VYBERTE SI REGION

Ředitel Hovorka: Těším se na nová medvíďata

Brno - /ROZHOVOR/ Ředitel brněnské zoo Martin Hovorka má v sobotu velký den. Loučí se s největším chovatelským úspěchem, kterého pod jeho vedením zahrada dosáhla – se dvěma ledními medvíďaty Billem a Tomem.

14.2.2009
SDÍLEJ:

Ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka.Foto: archiv

ČTĚTE SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY V PRAVÉM SLOUPCI

Zoo se díky medvíďatům proslavila po celém světě, ale Hovorkovi to nestačí. Už postavil nové moderní výběhy a v hlavě má stále plno nápadů, jak udělat zoologickou zahradu co nejzajímavější.

„Jsem vizionář. A vím, že ne všechno jde uskutečnit,“ přiznává Hovorka, jehož práce v zoo vloni nalákala do zahrady na Mniší hoře v brněnské Bystrci rekordní počet návštěvníků.

Jak se cítíte těsně před stěhováním medvíďat do Prahy a Gelsenkirchenu?
Dobře, protože se nám podařilo zvládnout jejich odchov až do konce. Zvlášť když jsme měli na začátku velké obavy. Medvědice Cora už předtím dvakrát mláďata měla a nikdy to nedopadlo dobře. Jsme tedy rádi, že nám matka ukázala, že už je schopná mláďata vychovat a že máme rodičovský pár.

Kdy jste se o Billa a Toma nejvíce bál?
Říká se, že pokud medvíďata přežijí dva tři měsíce, tak jsou z toho venku. V přírodě je nejkritičtější první rok. Velké obavy jsem měl, když jedno z medvíďat spadlo v polovině léta ze skály. Návštěvníci hodili do výběhu šátek, medvíďata se o něj přetahovala a Tom to neustál. Měl po pádu naraženou kostrč, ale naštěstí se po třech dnech rozpohyboval.

Není vám teď líto, že o odchované lední medvědy přijdete?
Spíš se těším na ty nové. Vrátí se samec Umca, takže doufám, že se s Corou znovu spáří.

Proč putují Bill a Tom zrovna do Prahy a do Německa?
Když projevila zájem Praha, měla před ostatními přednost. Je to v České republice a navíc máme s pražskou zoo velice úzké a přátelské vztahy. Zoo v Gelsenkirchenu v Německu jsme vyhodnotili jako nejlepší. Bill tam bude mít moderní výběh s obrovským bazénem.

Vrací se samec Umca. Jak bude vypadat jeho shledání s Corou?
Máme trošku obavy, protože v Německu měl úplné lázně. Myslím si ale, že se už s Corou znají hodně dobře. Když se setkali poprvé, tak byla dominantní Cora a Umca se jí bál. Nakonec se poprali, Umca tehdy dostal nakládačku, ale asi po čtyřech měsících už byli nejlepší kamarádi.

Pokud by se tedy medvědi znovu spářili, kdy by se potom návštěvníci zoo mohli těšit na další mládě či mláďata?
Mohla by se narodit někdy na konci listopadu. Jeden úspěšný odchov ale neznamená, že se nám bude dařit pořád. V Praze měli asi šedesát porodů a odchovali jen pět medvíďat. Každý porod je unikátní, takže se jen můžeme snažit vytvořit co nejlepší podmínky.

Jak budou medvíďata a Cora snášet vzájemné odloučení?
Určitě budou mít nejdříve vyhledávací reakce. To dělá každé zvíře. Ale zvířata takové věci zvládají lépe než lidé. Lední medvědi žijí s matkou jen tak dlouho, dokud si nedokážou sami najít potravu. Větší nebezpečí by bylo, kdyby spolu zůstali. Mohli by se rvát.

Jakou mají medvědi povahu?
Teď jsou to zrovna teenageři. Naše výchova spočívala v tom, že měli absolutní volnost a vychovávala je pouze matka. Vyrostly z nich proto šelmy a kdyby se mezi ně dostal člověk, rychle by se přesvědčil, že jsou to krvelačná zvířata. Bill je o trochu větší a dominantní. Víc si hraje v bazénu, a proto je mnohem bělejší než Tom. Ten vodu moc nemusí. Je to takový maminčin mazánek. Cora je ale oba pořád ovládá. Když jim zavelí, musí všeho nechat a běží k ní. I když Bill už často neposlouchá.

V čem jsou pro vás tato medvíďata výjimečná?
Spíš pro mě znamenala neustálé nebezpečí a možnost komplikací. Mohla si ublížit na skalách nebo se utopit v bazénu. Lidé je měli rádi a kdyby se jim něco stalo, zahradě by to neodpustili. Samozřejmě z nich máme radost, ale na druhou stranu už se těším na ty nové.

Medvědi byli poslední rok značkou zoo. Co je nahradí?
Tady je zvířat! Máme dvě malé zebry a spoustu dalších mláďat. Byli bychom rádi, kdyby se nám rozmnožili tygři a levharti. Tygřata jsou hodně hravá a roztomilá, takže by to byla za medvědy adekvátní náhrada.

Nedávno vám zemřelo pětitýdenní mládě žirafy. Stává se v zoo často, že mládě nepřežije?
Záleží na tom, jak se podaří sestavit rodičovský pár, aby plodil životaschopná mláďata, nebo zda nemají genetickou zátěž. U této žirafy jsme žádné komplikace nečekali, protože u prvního mláděte stejných rodičů proběhlo všechno bez problémů. Narozená žirafa ale uhynula tak rychle, že jsme s tím nemohli nic dělat. V pátek špatně močila a měla topornou chůzi, takže jsme ji začali léčit, ale v sobotu už se nepostavila a v noci umřela na svalovou dystrofii. Prostě se jí z ničeho nic rozpadly svaly. Podle krevního obrazu měla poruchu v konverzi selenu, což může svalovou dystrofii způsobit. Musíme se z toho poučit, příště mládě budeme víc hlídat a uděláme mu krevní rozbor dřív, i když pro něj bude zásah zvenčí stresující.

Jaké je pro chovatele, když zemře mládě, o které se stará?
V přírodě je to běžná věc. Zvykli jsme si, že lidské potomky umíme odchovat skoro stoprocentně. U zvířat je ale úspěšná porodnost jen někde kolem třiceti procent. Pro chovatele je něco jiného, když zvíře vypiplá jako náhradní matka. Vytvoří si k němu silný vztah. Pokud ale mládě vychovává jeho pravá matka a chovatel ji jen krmí, vztah není tak velký. Je mu to ale určitě líto, protože má rád zvířata a svou práci.

A jak nese ztrátu matka Janette a ostatní žirafy?
Ty s tím nemají vůbec žádné problémy. Příroda je z pohledu člověka sice krutá, ale pragmatická. Jakmile přestane být mládě v pořádku, matka o něj ztratí zájem. Okamžitě ho opustí a nechá ho vlastnímu osudu. O zbytek se postarají predátoři. A velice rychle.

Vypadá to, že vás při chovu žiraf pronásleduje smůla. Na podzim umřela těhotná žirafa Janine.
Myslím, že tak to není. Janine měla smutný osud od narození. Napila se plodové vody a matka ji odmítla. Uměle odchovaná žirafa nikdy nevyroste. Byla malá a její tělo těhotenství nezvládlo. Mládě ji vysálo. Je to škoda, ale kdyby nemohla mít mláďata, museli bychom ji dát pryč, protože by ji obtěžoval samec. Teď máme skupinu samce a dvou žiraf a víc zvířat mít stejně nemůžeme, protože bychom je neměli kde ustájit.

Stále se také snažíte o mláďata tygra sumaterského. Jak tygřice přijala samce z Jihlavy?
Jsou spolu od středy a vypadá to, že se mají rádi. Ale on tu není kvůli tomu, aby se s ní spářil. Je trochu jako Cyrano z Bergeracu, přijel sem, aby ji navnadil. A my jsme pak mohli provést umělé oplodnění.

Myslíte si, že to vyjde?
Ještě nikomu na světě se to nepodařilo. S umělým oplodňováním tygrů je málo zkušeností. Zkouší se tak jednou za pět let. Nevíme přesně, jaké použít roztoky nebo jak má spermie proniknout do vajíčka. Nejraději bychom samici nechali spářit se s tygrem z Jihlavy, ale ten má už hodně potomků, a tak by bylo přetygrováno touto rodovou linií. Zkusíme tygřici uměle oplodnit jednou, pokud se to nepovede, budeme dál hledat tygra nebo zkusíme inseminaci.

Máte plány nejen chovatelské, ale také budovatelské. Chystáte nový vchod u Kníniček, ke kterému bude připojené akvárium. Čím bude výjimečné?
Pokud by v něm bylo milion litrů slané vody, jak plánujeme, tak bude největší v České republice. Bude snadné získat zajímavé živočichy, protože mořská fauna je velmi bohatá. Náročné ale bude vytvořit technické zázemí, které udrží prostředí, ve kterém tito tvorové přežijí.

Na jaké druhy se můžou Brňané těšit?
Ještě to přesně nevíme. Určitě bychom tam ale chtěli vytvořit korálový útes s barevnými měkkými korály, papouščími a motýlími rybkami, murénami a taky klauny, kteří žijí v symbióze se sasankou. A pak žraloky.

Jak se dá do Brna dostat žralok?
Žraloků je dost. Buď se dohodneme s jinou zoo, nebo je koupíme od obchodníků.

Vypadá to, že svou prací žijete. Kolik času v zoo strávíte?
Kdybych to spočítal, tak většinou dvojnásobek pracovní doby. Ke zvířatům se už ale bohužel moc nedostanu. Jen asi jednou za týden.

Máte ve své zahradě nejoblíbenější zvíře?
Mám rád všechna, protože každé je pro mě svým způsobem zvláštní. V zoo bych velice rád ukazoval zlatého langura, zlatého takina, stromového klokana nebo faku, což je lemur z Madagaskaru.

Autor: Vendula Jičínská

14.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies