VYBERTE SI REGION

Ředitel Marek: Budoucnost v kraji patří službám

Brno /ROZHOVOR/ - Hrozí jižní Moravě ekonomický úpadek s armádou lidí bez práce, nebo ji čeká prosperita? Statistiky nyní hovoří spíš pro první verzi. Region patří k několika oblastem s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. Nedávno jmenovaný šéf jihomoravského úřadu práce Jan Marek je přesto optimista.

17.4.2011 1
SDÍLEJ:

Šéf jihomoravského úřadu práce Jan MarekFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

„Máme tu kvalifikovanou a ne příliš drahou pracovní sílu. To investory zajímá. Navíc jižní Morava má hodně co nabídnout také v oblasti cestovního ruchu a služeb,“ říká Marek.


Podle počtu nezaměstnaných se jižní Morava dělí na bohatý sever a chudý jih. Proč?
Předně je to problém velkých zaměstnavatelů. Na Břeclavsku je to jen Gumotex, na Hodonínsku Kordárna Velká nad Veličkou a na Znojemsku Pegas, který ale vzhledem k intenzitě výroby ani moc míst nenabízí. Brněnsko, Blanensko a Vyškovsko jsou na tom mnohem lépe. Práci tam lidem dávají velké firmy, jako je třeba EDP Komořany. A co je důležité, působí tam i síť středně velkých podniků do dvou set padesáti zaměstnanců. To na jihu neexistuje. Na Znojemsku i Břeclavsku zanikly i velké zemědělské podniky, na Hodonínsku navíc také hornictví. Tyto ztráty se doposud nepodařilo nahradit.

Vysoká nezaměstnanost na jihu s sebou může přinést řadu dalších problémů, které region odsunou na druhořadou kolej.
Máte pravdu. Problém je hlavně v tom, že odcházejí mladí lidé. To je opravdu špatné znamení.

Jak z toho ven?
Ideál je získat silného investora. Jižní Morava má výhody. Jsou zde kvalifikovaní lidé, kteří umějí pracovat za přiměřenou mzdu. Uvidíme, co udělá se zaměstnaností nové silniční propojení na Vídeň. Třeba nedaleko Vídně se už plánuje velké obchodní centrum, jež nabídne šestnáct set nových pracovních míst.

To jsou spíš výhledy. Samy o sobě asi nestačí.
Ano, dál je třeba posílit sféru služeb na úkor průmyslové výroby. Ta bude, a obzvlášť to platí pro strojírenství, vždycky srdcem ekonomiky. Ale v porovnání se západní Evropou jsou u nás služby stále slabé. Přitom nejsou tak citlivé na otřesy v globální ekonomice jako průmysl. Ukázala to jasně ekonomická recese posledních tří let. Řešení je tedy hlavně ve vytváření živnostenských míst, i když vysoce technicky kvalifikovaní lidé budou vždycky potřeba. A zájem o ně nikdy rozhodně neopadne.

Založit si živnost ale taky není vždycky zrovna jednoduché.
Samozřejmě to souvisí s kupní silou v dané lokalitě. Je jasné, že třeba kavárna si snáz najde zákazníky v Brně než například v Adamově. Hlavní je vycítit poptávku, přijít s dobrým nápadem. Snadné to pochopitelně není.

Proč je teď na jižní Moravě tak málo volných pracovních míst?
V dlouhodobém průměru připadá na šedesát tisíc nezaměstnaných tři tisíce pracovních míst. Kvůli ekonomické krizi přišli o práci i velmi schopní lidé. To zvýšilo konkurenci na trhu práce. Zaměstnavatelé si vybírají. Je ale třeba počítat s tím, že existují skrytá volná místa. Mnohé firmy mají vlastní databáze uchazečů. Nemusejí při hledání nových lidí vůbec spoléhat na úřad práce.

Zarážející je, že místo těžko hledají dokonce i vysokoškoláci.
Nyní je poptávka skutečně hlavně po nekvalifikované pracovní síle. Opět ale statistiky trochu zkreslují. Místa pro vysokoškoláky jsou, nabízejí je spíš agentury a headhunteři. Firmy si vybírají zaměstnance už na školách.

Co dělat, když člověk skončí na úřadě práce?
Neúprosné pravidlo zní přizpůsobit se trhu práce. Kdo se jím neřídí, může spoléhat leda na náhodu. Pomáhá i osobní doporučení známých. Rozhodující je ale vlastní aktivita a chuť pracovat, byť jinde a za jiných podmínek. Je potřeba počítat s tím, že vysoká specializace sice může být výborná, ale nese s sebou riziko úzkých možností uplatnění na trhu práce.

Nejen na jižní Moravě často zaznívá názor, že na úřad práce ani nemá smysl spoléhat. Že úředníci stejně nezaměstnanému žádné místo nenajdou. Co vy na to?
Nejsme tu od toho, abychom lidem za každou cenu našli práci. Tolik míst prostě ani k dispozici nemáme. Žadatelé musejí aktivně hledat sami, my jim v tom ale maximálně pomůžeme. Mimo jiné si díky nám třeba zvýší kvalifikaci. Nebo je umíme správně nasměrovat.

Která povolání jsou na jihu Moravy stále žádaná?
Poptávka je po kvalifikovaných strojírenských dělnících, jako je třeba obsluha CNC strojů. Firmy stále hledají specialisty na informační technologie a schopné obchodníky. Místně je poptávka po profesích ze sféry služeb, kadeřnicích, kosmetičkách a podobně. A také po zdravotnících, jako jsou třeba chirurgové nebo anesteziologové, ale i kvalifikovaný zdravotní personál.

Jižní Morava je díky památkám, vinařské tradici i přírodním krásám turisticky atraktivní. Umí toto bohatství prodat?
Místní kupní síla je bohužel dost omezená. V případě cizích turistů vše leží v propagaci. Marketing dělá hrozně moc. Jako příklad úspěšného projektu uvedu třeba vyškovský dinopark, který patří k nejnavštěvovanějším atrakcím jižní Moravy. A jezdí tam i spousta zahraničních návštěvníků. Naopak třeba sousední slavkovské bojiště má ještě rezervy. Nabízím srovnání. Kdysi jsem byl ve Waterloo. Tam umějí napoleonskou tradici prodat mnohem lépe než my. Polovina lidí tam žije z turistického ruchu. Ale podle mě se obecně situace v turistickém ruchu výrazně zlepšuje. Do budoucna jsem optimista.

Nicméně je tu problém. Před časem se ukázalo, že různé instituce ani nemají ponětí o tom, kolik zahraničních turistů a odkud k nám jezdí.
Pak je to těžké. Známý se mi svěřil, že v jeho hotelu v poslední době třeba přespává hodně cizinců z jižní Koreje. Přenocují tu a druhý den letí do Vídně. Když o nich nikdo neví, ani jim nemůže nic nabídnout. My potřebujeme, aby tu Korejci nebo jiní zahraniční turisté zůstali a utratili víc peněz.

Jsme zemědělská oblast. Zemědělství se ale v poslední době potýká s celou řadou problémů. Namátkou jmenujme například nízké výkupní ceny masa, dotovanou konkurenci, nezájem mladých lidí o práci v tomto oboru. Je vůbec šance, že bude ještě třeba za deset let toto výrobní odvětví vůbec vytvářet pracovní místa?
Pocházím z rolnické rodiny, pracoval jsem jako zemědělský ekonom. Můj názor je jasný: zemědělství nesmí na jižní Moravě zaniknout. Nelíbí se mi, že na nejúrodnější půdě vyrůstají supermarkety, montovny nebo solární panely. Faktem ale je, že zemědělství uživí jen menší procento obyvatel. K zemědělství musí mít člověk nejen vlohy, práce ho prostě musí bavit. Je pravda, že toto odvětví potřebuje generační výměnu. Průměrný věk pracovníků v zemědělství je dnes velmi vysoký. Odvětví musí získat novou krev. Jinak se bojím jeho stagnace.

Nehraje v úpadku zemědělství coby zaměstnavatele svou roli i mechanizace u velkých zemědělských podniků?
Velcí výrobci musejí být maximálně efektivní. Jinak neuspějí v dnešní mimořádně tvrdé konkurenci. To s sebou nese intenzivní výrobu, specializaci na výnosné plodiny a taky menší počet pracovních míst. Šanci pro uplatnění nových lidí vidím spíš v menší farmářské sféře. Myslím tím výrobu s vyšší přidanou hodnotou, ekologické zemědělství, produkci biopotravin, agroturistiku a podobně.

Stát nedávno reformoval úřad práce. Jaké největší změny tato novinka přinesla?
Vznikla jediná instituce, centrální úřad se čtrnácti krajskými pobočkami a čtyřmi stovkami kontaktních míst. Jedno má být v každé obci s rozšířenou působností. Je to kvůli úspoře obslužné práce a sjednocení ekonomiky úřadu. Lidé nemají vlastně žádné změny poznat. A když už, tak jedině k lepšímu.

Přinesly změny i úbytek úředníků?
Na jižní Moravě má být 831 úředníků. To znamená, že zanikne pětačtyřicet míst. Už jsme jednali s odbory a shodli jsme se na tom. Předpokládám, že první výpovědi rozdáme koncem dubna, i když to samozřejmě není nic příjemného.

Přednedávnem jste se stal ředitelem jihomoravské krajské pobočky úřadu práce. Proč jste se rozhodl zastávat tuto funkci?
Beru to jako výzvu, protože mě to baví. Na úřadu práce působím už přes deset let, mám za sebou výsledky a kolem sebe tým schopných lidí. Jmenovaný jsem byl na základě výběrového řízení.

Už nějaký čas se mluví o stěhování brněnského úřadu práce. Kdy nastane a kam se přesunete?
Brněnský úřad práce se pokouší získat novou budovu už od roku 1998. Poslední variantou je stavba nového úřadu na státním pozemku vedle Justičního paláce v Polní ulici. Zaplatí ji peníze z Evropské unie, cena nepřesáhne tři sta milionů korun. Máme už dokonce platné stavební povolení. Věřím, že brzy začneme hledat dodavatele a ještě letos dělníci kopnou do země.

Proč se chcete stěhovat?
Budova úřadu práce v Křenové ulici je v mizerném technickém stavu. Navíc svou velikostí nestačí požadavkům, které na ni klademe. Jen v Brně je dvacet tisíc nezaměstnaných. Na ně připadá vlastně jediné pracoviště. Pak už je jen pobočka státní sociální podpory v Palackého a v Gajdošově ulici a poradenské a informační středisko v Králově Poli. To je neúnosné.

Na co jste nejvíc hrdý za deset let svého působení na úřadu práce?
Nejvíc mě těší, že se mi, samozřejmě ve spolupráci s dalšími lidmi a institucemi, před několika lety podařilo zajistit investora pro průmyslovou zónu v Brankovicích na Vyškovsku. Brankovice a okolí byl typický jihomoravský region s vysokou nezaměstnaností po ztrátě velkých podniků v okolí. Obec ve spolupráci se státními úřady vytvořila průmyslovou zónu. Tu si nakonec vybral švýcarský koncern EMS­PATVAG, který vyrábí roznětky do airbagů. Není to tedy žádná montovna, ale stabilní zaměstnavatel, který nabízí uplatnění kvalifikovaným dělníkům i administrativním pracovníkům. Doufám, že se takových investorů objeví časem v kraji víc.

Co jim může jižní Morava nabídnout?
Naší obrovskou výhodou je fungující letiště, dálniční síť a velká nabídka kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly.

Šéf jihomoravského úřadu práce Jan Marek.

Autor: Michal Sklenář

17.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tipy na víkend: Vánoční trhy začaly i na brněnském výstavišti

Brno – Kromě vánočních trhů v centru Brna mohou lidé od pátku zajít i na brněnské výstaviště. Téměř pět set různých prodejců otevřelo své stánky na tamním vánočním trhu. V provozu zůstanou až do 18. prosince. Největším lákadlem jsou podle pořadatelů řemeslné výrobky i regionální delikatesy. Stánkaři je dovezli ze všech koutů České republiky i ze zahraničí.

Týden s elektronickou evidencí tržeb: řada podniků zdražila. Ne kvůli EET, tvrdí

Jižní Morava – Stejný oběd ve stejné restauraci, ale za cenu i o čtvrtinu vyšší než před týdnem. Jihomoravané, kteří chodí do restaurací, už týden musejí sáhnout hlouběji do svých kapes. Útrata jim v mnoha případech narostla se zavedením elektronické evidence tržeb od minulého pátku.

Kvůli sladkostem za 350 korun vyhrožoval nožem v pekárně

Brno – Svérázně si opatřil mikulášskou nadílku mladík v brněnské ulici Cejl. Minulý čtvrtek před sedmou hodinou večer přišel do pekárny. „Mluvil se slabým romským přízvukem a chtěl bonboniéry, kávu a čokolády," uvedla k případu až o týden později policejní mluvčí Andrea Cejnková. Když měl zaplatit, na obsluhu vytáhl nůž a s nákupem za tři sta padesát korun utekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies