VYBERTE SI REGION

Psycholožka: Za závislost dětí na alkoholu můžou rodiče

Brno /ROZHOVOR/ - Nový výzkum brněnského A klubu ukázal, že čím dál tím více dvanáctiletých dětí kouří a pije alkohol. Tamní psycholožka Tereza Janačíková Nováková k tomu říká: Za závislost dětí na alkoholu můžou rodiče

24.7.2011 1
SDÍLEJ:

Psycholožka Tereza Janačíková-Nováková.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

První sklenku alkoholu nebo první cigaretu děti zkusí většinou už ve dvanácti letech. Většinou jim ji nabídne kamarád. Ve čtvrtině případů ji dostanou od rodičů nebo někoho jiného z rodiny. Vyplývá to z letošního výzkumu pracovníků brněnského A klubu, který patří do celorepublikové sítě zařízení pomáhajících závislým dětem.

Každoroční výzkum mapuje vztah žáků základních a středních škol k návykovým látkám. Výsledky se pak kluby snaží využít při další práci se školáky, kteří mají problém s drogami. „Každý rok zjišťujeme, že alkohol a cigarety zkoušejí stále mladší děti. A bohužel jich je také čím dál tím víc,“ říká psycholožka brněnského A klubu Tereza Janačíková Nováková.

Váš klub pomáhá závislým dětem. Jak tato pomoc konkrétně vypadá?
Pro skupinu dětí a mladistvých organizujeme hlavně preventivní programy. Ty zahrnují různou zábavu pro jejich volný čas nebo třeba soutěže. Do klubu si také zveme děti druhého stupně základních škol a střední školy. Na seminářích jim vysvětlujeme, jak a proč jsou návykové látky škodlivé. Další takovou akci chystáme letos na podzim.

Co má člověk udělat jako první, když zjistí, že jeho dítě pije alkohol, kouří nebo hraje na automatech? Na koho se může obrátit, a co naopak zvládne sám?
Nejdříve by si měl rodič s dítětem promluvit. Je ale určitě vhodné se spojit s odborníkem. O pomoc může zavolat na naši linku důvěry 548 211 856 nebo hledat radu na webových stránkách www.akluby.cz.

Chodí za vámi i přímo děti, které si uvědomí, že mají problém například s alkoholem?
To ne, navštěvují nás hlavně rodiče takových dětí. Funguje u nás takzvaná skupina příbuzných, se kterými pracujeme úplně běžně. Chodí na individuální i skupinové poradenství vždy jednou za měsíc ve čtvrtek. Vedou jej psychologové a je otevřené. Přijít může každý, nemusí se ani předem přihlásit. Děti sem ale s nimi většinou nechodí. Vůbec si totiž neuvědomují, že mají nějaký problém.

Jak je to vůbec se závislostí mladých na alkoholu? Opíjí se jen příležitostně, nebo už mají skutečně návyk?
Závislost mladistvých se neobjevuje tak často. Děti se spíše opakovaně hodně opijí. Protože mluvím ale většinou jen s rodiči, nedokáži přesně určit, jestli je dítě závislé, nebo ne. Závislost se ale hlavně vyvíjí delší dobu. Podle zkušenosti vím, že závislost na alkoholu se objevuje až tak u dvacetiletých. A bohužel jich přibývá.

Proč vzniká závislost až v pozdějším věku?
Mimo jiné proto, že děti pod osmnáct let si alkohol nemohou jen tak jednoduše koupit. Díky tomu nemají moc možností, jak se k lahvi dostat. Proto nevzniká klasická závislost, ale mladí se jen nárazově opíjejí. Ale když už, tak opravdu nadoraz, do němoty. Tím si na pití pomalu a pozvolna natolik zvyknou, že když už je pro ně alkohol legální, závislosti propadnou velmi rychle.

Co rodičům takových dětí nejčastěji radíte?
Obecně to není tak jednoduché. Vždy nejdříve musíme prozkoumat individuální situaci. Nějaké všeobecné rady ale samozřejmě existují. Doporučujeme hlavně důslednost ve výchově. Rodiče by měli nastavit jasná pravidla a ta pak striktně dodržovat. Ovšem těch pravidel a zákazů by nemělo být moc. To proto, aby si je děti zapamatovaly a dobře je pochopily. Především jim pak musí dojít, že je pro ně výhodnější pravidla respektovat. Je také velmi důležité se o problému s dětmi bavit. Rozhodně ale ne, když jsou opilé. Emoce totiž při těchto problémech ničemu nepomohou.

Výzkum s názvem Mládež a drogy opakujete každý rok. Jaké důležité poznatky letos přinesl?
Děti, které se poprvé setkají s alkoholem nebo cigaretami, jsou zase o něco mladší než minulý rok. Je jich také víc. Výzkum děláme pravidelně už přes deset let. Školáků, kteří mají nějakou zkušenost s návykovou látkou, stále přibývá. Ještě nikdy jich v meziročním srovnání oproti předchozímu roku neubylo.

Myslíte, že se tento trend obrátí?
Záleží na osvětě a informovanosti nejen dětí, ale i rodičů. Podle dosavadních výsledků je ale stávající prevence rozhodně neúčinná.

Podle vašeho letošního výzkumu nabídnou dítěti alkohol často i rodiče. Proč?
Rodiče nejsou ve výchově vůbec důslední. Společnost je u nás nastavená tak, že alkohol je naprosto normální. Oslavy jsou spojované s jeho pitím a rodina ho tam dítě často nechá ochutnat s tím, že se přece nic neděje. Lidé se alkoholem také často odměňují. Šťastné chvíle se zapíjí. Stačí ale i drobnější příležitost, jako je společný oběd. To jsou ty domněle neškodné chvíle, kdy dají dítěti v klidu napít. V restauraci je vidět celkem běžně, že školáci cucají pivní pěnu. Ale pak se právě dozvíme, že dvanáctileté děti už běžně mají zkušenost s alkoholem.

Vede takové chování rodičů k tomu, že děti pak pijí i samotné?
Určitě. Děti napodobují rodiče, mají ať už vědomě, nebo nevědomě v nich svůj vzor. A při oslavách a podobných příležitostech vidí, že pití alkoholu je v pořádku, dokonce i pro děti. Školáci pak nemají důvod si myslet, že by to neměli dělat.

Je to podobné i u dětských zkušeností s kouřením?
Zhoršující se trend je tam stejný jako u alkoholu. Málokdo cigarety nevyzkoušel. A bohužel kouří velmi mnoho školáků. Na rozdíl od pití alkoholu to ale dělají pravidelně. Víc než třicet procent školáků se v dotazníku přihlásilo k pravidelnému kouření. Přiznali, že si dají jednu až tři cigarety denně. Koupí si asi krabičku na týden, což utáhnou i z kapesného. A to už je závislost, které se člověk těžko zbavuje.

Mohou to rodiče řešit tak, že nebudou dávat dětem peníze?
Důležitější je s nimi mluvit, vědět, za co peníze utrácejí. Co dělají a jak tráví volný čas. A taky bavit se s nimi o takových tématech. S penězi je ještě další problém. Například pivo je mnohdy levnější než nealkoholický nápoj. Nedostatek peněz proto může vést
i k pití alkoholu. Mladí si v restauraci prostě místo limonády zkusí objednat pivo.

Mají děti jiný přístup k drogám než k alkoholu a cigaretám?
Stejně jako u alkoholu a cigaret je dětí, které berou drogy, ve srovnání s předchozími lety více. A i v tomto případě jsou mladší. Oproti legálním látkám mají z drog školáci mnohem větší strach a bere je mnohem méně dětí. V tomto případě osvěta a prevence funguje celkem dobře.

Pijí a kouří děti jen kvůli tomu, v jakém prostředí se pohybují, nebo za to mohou například i jejich nálady a pocity?
Obojí. Má na to vliv spousta faktorů, například i metabolismus a genetika. Stejně jako u závislosti dospělých. Dětská duše se většinou při problémech vybrečí nebo vyvzteká, nehledá pomoc jinde. Mnoho školáků však doma slýchá věty typu: Dnes se musím napít, nebo to nepřežiju. A děti to moc dobře slyší a pamatují si to. Pak jen opakují, co vidí a co slyší. Berou to jako něco, co dělají dospělí.

Takže se tím i postaršují?
Většina dětí chce být samozřejmě rychle dospělá. Je to ale také hodně věc nudy. Alkohol i cigarety fungují jako sociální vazba. Pomohou lidem a dětem především dostat se do kýžené společnosti. Zjednodušeně to funguje tak, že když se nudím, tak koupím cigarety a nabídnu je ostatním. Dítě ví, že o něj rázem bude zájem a bude si mít s kým popovídat. Rodiče by proto měli spíš zjišťovat, s kým a proč se jejich potomek baví. Vědět, jestli má nějaké záliby, aby se vyvarovali toho, že se bude nudit.

Může za to i fakt, že děti mají v této době více volnosti?
Určitě ano. Rodiče na ně nemají moc času. A bohužel v tomto ohledu ani moc dobře nefungují zájmové kroužky. Ne že by jich bylo méně, ale jsou jinak nastavené. Dítě tam přijde, udělá si své povinnosti. Pak odejde s čistou hlavou jinam a může si zase dělat, co chce. Vedoucí kroužků se většinou příliš nezajímají, co se děje poté, co děti zmizí. Nevštěpují jim motivaci řídit se určitým stylem života pořád. Tak jak to bylo dříve například ve skautu nebo i u pionýrů.

Prázdniny situaci ještě zhoršují, že?
Určitě ano. Děti mají spoustu volného času a rodiče přitom musí chodit do práce. Proto pro školáky například organizujeme různé zábavní akce a preventivní programy, aby se mohli realizovat. Snažíme se jim ukázat správný směr.

Je tedy vhodné děti posílat na letní tábory, kde mají alespoň nějaký dozor?
Prázdniny i letní tábory jsou pro školáky samozřejmě dobré. Stejně jako kterékoliv jiné aktivní využití volného času. I když se děti snaží poměrně často na tábory propašovat lahve s alkoholem. Je to pro ně hrdinství, když to dokáží. A když pije jeden, ostatní se většinou přidají. Dítě to ani nemusí mít v sobě, že by chtělo pít a opít se. Často se chce jen ukázat před kamarády.

Jak tedy mohou rodiče řešit nedostatek dohledu o prázdninách?
Hlavně je potřeba školákovi vysvětlit, proč nemá pít alkohol nebo kouřit. Pouhý zákaz nestačí. Vyjmenovat všechny dopady a říci, že parta ho při pití nebo kouření nebude považovat za lepšího nebo chytřejšího. Když dítě bývá samo doma, je důležité také omezit dostupnost alkoholu. Málokdo si totiž uvědomuje, že velký zdroj nabízí svému dítěti přímo doma. Lahve s pivem, vínem i tvrdým alkoholem nechávají rodiče v ledničce nebo v baru. Jestli si dítě trochu ulije, stačí mu málo, tak si toho rodič vůbec nemusí všimnout.

Je mezi žáky jednotlivých škol výrazný rozdíl v užívání návykových látek?
Na základních školách příliš ne. Rozdíly se výrazněji projevují teprve až u starších dětí. Například na učilištích je situace mnohem vážnější než na gymnáziích. Z dětí, které studují na učilištích, kouří celých devadesát procent. Oproti gymnáziím je tam také mnohem více žáků, kteří pravidelně hrají na automatech.

Souvisí tento rozdíl s inteligencí?
Ano, pravděpodobně to souvisí se vzdělaností. A to nejen dětí, ale i jejich rodičů. Do středních škol zakončených maturitou se také dostane více preventivních programů.

Kdo je Tereza Janačíková Nováková:
- Narodila se 27.4. 1977 v Brně
- Vystudovala psychologii na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity
- Ještě při studiu pracovala na projektu, který podporoval Romy
- Od r. 2006 pracuje jako psycholožka a sociální pracovnice v brněnském A Klubu
- Organizaci zastupuje i na zahraničních konferencích na téma závislost a alkoholismus
- Je vdaná a má tříletého syna

Autor: Zuzana Valíková

24.7.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies