VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel Brněnských komunikací: Za volant sypače nesednu, trolejbus jsem řídil

Brno /ROZHOVOR/ - Letošní dosavadní sněhové kalamity potrápily řidiče také v Brně. S vánicemi a ledovkou se snaží bojovat Brněnské komunikace, jenže ne vždy je to jednoduché. „Občas to bývá i trochu sisyfovská práce," přiznal provozní ředitel společnosti Leoš Chasák.

12.2.2017
SDÍLEJ:

Provozní ředitel Brněnských komunikací Leoš Chasák.Foto: VLP / Stulír Drahomír

Na jakou nejhorší zimu si pamatujete?
Určitě to byla sezona na přelomu let 2012 a 2013. Pamatuji si, že to jsme spotřebovali kolem jedenácti tisíc tun soli a dalšího materiálu. Předpokládám, že letos už nás takový extrém nečeká, ale zima bude ještě určitě náročná.

Jak hodnotíte letošní zimu?
Je náročnější z hlediska údržby i peněz. Loni a předloni jsme spotřebovali přibližně tři a půl tisíce tun posypové soli, roční průměr se pohybuje zhruba na čtyřech tisících tun. Teď, teprve po prvních třech měsících sezony, jsme spotřebovali už pět tisíc tun. A to máme před sebou ještě kus února a celý březen. Letos je to tedy složitější nejen pro řidiče, ale i pro nás.

Kdy jste letos měli největší problémy?
Nejhorší to bylo na přelomu ledna a února. Sněžilo hodně hustě a v několika vlnách. Po první z nich jsme měli silnice zprovozněné zhruba za sedm hodin. Pak ale přišla druhá vlna a místa, která jsme předtím posypali, zase nebyla vidět. Sypače proto jezdily pořád dokola, aby silnice udržely alespoň sjízdné. A když jsme všechno uklidili, začalo v jednu hodinu ráno sněžit znovu.

Čtěte také: Rekordní solení silnic: pomáhá řidičům, zároveň ale ničí auta a zabíjí stromy

Takže řidiči měli ráno při cestě potíže?
Sněžilo až do pěti do rána. Když tedy lidé prvního února ráno vyjeli, silnice pokrývala břečka. Od té doby máme na silnicích téměř permanentně všech našich jedenadvacet aut.

Provozní ředitel Brněnských komunikací Leoš Chasák.

Stává se často, že ve sněhu uvíznou i sypače?
V Brně se to děje vcelku pravidelně. Ani sypače neumějí létat a pokud zůstane doprava stát, dostáváme se k problematickému úseku složitě. Někdy třeba dvousetmetrový kus silnice musíme objet i patnáct kilometrů kolem, abychom jej mohli posolit z druhé strany. Řidiči, kteří tam s auty stojí, nás prostě tou kratší cestou nepustí.

Jak na vás řidiči reagují?
Nedá se to úplně paušalizovat. Někteří nám vycházejí dokonce velmi vstříc. Když projíždíme, tak nám uhýbají. Jiní se k nám chovají jako ke všem ostatním, to je taky v pořádku. Existují však i řidiči, jejichž chování k nám je už na hranici, jsou téměř agresivní. Nejčastěji se ale lidé chovají neutrálně. Leckdy by se větší ohleduplnost k řidičům našich sypačů vyplatila i jim, projeli by rychleji.

Vznikají vám nějaké problémy třeba i špatným parkováním?
Špatně odstavená auta jsou problém. Nás se ale moc netýká, máme totiž na starosti hlavně větší tahy. Vím ale o městských částech, které s tím mají velké potíže. Ani s menšími posypovými vozy tam nejsou kvůli špatně zaparkovaným autům schopni projet a silnici vyčistit.

Spolupracujete i s policisty nebo strážníky?
Dávají nám podněty k tomu, které silnice je potřeba uklidit. Nedávno nám navíc městští policisté hodně pomohli, když nás s majáky doprovodili ucpanou trasou od Zvonařky až do Sokolovy ulice k podjezdu pod viaduktem. Tu trasu bychom v kalamitní situaci, která byla, jeli i déle než hodinu. Takhle jsme ji zvládli posypat za patnáct minut. Doprava se potom rozjela. Něco takového se ale často nestává.

Kdo vám ještě pomáhá při zjišťování, kam je potřeba vyjet?
Hodně spolupracujeme s brněnským dopravním podnikem. Je to pro nás velká výhoda. Autobusy a trolejbusy jsou totiž napojené na dispečink, takže nám řidiči problémy na silnicích mohou okamžitě hlásit. Máme také kamery na křižovatkách a občas nám volají i lidé. Informace, které nám sdělují, ale často víme dřív. Jeden z dispečerů navíc vždycky, když je klid, sedne do auta, projíždí Brno a kontroluje stav.

Za jak dlouho sypače z centrály vyjedou?
Většinou to zvládnou do deseti, patnácti minut. Auta i řidiči jsou připravení a nakládání soli je rychlé, máme na to speciální sila. Problém je pak dostupnost do různých částí Brna. V noci to může trvat jen patnáct minut, ve špičce klidně i hodinu a půl.

Čtěte také: Obchvat Kníniček? Problém řeší na úkor nás ostatních, stěžují si v Medlánkách

Máte dost řidičů?
Těch je nedostatek asi všude. Zvlášť teď, když hodně lidí onemocnělo, to bylo hodně složité, ale zvládli jsme to. Máme smlouvu s firmou WAK, která nám pronajímá šoféry. Kvůli směnám bychom měli mít třikrát víc řidičů, než kolik je sypačů. Vychází to tedy na třiašedesát lidí. Musíme ale počítat i s dovolenými a nemocemi. Minimum je pro nás zhruba sedmdesát lidí a tolik jich teď máme. Navíc budeme nově uklízet i Brno-střed, snažíme se tedy nabrat co nejvíc lidí. Je to ale čím dál složitější.

Práce řidiče sypače zřejmě není lákavá.
Je to záležitost několika faktorů. První z nich je mzda, mohla by být vyšší. Mladí lidé, kteří se nebojí vyjet do světa, jdou raději řídit kamiony. Problém jsou i směny. Když je zima, lidé se střídají ve dvanáctihodinových: den a noc. Přestože po práci mají dvanáct hodin volno, může to být únavné. V létě zase nemusí lidem vyhovovat, že jsou jen takoví řidiči naoko. Nasazujeme je totiž i na jiné práce, jako je třeba malování silničního značení, ořezávání křovin kolem silnic a podobně. V neposlední řadě není jízda po sněhu jednoduchá, chlapi mají velkou zodpovědnost. Zádrhelů je víc.

Provozní ředitel Brněnských komunikací Leoš Chasák.

Když bude málo řidičů, sednete si za volant třeba i vy?
Něco podobného se stát nemůže, ani kdybych chtěl. Kromě řidičského průkazu skupiny C potřebují lidé k řízení sypače podle nových předpisů i profesní průkaz, to znamená i odježděné hodiny. Nemůžeme tedy vyslat ani úředníky, které máme, a kteří potřebný řidičák mají. Navíc ne každý by si na to troufl. Není to stejné jako jezdit s náklaďákem, když máte před autem ještě radlici.

Řídil jste někdy něco podobného?
Když jsem si jako mladík potřeboval přivydělat, jezdil jsem s trolejbusem. Nějaké zkušenosti s velkými auty tedy mám, ale sypač je něco úplně jiného. Každopádně řídit trolejbus mě bavilo. Občas, když jedete noční a naberete veselé lidi, může to být i hodně zajímavé. V současné době už bych to kvůli věku dělat nechtěl. Jako mladý si to moc neuvědomujete, ale máte obrovskou zodpovědnost, když vám za krkem sedí sto lidí. I když teď jich mám za sebou sto padesát.

Stávají se sypačům i dopravní nehody?
Občas nějaká drobnější, když řidič škrtne pluhem o jiné auto. V takovém případě má okamžitě zastavit, za stěrač dát lísteček s tím, co se stalo, a pak pokračovat. Jsme pojištění, není to žádný problém. Ale bývá to spíš výjimečná záležitost, naši řidiči jsou zkušení a už to mají v ruce. Navíc nové lidi ani nenecháme řídit okamžitě. Když někoho zaměstnáme, musí si vyzkoušet jízdu se sypačem ještě v létě, aby se s tou radlicí trochu sžil.

Čtěte také: Opravy Veveří, Benešovy a Štefánikovy ulice se přiblížily. Brno našlo projektanty

Můžete popsat typický den vašich řidičů?
Na začátku každé směny si musí zkontrolovat svůj sypač, jestli je všechno v pořádku. Přihlásí se na dispečink a ve dne, když není sypat potřeba, dostanou náhradní práci. Jde třeba o ořezávání křoví u krajnic nebo prakticky o údržbu čehokoli, co je u silnic. Pokud začne třeba sněžit, stáhneme je vysílačkami zpátky. Když není hezky, mohou zůstat na odpočívárnách, které tady mají.

A jak vypadá noční směna?
Bývá podstatně klidnější. Když víme, že bude dobré počasí, necháváme i některé řidiče na pohotovosti doma. Každý den ale máme plný stav, abychom mohli okamžitě vyjet.

Dostáváte i stížnosti?
Ano, ale není jich moc, jde spíše o ojedinělé případy. Když padá sníh, lidé si stěžují, že neviděli žádné sypače. Nadávají, co děláme. Musí si ale uvědomit, že udržujeme 450 kilometrů silnic a průměrná rychlost sypače v provozu je dvacet kilometrů za hodinu. Pokud tedy někdo sypací auto zahlédne, neuvidí je dřív než za dvě hodiny, než projede trasu. Chlapi se snaží. A když sníh začne tát, lidé si stěžují, proč tolik sypeme, že to špatně působí na boty nebo na psí tlapky. Tak je to pokaždé. Zhruba dvakrát ročně však dostaneme i pochvalu.

Na jaře také opravujete silnice. Čekáte, že je zima tentokrát zničila víc než jindy?
Vidět je to už teď, vznikají velké výtluky. Zapřičinily to hlavně neustále se střídající teploty nad a pod nulou, povrch silnic potom praská. Navíc to letos zkomplikovala i půda, která zamrzla rekordních šedesát centimetrů hluboko. Nyní s tím ještě nemůžeme moc dělat, snažíme se alespoň opravit největší díry. Na jaře se je pokusíme co nejrychleji zaplátovat a až dostaneme peníze, opravíme je definitivně.

Čtěte také: Porodnice má stát dvě miliardy. Péči nabídne unikátní

Autor: Monika Krylová

12.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.
18

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Dny dopravní nostalgie v Brně.
17

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Nejlepší osvěžení? Jízda na obří skluzavce na Kraví hoře, pochvalují si Brňané

Brno /VIDEO/ – Z brněnské Kraví hory se v sobotu rozléhá nadšený výskot. Přestože je venku úmorné horko, davy lidí pospíchají parkem až na vrchol kopce. S nafukovacími kruhy nebo lehátky pod paží se přišli osvěžit na více než tři sta metrů dlouhou vodní skluzavku. V Brně začal druhý ročník akce Slide Czech, která se bude postupně konat ve více než deseti městech v České republice.

Nezletilý motorkář má středně těžké poranění nohy. Po srážce s náklaďákem

Brněnsko - V péči lékařů skončil v sobotu odpoledne sedmnáctiletý motorkář. Na křižovatce mezi Újezdem u Brna a Sokolnicemi na Brněnsku se srazil s nákladním autem. "Měl středně těžká poranění dolní končetiny. Záchranáři jej převezli do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd

Blanensko – Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

Díky práci snů zdarma cestuje po světě. Při natáčení mu ale opice ukradla kameru

Brno - Videa z různých koutů světa natáčí z loďky či horkovzdušného balonu. Sedmadvacetiletý Michal Gálik loni vyhrál v brněnské společnosti Sygic Travel konkurz na práci snů. Díky ní rok zdarma cestuje po světě a natáčí 360stupňová videa do internetové aplikace pro cestovatele. „Raději cestuji za přírodou než do měst. Je v nich na mě moc stresu a ruchu," tvrdí mladík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies