VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel NP: Šakal v Podyjí? Výsledek změny klimatu. Přesunů druhů bude přibývat

Jižní Morava /ANKETA/ - Jihomoravské pohraničí vyměnil v poslední době ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl za Prahu. Bedlivě totiž sledoval dění kolem novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Poslanci ji napotřetí schválili minulý týden. „Změny pro návštěvníky nezačnou platit hned. Bát se nových pravidel nemusí, budou pro ně vstřícnější," říká muž, který ochraně přírody zasvětil celý život.

17.4.2017
SDÍLEJ:

Ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Jak vy osobně hodnotíte konečnou podobu novely? Jste s ní spokojený?

Je to kompromis kompromisů, obraz současné reality. Přesto si myslím, že je to dobrá verze. Hlavně proto, že vychází z vládního návrhu, který se připravoval tři roky. Tedy dlouho a velmi pečlivě. Podílel se na něm široký tým odborníků i legislativců. Jsem přesvědčený, že díky tomu je kvalitní.

Co byste ještě změnil nebo omezil?

Osobně si myslím, že v národních parcích by neměl vůbec platit lesní zákon. Lesy v národních parcích jsou určené úplně k něčemu jinému než k hospodářským účelům. Ale o tom se v souvislosti s novelou vůbec nemluvilo. Všechno, co tam bylo navrhováno, bylo nastoleno i s ohledem na realitu a potřeby existujících i budoucích národních parků. Vyházela se ustanovení, která se ukázala jako nepotřebná, dostala se tam nová, která praxi zlepší. Mám na mysli hlavně upřesněné poslání a hlavní cíle kategorie národní park i třeba nové rozdělení zón ochrany přírody.

To zavádí místo stávajících tří zón čtyři. Jak se to projeví v praxi?

Myslím, že bude přesněji popsáno, co se bude v jednotlivých územích moct dělat. Pro turisty to bude znamenat větší komfort, protože režim pro návštěvníky se nebude míchat s ochrannými opatřeními v jednotlivých zónách. Možnosti vstupu turistů budou určené takzvaným klidovým územím, které vymezí, kam lidé smí a kam ne. A za jakých podmínek.Ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Bude tedy nějaká oblast, kam se turisté vůbec nedostanou?

Ano, nebo se tam dostanou jen za určitých podmínek. Například jen s průvodcem, v určitých měsících nebo jen po značené cestě. Konkrétní místa a podmínky ale ještě nejsou určené, opatření se lidé dozvědí včas. Obecně si myslím, že z pohledu návštěvníka nepřináší novela žádný přísnější režim, ale pravidla jsou naopak jasnější a volnější. Některé části národních parků budou dokonce přístupnější. U nás jsou krásným příkladem vřesoviště poblíž Havraníků a Hnanic, kde vůbec nevadí, že lidé chodí mimo cesty, nebo některé louky či části lesů.

Schvalování novely komplikovaly senátní pozměňovací návrhy, které by daly obcím větší pravomoci. Tím by se zvýšilo riziko developerských zásahů. Řešili jste něco takového i v Podyjí?

Obce získaly schválenou sněmovní verzí novely větší jistoty. Bez ohledu na to, co si o tom myslí starosta Modravy. Většina lidí vnímá tuto problematiku na příkladu Šumavy, protože především jí se tento problém týká. Uvnitř šumavského národního parku žije asi tisíc stálých obyvatel. V ostatních parcích není téměř žádné trvalé osídlení. U nás lidé žijí v obcích v ochranném pásmu parku. Tam platí jiný režim.

Přesto jste vy a zástupci dalších parků v tomto ohledu Šumavu podpořili.

Bylo to pro nás přirozené chování v zájmu budoucího fungování celého systému. Z odborné stránky jsme přesvědčení, že kategorie národního parku musí být jednotná. Pravidla, tedy základní principy a ochranné podmínky, musí platit pro všechny parky stejně. Naše profesionální solidarita byla podpořená odborným pohledem.

Tomáš Rothröckl
∙ Narodil se 31. října 1955 v Prešově na Slovensku, později se s rodiči odstěhoval na Moravu.
∙ Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, postgraduální studium si dodělal na Karlově univerzitě.
∙ Od vyhlášení národního parku Podyjí v roce 1991 působí jako jeho ředitel.
∙ V roce 2010 krátce působil jako náměstek ministra životního prostředí Jana Dusíka.
∙ Je svobodný a má jedno dítě.

Novelu vetoval i prezident. Jak jeho postoj hodnotíte?

Při jeho proslovu jsem seděl ve sněmovně na galerii. Respektuji jeho právo zasáhnout do zákonodárného procesu, ale naprosto nesdílím jeho odborné a lidské názory v dané problematice. Kromě prezidenta ale celou věc řešilo obecně mnohem víc lidí, než bývá u ekologických témat běžné. Za dobu, co pracuji v oblasti ochrany přírody, jsem tak velký zájem o environmentální téma nezažil.

Jižní Moravu v posledních letech hodně trápí sucho. Projevuje se to i v národním parku?

Sucho je odraz klimatické změny, která sice před pár lety vypadala jen jako výmysl odborníků, ale ukazuje se, že to tak není. Národní park Podyjí to ale výrazně netrápí, nevzniká tam žádná poušť. Nicméně sucho bereme jako fakt, jako změnu globálních podmínek. Národní parky jsou navíc území, kde je možné klimatickou změnu odborně popisovat a dlouhodobě sledovat. Aktuálně se třeba podílíme na projektu ministerstva, který se právě na toto téma zaměří.

Potýkáte se aktuálně i s jinými problémy?

Podařilo se částečně vyřešit jeden dlouhodobý problém s kolísáním průtoku vody v Dyji. Na vině byl provoz vodní elektrárny na Vranovské přehradě. Podle toho, jak pracovala elektrárna, měnila se úroveň hladiny. S majitelem elektrárny se nám podařilo dosáhnout dohody. Ve Vranově tato společnost postavila dvě malé vodní elektrárny, které pracují průběžně, čímž průtok v řece nadlepšují.Ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Jaké konkrétní dopady kolísání toku mělo?

Velká část dna řeky zůstávala obnažená a vysychala. Živočichové vázaní na řeku se při výkyvech často nedokázali vrátit do vody nebo neodolávali změnám proudění. Ubylo živočišných druhů ve vodě, změnilo se i jejich zastoupení. Tím nemyslím jen ryby, ale i vodní hmyz.

Národní park funguje 26 let. Jak se v něm proměnilo složení živočichů a rostlin?

K zásadním změnám nedochází. Spíše území stále lépe poznáváme. Bádají tam různí odborníci, kteří neustále zjišťují nové věci. Objevily se i nové druhy pro vědu, většinou hmyzu.

Nedávno lidé poblíž Znojma objevili mrtvého šakala. Už víte, co se s ním stalo a jak se tam dostal?

Expertiza ještě není hotová. Pravděpodobně to byla otrava nebo úmyslné zabití. A odkud přišel? Nález právě dokládá dopad klimatické změny. Areály výskytu druhů zvířat i rostlin se v průběhu let i desetiletí pomalu posouvají či oscilují. Šakal je toho příkladem, severní hranice jeho výskytu se přesouvá z jižní Evropy k nám. Takových druhů bude přibývat. Není to nic nepřirozeného.

V národním parku jste od jeho vyhlášení v roce 1991. Jak těch 26 let hodnotíte?

Když je člověk tak dlouho na jednom místě, nebere to jen jako povinnou docházku do zaměstnání. Kdybych měl zmínit, co považuji za důležité, pak je to fakt, že se našemu týmu už na začátku podařilo vytvořit životaschopnou a společensky potřebnou instituci, určit cíle a směr a udržet jej. To hlavní je pro nás ochrana přírody, poznání jejích hodnot i jejich sdílení s veřejností. Správy národních parků musí být veřejná služba. Musíme vidět dopředu a směr držet za jakýchkoli podmínek. Nezávisle na tom, co by rádi diktovali politici. Přírodu nezajímají politické programy.

Vaše práce je úzce spojená s přírodou. Vyrážíte i na dovolené do lesa?

Možná proto, že má práce je hlavně úředničina, rád chodím do přírody, když na to mám čas a je k tomu příležitost. Moc rád navštěvuji další národní parky. Podyjí je taková zahrádka, kde je všechno soustředěné na malé ploše. Na Šumavě nebo v Krkonoších to má zase úplně jinou atmosféru díky rozlohám a zádumčivosti tamních krajin.

Autor: Hana Florianová

Jste rádi, že prošla vládní novela zákona o ochraně přírody a krajiny?

ANO

64 %

NE

36 %

Hlasovalo: 106

Anketa byla ukončena

17.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

VIDEO: V tramvajích znělo jódlování, lidovky i zpěv v romštině

ční klinika NeoVize v brněnských Židenicích vznikla v roce 2008. Lékaři tam v současné době denně zvládnou kolem dvaceti operací či zákroků, většina z nich trvá přibližně čtvrt hodiny.

Léčba lidských očí: za některé pacienty vysazují lékaři strom

Brněnská mincovna vyrazí největší minci světa, zatím představili model

Brno – Dosud největší minci světa, australského zlatého Červeného klokana z roku 2012 o průměru osmdesáti centimetrů, čeká propad. Brněnská GSP mincovna připravuje ražbu české mince, která ho v prvenstvím předčí. „Bude nejen větší, plánujeme průměr devadesát a sto centimetrů, ale hlavně bude ražená, nikoliv litá, jako australská," vysvětlil Roman Diviš z mincovny.

Strážníci v Brně dopadli hledaného muže. Díky pivu

Brno – V poutech skončil muž, který si u brněnského hlavního nádraží dopřál pivo. Přitáhl totiž na sebe pozornost brněnských strážníků, kteří zjistili, že muže hledají republikoví policisté.

Janáčkova akademie slaví sedmdesát. Koncertem "kinoválů" a muzikálových hitů

Brno – Melodie z filmů Pelíšky či Tenkrát na západě, znělky z Hvězdných válek a Simpsonů. A také písně z muzikálů West Side Story, Hair nebo Flashdance. To vše zazní na slavnostním koncertě Vivat Academia!, který příští středu hostí Hudební scéna Městského divadla Brno.

Jsem idiot, kál se řidič kamionu. Opilý nemohl ani stát. Trestem je i vězení

Břeclav /VIDEO/ – Půl roku vězení, čtyřletý zákaz řízení a k tomu vyhoštění na stejnou dobu z České republiky. Takový trest si odnesl od břeclavského okresního soudu slovinský řidič kamionu Marjan Baht.  Čtyřicetiletého silně opilého muže zastavili na konci dubna na dálnici D2 u Břeclavi celníci, řidič nebyl schopen vstát ani chodit. Rozsudek je zatím nepravomocný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies