VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel České obchodní inspekce: Když lidé lžou, těžko najdeme společnou řeč

Brno /ROZHOVOR/ - Jeho předchůdkyni na postu ředitelky České obchodní inspekce pro Jihomoravský a Zlínský kraj Tatianu Neuhybelovou policisté obvinili ze zneužití pravomoci. Nejprve za ni od února zaskakoval, poté vyhrál výběrové řízení. Od prvního dne, kdy Karel Havlíček na brněnskou pobočku vstoupil, uplynulo půl roku. „Začátek byl hodně náročný, ale teď už mě tady zaměstnanci celkem berou," povídá nový šéf Havlíček.

16.8.2015
SDÍLEJ:

Karel Havlíček na postu ředitele České obchodní inspekce pro Jihomoravský a Zlínský kraj nahradil Tatianu Neuhybelovou.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Po jmenování jste naplánoval několik změn. Které se vám už podařilo prosadit?

U těch personálních jsem postupně předložil ústřednímu řediteli inspekce Mojmíru Bezecnému návrh na přeřazení několika zaměstnanců na jiné pozice. Jmenoval jsem nového ředitele kontroly. Vybral jsem mladého právníka, který původně pracoval na pozici inspektora, takže má přímé zkušenosti s dozorem i poměrně složitou právní agendou našeho úřadu.

Co dalšího chystáte?

Stále platí, že náš inspektorát je doslova zahlcený spotřebitelskými dotazy, stížnostmi a podněty ke kontrole. Jeden z mých dalších cílů je vyčlenit schopné inspektory, kteří se budou přednostně zabývat podněty od lidí. Jde o náročnou práci, protože s nimi musí neustále jednat, osobně i po telefonu. Poté podněty posoudí a tam, kde vyhodnotí, že se jedná o vysokou společenskou nebezpečnost, neprodleně zasáhnou. Zatím se nám podařilo urychlit vyřizování podnětů, oprávněnou výtku ohledně našeho postupu jsme zaznamenali jen jednou.

O co šlo?

Nedodrželi jsme třicetidenní lhůtu pro odpověď člověku, který podal stížnosti na kvalitu benzinu. Vzorek jsme odebrali a zkontrolovali, ale včas neodpověděli.

Proč už speciální tým, o kterém jste mluvil, nefunguje?

Máme nedostatek lidí. Podepsaly se na tom častější zdravotní problémy i odchody zkušených inspektorů do důchodu, na mateřskou dovolenou nebo zkrátka jinam.

Odešli někteří zaměstnanci za dobu vašeho vedení?

Celkem šlo o sedm lidí. Z toho byla jedna mateřská, další odešli na základě vlastního rozhodnutí buď do důchodu, nebo po vzájemné dohodě.

Je inspektorů podle vás dostatek?

Těch dobrých není a nikdy nebude dost. Pro Jihomoravský a Zlínský kraj je tabulkově určené čtyřiatřicet inspektorů, momentálně nám jich šest chybí. Připravit člověka rychle na tuto práci není jednoduché a nejde to dobře zvládnout dřív než za dva roky. Zaměstnance je třeba také vybírat podle toho, jaké mají představy o budoucnosti. Je to pro kontrolní orgán velký luxus, když se dva roky nový člověk připravuje na práci inspektora, složí kvalifikační zkoušky a potom odejde za lepší nabídkou. Proto u nás není vhodné někoho přijmout jen tak na záskok.

Jaké další výhrady máte?

Podle mého názoru chtělo dřív vedení po inspektorech zbytečně moc administrativních úkonů. Jsem celoživotní bojovník proti bezduchému papírování, a proto se i tady snažím administrativní náročnost snížit. Také chci, aby se moji lidé naučili dělat smysluplnější kontroly. Aby jednu dělali klidně déle, ale o to důkladněji.

Před týdnem jste kontrolovali vietnamskou tržnici v Olomoucké ulici v Brně. Jak to dopadlo?

Odhalili jsme nebezpečnou hračku a stovky dalších padělků. Na tržišti vždycky něco najdeme, ale obecně je u této formy prodeje největší problém s průběhem kontroly.

Jak to myslíte?

Majitelé stánků se jim vyhýbají. V klidu opustí své místo a dělají, že není jejich. Proto nám často asistuje policie, což však nepovažuji za optimální řešení. I na tržnici to přece musí fungovat stejně jako v běžných obchodech, aby se prodejci nemohli kontrole vyhnout a policisté nás nemuseli chránit. Jde o dlouhodobě špatně nastavený systém, který je třeba změnit.

Jak toho chcete docílit?

Musíme lépe nastavit domluvu se správcem tržnice, aby nám pomohl vyhledat majitele stánku. V opačném případě pak uplatnit objektivní odpovědnost přímo vůči němu. Dále chci, aby správce působil jako most mezi prodejcem a dozorem. Měl by obecně vědět, na co se kontroly zaměřují a co musí mít jednotliví prodejci v pořádku. Také musí umět prodávajícím pomoct v okamžiku, kdy si nebudou vědět rady. V tomto směru i Česká obchodní inspekce navrhla poměrně zásadní legislativní změny.

Jaké?

Jak jsem říkal, stává se, že v reakci na kontrolu prodejci uzavřou stánky a okamžitě zmizí. Proto jsme doporučili, aby dozor měl oprávnění odstranit zámky na vstupech do uzavřených prostorů na tržištích. Tohle by bylo možné pouze při odůvodněném podezření, že je uvnitř zboží, které bychom jinak zabavili.

Vy sám se kontrol osobně účastníte?

Jen výjimečně. Občas dohlížím na větší akce. O to víc se zabývám spotřebitelskými podněty, které jsou pro mě cenný zdroj informací o zdravotním stavu trhu.

O co nejčastěji jde?

V první řadě jsou to stížnosti na reklamace, které nebyly řádně vyřízené. Posuzujeme postup prodávajícího při jejím řešení, tedy jestli dodržel formální náležitosti stanovené zákonem o ochraně spotřebitele. V žádném případě ale neposuzujeme, jestli byla reklamace zamítnutá oprávněně, nebo nikoliv.

Kdo rozhoduje o tom, kam se vydáte na kontrolu?

Máme dlouhodobý plán. Zahrnuje jednak centrálně plánované kontrolní akce a projekty závazné pro všechny naše inspektoráty, a pak ty naše vlastní. Také šetříme spotřebitelské podněty, případně se stává, že inspektoři sami přijdou s tipem nebo vlastním poznatkem, kam na kontrolu zajít.

S kým Česká obchodní inspekce spolupracuje?

S různými státními odděleními i se spotřebitelskými organizacemi. Nejčastěji asi s živnostenskými úřady. Myslím, že zrovna tady v Brně se mi podařilo navázat pozitivní spolupráci. Také jsme v kontaktu s Gertou Mazalovou ze Sdružení obrany spotřebitelů, která má velmi zajímavé poznatky.

Karel Havlíček na postu ředitele České obchodní inspekce pro Jihomoravský a Zlínský kraj nahradil Tatianu Neuhybelovou.

Jak dlouho vůbec pracujete u inspekce?

Už od roku 1988, tedy sedmadvacet let. Začínal jsem jako inspektor v Českých Budějovicích, kam jsem nastoupil hned po vojně. Následně jsem prošel prakticky všechny pracovní pozice. Od roku 1993 jsem v Táboře jako vedoucí kontroly plánoval dozorovou činnost, kontroloval správnost zápisů a navrhoval další postupy. V roce 2006 mě jmenovali zástupcem ředitele pro Jihočeský kraj a Vysočinu a letos v únoru mě ústřední ředitel požádal o vedení zdejšího inspektorátu do doby, než vyberou nového ředitele. Byla to pro mě výzva, a proto jsem se následně přihlásil i do výběrového řízení. Jak vidíte, podařilo se. (úsměv)

Pociťujete v Brně nějaké problémy ohledně práce?

Moc ještě neznám místní prostředí, ale usilovně se to snažím změnit. Pokud mi to čas dovolí, vyjíždím za inspektory do terénu, mluvím s dlouhodobými zaměstnanci a ptám se na jejich zkušenosti. Zkrátka na tom pracuji, i když je jasné, že těch pětadvacet let v jižních Čechách a na Vysočině zřejmě nedoženu.

Korupci zaměstnanců jste v minulosti nikdy neřešil?

Při působení v Českých Budějovicích existovalo podezření, že se jeden inspektor nechal podplácet od vietnamských prodejců.

Jak to dopadlo?

Soud ho zprostil obžaloby ve všech bodech.

Podobný případ teď řešíte i na brněnské pobočce. Jak to se dvěma pracovníky vypadá?

Ctím presumpci neviny. Přistupuji k nim proto jako ke všem ostatním, i když od zveřejnění případu neměli na starost přímou kontrolní činnost. Nejdříve byli dlouhodobě nemocní a momentálně si vybírají veškerou dovolenou. V okamžiku, kdy budou na stole konkrétní výsledky nebo rozhodnutí, chystáme se to dál řešit.

Co říkáte na obvinění bývalé ředitelky Neuhybelové, která měla zaměstnancům nařizovat, aby nekontrolovali některé provozovny?

Když jsem si přečetl podstatu trestního stíhání, nevěřil jsem tomu. I nadále si myslím, a hlavně věřím, že jde o nedorozumění, i když s fatálními lidskými následky. Jsem o tom přímo přesvědčený.

Pojďme zpátky k vám. Musel jste se kvůli nové funkci ředitele přestěhovat. Co na to říkala vaše rodina?

Na stará kolena jsem se vrátil do internátu. V pondělí ráno se sbalím a vyjedu z Pravětic, které jsou na pomezí středních a jižních Čech a Vysočiny, a užiju si dálnice D1 na Brno. V pátek zase domů. Manželka už si trochu zvykla a děti jsou velké a mají svůj život. Ale možná za nějaký ten rok už dojíždění nebudu řešit.

Jak to?

Na všechny nové vedoucí pracovníky totiž vypíšou nové výběrové řízení v souladu s plánovaným služebním zákonem. Ještě nevím, kdy přesně to bude, ale minimálně rok bych tady ještě měl být.

Přemýšlel jste nad tím, jestli budete zkoušet svůj post znovu obhájit?

Upřímně, ještě ne. Záleží na tom, jak se mi tady bude pracovně dařit a jestli zvládnu všechno, co jsem si předsevzal. A samozřejmě musím při svém rozhodování zohlednit i rodinný život.

Kdo všechno se do výběrového řízení může přihlásit?

V prvním kole pouze státní zaměstnanci z celé České republiky, kteří splňují podmínky zadání.

Co vlastně z pozice ředitele považujete za nejtěžší?

Určitě to jsou mezilidské vztahy. Přesvědčit pracovníky, že to s nimi myslíte dobře, že především musíme mít společný cíl, aby všechno správně fungovalo. Myslím, že se mi postupně daří s většinou z nich najít společnou řeč. Občas mají problém se ztotožnit s tím, co chci, a někdy to považují za hloupost. Když ale všechno pochopí, uznají, že jde o dobrý směr. Na druhou stranu už také zjistili, že nejsem zastánce autoritativního řízení a dám se přesvědčit, tedy pokud přijdou s lepším řešením.

Je něco, co vás nemile překvapilo?

Nebyl jsem třeba zvyklý, že když někomu řeknu, aby něco udělal, tak to neudělá. A když to pak připomenu, tvrdí mi, že jsem to říkal jinak. Přitom jasně vím, že ten člověk lže. S takovými lidmi se pak hledá společná řeč velmi těžko.

Jak vás zaměstnanci berou?

Cítím, že u většiny z nich už ledy povolily. Mám kolem sebe velice šikovné lidi, ale někteří vzbuzují dojem, že buď pracovat nechtějí, nebo na svou práci nestačí a svoji neschopnost schovávají za pózu ublížených.

V práci toho máte evidentně dost. Jak odpočíváte?

Rád objevuji Brno a musím upřímně přiznat, že se mi líbí čím dál víc. Občas jdu jen tak do města a poslouchám pouliční umělce. Rád bych si občas zahrál tenis, ale potřeboval bych k sobě nějakého podprůměrného hráče, jako jsem já. (směje se)

Autor: Lenka Grabcová

16.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Vandalství, nebo klukovina? Děti skákaly po hrobech

První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Brno – Zbrusu nových prostor se dočkali pacienti Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ústav před pár dny slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení. Přestavbu dokončil loni v prosinci.

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies