VYBERTE SI REGION

Ředitel Povodí Moravy: Povodně? Stejně vážný problém je sucho v kraji

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Povodí Moravy řídí od loňského prosince Jan Hodovský. Má zkušenosti z povodní v letech 2002 nebo 2006. Proto upozorňuje, že odhadnout dopředu, kudy se velká voda prožene, není možné.

12.1.2014 2
SDÍLEJ:

Generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Protipovodňová opatření se projektují na určitý průtok a riziko, že povodeň bude o několik centimetrů vyšší, prostě existuje. Obce a města v záplavových oblastech by na to měla být připravená," říká.

Ve funkci generálního ředitele Povodí Moravy jste několik týdnů. Co chcete změnit?

Chci aktivněji šířit osvětu. Komunikace s lidmi, občanskými sdruženími a obcemi nebo kraji pomůže v přípravě některých projektů, zejména v oblasti ochrany proti povodním. Většina projektů naráží na nevyřešené majetkoprávní vztahy. Obce a obyvatelé chtějí ochranu majetku a životů, ale nedokáží spolupracovat tak, aby se toho dalo dosáhnout. Narážíme na případy, kdy je projekt hotový a kvůli majetkoprávním problémům stojí nebo ho musíme upravovat. To je případ Velkého Meziříčí, kde se nedařilo vykoupit pozemky na protipovodňovou zeď v délce asi dvě stě metrů. Spornou plochu jsme museli obcházet. Když vlastníci viděli, jak má zeď vypadat, nakonec na dohodu přistoupili, ale stavba už se stejně o rok zdržela. Podobný problém řešíme i u Troubek na Přerovsku, kde se od roku 1997 diskutuje o povodňové ochraně, ale kvůli vlastníkům pozemků bez výsledku. Navíc tam chtějí rozšířit chráněné území.

V jakém stavu je protipovodňová ochrana Jihomoravského kraje ve srovnání s ostatními?

Nejde porovnávat kraje mezi sebou, liší se to. Jižní Morava je závislá na srážkách v Českomoravské vrchovině, Jeseníkách a Beskydech. Kraj je na tom ale poměrně dobře, podařilo se využít historické retenční prostory například pod Novými Mlýny a na soutoku Moravy a Dyje. Se zaváděním protipovodňových opatření budeme pokračovat. Nedá se však říct, že tu jsou nechráněná města a obce, nebo že je některé místo v přímém ohrožení.Generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Přetrvávají přesto na jihu Moravy povodňová rizika, se kterými je potřeba něco dělat?

Rizika jsou vždy. Voda je živel a odhadnout podobu povodně není možné. Protipovodňová opatření se projektují na určitý průtok a riziko, že povodeň bude o několik centimetrů vyšší, existuje. Obce a města v záplavových oblastech na to musejí být připraveny. Nemělo by se už stát to, co v roce 1997 nebo 2002, kdy si lidé mysleli, že je přehrady a hráze udrží v bezpečí a nemusí si majetek už dál chránit. Lidé si neuvědomují, že za ochranu majetku nejsou zodpovědné jen obce a stát, ale hlavně oni.

Co lidé mohou udělat?

Zajímat se o tuto problematiku. Nespoléhat na to, že to stát vyřeší za ně. Obrátit se například na obec, která ví, jak dobře je chráněná při různých povodňových průtocích. Pokud se o to budou lidé zajímat, budou vstřícní ke stavbě protipovodňových opatření a ochotní poskytnout pozemky pro jejich stavbu.

Jak teď vzpomínáte na povodně v roce 2006, kdy jste byl v povodňovém štábu?

Z odstupem to vidím jako velkou zkušenost. Mohl jsem povodeň zažít jak na zemi, tak ze vzduchu, protože jsem s kolegy hlídal situaci z vrtulníku od pramenných oblastí po nížinné toky. U povodňových orgánů byl jednoznačně vidět posun ve zkušenostech od roku 1997. Zvládání povodní bylo daleko víc profesionální. Povodeň v roce 2006 byla významná svým rozsahem a množstvím vody, které proteklo povodími. Nebyla ale tak razantní a neměla na svědomí tak velké škody na majetku.

Na co si z povodní nejvíc vzpomínáte?

Vždy mě mile překvapí až dojme solidarita mezi lidmi. V postižených oblastech vidíme, že nejen boháči a podnikatelé, ale právě řadoví obyvatelé nejvíc pomáhají. Ti, které zrovna velká voda nezasáhla, ale znají ji třeba z dřívějška, často přijedou a nabídnou peníze a pomoc. Co mám také vryté do paměti a co se pokaždé opakuje, je hledání viníka. Když se povodeň přežene, začnou lidé přemýšlet, kdo za to může. Málokdy si uvědomí, že voda je živel a nelze ji spoutat, jen usměrnit. Pokud někde spadne dvě stě milimetrů srážek a voda se nestihne vsáknout, tak teče do údolí. Pak lidé zjišťují, jak byly předpuštěné nádrže, jestli se průtoky nemohly upouštět jinak. To má ale řešit ústřední povodňová komise, ne jednotlivé obce, jak se často děje. Pokud má komise podezření, že někdo udělal chybu, tak to prověří.

Jih Moravy v posledních letech spíše než povodně trápí sucho. Jak se dá bojovat s tímto problémem?

Záleží na strategii, jakou Česká republika přijme do budoucna. Osobně si myslím, že v posledních letech klademe důraz na ochranu před povodněmi a nevnímáme, že sucho je stejně vážný a možná vážnější problém. Jak se mu dá bránit? Některá protipovodňová opatření, jako je stavba suchých nádrží, tedy poldrů v období sucha vůbec nepomůže. V první řadě se v povodích musí dělat hlavně ta opatření, která řeší oba extrémy.

A to jsou jaká?

Jsou dva druhy. Takzvaná přírodě blízká opatření, která však neřeší povodňovou ochranu, ale spíš mění ráz krajiny. Ta je silně ovlivněná lidskou činností, snížila se její rozmanitost a má narušený vodní režim. Když bude krajina pestřejší, bude fungovat koloběh vody v půdě, tak to pomůže řešit běžné srážky nebo mírnější povodně. Z pohledu sucha to vytváří vhodné mikroklima. Problém ovšem je, že tato opatření musíme dělat po celém povodí. Musíme mít vyřešené vlastnické vztahy a musíme mluvit s vlastníky pozemků, což může být problém a řešení se protáhne na desítky let. Pak existují technická opatření. Prokazatelný efekt při povodních i suchu mají vodní nádrže. Byly dlouhou dobu zatracované, ale bezpochyby přispěly k utlumení rozsáhlých povodní v posledních dvaceti letech. V období sucha svou kapacitu využívají k vylepšení průtoků a pomáhají zachovat poměry ve vodních tocích a jejich chemickou rovnováhu. Do vody lidé vypouštějí chemické látky a snížení průtoku může mít katastrofální důsledky na živočichy.

Není přehrad v povodí dost?

Jsem pro stavbu dalších přehrad. Mám sice přírodovědné vzdělání a jsem velkým zastáncem obnovy přírodních podmínek v krajině. Míra osídlení našeho území je ale nyní tak velká, že vodní nádrže jsou třeba. V Povodí Moravy je velký rozdíl mezi řekou Moravou s jejími přítoky a Dyjsko-svrateckou soustavou. V té druhé je systém nádrží, který umožňuje regulovat průtok, tlumit ho při povodni a při suchu ho zvyšovat.

Kde na toku Moravy je prostor pro stavbu přehrady?

Určitě v horní části povodí, protože je tam nejlepší možnost ovlivnit tok vody. Jsou vytipovaná místa jak v povodí Moravy, tak v povodí Bečvy, kde mohou přehrady vzniknout. Záměrně ale neřeknu, kde přesně mohou takové nádrže stát. Někdo by totiž pak Povodí Moravy mohl obvinit, že tajně připravuje stavbu přehrad, při které bude hrozit zatopení některých obcí. Stavba vodních nádrží nemá na celostátní úrovni podporu, nicméně, odborně je potřeba se jimi zabývat. Až vyčerpáme jiná opatření, která v extrémních situacích nebudou stačit, přijde jejich čas.Generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Na jihu Moravy jsou vodní nádrže závislé na tom, co do nich nateče z výše položených oblastí. Zlepšuje se to?

Velice pozvolna, ale ano. V oblasti znečištění povrchových vod je potřeba začít u každého člověka a obce, která v povodí jednotlivých toků leží. Každý se musí zamyslet, kolik odpadní vody vypouští a co se s ní děje. Osobně by mě zajímala anketa mezi lidmi, jestli vědí, co se děje s odpadními vodami z jejich domácností. Existují limity, které přikazují obcím mít k určitému počtu obyvatel čistírnu odpadních vod. Je stanovené, jak takové čištění má vypadat, například při odbourávání živin. Tato pravidla jsou z pohledu čistoty povrchových vod ale velice měkká. Tím pádem se do vody dostává velké množství živin.

To stojí i za problémy v Brněnské přehradě?

Existuje model, který ukazuje, jak se do ní fosfor dostává. Ukázalo se, že tři čtvrtiny pocházejí z domácností a fabrik, a ne ze zemědělství. Pocházejí z oblasti dvaceti kilometrů nad přehradou. Nabízí se otázka, proč to tak je a jak to zlepšit. Povodí v nejbližších letech nabídne spolupráci jednotlivým obcím, abychom tyto problémy začali řešit. Ukážeme, že znečištění, které vypouštějí se pak musí z Brněnské přehrady draze odstraňovat, aby se v ní dalo koupat.

Co přehradu čeká letos?

To stejné jako loni, tedy promíchávání vody aeračními věžemi a dávkování síranu na přítoku. Současný stav má podle projektu vydržet do roku 2017. Do té doby musíme přijmout většinu opatření, která udrží vodu čistou.

Co ostatní nádrže v kraji?

Na letošek máme připravený významný projekt Vranovská Dyje na řešení situace na Vranovské přehradě. S Brněnskou přehradou se to nedá srovnat a nedají se využít stejná opatření. Proto budeme letos sbírat informace o přehradě a čistotě vody na jejím přítoku. Zároveň v dalších dvou letech prověříme použití mírně experimentálních opatření, jako jsou aerační věže a sbírání biomasy z hladiny.

Čekají Povodí Moravy letos velké investice?

Musíme dokončit protipovodňová opatření z let 2012 a 2013. Týkají se například Velkého Meziříčí, Olomouce nebo Uherského Hradiště, kde dokončíme výkupy pozemků. Budeme čekat na podmínky, které Česká republika nastaví na čerpání dotací v programovém období 2014 až 2020. Vytvoříme studie a projekty, abychom byli co nejlépe připraveni žádat o dotace.

V pracovním životě řešíte celý den řeky a přehrady. Táhne vás to k nim i ve volném čase?

K vodě mám vztah už od dětství, jsem vášnivý sportovní rybář. Snažím se tomu věnovat, jak to jde, letos jsem vyrazil už dvakrát. Právě tato záliba mě naučila lásce k přírodě. Proto jsem taky zamířil na přírodovědeckou fakultu. Kromě rybaření rád vařím. Letos v létě to byl například kotlíkový guláš, který jsem si však vylil na nohu a skončil s těžkou popáleninou v nemocnici.

Jak jste se vůbec dostal k práci v Brně?

Moje začátky v Brně jsou spojené s prací ve Státní meliorační správě a poté v Zemědělské vodohospodářské správě, která měla na starosti drobné vodní toky a malé nádrže. Tam jsem zažil deset zajímavých let. Pak jsem působil na ministerstvu životního prostředí a v tomto období jsem pracoval jako tajemník ústřední povodňové komise.

Kdo je Jan Hodovský- je mu 41 let a žije v Babicích nad Svitavou
- vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně
- byl vedoucí Odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a tajemník Ústřední povodňové komise
- od loňského prosince pracuje jako generální ředitel Povodí Moravy
- ve volném čase ho baví rybaření a rád vaří

Autor: Petra Kozlanská

12.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Nelze jít na hřiště podělaný, upozorňuje gólman Melichárek

Brno – Zatímco za celou loňskou sezonu vytahoval brněnský gólman Dušan Melichárek míč z branky pouze pětadvacetkrát, za podzimní část nového ročníku nejvyšší fotbalové soutěže se ohnul pro tři balony navíc. V 16 utkáních obdržel 28 branek. „Prohráli jsme tady pouze se Slavií, ale snad ani není možné, kolik bodů máme," nechápal třiatřicetiletý brankář.

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies