VYBERTE SI REGION

Ředitel Gec: V nadprodukci knih i informací se lidé ztrácejí

Brno /ROZHOVOR/ - Vůně formaldehydu, přetížené regály a knihy v igelitových obalech. Tyto dojmy se stávají už jen melancholickými vzpomínkami. Dnešní knihovnictví je, stejně jako ostatní obory, stále více ovlivněno moderními informačními technologiemi.

9.10.2011 1
SDÍLEJ:

Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Gec.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Ovšem bez přívětivých a dostatečných prostor dnes žádná knihovna fungovat nemůže,“ upozorňuje ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Gec.

Tento týden jste získali od ministerstva kultury ocenění Knihovna roku v kategorii informační počin.
Ano, bylo to za on­line zpřístupnění Mollovy sbírky starých map. Nejtěžší na tom všem nebylo mapy naskenovat, ale vyvinout systém, jak ve sbírce vyhledávat.

Součástí hlavní ceny byla i výhra sedmdesát tisíc korun. Už víte, co za ně pořídíte?
Nedávno mě kontaktoval šéf IT oddělení, že potřebujeme switch. To je věc, která usměrňuje chod počítačové sítě v celé knihovně. Kdyby tato součástka přestala fungovat, jsme dva dny bez internetu. Proto je nutné mít ještě jeden záložní. Stojí přibližně padesát tisíc korun. Tím je podstatná část výhry vyřešená.

Kam si pověsíte diplom s oceněním?
To jsme zatím neřešili. Máme tu prostor pro standardní výstavy. Ale koutek, kde bychom vyvěšovali naše ocenění, zatím nemáme. Pravděpodobně diplom naskenujeme a doplníme naše webové stránky o informace o našich oceněních.

V čem je cena pro knihovnu největším přínosem?
Je to ohodnocení několikaletého úsilí. Přípravy projektu začaly v roce 2003. Cena navíc na projekt upozorní mnoho dalších lidí. Dozví se, že digitalizovanou sbírku map vůbec máme a že v ní z našich stránek mohou vyhledávat.

Jak mohou lidé v on-line katalogu starých map pracovat?
Mapy jsou od června přístupné komukoliv na adrese mapy.mzk.cz. Lidé nemusí být registrovaní čtenáři, aby do nich mohli nahlížet. Na této adrese jsou informace o sbírce. Pak je tam vyhledávač. Lidé mohou v mapách vyhledávat nejen podle klíčových slov, ale i podle souřadnic. Také mohou upřesnit období, z kterého je mapy zajímají. Ve sbírce jsou totiž dokumenty z rozmezí dvou set let. Systém je nastavený tak, že se badatelům nezobrazí v počítači celá mapa, ale vždy její výsek. To zobrazení map výrazně zrychluje. Do budoucna budou moci uživatelé mapy v počítači vrstvit na sebe. Uvidí tak například chyby, které starší kartografové udělali, nebo tak mohou sledovat vývoj daného území.

Proč bylo výhodné sbírku starých map digitalizovat?
Jsou to velmi staré listiny a každá manipulace jim škodí. Hodně se opotřebovávají. Díky digitalizaci tak zůstanou originály lépe a déle uchované pro budoucnost. Jinak mapy jsme mohli klidně zpřístupnit lidem, protože jsou už přes dvě stě let staré a nevztahují se na ně autorská práva.

Kdo byl Bernard Pavel Moll, který sbírku starých map vytvořil?
Německý diplomat. Zastupoval německá knížata u vídeňského dvora a celý život se zajímal o mapy. Do roku 1775 shromáždil sbírku map, která byla na svou dobu unikátní. Jeho potomci se pokoušeli kolekci prodat, ale marně. Byla tak drahá, že ji nikdo nechtěl. Mollův vnuk nakonec v roce 1821 věnoval sbírku brněnskému Františkovu muzeu. Jeho součástí byla i muzejní knihovna, předchůdkyně dnešní Moravské zemské knihovny.

Jak moc je sbírka vzácná?
Patří k nejucelenějším v Evropě. Jde přibližně o dvanáct tisíc jednobarevných i kolorovaných map, plánů, prospektů a rytin. Jsou v ní mapy střední a jižní Evropy. Sbírka se zachovala v jejím původním uspořádání. Pětašedesát dílů je sestaveno do dvou celků, Rakouského a Německého atlasu.

Které další cenné sbírky Moravská zemská knihovna vlastní?
Máme osobní knihovny Otokara Březiny a Jakuba Demla. Ty jsou přístupné jen pro badatele. Jejich on-line zveřejnění kvůli autorským právům zatím neplánujeme. Mezi naše nejvzácnější části fondu patří sbírka děl Jana Amose Komenského. A pro badatele je nejatraktivnější soubor zednářské literatury. Obě kolekce chceme také digitalizovat. Záleží, zda budeme mít dostatek lidí, kteří tisky naskenují a připraví k digitalizaci. Staré dokumenty totiž musí často projít konzervačním zásahem pokaždé, když se s nimi znovu pracuje.

Chtějí váš systém digitalizace využít i jiné české nebo zahraniční organizace?
Mapový portál se rozšíří. Budeme spolupracovat s přírodovědnými fakultami Karlovy a Masarykovy univerzity. Obě školy mají také rozsáhlé mapové sbírky, které stojí za to digitalizovat a zveřejnit. Čítají až čtyřicet tisíc map.

Mají čtenáři Moravské zemské knihovny největší zájem o staré archiválie, odbornou literaturu, nebo beletrii?
Máme veškeré knihy, které v češtině vyšly od roku 1935. Naším hlavním zaměřením je ale odborná literatura. Její knižní fond je u nás největší a právě pro odbornou literaturu chodí čtenáři nejčastěji. Počet lidí, kteří přicházejí bádat v historických fondech, je nepoměrně menší.

Nemáte pocit, že množství dostupných informací dnes dosáhlo tak enormního rozsahu, že je lidé ani nejsou schopní zaregistrovat, a spousta informací tak zůstává v podstatě nevyužitá?
Nesmírné množství textů je dnes na internetu. Vedle toho je ale také obrovitá knižní nadprodukce. Národní knihovna v Praze ročně eviduje mezi sedmnácti až dvaceti tisíci novými knihami. Profesor Trávníček z Akademie věd dělal výzkum na téma čtenářství. Dospěl k tomu, že většina lidí už se neorientuje ani v nabídce tištěné knižní produkce. Natož v tom, co je volně dostupné na internetu. Lidé si často neumí najít relevantní literaturu. Je otázka, jak na tuto situaci zapůsobí masový nástup elektronických čteček. To teď ovšem nikdo nedokáže odhadnout.

Jak knihovny tuto situaci řeší?
Kromě knihoven, které mají právo povinného výtisku nových knih, si ostatní knihovny nakupují knihy podle vlastního uvážení a finančních možností. Připravují tím čtenářům předvýběr. Přesto, pokud člověk neví, co přesně hledá, tak spoustu zajímavých věcí na trhu mine.

Snižuje internet množství čtenářů, kteří čtou klasické knihy?
Z výzkumů profesora Trávníčka vyplývá, že ne. Ti, co pracují s internetem, většinou i hodně čtou. Obecně podle statistik knihoven platí, že v devadesátých letech počet čtenářů v knihovnách postupně klesal a v prvním století jedenadvacátého století naopak stoupal. Lze to interpretovat tak, že v devadesátých letech mělo množství lidí spoustu možností jiného volnočasového vyžití. A v posledních letech naopak knihy velmi podražily. Lidé nemají peníze, aby si všechny kupovaly. Proto se čtenáři do knihoven vrací.

Pozorujete tento trend i v Moravské zemské knihovně?
Platí ještě jedna věc. Knihovnám přibude dvakrát až třikrát více čtenářů, když se přestěhují do nového domu. Ten řeší problémy instituce s uložením knih a studijními místy pro čtenáře. Tento jev pozorujeme na všech českých knihovnách. Paradoxně pro Moravskou zemskou knihovnu to neplatí. Po přesunu v roce 2001 do nové moderní stavby nám počet čtenářů výrazně klesl. Před stěhováním jsme měli pětadvacet tisíc registrovaných čtenářů ročně. Nyní jich evidujeme okolo sedmnácti tisíc.

Čím si to vysvětlujete?
Jakákoliv teorie bude jen spekulací. Navíc bych se tím pouštěl do kritiky svého předchůdce. To bych nerad.

Jak chcete počet čtenářů opět zvýšit?
Pracujeme na tom intenzivně poslední dva roky. Což je také důvod, proč máme v posledních letech část letních prázdnin zavřeno. Za mého předchůdce byly všechny studovny přístupné jen pro registrované čtenáře. A volně se lidé mohli pohybovat jen v přízemní půjčovně knih. Podle mne je ale třeba odstranit co nejvíce bariér, a tak už vloni jsme celý dům otevřeli všem lidem. Mohou nyní chodit kdekoliv, ať už jsou u nás registrovaní, nebo ne. Také jsme hodně rozšířili volný výběr. Lidé si často chtějí knihu osahat a prohlédnout, než si ji půjčí. Takovou možnost při objednávání ze skladu nemají. Knihovna je krásnou moderní stavbou. Má být plná lidí. Navíc je skvělé, že dům takové dispoziční změny umožňuje.

Také nová stavba vaší knihovny získala ocenění v roce, kdy se otevřela. Stala se Stavbou roku 2001. Jak se za deset let fungování osvědčila?
Architektonicky je velmi hodnotná a pompézní. Bohužel každoroční náklady na její provoz jsou velmi vysoké. Ročně za něj utratíme okolo patnácti milionů korun z našeho stomilionového rozpočtu. Jen pro srovnání nákup nových knížek nás ročně stojí asi milion dvě stě tisíc. Na druhou stranu se dá s architekty o změnách smysluplně diskutovat. A nová stavba byla navíc pro knihovnu naprostou nutností. Bez ní bychom dnes nemohli vůbec existovat.

Moravská zemská knihovna čítá přes čtyři miliony knih. Kterou z nich máte nejraději vy?
Mou nejmilejší knihou je Mistr a Markétka od Michaila Bulgakova. Vracím se k ní opakovaně. Postavy románu jsou totiž velmi autentické. Kniha má dvě dějové roviny, jde v podstatě o román v románu. Vždy na mne silně působí alegorie příchodu ďábla do Moskvy jakožto symbolu nástupu stalinského režimu. Ale už pomalu začínám mluvit jako literární kritik.

#nahled|http://g.denik.cz/50/ac/infografika_tomas_gec_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/ac/infografika_tomas_gec.jpg|Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Gec.#

Autor: Klára Židková

9.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies