VYBERTE SI REGION

Psycholog Brančík: Boj proti dnešní době je dřina. Ale fandím mu

Brno - Brněnský psycholog Jiří Brančík radí osamělým lidem, jak pěkně prožít přelom roku, a zamýšlí se nad významem stresu pro život. Kritizuje také všudypřítomný shon.

27.12.2008
SDÍLEJ:

Psycholog Jiří Brančík.Foto: DENÍK/Attila Racek

Vánoční dárky, výzdoba a vůně cukroví zaplnily v období adventu téměř všechny jihomoravské domácnosti. Sváteční dny a čekání na Nový rok ale kromě těch příjemných věcí přinášejí také více stresu. V posledních letech je ho čím dál víc. Podle uznávaného brněnského psychologa Jiřího Brančíka se ale není čemu divit. Lidé prý stres vyhledávají a neumějí bez něj žít. „Stres je součástí našich dnů, bez stresu to nejde. Jen musíme poznat, kdy je jeho míra ještě únosná,“ říká odborník na psychoterapii Brančík v povánočním rozhovoru pro Deník Rovnost.

Co dělá období adventu a konce roku s lidskou psychikou?
Vánoce jsou svátky výjimečné, takže je s nimi spojen určitý tlak. Konec roku přináší jistou nostalgii a lidé bilancují. Pokud žili většinu roku v psychické pohodě, jen těžko se jim pocity výrazně zhorší. Jiné je to u lidí, kteří měli deprese i v jiných částech roku.

Jak se u nich vánoční deprese projevuje?
Největší deprese přicházejí většinou už na podzim a často se pak protahují právě do vánočních svátků. Lidé se cítí osamoceni, v životě se jim nedaří tak, jak by si přáli. To samozřejmě psychický stav zhorší.

Co mohou osamělí lidé dělat, aby se teď na přelomu roku necítili tolik opuštění?
Nikdy jsem ten pocit naštěstí nezažil, vždy ale radím, aby se lidé neschovávali doma. Přes den by měli vyrazit do společnosti. Existuje řada kulturních akcí, na které mohou třeba dopoledne o Silvestru zajít. Pro lepší pocit pomůže i krátká procházka po městě. Řada osamocených lidí si pak připraví občerstvení a snaží se strávit ten čas slavnostně. Z vyprávění ale zase vím, že někteří berou sváteční dny jako dny obyčejné a jdou raději brzy spát, aby to bylo rychle za nimi. Každému prostě pomáhá něco jiného. Nikdo se ale nesmí uzavírat do sebe.

V tyto dny také někteří osamocení lidé sahají po alkoholu. Proč?
Alkohol na chvíli pomůže, ale pak napáchá více škody než užitku. Když pijete alkohol, na chvíli se vám nesmírně uleví. Život je najednou lepší a má smysl. Člověk má pak tendenci pít častěji, jenže alkohol postupem času tyto účinky ztrácí a k uvolnění už nedochází. Navíc vystřízlivění bývá mnohem těžší a deprese se prohlubují. Proto se dotyčný znova rozhodne sáhnout po alkoholu, aby své stavy zmírnil. A tak pořád dokola. Stává se z toho začarovaný kruh.

Obavy a nepříjemné pocity spojené s koncem roku ale sužují i ty, kteří jinak psychické problémy nemají.
Je na ně totiž vyvíjený velký tlak. Zátěž předvánočního času často závisí na tom, jaký mají lidé životní styl. Mohu jim radit, aby si nenechávali moc práce na poslední chvíli, aby neuklízeli, nehonili se a raději si večer četli knížku. Jenže část lidí má zkrátka zažité či geneticky dané, že před svátkem či koncem roku musí perfektně uklidit, koupit hromadu dárků, oběhnout veškeré příbuzenstvo nebo dokonale vyzdobit dům. Stres prostě hledají.

Jak je to možné, když si na to pak stěžují?
To nelze posuzovat rozumem. Automobilová doprava nás taky stresuje, přesto sedneme bez problémů do auta a když je třeba, jedeme nepovolenou rychlostí. Stres k životu člověka patří, bez stresu to nejde. Jediný problém je v tom, že sami jen málokdy dokážeme odhadnout, kdy je stres ještě únosný a pozitivní a kdy už je zle.

Na co se mají lidé zaměřit, aby dokázali poznat, že už je stresu jednoduše příliš?
To je u každého jiné. Někteří lidé se stresem vyburcují k vyšším výkonům. To bývají manažeři, lidé ve vysokých řídících funkcích, kteří se pod tlakem cítí jako ryby ve vodě. Díky nim jde také vývoj kupředu. Tu druhou polovinu lidí tlak neúnosně zatěžuje. Většinou se ozve jejich organismus, který je varuje. Jsou přehnaně unavení, podrážděně reagují, mají poruchy spánku. Důležité je, aby lidé dokázali pojmenovat to, co se jim děje, a zamyslet se, co s tím dál.

Co tedy může člověk dělat, pokud zjistí, že je za jeho psychickou nepohodou stres?
Musí si stanovit priority. Lidé často říkají, že se nemůžou něčeho ve svém životě vzdát, že například musí jít do práce nebo posilovny, že to nemohou vypustit. Pak se jich ptám, co budou dělat, když skončí v nemocnici na dva měsíce připoutaní na lůžku. Půjde to pak vypustit? Dojde jim, že ano. Že je lepší si určit, co je pro mě důležité, než na nějakou dobu ztratit všechno.

Lidé se v období Vánoc také hodně zadlužují. Může to způsobit úzkost?
Zadlužování je o naší odpovědnosti. Nejsem proti zadlužování, vyžaduje si to současný svět. Kdybych si nevzal hypotéku na dům nebo byt a šetřil bych na to, neměl bych čtyřicet let kde bydlet. Je ale rozdíl mezi koupí nemovitosti a zbytečným zadlužením. Koupě nemovitosti je investice do budoucna. Pokud si ale koupím plazmovou televizi kvůli mistrovství světa ve fotbale a přitom beru deset tisíc korun měsíčně, je to hloupost. Ti, co zodpovědnost nemají, budou vždy ve větším stresu.

Jak člověk pozná, že už na své problémy nestačí a měl by vyhledat odbornou pomoc psychologa?
Někdy to nepozná. V poslední době se to ale naštěstí zlepšuje. Dřív se lidé báli, že budou označeni za blázny, když vyhledají psychologa nebo psychiatra. Teď už většinou přijdou včas. Tedy ve chvíli, kdy se u nich objeví nechuť k čemukoliv, třeba i k životu. Nemohou spát a ráno nejsou schopni se vyhrabat z postele. Nemají sílu cokoliv udělat.

Proč je stále více lidí pod psychickým tlakem?
Je to vývojem doby. Civilizace spěje k materialismu. Netvrdím, že bychom měli všichni žít v chatrčích splácaných z bláta a hledět si tam dlouze do očí. S rozvojem a bohatnutím lidstva se musí změnit i naše podmínky pro život. Člověk ale bohužel nenajde snadno hranici, kdy už se chová davově. Dav se řídí emocemi a moc rozumu nemá. Kvůli davovému chování si závidíme, chceme stále více. I na Vánoce se předháníme, kdo komu koupí více dárků. Dostáváme se do vleku, a to nás ničí.

Můžeme tomu předejít?
Lidé, kteří si uvědomí, že je to špatně, mohou vychovat jinak své děti. Musí jim neustále vysvětlovat, mluvit s nimi a objasňovat jim tajemství života. Dá to hodně práce, ale dokážou se nakonec vymanit z davové psychiky. Lidem, kteří se rozhodnou proti době bojovat, fandím. Je to dřina.

Neprožíváme krizi mezilidských vztahů?
Nevím, jestli to nazvat krizí. Každá epocha ve vývoji člověka má svůj charakter. Samozřejmě spolu netrávíme čas jako před sto lety, méně spolu komunikujeme. Je to kvůli mnoha faktorům, třeba televizi a internetu. Ale to je přirozený vývoj, jen těžko s tím něco uděláme.

Říká se, že lidé na jihu Moravy jsou odolnější. Je to pravda?
Myslím, že ano. Moravská povaha je jiná. Je tady hlouběji zakořeněné náboženství. Pokud jsou lidé zvyklí o svátcích vyrazit do kostela, i to je vymanění se z davu. Je to pro ně důležitější, než běhání po obchodech. Jihomoravané si zachovávají stále to své.

Autor: Nela Maťašeje

27.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies