VYBERTE SI REGION

Ředitel komunikací: V zimě musím být pořád ve střehu

Brno /ROZHOVOR, ANKETA/ – Minulý týden přinesl v Brně neobvyklé přívaly sněhu. Silničáři ze společnosti Brněnské komunikace, která se o zdejší silnice stará, pracovali prakticky nonstop a do boje se sněhem nasadili i všechny rezervy. Jejich šéf, provozní ředitel společnosti Leoš Chasák, se tak o víkendu moc nevyspal. Práce na odklízení kalamity totiž řídil osobně. Kvůli tomu tak vstával i ve tři hodiny ráno.

17.1.2010 1
SDÍLEJ:

Provozní ředitel Brněnských komunikací Leoš Chasák.Foto: DENÍK/Attila Racek

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v neděli ve 20:00, najdete v pondělním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Tato zima je podle něj jedna z nejtvrdších a pro silničáře nejnáročnějších za poslední desetiletí. Muž, který ve vedení Brněnských komunikací pracuje už téměř čtrnáct let, si přesto na svoje zaměstnání nestěžuje. Líbí se mu, že po jeho práci něco zůstává. „Mám rád, když se dokončí nějaké dopravní značení, přibude nový semafor nebo se opraví kus silnice. Práce jde po nás vidět a pomáhá to lidem,“ usmívá se provozní ředitel.

Podle někoho byla letošní kalamita jedna z největších za poslední roky. Je to opravdu tak? Můžete srovnat tuto zimu s těmi uplynulými?
Nejlepší měřítko tuhosti zimy je pro nás asi spotřeba posypových materiálů. Ta se v letech 2006 až 2009 pohybovala v rozmezích mezi pěti až osmi tisíci tunami. Velká byla v sezoně 2005–2006, kdy se vyhoupla na šestnáct tisíc tun. Letos jsme zatím spotřebovali něco přes šest tisíc tun. Ale čeká nás ještě únor a březen a ty bývají co do spotřeby náročnější. Mohu tedy říct, že ve srovnání s ostatními roky patří tato zima mezi jednu z nejhorších.

Na fotogalerii z lednové sněhové kalamity se podívejte ZDE

Jaký poměr je mezi spotřebovanou solí, štěrkem a pískem?
Za průměrnou zimu spotřebuje naše společnost šest až sedm tisíc tun soli, osm set tun štěrku. V náročnější zimě, jako byla například v roce 2006, spotřebujeme i šestnáct tisíc tun soli. Písek my nepoužíváme.

Na solení silnic či chodníků si někteří lidé stěžují. Není prý zrovna ohleduplné k životnímu prostředí ani třeba k obuvi. Jaký je váš názor, solit, či nesolit?
Ve městech je chemický, tedy solný posyp nejúčinnější. Na sjízdnosti silnic tam závisí i městská hromadná doprava a posyp pískem nebo drtí by nebyl tak účinný. Tyto takzvané inertní materiály navíc zanášejí uliční dešťové výpustě. Při tání by tedy rozpuštěný sníh špatně odtékal a náklady na čištění silnic by byly vyšší.

Na kolik vás přijde tuna soli?
Sůl nakupujeme v Polsku a za tunu dáváme 2400 korun. Štěrk pak přijde na zhruba 350 korun za tunu.

Kolik peněz máte na rok?
Roční rozpočet na opravy a údržbu silnic ve městě Brně je cca 450 milionů korun. Z toho zhruba šedesát milionů máme naplánováno dát na zimní údržbu.

Ze všech stran slyšíme o ekonomické krizi. Pociťují ji při své činnosti i Brněnské komunikace?
Peníze nám dávají naši zadavatelé. To znamená Ředitelství silnic a dálnic České republiky, Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, a především statutární město Brno. Podle schváleného rozpočtu města dostávají Brněnské komunikace stejně peněz jako loni. To znamená, že se našeho rozpočtu krize nijak nedotkla. Navíc zatím vždy, když to bylo nutné, město operativně změnilo rozpočet a umožnilo bezproblémovou údržbu silnic po celou zimu.

Koordinujete zimní úklid sněhu s ostatními silničáři, tedy se Správou a údržbou dálnic a Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje?
Silnice na území města Brna, které patří jim, udržujeme na základě smluvních ujednání my. Také udržujeme vybrané místní silnice, po nichž jezdí autobusy a trolejbusy a které město Brno vybralo jako dopravně důležité. Ostatní silnice místního charakteru udržují jednotlivé městské části s pomocí nasmlouvaných firem.

Kdo se má starat třeba o silnici z Žebětína do Ostrovačic? Podle žebětínského starosty si ji přehazuje vaše společnost jako horký brambor s jihomoravskou Správou a údržbou silnic a kromě traktoru, který si městská část najala, ji neodklízí nikdo.
Tuhle trasu má na starosti Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje.

Okrajové a kopcovité městské části jako Kohoutovice, Vinohrady, Útěchov zůstávají v případě sněhové kalamity často odříznuty od světa. Jak velkou pozornost jim věnujete?
Posypové vozy, které máme k dispozici, mají za úkol vždy zvládnout dva úseky. Každý v délce asi čtyřiceti kilometrů. Při plném silničním provozu to pak pro ně znamená minimálně tři hodiny, aby zajistili sjízdnost i v nejodlehlejších částech Brna. U jmenovaných úseků jsme v letošním roce posílili vozový park o dva sypače. Každý z nich tam má na starosti jen jeden okruh, a odklizení sněhu se tak zrychluje.

ON-LINE rozhovor s provozním ředitelem Brněnských komunikací čtěte ZDE

Jak postupujete při odklízení sněhu ze silnic? Řidiči si často stěžují, že i na odhrnuté vozovce zůstávají sněhem zasypané odbočovací pruhy.
Při údržbě v první řadě zajišťujeme sjízdnost alespoň v jednom jízdním pruhu tak, aby doprava pokud možno nestála. V dalších krocích pak následuje rozšiřování víceproudých cest a zprůjezdňování připojovacích pruhů. Pokud někde připojovací pruhy nejsou ošetřeny, může to být i tím, že je nemá na starosti naše společnost.

Setkáváte se často s kritikou či nadávkami kvůli sněhu od nespokojených řidičů?
Nadávky neslýcháme. Kritika se občas objeví, není však tak častá. Za zimu dostaneme vždy tak pět šest kritických připomínek. A naopak dostáváme i zhruba stejné množství připomínek děkovných.

Jak se chovají řidiči k posádkám strojů, které udržují silnice?
Většinou chápou, že to děláme pro ně, a jsou v rámci možností ohleduplní. Ale najdou se i výjimky, kdy jsou řidiči přímo bezohlední a svým chováním naše pracovníky ohrožují.

Kolik vůbec máte jaké techniky, která v případě kalamity vyráží do terénu? Po jaké době se střídají řidiči sypačů a sněžných pluhů?
K dispozici máme jedenadvacet sypačů plus tři rezervní plus dvaadvacet traktorů s radlicemi. Všechny tyto stroje obsluhují posádky ve směnách, takže při delších výjezdech se řidiči pravidelně střídají. Stejně tak pracují ve směnách i dispečeři a lidé obsluhující nakladače posypu a míchačky solanky. V zimě se vždy střídají tři třináctihodinové denní směny, tři jedenáctihodinové noční směny a tři dny volna.

Jaká je vaše pracovní doba?
Administrativní pracovníci v sídle na Renneské třídě mají pružnou pracovní dobu s nástupem kolem sedmé ráno a koncem kolem páté odpoledne. Já osobně chodím do práce na šestou.

Informační emaily při kalamitách však od vás chodí i třeba ve dvě ráno!
Ano, v případě nutnosti nejdu spát třeba vůbec. Nebo mě kdykoli vzbudí. To naštěstí platí především v zimě, v létě je to ojedinělé.

Dokázal byste v případě nutnosti ve dvě ráno nasednout do traktoru a vydat se do ulic odklízet sníh?
Myslím, že bych to ještě zvládl. Dříve jsem pracoval jako vedoucí osobní dopravy u ČSAD a svého času jsem brigádnicky jezdil s trolejbusem u Dopravního podniku města Brna. Už je to ale nějaká doba, takže před nasednutím do traktoru bych potřeboval určité zacvičení.

Jaký máte vztah ke sněhu? Dokážete si alespoň ve svém volnu užívat krásu zimní zasněžené krajiny?
Kouzlo zasněžené přírody samozřejmě vnímám. Ale posledních několik let jsem v zimě neměl vůbec žádnou dovolenou. Počasí je záludné a může kdykoliv přijít sněžení a tím i potřeba našeho zásahu. Musím proto být pořád ve střehu.

Znamená pro vás zimní údržba i něco jiného než jen úklid silnic od sněhu?
Kromě vlastní údržby, tedy prohrnování a solení, děláme, pokud je klid, i náhradní práce. Bývá to třeba ořez křovin a stromů zasahujících do silnic, seřezávání krajnic či provizorní opravy výtluků. Samozřejmě je také nutná nepřetržitá údržba světelné signalizace a svislého dopravního značení.

Čím se zabýváte přes léto?
Na jaře, po skončení zimy, musíme čistit silnice od posypů, ať už našich, nebo těch, které tam lidé smetou z chodníků. Na podzim zase odstraňujeme z ulic spadané listí. Nutné je také čištění uličních kanálových vpustí. Při průtržích mračen se stává, že se ucpou. Vodu, která se rozlévá po ulici, musíme potom odčerpat. Kromě toho také provádíme trvalé opravy silnic, opravujeme a udržujeme silniční příslušenství jako zábradlí či vodorovné dopravní značení. Opravujeme a čistíme svodidla, dopravní značky i ampule na semaforech.

Ale tak hektické jako v zimě to asi už není. Ve tři v noci vás v létě nebudí?
Každopádně míváme v létě mnohem pravidelnější pracovní dobu. Třeba u semaforů pracuje pohotovostní služba jen do desíti večer, pak se totiž vypínají. Pracovat v noci musíme jen při nástřiku či obnově vodorovného dopravního značení. V silném denním provozu bychom to dělat nemohli.

V poslední době v Brně přibývá stále více semaforů, podle řidičů i na místech, kde to není zcela potřeba. Je to opravdu nutné?
Semafory navrhujeme na základě dopravně-inženýrských výzkumů na všech zatíženějších silnicích. Schvalovacího procesu se ale kromě nás a magistrátního odboru dopravy zúčastňují i další dopravní odborníci především z řad policie. Takto projednaný návrh pak ještě před uskutečněním musí projednat i brněnská rada a zastupitelstvo.

Do Evropy nyní přichází trend LED žárovek v semaforech. Chystají se i v Brně?
První tři křižovatky již LED diodami osazeny jsou. Jsou to křižovatky Palackého s Hradeckou, Merhautovy s Porgesovou a Bubeníčkovy a výjezdu ze Staré osady. Se zaváděním diod počítáme především při rekonstrukcích nebo výstavbě nových semaforů. Na stávajících křižovatkách vyčíslujeme nyní návratnost vložených peněz do jejich případné obnovy.

V čem jsou LED technologie výhodnější?
Jsou především úspornější, spotřebují mnohem méně elektrické energie. Navíc déle vydrží. Klasická žárovka se musí minimálně jednou za půl roku vyměnit. U diod je to jednou za pět či šest let.

Řidiči často nechápou, proč je nutné opravovat třeba dva roky staré silnice. Proč některé silnice v Brně často uzavíráte a opravujete je jen pár let poté, co z nich dělníci odešli ? Děláte je tak špatně?
Snažíme se silnice spravovat co nejefektivněji a nejlevněji. Kvůli tomu, že máme na opravy relativně málo peněz, musí být opravy jen lokální. To znamená, že se obnovují pouze části nejhorších úseků. Po roce či dvou pak je třeba nutné opravovat stejnou silnici o několik metrů dále. To však řidiči samozřejmě nepoznají.

Svůj vliv na kvalitu silnic určitě má i hustá doprava. Ve všední den je Brno plné nejen osobních aut, ale také těžkých náklaďáků. Myslíte si, že by pomohly a brněnským silnicím ulehčily projekty obchvatu města či kontroverzní dálnice R43?
Nejsem si jistý, zda by třeba obchvat mohl situaci s brněnskou dopravou zcela vyřešit. Na druhou stranu by ale minimálně centru města výrazně ulehčil. Takže obchvat, případně rychlou výstavbu dálnice R43 jednoznačně podporuji.

Co chybí k tomu, aby měli Brňané ideální silnice?
Jejich stav je špatný. Dostat ho na úroveň, kterou si představujeme, je otázka potřebného množství peněz. Při investici miliardy korun ročně je to otázka dvaceti let. Ale ani kdybychom dostali peněz ještě více, by to rychleji nešlo. Opravy by totiž zcela ochromily Brno.

Autor: Petr Jeřábek

ANKETA

Zvládli silničáři sněhovou kalamitu?

Ano

61 %

Ne

39 %

Hlasovalo: 33     Anketa byla ukončena

17.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

AKTUALIZOVÁNO

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies