VYBERTE SI REGION

Ředitel Moravské galerie Press: Skluzavka bude. Za měsíc v Pražákově paláci

Brno /ROZHOVOR/ – Když před dvěma a půl roky nastoupil na post ředitele Moravské galerie v Brně, provázela jeho rozhodnutí vlna přízně i kritiky. Jan Press zrušil vstupné do stálých expozic a uvedl do funkce nového šéfkurátora, což předurčilo nový plán výstav. A byl to právě Press, kdo ve spojitosti s chystanými úpravami v galerijních palácích začal mluvit o obří skluzavce, která by mohla protkat výstavní prostory a zpestřit tak lidem návštěvu expozic.

1.11.2015 3
SDÍLEJ:

Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Skluzavky opravdu připravujeme, i když v poněkud skromnější podobě. Budou součástí nově připravované expozice, kterou otevřeme prvního prosince," slibuje Press.

Moravskou galerii vedete od dubna 2013. Jaké dva roky to pro vás byly?

První měsíce byly těžká zkouška. Mé zvolení u některých kolegů vyvolalo spoustu otázek, zda to nový ředitel zvládne či nezvládne, snad to bylo předmětem i určité rivality, proč jsem konkurz vyhrál právě já a ne zrovna někdo jiný. Navzdory vítězství a podpoře ministerstva však bylo třeba získat si autoritu, mít vlastní vizi a nekopírovat pouze předchozí způsob řízení. Moravská galerie se především prostřednictvím nové koncepce proměňuje po všech stránkách a návštěvníci tyto změny pozitivně přijímají. Díky těmto krokům galerie také získává ve výtvarném umění větší vliv.

O co především jste po svém nástupu usiloval?

Jednou z nejklíčovějších misí pro mě bylo, aby se Moravská galerie začala orientovat na návštěvníka: aby z výtvarného umění vytvořila natolik silné téma, které by lidi zaujalo, aby nešlo jen o to, udělat pěknou výstavu pro pár zasvěcenců s pocitem, že máme splněno. Chceme, aby výstavy oslovily nejen umělce a odborníky, ale návštěvníky různých profesí a různého vzdělání.

S tímto předsevzetím souvisí i zrušení vstupného do stálých expozic. K tomu jste dospěli jako první galerijní instituce v České republice…

Ano, a věřím, že na toto rozhodnutí můžeme být pyšní. Chtěli jsme podpořit zájem lidí do galerie přijít, podpořit jejich vhled do výtvarného umění. S tím souviselo i následné obnovení a vylepšení expozic, které byly při tak častých prohlídkách návštěvníků z našeho pohledu zanedbané. Začali jsme se za ně až stydět, a proto se zabývali tím, jak kvalitně díla prezentovat, aniž by to vyžadovalo velké investice. Museli jsme vytvořit novou vnitřní ekonomiku a získat peníze, které lze použít na vylepšení expozic. Tento krok byl, myslím, v českém muzejnictví zlomový a k prvnímu prosinci už návštěvníkům představíme prostory zrekonstruovaného Pražákova paláce v Husově ulici.

Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press.Od zrušení vstupného do stálých expozic uplynou v prosinci dva roky. O kolik je návštěvnost vyšší?

Návštěvnost stálých expozic byla velmi nízká, zhruba dvě stě lidí za měsíc na jednu stálou expozici, což pro nás – coby jednoho z největších hráčů našeho galerijního prostředí – bylo alarmující. Analýzy dokonce poukázaly na to, že jsou i dny, kdy nepřišel vůbec nikdo. Po zrušení vstupného zájem rapidně vzrostl: v prvním roce zhruba o devítinásobek, poté se růst snížil, ale stále je to zhruba dvouapůlnásobek.

A neprodělává nyní galerie?

Po odstranění vstupného jsme zavedli vstupné dobrovolné. Návštěvníci se tedy mohli rozhodnout, zda vůbec a případně kolik zaplatí. To nám pokrylo zhruba jednu třetinu z celkového vstupného. Také se nám podařilo získat sponzora, který nám příspěvek ze vstupného do stálých expozic vykrývá, takže ekonomická bilance se zlepšila. Benefity, které nám toto rozhodnutí přináší, jsou mnohonásobně vyšší.

Zmínili jsme etapu vašeho nástupu a změny, které jste do galerie vnesl. Bylo těžké ustát kritické ohlasy?

První okamžiky po mém nástupu byly těžké. Kritice jsem samozřejmě čelil a bylo to vyčerpávající. Vždy se našly nějaké destruktivní prvky, které bortily nové projekty. Dlouho také trvalo, než jsem si vytvořil funkční management, na který se mohu spolehnout. To vše zabralo asi rok a půl. Rok a půl namáhavé práce, kdy jsem čelil velkým tlakům. Za tu dobu se má úloha proměnila. Zatímco ze začátku jsem byl výkonný ředitel a mnohdy i manažer sám sebe, který musel dokázat, že něco může fungovat jinak než doposud, teď mám větší prostor si určité věci užívat. Současně si člověk musí uchovat ostražitost a neusnout na vavřínech.

Personální obměnu provázelo i rozhodnutí přivést na post šéfkurátora Ondřeje Chrobáka. Jak to ovlivnilo plán výstav?

Dramaturgii výstavy jsme s Ondřejem Chrobákem vytvořili tak, že jsme vyšli z toho, co je pro Moravskou galerii typické. Předurčilo to i zdůraznění sekce volného umění a sekce Uměleckoprůmys­lového muzea. To je podle mě mnohem srozumitelnější. Na design, užité umění a řemeslo návštěvníky zveme do Uměleckoprůmys­lového muzea a zájemce o volné umění do Pražákova nebo Místodržitelského paláce. Tato logická a jednoduchá změna vede i k rozdělení různých cílových skupin návštěvníků, se kterými můžeme pracovat.

Nakolik ještě můžete vykročit vstříc návštěvníkovi – laikovi, pro kterého není umění vždy srozumitelné?

Víme, že ne všechny projekty současného umění jsou srozumitelné všem, a že člověk musí mít pro jejich porozumění už určitou zkušenost s výtvarným uměním. Zde nemá význam nějaké speciál-ní vstřícné prvky směrem k návštěvníkům vytvářet. Naopak například pro výstavy v Uměleckoprů­myslovém muzeu je příznačné být vůči návštěvníkům co nejvstřícnější.

Jak?

Jedním z takových projektů, který právě chystáme a který se může stát až kultovním, je výstava připravovaná s českým rapperem Vladimírem Brožem známým pod přezdívkou Vladimir 518. Výstavu zahájíme v roce 2017 a bude o fenoménu Kmenů, tedy projektu mapujícím vizuální styl českých subkultur devadesátých let.

Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press.A ona chystaná obnova stálých expozic, které plánujete zpřístupnit 1. prosince?

Prostřednictvím expozic bychom měli vzdělávat širokou veřejnost, proto nesmíme podcenit i prostředí, ve kterém jsou díla vystavena. Podívejte se do některých expozic muzeí a galerií, jak jsou zanedbané. Snažíme se naše expozice zbavit veškeré špíny a co nejdůstojněji umělecká díla prezentovat a především otevřít také expozici umění po roce 1945 až do současnosti.

Jsou to právě dva roky, kdy jste hovořil o obrovských galerijních skluzavkách, které by měly návštěvníkům Pražákova paláce prohlídku galerie ozvláštnit. Dočkají se jich tedy Brňané, třeba právě u příležitosti otevření nových expozic?

Budu stále trochu tajnůstkářský a zatím řeknu jen, že skluzavka bude. Vznikne uvnitř Pražákova paláce, byť v mnohem menším, než původně zamýšleném měřítku. Představíme je prvního prosince a stanou se součástí nového kurátorského konceptu, do kterého zapadnou v podobě ozvláštňujících prvků.

V prosinci chcete odhalit i sbírky významného umělce Jiřího Valocha…

Podařilo se nám získat velkou část jeho sbírky a chceme ji představit jako názornou situaci toho, co se ve výtvarném umění dělo v padesátých letech až po současnost. Projekt v Pražákově paláci zastřeší název Art is here (umění je zde, pozn. red.), což je citace Valochova díla. Věřím, že tento claim pomůže k rozpoznatelnosti MG ve světě. Jedním z nejzajímavějších děl expozice bude vystavení Neviditelné sochy světoznámého umělce Josepha Beuyse, kterou získala Moravská galerie z Valochovy sbírky. Velkou atrakcí bude pohled skrze sklo do depozitáře na sbírku moderního sochařství. Veřejnosti tak chceme přiblížit umění, které se běžně nevystavuje, které je uloženo v depozitáři. A opět to souzní naším cílem otevřít se maximálně lidem a návštěvníkům.

Vůbec poprvé v historii letos Moravská galerie hostí finále Cen Jindřicha Chalupeckého, které vyvrcholí dvacátého listopadu. Začala tím nová tradice a bude se tato soutěž výtvarných umělců do pětatřiceti let do Brna opět pravidelně vracet?

Je to především zásluha Ondřeje Chrobáka. Už je dohodnuté, že Cena Jindřicha Chalupeckého bude po dobu šesti let putovat mezi Moravskou galerií v Brně a Národní galerií v Praze.

K novým nápadům, za nimiž stojíte, patří také projekt Léto v centru, který otevřel nádvoří Místodržitelského paláce i náhodně kolemjdoucím návštěvníkům. Je tu také nedávno spuštěný projekt Spolu v Brně, v němž jste spolu s dalšími institucemi vytvořili cenově zvýhodněný balíček akcí, který má za kulturou přilákat rodiny s dětmi.

Existují osvědčené způsoby, jak učinit muzeum přístupnější a které se v západních galeriích uplatňují už od šedesátých let. Součástí provozu galerií jsou různé doprovodné a vzdělávací programy, ale také designshopy či galerijní kavárny, které vytváří přirozenost prostředí a předpoklad pro to, aby lidé podobné instituce vůbec navštívili. Je to také otázka toho, že se o výtvarném umění v České republice obecně velmi málo ví, ať už ve školkách či na základních a středních školách, proto jsme chtěli i tímto přispět k tomu, aby k nám děti se svými rodiči našli cestu. Na nádvoří Místodržitelského paláce dnes lidé chodí zcela běžně a je zde mnoho akcí a po stejném vzoru jsme přistoupili k Pražákově paláci v Husově ulici.

Právě zde jste ještě v donedávna nepřístupném prostoru otevřeli Kavárnu Praha, která hostí různé kulturní akce.

Bylo to místo permanentně zavřené, kde se alarm spustil pokaždé, když nějaké dítě překročilo vymezený prostor, aby si třeba jen nasbíralo kaštany. Vytvořili jsme z tohoto místa muzejní nádvoří osazené sochami, s kavárnou nabízející program zaměřený nejen na výtvarné umění, ale i na architekturu a s přesahem k hudbě a jiným médiím. Je to prostor pro setkávání s lidmi i umělci, naše vědomá koncepce, kterou prosazujeme.

Nalákat víc návštěvníků by do galerie mohla také nově vytvořená zastávka městské hromadné dopravy v Husově ulici, tedy v těsné blízkosti Pražákova paláce a Uměleckoprůmys­lového muzea, o níž se diskutuje. Jaký na ni máte názor?

Sídlíme v centru a návštěvníci k nám mají blízko, současně v urbanistickém řešení města cítíme určité nedostatky. Husova ulice je místo, kde tramvaje i auta projíždí velmi rychle, a je tedy téměř bez chodců. Příliš se zde zdůrazňoval prostor pro dopravu a na lidi se zapomnělo. Snažíme se tedy o to, aby tu muzejní zastávka vznikla a tento úsek se stal něčím jako muzejní mílí, protože zde nesídlí jen Moravská galerie, ale je to také místo pro přístup k hradu Špilberk, k filharmonii či nově zpřístupněnému kry­tu.

Aktuální téma je hlavně pro Brňany nedávno odhalená socha Jaroslava Róny Odvaha zpodobňující markraběte Jošta. Jak jste ji přijal?

Velmi dobře. Je to kvalitní a zdařilé umělecké dílo a je jen otázka času, kdy ho společnost přijme. Poněkud problematický a akademický se mi zdá podtext zadání ve spojitosti s Platónovými ctnostmi. Je otázka, k čemu člověk potřebuje tak složitý výklad. A nesouvisí to ani tak s intelektuálním vybavením, ale obecně to není téma, jež současná společnost řeší.

Máte jako ředitel galerie nějaké oblíbené prostory v expozicích galerie?

Jsem spíše prakticky založený, takže když už je práce mnoho a musím intenzivně a soustředěně pracovat, jdu spíše pomoct zaměstnancům, třeba přenést kousek archivu či věci z depozitáře, současně je při tom mohu lépe poznat. Co se za dobu mého působení v Moravské galerii proměňuje, je můj vztah k jednotlivým budovám. Zatímco zpočátku jsem veškerou energii soustřeďoval do Místodržitelského paláce, teď je to Pražákův palác a už teď se chystáme na klíčové projekty v Uměleckoprů­myslovém muzeu. Po skončení Bienále grafického designu tam začne velká retrospektiva studia Olgoj Chorchoj a v létě tam plánujeme otevřít letní kavárnu.

Jak se ve volném čase nejlépe odreagujete?

Mám tři malé děti, takže se věnuji jim a zálibám, které mají. Snažím se být dobrým manželem a tátou. Balím batohy na čundry, vodím děcka každý den do školy. Společně sportujeme, chodíme do přírody, hrajeme si a trávíme spolu čas.

Máte v Brně oblíbená místa?

Bydlíme pod Kraví horou a od našich známých jsme dostali malou zahrádku. Je to místo nejen pro pěstování, ale i pro setkávání se zajímavými lidmi. Je to určitý fenomén, kterému fandím. Současně mám rád brněnské kavárny, jak naše galerijní – kavárnu Praha a Morgal, tak například i Bistro Soul, Skog nebo Tunsgram. Zpravidla tam vždy někoho potkám a rád zde trávím čas.

Autor: Markéta Stulírová

1.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

AKTUALIZOVÁNO

O Seniorbus je zájem: Jedna cestující žádá, abychom vynesli smetí, vypráví řidič

Brno /REPORTÁŽ/ – Dvaasedmdesátiletá Zdeňka Bombíková zatím z ranního chladu opatrně nastupuje do vyhřátého bílého vozu. Na jeho boku červeně září nápis Seniorbus. Je čtvrtek krátce před devátou ráno. Merhautovou ulicí v Brně v dopravní špičce projíždí množství aut.

Tipy na víkend: Vánoční trhy začaly i na brněnském výstavišti

Brno – Kromě vánočních trhů v centru Brna mohou lidé od pátku zajít i na brněnské výstaviště. Téměř pět set různých prodejců otevřelo své stánky na tamním vánočním trhu. V provozu zůstanou až do 18. prosince. Největším lákadlem jsou podle pořadatelů řemeslné výrobky i regionální delikatesy. Stánkaři je dovezli ze všech koutů České republiky i ze zahraničí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies