Předseda odborářů Weinstein: Stávka je nutná, dopravci by měli vypovědět smlouvy

Libor Weinstein je odborář už od svého nástupu do brněnského dopravního podniku v roce 1986, kdy pracoval jako elektromechanik tramvají. „Hájím zájmy zaměstnanců. Ve vztahu k zaměstnavateli jde totiž vždy o tu slabší stranu. Zastávám se jich ve sporech, nabízím právní pomoc, dbám na bezpečnost práce. Právě ji často zaměstnavatelé porušují," říká o své pracovní náplni.

Na příští týden je vyhlášená celostátní stávka řidičů autobusů. Odhadnete, kolik vašich členů se do ní zapojí?

Ze tří tisíc našich členů je asi šestnáct set v brněnském dopravním podniku a ti se zřejmě ve velkém nepřipojí. Z těch ostatních to budou asi čtyři pětiny.

Proč se řidiči dopravního podniku ke stávce nepřipojí?

Řidiči tu mají už z dřívějších dob vyšší platy, než jsou vládou nařízená minima nebo i kolik berou řidiči v regionech.

Proč je v Brně možné řidičům platit více než v regionech?

Podle mého názoru to souvisí se sílou odborů a vyjednávání se zaměstnavatelem. Brněnský dopravní podnik má 2700 zaměstnanců, z toho 1600 je v našich odborech a 600 v jiných. To je velká vyjednávací síla, která ve firmách regionálních dopravců chybí. Brněnským řidičům se ale špatně vysvětluje, že by se měli do vyhlášené stávky také zapojit a být solidární s ostatními. Přitom když vzrostou mzdy u regionálních dopravců, vzrostou i ty v Brně, aby zůstal zachovaný jistý odstup.

Stávka bude masivní. Na jižní Moravě se zapojí osmdesát procent řidičů autobusů

Takže řidiči mimo Brno mají nižší mzdy jenom kvůli tomu, že nejsou ve vyjednávání tak silní?

Ve větších firmách odbory přeci jen nějakým způsobem fungují, jsou tam i jakési kolektivní smlouvy, které ale mají nižší standard než tady v Brně. Další problém je ale skrytá šikana od zaměstnavatele směrem k odborovým funkcionářům.

To myslíte jak?

V Brně pracuji jako profesionální odborář, platí mě odborové hnutí. U menších firem ale nejsou odboroví předáci uvolnění pro svou funkci a pracují proto i jako řidiči. To je celorepublikový problém, ne jen v Jihomoravském kraji. Sice je zaměstnavatel nemůže jen tak vyhodit, ale může jim různým způsobem znepříjemňovat práci. Například jim přidělí nejstarší autobusy, nejhorší trasy nebo co nejméně příjemně naplánuje směny. Z pohledu zákonů je to ovšem v pořádku. Kvůli tomu také jako předseda krajských odborů někdy jezdím pomáhat s vyjednáváním smluv do firem v regionech.

Když vláda loni rozhodla o navýšení platů řidičů, uvedl jste, že podle vás by odpovídající mzda byla 150 korun za hodinu řízení. Platí to stále?

Ano, platí. Ovšem mzda, která odpovídá zodpovědnosti povolání řidiče, není všechno. Problém je také pracovní doba. Chceme, aby řidiči pobírali 150 korun za hodinu a k tomu museli odpracovat jen standardní pracovní dobu. Jenže obvykle platí, že řidiči odjezdí celý měsíční fond pracovní doby, tedy zhruba 160 až 180 hodin. K tomu se ještě nabalí čekací doby nebo přesčasy. Pracují tedy mnohem déle, než by správně měli. To je také jeden z důvodů, proč řidiči odchází od autobusů pryč. Řešil jsem případy ze Znojemska, kdy řidiči jezdili za měsíc i přes 300 hodin. A nebyla to žádná výjimka nebo vzácnost.Zdroj: Deník / Racek Attila

Pokud ale řidič stráví měsíčně tolik hodin za volantem, nemůže přece jízda s ním být bezpečná.

Přesně tak. A to je problém, že řidiči jsou neúměrně přetěžovaní. Při tolika odpracovaných hodinách jsou porušené snad všechny bezpečnostní předpisy. Řidiči mají také rozvrácené rodinné životy, protože častokrát začínají brzo ráno a končí pozdě v noci. Je jich totiž málo. Dopravci navíc mzdy v poslední době nezvyšovali, přestože v jiných oborech rostly. Prý nemohli kvůli smlouvám s krajem. Kvůli tomu je také těžké někoho nového pro povolání řidiče najít.

Kam řidiči z linkových autobusů odcházejí?

Například jeden z obchodních řetězců obcházel řidiče s nabídkou, aby pro ně jezdili v zásobovacích kamionech. Nabídl zajímavé peníze a také běžnou pracovní dobu. Když si k tomu připočtete nižší zodpovědnost za to, co vezete, protože je rozdíl převážet rohlíky nebo lidi, nedá se divit tomu, že to některé řidiče zlákalo.

Co má na špatných podmínkách řidičů změnit čtvrteční stávka?

Je potřeba hlavně upozornit vládu na problém, který způsobila svým nařízením o zvýšení platů. Samo o sobě je správné. Problém ale je, jak ho splnit. Doposud u nás žádná stávka regionálních autobusů nebyla. Možná proto si ji nikdo nedokáže představit. K jediné podobné stávce došlo před několika lety, když železničáři zastavili vlaky. I díky tomu si vymohli, co chtěli. Proto je stávka nutná, je to jeden z posledních způsobů, jak našich cílů dosáhnout. Vím o sedmdesáti nebo osmdesáti řidičích, kteří jsou připravení okamžitě podat výpovědi, pokud se jejich podmínky, alespoň platové, nezlepší. Pokud by tolik lidí opravdu od volantů odešlo, bude to v dopravě znát.

Kde problém se mzdami vznikl? Jihomoravský kraj přece dopravcům odsouhlasil poslat peníze navíc.

To je pravda, ale jde jen o dočasné řešení na dva roky. Co bude pak? Na jižní Moravě je situace špatná, protože jako objednatel dopravy byl kraj v minulosti trošku hujer. Podle evropských pravidel musí kraje pořádat soutěže na dopravce nejpozději příští rok, v Jihomoravském soutěže začaly už dávno a dopravci díky tomu mají desetileté smlouvy. Co se týče nízkých platů, často se v soutěžích hájili tím, že musí pracovat jako řádní hospodáři.

Jak to bylo v jiných krajích?

Stávka bude. DPMB se k ní nepřipojí. Kdo stávkovat bude, ukáží další dny

Kdo může současnou situaci podle vás vyřešit?

Vláda, pokud pošle peníze přes kraje. To by opravdu pomohlo. Představitelé kraje totiž říkají, že pokud dojdou peníze od nějakého sponzora nebo vlády, mohou peníze přeposlat všem řidičům. Vláda se k řešení nemá, přestože to slíbila. Problém jsou podzimní volby do poslanecké sněmovny, kdy se všichni se všemi na vládní úrovni hádají a nikdo nechce nic rozhodnout. Pokud by vláda znovu rozhodla o zvýšení minimální mzdy, jako že se to dá na podzim očekávat, znovu by vzrostly zaručené mzdy i řidičům autobusů. Jihomoravský kraj už ale nyní vyčerpal všechny možnosti, jak dopravcům poslat více peněz. Jsou kraje, kde tamní vlády peníze přidat nechtějí, a jiné, kde opravdu nemůžou. Jižní Moravy se týká ten druhý případ.

Může pomoci například i zdražení jízdného, které cestující v integrovaném dopravním systému platí?

Podle mě to jedna z možných cest je. Dá se říct, že se tu v podstatě šest let nezdražovalo. Ale chápu, že to politici nechtějí moc dělat, protože by jim to mohlo ve volbách uškodit.

Proč podle vás dopravci nevypovědí smlouvy s krajem?

Jsou ve složité situaci. Když získali smlouvy, vzali si úvěry na autobusy. Jenže co by s nimi dělali, pokud by po výpovědi a nové soutěži linky nedostali? Výpovědi jsou podle mě nutné, ale dopravci je podat nechtějí. Zároveň je nechce podat ani kraj a podle mého názoru se k tomu snaží dotlačit právě dopravce.

I když v hypotetickém scénáři kraj nebo dopravci smlouvy opravdu vypovědí, nehrozí později zopakování stejné situace, pokud by opět měly mzdy růst?

Ne, protože do smluv je možné přidat doložku o jejich zvyšování. Navíc podle nových evropských pravidel je možné při vypsání soutěže dát větší váhu i na jiné faktory, než je cena. Například právě na sociální záležitosti, jako jsou mzdy. V současnosti se totiž soutěží tvrdě podle ceny a řidiči jsou to jediné, na čem se dá ušetřit. Autobusy, náhradní díly, servis i naftu totiž mají všichni dopravci za přibližně stejnou cenu.

Platy řidičů autobusů: 11 dopravců kývlo na nabídku kraje, čtyři se nevyjádřili

Jak daleko podle vás už problém zašel?

V současnosti se nehraje jen o to, jestli řidiči dostanou, nebo nedostanou přidáno. Dneska se hraje už o zachování základní dopravní dostupnosti v celém kraji. Může se zhroutit sama o sobě. Slyšel jsem z řady krajů, že už začaly omezovat dopravní dostupnost. Může tedy úplně skončit současná praxe, kdy autobusy zajíždějí až do nejmenších vesniček.