VYBERTE SI REGION

Ředitel nemocnice Pavlík: Lékař se zkušeností ze zahraničí se má vrátit

Brno /ROZHOVOR/ - Propuštění nebo stěhování odloučených pracovišť. Nepopulární kroky mají vyvést Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně z obrovských dluhů. „I přes všechny závažné problémy ale chceme, aby nemocnice perfektně fungovala, aby k nám mohli lidé dál chodit a dostali péči, jakou potřebují," říká ředitel nemocnice Martin Pavlík.

20.7.2014 9
SDÍLEJ:

Martin Pavlík.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Přes tři měsíce jste ředitelem jedné z nejzadluženějších nemocnic v České republice. Do funkce jste přešel z pozice lékařského ředitele po rezignaci bývalého šéfa zařízení Josefa Čekala. Jak novou roli vnímáte?

Každý se soustředí jen na to, že nemocnice je v dluzích a že ředitel řeší jen ekonomiku. Je pravda, že ta nás pálí nejvíc, ale nemělo by zapadnout, že primární důvod, proč nemocnice existuje, je péče o lidi a jejich zdraví. Takže se to snažím vyvažovat.

Martin Pavlík
- Narodil se 11. července 1970.
- Vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
- Dvacet let pracuje ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, věnuje se anesteziologii a intenzivní péči, od března 2014 je ředitelem nemocnice.
- Pracoval ve Velké Británii, Austrálii a Rakousku.
- Učí lékařskou etiku na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
- Je ženatý, má dvě děti.

Svatoanenská nemocnice dluží téměř miliardu a půl. Rozhodl jste se řešit problém snížením nákladů, jehož součástí je i propouštění. Odejde deset procent zaměstnanců, tedy zhruba tři sta lidí. Proč právě tento krok?

Asi pětačtyřicet procent našich výdajů jsou mzdy. Je tedy jasné, že jeden z nejefektivnějších kroků je šetřit v této oblasti. Jsou dvě možnosti. Buď zredukujeme platy všem lidem v nemocnici, nebo zefektivníme pracovní vytížení a propustíme lidi. Oba dva tyto kroky jsou velmi nepopulární. Nemůžeme ale ty, kteří zůstanou, ještě víc demotivovat tím, že jim snížíme platy. Navíc v nemocnici, která má jedno z nejnižších platových ohodnocení.

Kterých zaměstnanců se propouštění dotkne?

Bude to napříč profesemi celou nemocnicí od podpůrných provozů až po medicínské profese.

Tvrdíte, že pacienti nic nepoznají. Věříte tomu, že když odejde tři sta lidí, nepodepíše se to na péči o nemocné?

Opravdu mohu všechny ujistit, že nic omezovat nebudeme. Nechceme nikde zkracovat ordinační hodiny nebo rušit provozy proto, že jsme někoho propustili. Trvám na tom a podepíšu se pod to, že ve Fakultní nemocnici u svaté Anny se pro pacienty nic nezmění.

A co se stane s Klinikou plastické a estetické chirurgie v Berkově ulici? Mluví se o tom, že ji chcete zrušit.

To je špatná interpretace. Máme v plánu ji, stejně jako všechna ostatní odloučená pracoviště, pokud možno sestěhovat do Pekařské ulice. Provozovat domy mimo areál nemocnice je ekonomicky náročné. Není to ale plán, který se objevil s mým příchodem na místo ředitele. Byl tady už dávno.

Proč se tak nestalo už dřív?

Čeká se na to, až dokončíme stavební práce v areálu, abychom uvolnili místo, kam můžeme pracoviště přesunout. Zvažujeme, že péči o děti přesuneme do dětské nemocnice, protože většina operační i pooperační péče je tam pro ně příznivější.

Lidé se bojí, že chcete pracoviště z Berkovy přestěhovat, protože pak můžete lukrativní nemovitost prodat.

Ať už nemocnice prodá lukrativně cokoli, peníze se vrací do státního rozpočtu. Nemocnice ani nikdo konkrétní v ní z toho nic nedostane.

Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger uvažoval o tom, že sloučí obě brněnské fakultní nemocnice, čímž chtěl řešit špatnou ekonomickou situaci. Ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus dokonce několik měsíců řídil obě zařízení. S pádem vlády z plánu sešlo. Mělo by přesto sloučení nemocnic podle vás smysl?

V této chvíli to není aktuální. Na stole byl také plán sloučení obou fakultek pod hlavičku univerzitní nemocnice. To si v budoucnu představit dokážu. Nicméně bych považoval za rozumné, aby tyto změny byly systematické.

Kolik klinik obou nemocnic je v současné době sloučených v jednom pracovišti?

Momentálně je to jediná klinika, a tou je I. dermatovenerologická. Ta má sjednocené vedení pro obě nemocnice. Jinak jsou všechny kliniky oddělené.

Svatoanenská nemocnice má pod sebou také projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC za několik miliard z evropských fondů. Projekt má zajištěné peníze jen do konce roku 2015. Co se stane pak?

To je problém všech velkých vědeckých projektů, že budou mít peníze jen do roku 2015. Všechny musí řešit problematiku udržitelnosti. U ICRC je iluze si myslet, že po pěti letech bude tak obrovský projekt ve stavu, kdy si sám na sebe dokáže vydělat a bude produkovat obrovské zisky. Ale samozřejmě řešíme, jak ho můžeme po roce 2015 zajistit.

Jaké máte návrhy?

Jedna z možností je, že využijeme vládní projekt udržitelnosti. Pak jsou plány na komerční využití klinických studií a další možnosti, kterých je celá řada a už teď intenzivně pracujeme na tom, abychom prvního ledna 2016 nespráskli ruce nad špatným výsledkem.

Bude tedy projekt pokračovat i po roce 2015?

Kdybych tomu nevěřil, tak už bych dávno hájil plán na zrušení projektu, ať vracíme co nejméně peněz z evropských dotací.

I přesto, že před několika měsíci muselo dluh vůči americké Mayo Clinic, která se na projektu podílí, zaplatit ministerstvo, protože nemocnice neměla peníze?

ICRC generuje řadu neuznatelných nákladů, které se nedají zaplatit z operačního programu při Evropské unii. Tyto náklady musí řešit fakultní nemocnice. Je však nutné si uvědomit, že se jedná o investici do vlastního projektu.

Co znamenají neuznatelné náklady?

Jeden z příkladů je cestovné po České republice. Pokud vědci z ICRC nejedou do zahraničí, tak to Evropská unie neproplatí.

Projekt ICRC se zaměřuje na prevenci a léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Jaké konkrétní výstupy už má za sebou?

Řada z toho jsou publikace v časopisech, úspěšný projekt Kardiovize Brno 2030, pořádání konferencí, vysílání studentů a vědců k zahraničním partnerům včetně k Mayo Clinic. Nutno říct, že i díky tomuto projektu nemocnice dosáhla na určité vybavení a technologie, které jsou už nyní funkční a slouží vědě a pacientům.

Jak zkomplikovalo hospodaření nemocnice zrušení poplatku za hospitalizaci?Martin Pavlík.

Řádově je to částka v milionech korun měsíčně. Samozřejmě každý výpadek je cítit, zvláště v situaci, v jaké jsme my. Ale ministerstvo zdravotnictví a vláda hledá cesty, jak to vyrovnat.

Poslední, kdo prošel výběrovým řízením na místo ředitele Fakultní nemocnice u svaté Anny, byl Petr Koška v roce 2007. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček tvrdí, že vypíše výběrové řízení na místo šéfa nemocnice, ačkoli termín je zatím v nedohlednu. Budete se ho účastnit?

Ve chvíli, kdy jej pan ministr vypíše, se teprve budu rozhodovat, zda se ho zúčastním, či nikoli.

Původní profesí jste anesteziolog, jak dlouho už to neděláte?

Na operačním sále jsem se neobjevil dobrých dvanáct let. Lépe řečeno systematicky neobjevil. Podávání anestezí už nechávám na lidech, kteří to umí lépe než já. Po nějaké době od promoce jsem se začal orientovat spíš na intenzivní péči, kterou dělám stále. Pořád mám kontakt s klinikou a pravidelně tam docházím, abych neztratil kontakt s pacienty.

Nechybí vám práce lékaře?

V tuto chvíli je moje poslání na tomto místě přednější. Ale kontakt s pacienty nikdy ztratit nechci.

Chtěl jste být vždy lékařem?

Ano.

Co na to říkali vaše rodiče?

Neodrazovali mě od toho, respektovali moje rozhodnutí a podporovali mě. Tatínek měl sice spíš představu, že budu profesionální hokejista, a těšil se na návštěvy NHL, ale nakonec se i on smířil s tím, že mě živí medicína.

Hrál jste hokej profesionálně?

Ano, dlouho. Pět let jsem si tím dokonce výrazně přivydělával.

Jako lékař jste byl v Austrálii. Jak jste se tam dostal?

Měl jsem vždy tendence jít na chvíli do zahraničí. Odpočinout si od podmínek v České republice a načerpat jiný pohled na medicínu. Když jsem se dozvěděl, že jeden z mých kamarádů anesteziologů tam pracuje, poprosil jsem ho o kontakty. Poprvé jsem tam jel v roce 2004, vrátil jsem se tam ještě v roce 2011.

Jak se tam změnil váš pohled na medicínu?

Velmi výrazně. Lékaři tam kladou větší důraz na klinická vyšetření, na základy a nikoli na všemožná čísla a invazivní hadičky.

Je možné přenést něco z australské medicíny do českého prostředí?

Právě ten důraz na klinická vyšetření tady chybí. A vůbec systematičnost přípravy už od lékařské fakulty až po postgraduální výuku nebo přípravu lékařů k atestaci.

Změnilo se něco na základě vašich zkušeností ve svatoanenské nemocnici?

V roce 2006 jsme zavedli takzvaný medical emergency team system, který identifikuje horšící se pacienty. Systém má za úkol je odhadnout dřív, než dojde třeba k zástavě srdce. Podle určitých kritérií, například když má člověk nestabilní oběh, vytočí personál čtyři šestky a o pacientovi dál rozhoduje lékařský tým ve spolupráci s ošetřujícím personálem.

Doporučil byste mladým lékařům cestu do zahraničí?

Doporučuji to i studentům, pokud mají tu možnost, aby ji využili. Otázkou je, zda se pak mají vracet. Já tvrdím, že po obohacení o tuto zkušenost se mají vrátit a pokusit se změnit věci k lepšímu v této zemi. Nicméně když se nevrátí, dokážu to pochopit.

Učíte na lékařské fakultě. V čem se liší výuka mediků a práce s mladými lékaři v nemocnici?

Ona se příliš neliší. Jiná je v tom, že mladý lékař má větší díl zodpovědnosti. Pořád má právo se splést a má nad sebou dohled. Na druhou stranu už je v pozici, kdy by to jeho spletení mohlo mít přímý důsledek pro pacienta a on by si to měl uvědomit. Kdežto když medici řeknou nějakou hloupost a potenciálně by někoho poškodili, jsou ještě chráněni.

Setkáváte se v nemocnici se stížnostmi a žalobami pacientů?

V tomto není svatá Anna žádnou výjimkou. Stížnosti musí projít i přes ředitele nemocnice a pak je řeší právní oddělení a konkrétní pracoviště nebo osoba, na kterou je stížnost směřována.

Čeho se stížnosti týkají?

Pramení hlavně ze špatné komunikace s pacientem a rodinnými příslušníky. Pacienti si většinou nestěžují, že je například špatně odoperujem, ale spíš jsou nespokojení s chováním personálu.

A co pochvaly?

Ty přicházejí také. A je jich víc než stížností.

Autor: Jana Vondrová

20.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

Řečníka na univerzitě někteří lidé odmítli. Vadí jim jeho pornoherecká minulost

Brno – Přednáška o roli médií v ruské dezinformační kampani vyvolala v úterý diskuzi na brněnské Masarykově univerzitě. Někteří kritici totiž nepovažovali za vhodné, aby v diskuzi, kterou organizují studenti Fakulty sociálních studií, jako přednášející vystoupil Jakub Janda ze sdružení Evropské hodnoty. Muž měl totiž v minulosti zkušenosti s homosexuální pornografií. „Pornoherci vyslaní proruskými servery přednáší na univerzitě? Svět se zbláznil," komentoval třeba Stanislav Vaněk.

AKTUALIZOVÁNO

Opil se a střelil přítele své sestry do hlavy. Hrozí mu až osmnáct let ve vězení

Brno, Blanensko – Osm piv a několik panáků. Tolik alkoholu podle obžaloby stačilo jednadvacetiletému muži z Cetkovic na Blanensku, aby střelil do hlavy přítele své sestry. Myslel si totiž, že se líbal s jinou dívkou a sestru podvádí. Muž zranění přežil, má ale vážné následky.

AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies