VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Psycholog Brančík: Boj proti dnešní době je dřina. Ale fandím mu

Brno - Brněnský psycholog Jiří Brančík radí osamělým lidem, jak pěkně prožít přelom roku, a zamýšlí se nad významem stresu pro život. Kritizuje také všudypřítomný shon.

27.12.2008
SDÍLEJ:

Psycholog Jiří Brančík.Foto: DENÍK/Attila Racek

Vánoční dárky, výzdoba a vůně cukroví zaplnily v období adventu téměř všechny jihomoravské domácnosti. Sváteční dny a čekání na Nový rok ale kromě těch příjemných věcí přinášejí také více stresu. V posledních letech je ho čím dál víc. Podle uznávaného brněnského psychologa Jiřího Brančíka se ale není čemu divit. Lidé prý stres vyhledávají a neumějí bez něj žít. „Stres je součástí našich dnů, bez stresu to nejde. Jen musíme poznat, kdy je jeho míra ještě únosná,“ říká odborník na psychoterapii Brančík v povánočním rozhovoru pro Deník Rovnost.

Co dělá období adventu a konce roku s lidskou psychikou?
Vánoce jsou svátky výjimečné, takže je s nimi spojen určitý tlak. Konec roku přináší jistou nostalgii a lidé bilancují. Pokud žili většinu roku v psychické pohodě, jen těžko se jim pocity výrazně zhorší. Jiné je to u lidí, kteří měli deprese i v jiných částech roku.

Jak se u nich vánoční deprese projevuje?
Největší deprese přicházejí většinou už na podzim a často se pak protahují právě do vánočních svátků. Lidé se cítí osamoceni, v životě se jim nedaří tak, jak by si přáli. To samozřejmě psychický stav zhorší.

Co mohou osamělí lidé dělat, aby se teď na přelomu roku necítili tolik opuštění?
Nikdy jsem ten pocit naštěstí nezažil, vždy ale radím, aby se lidé neschovávali doma. Přes den by měli vyrazit do společnosti. Existuje řada kulturních akcí, na které mohou třeba dopoledne o Silvestru zajít. Pro lepší pocit pomůže i krátká procházka po městě. Řada osamocených lidí si pak připraví občerstvení a snaží se strávit ten čas slavnostně. Z vyprávění ale zase vím, že někteří berou sváteční dny jako dny obyčejné a jdou raději brzy spát, aby to bylo rychle za nimi. Každému prostě pomáhá něco jiného. Nikdo se ale nesmí uzavírat do sebe.

V tyto dny také někteří osamocení lidé sahají po alkoholu. Proč?
Alkohol na chvíli pomůže, ale pak napáchá více škody než užitku. Když pijete alkohol, na chvíli se vám nesmírně uleví. Život je najednou lepší a má smysl. Člověk má pak tendenci pít častěji, jenže alkohol postupem času tyto účinky ztrácí a k uvolnění už nedochází. Navíc vystřízlivění bývá mnohem těžší a deprese se prohlubují. Proto se dotyčný znova rozhodne sáhnout po alkoholu, aby své stavy zmírnil. A tak pořád dokola. Stává se z toho začarovaný kruh.

Obavy a nepříjemné pocity spojené s koncem roku ale sužují i ty, kteří jinak psychické problémy nemají.
Je na ně totiž vyvíjený velký tlak. Zátěž předvánočního času často závisí na tom, jaký mají lidé životní styl. Mohu jim radit, aby si nenechávali moc práce na poslední chvíli, aby neuklízeli, nehonili se a raději si večer četli knížku. Jenže část lidí má zkrátka zažité či geneticky dané, že před svátkem či koncem roku musí perfektně uklidit, koupit hromadu dárků, oběhnout veškeré příbuzenstvo nebo dokonale vyzdobit dům. Stres prostě hledají.

Jak je to možné, když si na to pak stěžují?
To nelze posuzovat rozumem. Automobilová doprava nás taky stresuje, přesto sedneme bez problémů do auta a když je třeba, jedeme nepovolenou rychlostí. Stres k životu člověka patří, bez stresu to nejde. Jediný problém je v tom, že sami jen málokdy dokážeme odhadnout, kdy je stres ještě únosný a pozitivní a kdy už je zle.

Na co se mají lidé zaměřit, aby dokázali poznat, že už je stresu jednoduše příliš?
To je u každého jiné. Někteří lidé se stresem vyburcují k vyšším výkonům. To bývají manažeři, lidé ve vysokých řídících funkcích, kteří se pod tlakem cítí jako ryby ve vodě. Díky nim jde také vývoj kupředu. Tu druhou polovinu lidí tlak neúnosně zatěžuje. Většinou se ozve jejich organismus, který je varuje. Jsou přehnaně unavení, podrážděně reagují, mají poruchy spánku. Důležité je, aby lidé dokázali pojmenovat to, co se jim děje, a zamyslet se, co s tím dál.

Co tedy může člověk dělat, pokud zjistí, že je za jeho psychickou nepohodou stres?
Musí si stanovit priority. Lidé často říkají, že se nemůžou něčeho ve svém životě vzdát, že například musí jít do práce nebo posilovny, že to nemohou vypustit. Pak se jich ptám, co budou dělat, když skončí v nemocnici na dva měsíce připoutaní na lůžku. Půjde to pak vypustit? Dojde jim, že ano. Že je lepší si určit, co je pro mě důležité, než na nějakou dobu ztratit všechno.

Lidé se v období Vánoc také hodně zadlužují. Může to způsobit úzkost?
Zadlužování je o naší odpovědnosti. Nejsem proti zadlužování, vyžaduje si to současný svět. Kdybych si nevzal hypotéku na dům nebo byt a šetřil bych na to, neměl bych čtyřicet let kde bydlet. Je ale rozdíl mezi koupí nemovitosti a zbytečným zadlužením. Koupě nemovitosti je investice do budoucna. Pokud si ale koupím plazmovou televizi kvůli mistrovství světa ve fotbale a přitom beru deset tisíc korun měsíčně, je to hloupost. Ti, co zodpovědnost nemají, budou vždy ve větším stresu.

Jak člověk pozná, že už na své problémy nestačí a měl by vyhledat odbornou pomoc psychologa?
Někdy to nepozná. V poslední době se to ale naštěstí zlepšuje. Dřív se lidé báli, že budou označeni za blázny, když vyhledají psychologa nebo psychiatra. Teď už většinou přijdou včas. Tedy ve chvíli, kdy se u nich objeví nechuť k čemukoliv, třeba i k životu. Nemohou spát a ráno nejsou schopni se vyhrabat z postele. Nemají sílu cokoliv udělat.

Proč je stále více lidí pod psychickým tlakem?
Je to vývojem doby. Civilizace spěje k materialismu. Netvrdím, že bychom měli všichni žít v chatrčích splácaných z bláta a hledět si tam dlouze do očí. S rozvojem a bohatnutím lidstva se musí změnit i naše podmínky pro život. Člověk ale bohužel nenajde snadno hranici, kdy už se chová davově. Dav se řídí emocemi a moc rozumu nemá. Kvůli davovému chování si závidíme, chceme stále více. I na Vánoce se předháníme, kdo komu koupí více dárků. Dostáváme se do vleku, a to nás ničí.

Můžeme tomu předejít?
Lidé, kteří si uvědomí, že je to špatně, mohou vychovat jinak své děti. Musí jim neustále vysvětlovat, mluvit s nimi a objasňovat jim tajemství života. Dá to hodně práce, ale dokážou se nakonec vymanit z davové psychiky. Lidem, kteří se rozhodnou proti době bojovat, fandím. Je to dřina.

Neprožíváme krizi mezilidských vztahů?
Nevím, jestli to nazvat krizí. Každá epocha ve vývoji člověka má svůj charakter. Samozřejmě spolu netrávíme čas jako před sto lety, méně spolu komunikujeme. Je to kvůli mnoha faktorům, třeba televizi a internetu. Ale to je přirozený vývoj, jen těžko s tím něco uděláme.

Říká se, že lidé na jihu Moravy jsou odolnější. Je to pravda?
Myslím, že ano. Moravská povaha je jiná. Je tady hlouběji zakořeněné náboženství. Pokud jsou lidé zvyklí o svátcích vyrazit do kostela, i to je vymanění se z davu. Je to pro ně důležitější, než běhání po obchodech. Jihomoravané si zachovávají stále to své.

Autor: Nela Maťašeje

27.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Na fotbalový stadion dohlédne šest nových kamer. Časem jich bude přibývat

Výstava Jeden kmen, která láká fanoušky na život skřetího kmene Snaga. V Brně na Špilberku.
13

Skřeti na Špilberku. Temný fantasy svět láká na boj i rituální pohřeb šamana

Noční závod 5|10 mil Brnem zavede bežce s čelovkami na Špilberk

Brno – Při pohledu z dálky si nejspíš někdo řekne, že na hrad Špilberk útočí světlušky. Přitom se na brněnskou dominantu v sobotu večer budou škrábat pouze účastníci Nočního běhu 5|10 mil Brnem. Už čtvrtý ročník závodu opět provede aktéry historickým centrem města přes Špilberk, Petrov, Zelný trh i Starou a Novou radnici.

Výbuch v kasárnách: munice neměla v administrativní budově co dělat

Vyškov - Armáda ve čtvrtek potvrdila, že v ubytovně Jugo ve vyškovské vojenské posádce byla munice nelegálně. Při explozi tam v úterý zemřel jeden voják.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Pomohou přírodě. Odhozené lahve i pneumatiky lidé uklidí dobrovolně

Brno /ANKETA/ – Papíry, plastové lahve, ale i pneumatiky nebo staré matrace. Všechny tyto věci našli dobrovolníci letos na jaře při úklidové akci Ukliďme Česko. Tuto sobotu se do úklidu pustí znovu hned na několika místech po Brně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení