o osobách, ale principu. Už dva roky zpátky s podobným projektem přišel ministr zdravotnictví Leoš Heger a já jsem asi tři čtvrtě roku řídil obě nemocnice najednou. Tehdy jsme vypracovali projekt sloučení nemocnic. Vyplynulo z něho, že samotné sloučení nemá šanci svaté Anně pomoci. Ušetřili by se náklady na provozech obsluhy, ale žádné rychlé ekonomické výsledky by nepřineslo. Až třeba za deset let.

Ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.Jak se vlastně díváte na zadluženost Fakultní nemocnice u svaté Anny? A jak je možné, že srovnatelně velká nemocnice jako ta vaše tak zadlužená není?

Nechci mluvit za svatou Annu. Dlouhou dobu jsem tam ale pracoval a podílí se na tom více faktorů. Není to komplexní nemocnice se všemi obory jako Fakultní nemocnice Brno. A nám některé obory hodně vydělávají. Nedokážou pak ty prodělečné obory kompenzovat.

Hraje roli i Mezinárodní centrum klinického výzkumu?

Je pro ně zátěží. Hodně věcí kvůli němu platí ze svého. Ta nemocnice je už ale celkově stará. Nemá některé technologie, třeba potrubní poštu jako máme my. Díky tomu šetříme desítky zaměstnanců. My si navíc nepronajímáme žádnou činnost kromě úklidu, svatá Anna třeba nemá prádelnu. Dál máme jednu centrální sterilizaci, oni asi deset malých. Je to problém všech starých nemocnic fakultního typu.

Není tedy lepší takové nemocnice nemít?

Jsem svatoannenský patriot. Ale kdyby se v roce 1990 tato nemocnice zrušila a peníze, za které se opravovala, šly raději do Bohunic a udělala by se jedna velká nemocnice, bylo by to lepší. Můj předchůdce například tehdy sloučil tři nemocnice dohromady a ušetřil tím hodně peněz.

Zpátky k vaší nemocnici. Nedávno ji vyšetřovala komise ministerstva zdravotnictví kvůli dotačnímu podvodu u vědeckého výzkumu. O co vlastně šlo?

Byla to manipulace s výsledky. Nikdy jsem si nemyslel, že budu muset podat proti vlastním lékařům trestní oznámení, udělal jsem to na konci loňského roku. Případ teď prošetřuje policie.

Jak jste vlastně na podvod přišel?

Bylo to náhoda. Laboratorní výzkum na prasatech se odehrál bez problémů a grant jsme uzavřeli. Pak se začaly objevovat informace, že tam nebylo tolik prasat, kolik uvedli, a že si výsledky vymysleli. Jeden ze šesti výzkumníků to najednou pustil do médií. Pozval jsem si je zvlášť a každý říkal něco jiného. Skončilo to trestním oznámením. Zmíněný lékař navíc podal další trestní oznámení i proti svým kolegům.

Kdo za to byl nebo bude odpovědný?

Já jsem zatím neměl důvod jim dát výpověď. Nebyla to nedbalost ani trestný čin. A jsou to jinak špičkoví doktoři. Pouze abdikoval přednosta, který byl šéfem grantu, dál v té funkci nemohl zůstat. Pokud byli zaměstnaní u lékařské fakulty, tak jim pak děkan zrušil úvazky, protože jde vlastně o vědecký podvod.

Dá se tomu vůbec v budoucnu předcházet?

Je to velmi obtížné. Takových grantů jsou tu desítky. Vždycky je za to zodpovědný hlavní výzkumník, a to jsou často profesoři nebo třeba přednostové klinik. Většinou nemám šanci to zjistit. Stát jim za zády, aniž bych porušil jejich důvěru. Když to někdo chce udělat, tak to udělá. Nejsou to studie na lidech, takže se nemusí schovávat zdrojové dokumenty, abychom si mohli informace ověřovat. Je to stejné jako když se ve službě v noci sestřička rozhodne pacienta zabít. Dá mu lék ve velké dávce a já tomu nezabráním.

Nedávno se s vámi ministerstvo zdravotnictví sešlo i kvůli poplatkům za noclehy rodičů. Prý si je museli platit, i když na to měli díky pojišťovně nárok. Jak to doopravdy bylo?

Nejdřív si stěžovala maminka, že poplatky musí platit a nechce. My se ale chováme přesně podle vyhlášky. Ministerstvo nám proto jen doporučilo, abychom byli k rodičům citlivější. To jinými slovy znamená, aby rodiče neplatili nic.

Zdravotní pojišťovna vyplácí případy, kdy je doprovod rodičů dítěte v nemocnici nutný. Kdo do toho vlastně spadá?

Jsou to děti do dvou let, kojenci, těžké stavy či ohrožení života. My jsme to navíc rozšířili i na děti z onkologických oddělení. Pak jsou tu ostatní děti. Tam k přespávání rodičů není důvod, ale rodiče ho přesto požadují. Dostanou od nás ložní prádlo, převlečení a jídlo. Nemůže to být zadarmo, když za to platíme.

V některých nemocnicích mohou rodiče zůstat zadarmo se všemi dětmi do šesti let. Proč si to ta vaše nemůže dovolit?

Když budeme mít peníze navíc, tak proč ne. Ale my otáčíme každou korunu. Získáváme peníze třeba i od jiných zdrojů než od pojišťoven. Pro mě je to to stejné, jako by chtěli ubytování v hotelu bez placení. Je to těžké, protože skoro všechny děti v kraji se léčí u nás. Tyto nemocnice jim nabízí služby navíc, aby si k sobě přitáhly pacienty.

To souvisí i s problémem, že některé matky vaši nemocnici odmítají právě kvůli velikosti. Přiznáváte, že se vaši lékaři chovají k matkám jinak než třeba v menších nemocnicích?

Ano. Jsme veliká továrna s šesti tisíci porody ročně. To je až dvacet porodů za den. Je to jiné, než když někde odrodí dva denně a mohou se matkám i po lidské stránce věnovat víc. Ale chápu, že chtějí rodit v klidnějším prostředí a ne v takovém provozním rachotu jako u nás.

Je to i trochu konkurenční boj?

Porodnictví je jedna z mála věcí, které jsou výdělečné. Porodnice mně hodně vydělává. I proto třeba mají jiné nemocnice přítomnost otce zadarmo, aby přitáhly pacienty. Ale i to stojí peníze. Někdo ho musí hlídat, třetina z otců například omdlí a potřebuje sterilní oblečení.

Kromě za přítomnosti otce u porodu vybíráte vysoké poplatky i za přítomnost duly. Proč?

Je to pro dulu živnost a maminka jí platí. Proto po ní chceme peníze. Nedávno nás kvůli tomu napadla i ombudsmanka Anna Šabatová. Ministerstvo pak ale s naším postupem souhlasilo.

A když si to dula zaplatí, může do porodu zasahovat?

Rozhodně ne. Není za něho zodpovědná. Když se ale na porodním sále setkají normální lidé, není to problém. Problém je, když začne porodníkovi nařizovat, jak má rodit. To možné není.

Chybí vám ještě tato doba, kdy jste byl lékařem?

Bude to znít špatně, ale nechybí. Člověk potřebuje změnu a myslím, že přišla ve vhodnou dobu. S jedinou výjimkou. A to, že poměrně rychle vidíte výsledky své práce. Výsledky práce ředitele nevidíte nikdy. Když se něco pokazí, může za to ředitel, když je něco dobře, mohou za to všichni ostatní. Jsem ale rád, že se mi už po zkušenostech z běžného provozu, třeba co se týče organizace práce, některé věci podařily. Jsem zastánce komunikativního vedení a myslím, že díky tomu je tu atmosféra jiná, než bývala.

Vy si ještě pamatujete jména svých pacientů?

Některých ano. Většinou byli něčím výjimeční, setkávám se s nimi i teď. Jsou to moji kamarádi.

Co vás jako lékaře zasáhlo nejvíc?

Každé úmrtí pacienta je věc, kterou si lékař musí zpracovat, zejména smrt dítěte. Nejhorší zážitek se ale týkal mé rodiny. Když jsem ještě jezdil u rychlé služby a na Štědrý den ráno mě poslali k člověku, který skočil z okna. Byl to můj otec. Službu jsem nedokončil a vystřídali mě.

Jaké máte další profesní cíle? Uvažujete o celostátní nebo politické úrovni?

O politické rozhodně ne a na celostátní nemám ambice. Byl bych ale rád, kdyby se alespoň část z naší současné strategie, podařila naplnit. Číslo jedna teď pro nás bude právě stavba nové porodnice.

Máte na sebe vlastně chvíli volného času? Stihl jste už letos dovolenou?

Jen týden. Když mám čas, sportuju. V létě na golfu, v zimě na lyžích.

Autor: Veronika Gecová

23.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies