VYBERTE SI REGION

Pro teroristy jsme nevěřící banda psů

Brno - Vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa říká, že kvůli radaru na Česko nikdo nezaútočí.

14.2.2008 2
SDÍLEJ:

Tomáš KlvaňaFoto: DENÍK/Libor Plíhal

Tomáš Klvaňa dostal za úkol zorganizovat informační kampaň o radaru v Brdech. Ten má sloužit jako důležitá součást systému obrany proti raketám dlouhého doletu, který budují Spojené státy americké. Podle Klvani se Česká republika díky systému bude podílet na jednom z nejvyspělejších obranných zařízení na světě.A zvýší svoji bezpečnost.

Jak vaše informační kampaň vypadá?

Setkali jsme se s občany ve všech krajských městech s výjimkou Brna a Zlína. Jezdíme i po menších městech. Byli jsme třeba v Písku a Berouně. Setkáváme se se studenty na středních školách a vysokých školách se zaměřením na mezinárodní vztahy. Máme webovou stránku, kterou navštívily desetitisíce lidí. Několik tisíc lidí si napsalo o DVDa brožurky. A samozřejmě jsme oslovili statisíce lidí prostřednictvím médií. Loni v létě jsme objížděli obyvatele brdského regionu a vysvětlovali jim, co by pro ně radar znamenal.

Odpůrci argumentují, že nejsou známé parametry radaru, a tím pádem nejsou známé ani jeho zdravotní účinky. Co jim na to řeknete?

Kategoricky mohu vyloučit, že by radar měl jakýkoliv vliv na zdravotní stav lidí v okolí. Radary tohoto typu fungují na celém světě. Třeba na letišti v Ruzyni má mnohem větší výkon a má širší záběr. Radar v Brdech bude zapnutý jen několik minut denně, ale i kdyby pracoval neustále, nikomu nic nehrozí. Parametry známe, ale mnohé nemůžeme zveřejnit.

Jak jste se k údajům dostali?

Měřili jsme vliv radaru přímo na Marshallových ostrovech, odkud sem Američané toto zařízení převezou. Zajímalo nás takzvané boční vyzařování. To je u tohoto radaru počítačovým programem oslabené a je desetitisíckrát slabší než hlavní svazek radarového paprsku. Pozvali jsme dva nezávislé experty. Měření dokázalo, že i teoretické propočty byly nadsazené. Ani deset metrů od radaru záření nepřekračuje české hygienické normy pro tento typ zařízení. Vláda by měla zprávu o měřeních dostat na stůl příští týden a předpokládáme, že ji schválí. Samozřejmě, další sérii měření uskutečníme, až bude radar v České republice. Uvítáme i nezávislé kritiky, mohou se k týmu měřičů připojit.

Takže radar nikomu ublížit nemůže?

Samozřejmě, kdyby někdo vstoupil přímo do hlavního svazku paprsků, tak by po šesti minutách mohl utrpět škody na zdraví. Svazek je však velmi úzký, míří směrem k nebi a kmitá rychlostí světla. Takže čistě teoreticky, kdyby proti němu letěl člověk na rogalu, musel by šest minut mířit přímo k radaru, a ještě přitom kmitat rychlostí světla.

Budete po spuštění sledovat zdravotní stav obyvatel?

Peter Bednarčík z královéhradecké fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany plánuje mnoholetou epidemiologickou studii. Lidé by se do ní mohli přihlásit dobrovolně. Nikde na světě se to nedělá, byl by to unikát. Zatím neexistuje jediný vědecký argument, který by naznačoval škodlivost radaru. Všechny podobné informace jsou na hranici poplašné zprávy.

Kritici tvrdí, že systém je určený jen na ochranu Spojených států. Bude skutečně chránit i Českou republiku?

Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom o tom vůbec neuvažovali. Dosud systém chrání jen severní Ameriku. Není ještě úplně hotový. Ale kolem roku 2014 by měl chránit většinu Evropy. S výjimkou jihovýchodní Evropy, která je zranitelná raketami středního a krátkého doletu z oblasti Blízkého východu. Systém v sobě zahrnuje řadu komponentů, senzory a radary ve vesmíru a na Zemi.

Nestaví se tak ale Česká republika dobrovolně do první linie? Kdo bude chtít zaútočit na Spojené státy, musí nejprve zničit radar. Tím celý systém vyřadí.

Skutečné „oko“ systém je ve Velké Británii, kde je radar včasné výstrahy. Ten v Brdech je střelecký a slouží k navedení protirakety na raketu. Systém se tedy spouští jinde.Amá řadu dalších komponentů, na které by mohl protivník zaútočit.

Úspěšnost testů systému zatím nebyla zdaleka stoprocentní. Jak se na něj máme spoléhat?

Protiraketová obrana se buduje za pochodu. Nyní potřebuje asi deset dalších testů, aby se stala spolehlivější. Od roku 2003 byly všechny testy za letu úspěšné. A předchozí neúspěchy nezpůsobil design systému, ale třeba technická vada na raketě. Během deseti let udělal obrovský pokrok.

Jak tedy má vůbec fungovat?

Rakety má sestřelit ve střední části letu, tedy v kosmu. Radar navede protiraketu přesně proti letící raketě a ta ji nárazem zničí. Je to de facto sestřelení kulky kulkou. Raketa má v tu chvíli rychlost sedm až deset kilometrů za vteřinu. Trosky pak spadnou tam, kam měla doletět raketa. Předpokládá se, že část shoří v atmosféře a na zem se dostane zhruba třetina. Ta může obsahovat radioaktivní materiál, ale na druhou stranu je to pořád lepší, než kdyby tam dvě stě metrů nad zemí nastala jaderná exploze. O tom nemá smysl diskutovat.

Polsko, které s Washingtonem jedná o umístění protiraket, oplátkou požaduje protiletadlový systém Patriot. Má základnu chránit před útokem. Proč Česká republika nechce podobné zabezpečení, kdyby se přece jen někdo pokusil ze vzduchu na radar v Brdech zaútočit?

Máme jinou vyjednávací taktiku. Systém Patriot chrání před raketami krátkého doletu a těmi nás nikdo neohrožuje.

A co Rusko? Tváří se, že vybudování radaru v Brdech je nepřátelský akt. A určitě má kapacitu na základnu zaútočit.

Radar není zaměřený proti Rusku a Moskva to dobře ví. Systém protiraketové obrany nedokáže zadržet padesát raket, Rusko jich má mnohem víc. Je zaměřený proti ojedinělým šíleným akcím, při kterých by se k jaderné zbrani dostali fanatici. Jediné, co radar může, je měřit parametry ruských raketových testů. Záleží na domluvě obou supervelmocí, že to Američané dělat nebudou. Jsme ochotni k tomu přispět.

Včetně pobytu ruských specialistů?

Rozhodně bychom nesvolili ke stálé přítomnosti, ale mohli bychom se domluvit na systému vzájemných návštěv.

Dostanou se vůbec Češi přímo k radaru?

V posádce základny bude česká jednotka s českým velitelem. Data z radaru se okamžitě budou přenášet do českého generálního štábu a do ústředí Severoatlantické aliance v Bruselu. A budeme mít svého zástupce přímo ve velitelství systému protiraketové obrany v Colorado Springs. Takže se s Polskem zařadíme po bok Dánska a Velké Británie, které mají vliv na vypracovávání obranných plánů.

Znamená to i nějaké možnosti pro české firmy?

Snažíme se o to. Minulý měsíc byl seminář na Ministerstvu obrany. Na jaře budeme pokračovat. Zatím se bavíme o výstavbě základny. Tam jde o desítky milionů dolarů. Kontrakty pro obranný průmysl zatím na systém získala Velká Británie, Dánsko a Itálie. Bude záležet na šikovnosti českých firem, zda se to podaří i jim.

K plánu mají výhrady i někteří členové české vlády. Straně zelených se například nelíbí, že je to věc jenom Spojených států a několika partnerů. Proč se třeba Washington nedomluví na systému s Evropskou unií?

Je to americký systém, to nikdo nepopírá. Investovali do něho ze svých veřejných i soukromých zdrojů miliardy a není divu, že ho chtějí mít zcela pod kontrolou. Žádný jiný podobný systém neexistuje. Buďto se smíříme s tím, že protiraketovou obranu vybudovali Američané a stane se postupně součástí obrany Severoatlantické aliance.Anebo prostě chránění nebudeme. Evropská unie na nic podobnéhonemáa v nejbližší době ani mít nebude.

Ostatní evropské země však mají k protiraketové obraně velmi vlažný postoj. Proč?

To je jen postoj navenek. V zákulisí se spousta zemí tváří jinak. Minimálně čtyři země se nyní snaží o to, aby radar měly na svém území. A přitom oficiálně patří mezi hlasité kritiky. Neřeknu však, které země to jsou.

Proč to dělají?

Je to politická otázka. Dobře vědí, že budou chránění a nebudou přitom muset do systému investovat žádné peníze ani politický kapitál. Je to pro ně ideální situace.

Česká republika také nebude muset investovat peníze?

Ne, ale politické investice jsou velké. Základny jsou v Polsku i v České republice velmi nepopulární.Aupozorňuji, že zatím definitivní rozhodnutí nepadlo. Hodně bude záležet na tom, jestli budou smlouvy podle našich představ. Oklíčových věcech nyní jednáme.

Které to jsou?

Například právní postavení amerických vojáků na našem území. Je to velmi komplikované. Kdo zaplatí případné škody, jak se budou řešit delikty. Detaily říct nemůžu. Další věcí je třeba ochrana životního prostředí v prostoru základny.

Nezvýší existence takového typu zařízení hrozbu teroristického útoku na území České republiky?

Nemyslím si, že to tak je. Pro islámské teroristy v České republice už terče jsou. Rádio Svobodná Evropa na Václavském náměstí v Praze je pro ně daleko zajímavější cíl než základna v Brdech. Vysílá jen na Střední východ a do režimů, kterým se to nelíbí.Auž zde několik náznaků teroristických útoků bylo. Navíc tento argument považuji za zbabělý.

Například v případě Španělska teroristé slavili úspěch. Po útocích na vlaky v Madridu stáhla španělská vláda vojáky z Iráku. Jsou tedy Španělé zbabělci?

Německone má vojáky v Iráku a mají tam neustále varování před teroristickými útoky. Islámští teroristé mezi evropskými zeměmi nerozlišují, vidí nás jako celek. Jsme pro ně nevěřící banda psů, která stojí proti islámskému světu.

Autor: Zbyněk Vičar

14.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZUJEME

Ve vlaku na brněnském nádraží se střílelo. U Malé Ameriky cvičily aktivní zálohy

Brno – Posily! Ozbrojený útočník! Výkřiky a výstřely se nesly v sobotu okolím brněnské Malé Ameriky. Ozbrojené zálohy na tamních kolejích trénovaly, jak se chovat při nečekaných situacích, které jejich členy mohou potkat při rutinních konrolách cestujících.

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies