VYBERTE SI REGION

Ředitel Kuliš: Slovo krize jsem už vyškrtl ze slovníku

Brno /ROZHOVOR/ - Nový Zéland, Austrálie, Japonsko, Spojené státy americké. Pracovní pozice v těchto zemích má ve svém životopisu zapsané generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš. Brněnskému výstavišti se předloni upsal na sedm let.

30.1.2011 1
SDÍLEJ:

Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří KulišFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Do jeho čela se postavil v době, kdy se topilo v červených číslech. Nyní veletrhy směřují k nule a slovo krize vyškrtl generální ředitel ze svého slovníku. „Klíčové slovo minulých let – krize – jsem ve svém novoročním projevu při setkání se zaměstnanci ani jednou nepoužil,“ potvrzuje Kuliš.


V jakém duchu se nesla první letošní schůzka se zaměstnanci?
Snad v optimistickém. Jedním z hlavních bylo slovo talent. Setkání jsme spojili se soutěží Česko Slovensko má Talent a vystoupením Mariána Zázrivého. Věřím v talent a schopnosti našich zaměstnanců.

Slovo krize nepoužíváte, přestože ztráta Veletrhů Brno loni dosáhla stamilionové částky?
Slovo krize mažu ze slovníku. A to i přesto, že oživení ekonomiky ve veletržním byznysu znamená ještě další půl rok čekání. Už nyní ale víme, že loňská ztráta bude nižší, než byly původní odhady. Navíc prodáme pavilon D, čímž se v roce 2012 dostaneme do plusu.

Kvůli úsporám jste sloučili i některé veletrhy. Byl tento krok úspěšný?
Byl to správný a logický nápad. Kromě ušetřených peněz se nám podařilo spojit různé zájmy a obory. Lidé, kteří staví dům a přijdou se podívat na stavební veletrh, uvažují i o nové kuchyni a obýváku. Proto jsme loni spojili stavební a nábytkový veletrh. Poprvé jsme také sloučili odborné technologické veletrhy se strojírenským veletrhem. Letos představíme návštěvníkům společně veletrh obranné techniky a bezpečnostní veletrhy Iset a Pyros. Hasiči a armáda spolu totiž často spolupracují.

Co veletrhy, které se ukázaly, že nejsou životaschopné?
Takovým byl Digitex a Interkamera. Spotřební elektronika má premiéru na veletrhu CES v Las Vegas. Logicky, protože Spojené státy jsou největším trhem spotřební elektroniky. Novinky pak putují dál na trh dealerskou sítí a dealeři jsou ochotni jít na veletrh, jen když jim za to zaplatíme. Ale tak náš byznys nefunguje. Škoda je Interkamery. Byla to výborná akce pro fotografy, ale přijelo jen pár stovek lidí. Musíme také vyřešit otázku sloučení Autosalonu a Autotecu.

Letošní ročník Autosalonu má rozhodnout, zda jej budete v Brně dál pořádat?
Ano. Musí ukázat, že má smysl. Myslím ale, že Autosalon bude mít úroveň. Kromě Japonců jsme od žádné automobilky neslyšeli ne.

Proč nechtějí přijet Japonci?
Mají to zakázané. Je to globální rozhodnutí z japonské centrály. Velmi mě mrzí, že to jsou zrovna Japonci. Kvůli Toyotě jsme stavěli pavilon P. Podmiňovala totiž svoji účast na Autosalonu v Brně kvalitní výstavní plochou. Toyota tímto rozhodnutím ukazuje, že má problémy.

V jakém stadiu je příprava strojírenského veletrhu?
Věřím, že v podmínkách ekonomického oživení bude ten letošní úspěšný. Přijet chtějí i firmy, které v Brně nikdy nevystavovaly.

Jak vnímáte konkurenci výstavišť v Evropě?
Brněnské výstaviště funguje nadregionálně. Tedy i pro okolní státy, jako je Polsko, Slovensko a Maďarsko. Nemá smysl se srovnávat s veletrhy světového charakteru v Německu, USA a Číně. Snažíme se přilákat Rakušany, ale drhne to. Stále nás totiž vidí jako východní méně vyspělou zemi, kde nezískají nic nového. Přitom když přijedou na stavební nebo strojírenský veletrh, řeknou: To jsme opravdu nečekali.

Mluvil jste o Číně. Jaké jsou tam veletrhy?
Veletrhy tam často připomínají tržiště. Tahají vás do stánků, křičí. Číňané jsou ale megalomani a staví obrovská výstaviště. Mají velice nepříjemné betonové pavilony. Výstaviště v Kantonu vypadá jako devět našich pavilonů P spojených dohromady. Ovšem jsou zase logisticky i techniky na výši.

Setkáváte se s lidmi z Číny? Brněnské výstaviště má totiž v čínštině i webové stránky.
V posledních pěti letech jsme měli v Brně každé tři měsíce studijní misi z Číny. Zajímá je úplně vše. Když se ptali, co je nejdůležitější, řekl jsem jim, že nejdůležitější jsou čisté záchody. Jezdí po celém světě a pak postaví technicky a logisticky nejlepší výstaviště. V Pekingu ale pavilonů postavili tolik, že už z jedné haly mají nákupní centrum.

Přeměnit jeden brněnský pavilon na nákupní centrum by mohlo být řešení, jak získat pravidelný příjem.
Tak bych v Brně nechtěl dopadnout. Dovedu si ale představit, že pozemky u Pisárek nabídneme developerům. Tam by mi malé obchodní centrum nevadilo.

Brno má architektonicky cenný a památkově chráněný areál. Existuje ve světě podobný?
Brněnský areál je jako směsice funkcionalismu a moderny unikátní. Velikostí výstavní plochy jsme na třiadvacátém místě na světě. Naše výstaviště proto nemohu srovnávat s obrovskými krabicemi v Číně. Architekturou je zvláštní Brusel včetně vstupního Atomia z Expo 58. Komfortní areál pro návštěvníky je ve Vídni. Pavilony jsou tam propojeny. Návštěvníci prochází a vystavovatelé mají pocit, že jich je stále dost. To je problém Brna. U nás návštěvník vejde hlavní branou, projde a odejde pavilonem P.

Jak jste vysvětloval majitelům Veletrhů Brno, kteří vlastní i výstaviště v Düsseldorfu, že zatímco v Německu výstavní průmysl krize příliš nezasáhla, tak Brno spadlo do minusu?
Recese se projevila ve střední Evropě daleko víc, než jsme očekávali a vystavovatelé šetřili. Německo je Mekkou veletržního průmyslu. Konkrétně Düsseldorf má okolo sebe region s dvaceti miliony lidí. Já chci, aby Brno bylo nejlepším výstavištěm ve střední Evropě a konkurence nás tak vnímá. Majitel tuto vizi plně sdílí.

Který veletrh je vám nejbližší?
Z pracovního hlediska je to strojírenský veletrh. Musíte myslet na tisíc věcí. Jeho zahájení je adrenalin. Z hlediska osobního se rád podívám na hezké linie aut a hostesek kolem nich.

Pocházíte ze Žabovřesk. Po letech v zahraničí jste opět zakotvil v Brně. Jste rád?
Ano. Brno je příjemné město třeba oproti Tokiu. Život v Japonsku je dělaný pro Japonce. Pro cizince je obtížný. Japonsky se řekne cizinec gaijin, člověk odjinud, z vesmíru. Oni vás prostě nepřijmou. I Japoncům, kteří pracují ve světě, říkají po jejich návratu banáni. Venku žlutí, uvnitř bílí. Na druhou stranu jsou Japonci přátelští, zdvořilí a je tam bezpečno. Stále mi chybí jejich uklánění.

V Japonsku jste slavil i své osmnácté narozeniny. Teklo saké proudem?
S otcem jsme byli na výletě v Naře. Ubytovali jsme se v hotelu, kde se chodí v kimonu a bez bot. Máte společné lázně a japonskou snídani – misku rýže a syrové vejce. Lepší však je toast s červeným kaviárem. V Japonsku je levnější než marmeláda.

Chutnalo vám v Japonsku?
Strava je to zdravá hlavně pro místní. Pro nás syrové ryby nejsou. Několikrát mě mrzelo, že za večeři někdo zaplatil sto dolarů a mě pak bylo špatně. Nechutnaly mně ani sušené řasy nori. Ani když jsem je zapíjel whiskou.

Našel jste v zahraničí přátele?
Jistě, s některými se stále potkávám. V zahraničí je to ale těžké. S místními si nemáte co říct, nehráli jsme spolu kuličky a odjezdem ze země zmizí ze života. Nejlépe jsem si vždy rozuměl s Poláky, Slováky, Maďary a Slovinci.

Jak se vám dnes žije v Brně?
Brno je krásné město. Mám nejradši pisáreckou enklávu, kudy jezdím na kole nebo chodím na procházky.

Sportujete?
Nečekejte, že běhám a stříká ze mě pot. To by v mém věku ani nebylo moudré. V Americe jsem hrál tenis a v Austrálii denně plaval v moři. Bydlel jsem tam na nejlepším místě na světě, v blízkosti Bondi Beach. V Evropě takové pláže vůbec nejsou. Přijdete na pláž dlouhou několik mil a jste tam sami. Za hodinu tam omylem dojedou dva surfaři nebo někdo na koni.

Výstaviště Brno podporuje hokejisty Komety. Máte k hokeji vztah?
Byl jsem šíleným fanouškem Komety za éry Bubníka, Dandy a Pantůčka. To jsem nevynechal zápas. Fanoušci Komety jsou i nyní úžasní Ten komeťácký kotel. Něco takového jsem neviděl ani v NHL.

Hodně jste cestoval. Kterou zemi ještě nemáte v turistickém deníku odškrtnutou?
Rád bych ještě zajel za polární kruh. Do Norska a Finska. Chci vidět i Aljašku, ale takové cesty se musí plánovat měsíce dopředu. Na to nemám čas. Jezdím neplánovaně s kufrem a půjčeným autem.

A jiné koníčky?
Dobrá hudba. Jsem ochoten jet do Paříže na koncert Erica Claptona. Naposledy jsem byl na Joe Cockerovi v Brně.

Díky práci v zahraničí mluvíte anglicky, německy a rusky. Co přinesly vaše pracovní pobyty vaší rodině?
Syn a dcera jsou v angličtině rodilí mluvčí a mají mezinárodní nadhled. Přesto mě přišlo drsné, když jsme je na Novém Zélandu dali do druhé a třetí třídy a oni neuměli říct ani hello. Na druhou stranu se jim otevřel svět. Syn studoval v Anglii a nyní si hledá práci. To je v této době obtížné. Zvlášť když mu tatínek nepomáhá. Dcera se rozhodla studovat ve Francii.

Máte doma hodně předmětů z cest?
Ne. Já shromažďování nepotřebných suvenýrků nesnáším. Rád fotím. Z každé cesty si vyberu jednu ikonickou fotku. Ta pro mě znamená určitý zážitek, otisk v mysli. Z postele se dívám na fotograficky nezajímavý obraz . Pláž v dešti přefocenou přes kapky na čelním skle v autě. Ale váže se mi k ní vzpomínka, na cestu po Kypru. Jeli jsme stovky kilometrů na ty nejkrásnější pláže. Přijeli tam a bylo zataženo, pršelo. Prostě smůla. Jinak fotím takové abstraktní fotky, rozmazané. Dobrá fotka je totiž ta, když se druhý zeptá, co to je?

Nad stolem máte panoramatickou fotografii brněnského výstaviště. Jste autorem fotky?
Ne. Ale plánuji, že bych do kanceláře pověsil svoje fotky z Expa v Šanghaji.

Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš.

Autor: Gabriela Peringerová

30.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Nové jízdní řády? Změny čekají cestující už od neděle. Přibude nová linka

Brno – Z bohunické nemocnice do Technologického parku za pětadvacet minut a bez přestupů. Od neděle platí nový jízdní řád brněnské hromadné dopravy. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, cestující v něm najdou i novou expresní linku E56, která propojí Univerzitní kampus a Technologický park.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies