VYBERTE SI REGION

Ředitel Technických sítí Rouček: Brno je nasvícené dobře, ale máme co zlepšit

Brno - Komplexní síť osvětlení v Brně tvoří asi jedenačtyřicet tisíc lamp. Neustále je monitorují zaměstnanci městské společnosti Technické sítě Brno. Kromě nich mají na starosti také datové centrum magistrátu. „Větší výpadek veřejného osvětlení nám za normálního stavu nehrozí. Můžeme se bavit o nefunkčnosti řádově jen několika svítidel. Systému, který vedu, věřím," říká generální ředitel společnosti Pavel Rouček.

17.7.2016 3
SDÍLEJ:

Generální ředitel společnosti Technické sítě Brno Pavel Rouček.Foto: DENÍK/Attila Racek

Co konkrétně zajišťují Technické sítě Brno?

Spravujeme a udržujeme veřejné osvětlení na celém území města, s výjimkou nasvětlení dálničních přivaděčů a osvětlení lokalit, které si soukromí investoři ponechali. Jako městská akciová společnost jsme pověřeni i správou a údržbou kolektorové sítě. Délka tohoto podzemního bludiště pod Brnem, v němž vedou důležité rozvody, přesahuje jedenadvacet kilometrů. Mezi důležité aktivity společnosti patří také servis a správa datových sítí pro Brno.

Takže když magistrát dělá nějaký výzkum, data uloží u vás?

Nejde rozhodně jen o data z výzkumů. Datové centrum, které provozujeme bez jediného výpadku třetí rok, slouží jako datové úložiště Metropolitní sítě města Brna. Nedávno jsme je posílili vybudováním druhé napájecí větve k zajištění nepřetržité provozuschopnosti a do budoucna plánujeme další významné rozšíření. Pro bezpečnost uložení dat platí velké množství přísných pravidel, která vymezují jejich ukládání, spravování a přístup k nim.

Může se Brno ponořit do tmy?

Veřejné osvětlení napájí několik stovek trafostanic. Těch zmíněných jedenačtyřicet tisíc světelných míst je napojeno zhruba na 430 zapínacích rozvaděčů. To znamená, že každý rozvaděč napájí asi sto světel. Sám je pak napojený přímo do distribuční sítě energetické společnosti. Mluvíme-li o nějaké lokální poruše distributora elektrické energie nebo poruše přímo na rozvodech, je tedy takřka vyloučeno, aby přestala fungovat v jednom okamžiku všechna světla.

Jak jsou technické sítě připravené na blackout?

Větší výpadek veřejného osvětlení nám za normálního stavu nehrozí, můžeme se bavit o nefunkčnosti řádově několika kusů svítidel. Něco jiného je blackout, totální kolaps v dodávkách elektrické energie distributora. Je zřejmé, že neproudí-li elektřina, není možno svítit. Naše síť veřejného osvětlení je však veliká a diverzifikovaná, takže si nedokážu představit, že by mohla vypadnout celá síť. Pokud nenastane totální blackout celého regionu. Potom by pochopitelně bez elektřiny v Brně nefungovalo prakticky nic.

V případě, že vám někdo nahlásí nefunkční lampu, za jak dlouho ji zvládnete opravit?

Technici vyjíždějí ročně k více než třem tisícům poruch na veřejném osvětlení. Na rozdíl od jiných velkých měst se Brno může chlubit tím, že takzvanou nesvítivost už několik let držíme pod hranicí jednoho procenta, zatímco povolený limit je zhruba trojnásobný.

Jak je to možné?

Nesvítivost kontrolují naši zaměstnanci ve spolupráci se zástupci radnic městských částí průběžně po celý rok. Při kontrolách vyhodnocují počet nesvítících lamp v porovnání k počtu těchto světelných bodů instalovaných v dané městské části. Běžné závady na veřejném osvětlení mají technici odstraňovat do pěti pracovních dnů. Dlouhodobě se jim to daří průměrně o dva dny dříve.Generální ředitel společnosti Technické sítě Brno Pavel Rouček.

Mohou vám lidé nějak oznámit poruchu lampy?

Už více jak deset let provozujeme bezplatnou telefonní linku pro nahlášení poruch osvětlení. Volat mohou lidé sedm dní v týdnu čtyřiadvacet hodin denně. Pomůckou je číslování sloupů veřejného osvětlení. Pokud nám někdo nahlásí i tento údaj, víme, kde přesně problém nastal, což urychluje opravu.

Co si myslíte o světelném smogu?

Je to dnes časté téma a jde o problematiku, která nás samozřejmě zajímá. Různé světelné panely, velké reklamní plochy, svítící výlohy obchodů a jiné světelné prvky nočního života se podílí na světelném znečištění. Naše svítidla odpovídají všem normám, některé starší typy lamp ale odpovídají době, kdy se některé věci ještě neřešily. Při průběžné obnově se i tyto nedostatky snažíme napravovat.

Jak?

Do konce roku chceme nainstalovat zhruba dvě stě nových LED svítidel, která už díky svým parametrům a konstrukčním tvarům zamezí rušivému světlu. Náš cíl je i nadále zkvalitňovat a snižovat energetickou náročnost soustavy osvětlení, chránit tím životní prostředí a zabezpečovat co nejvyšší kvalitu života domácím i návštěvníkům Brna.

Jaké mají LED světla výhody?

Lépe distribuují světlo, spotřebují méně elektrické energie a vyznačují se delší dobou životnosti. Chceme, aby svítidla byla modulární, tedy aby se skládala z několika částí, které nebude problém podle potřeby jednotlivě nahradit. Také aby tok světla směřoval dolů, a nikoliv do stran a nahoru, jak lze vidět u některých starších typů. Počítáme rovněž s rychlostí vývoje na trhu. Proto chceme takové lampy, u kterých bude snadné vyndat třeba LED čipy a vyměnit je za novější typ, energeticky úspornější, a přitom výkonnější.

Kdy se taková světla začnou objevovat?

V Brně už jsou na některých místech několik let, ale zatím pouze ve zkušebním provozu. Nyní jimi začneme nahrazovat sodíková svítidla instalovaná do roku 1993. Nová světla mají deklarovanou životnost zhruba sto tisíc hodin, což je asi pětadvacet let.

Pavel Rouček
• Narodil se 7. června 1972 ve Valticích.
• Vystudoval Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, obor procesní inženýrství.
• Je ženatý, má dvě dcery.
• Mezi jeho koníčky patří vážná i lidová hudba.

Je podle vás Brno přesvětlené?

Je nasvícené správně podle platných zákonů a vyhlášek, což neznamená, že není co zlepšovat a měnit. Už nyní například tam, kde je to možné, ztlumujeme u části svítidel mimo špičku světelný tok, slavnostní nasvětlení památek zhruba o půlnoci vypínáme, vyjma Špilberku, kde slavnostní osvětlení slouží současně jako veřejné. Moderní svítidla navíc stále lépe distribuují světlo tam, kam chceme, takže rušivého světla je méně.

Jak zjišťujete, zda jsou sloupy osvětlení stabilní?

Od počátku letošního roku používáme metodu zvanou Mastap. Máme v Brně spoustu starých sloupů, které zespoda pomalu rezivějí. Tato metoda je méně invazivní než předchozí. Stačí na sloup přiložit malou krabičku a přístroj dokáže určit, jestli je stabilní a jak dlouho ještě vydrží, nebo kdy je potřeba ho znovu změřit. Dosud jsme zvládli za rok zkontrolovat asi pět set sloupů, nyní zvládneme prověřit bezmála desetkrát více.

Stává se často, že sloup osvětlení spadne?

Jen výjimečně. Samy od sebe sloupy nepadají. Většinou to způsobí nějaká nehoda nebo extrémní počasí. Nejstarší sloupy osvětlení pečlivě monitorujeme, údaje vyhodnocujeme a případně plánujeme jejich výměnu tak, aby k pádu nedošlo.Generální ředitel společnosti Technické sítě Brno Pavel Rouček.

Co sloupy poškozuje?

Velký podíl na tom mají mimo jiné i psi, kteří u nich močí. Tomuto negativnímu působení se snažíme za-bránit instalací sloupů s ochrannou manžetou ve spodní části stožáru. Sloupy však trpí také všude, kde je vlhko, nebo i v průmyslových zónách. Poškozuje je rovněž sůl při zimním posypu, takže životnost stožárů při hlavních tazích se snižuje.

Jak omezuje každoroční výměna svítidel Brňany? Zaznamenají tuto údržbu?

Pokud jde o výměnu svítidla, spíše ne. To je velmi rychlé a nezpůsobí ani omezení dopravy. V případě, že stavíme i sloup, jsou práce delší a může dojít k omezení. Při plánovaných rekonstrukcích komunikujeme a koordinujeme činnost s ostatními společnost-mi, jako dopravní podnik či Brněnské komunikace, a využíváme souběžně plánované rekonstrukce k eliminaci dopravních omezení. Letos chceme vyměnit svítidla za LED svítidla například na Svitavském nábřeží a v dalších asi patnácti ulicích.

Zapojujete se do konceptu smart city?

Ano, jsme součást Brna a smart city je trend, který je neodmyslitelně spojený s moderními městy. Mimo jiné také jednáme se zástupci vysokých škol o projektu Smart city a možnostech vzájemné spolupráce. Na sloupy osvětlení bychom například mohli umístit čidla monitorující třeba počet projíždějících aut a podobně. Navíc se v souvislosti s naší sítí nabízí zřízení míst pro napájení elektrokol nebo elektromobilů. Tyto možnosti budeme řešit s našimi sesterskými společnostmi dopravním podnikem a Brněnskými komunikacemi.

Jaká jsou omezení pro tyto novinky?

Hlavní problém je, že dnes přes den do sítě nepřichází proud. Ten přivádíme jen v noci. Nejdříve tedy musíme zajistit bezpečnost a mechanismy pro celodenní napájení sítě. Jediná místa, kde napájecí stání mohou být, je okolí rozvaděčů. Na to bychom ale museli patřičně dimenzovat jističe, které jsou přizpůsobené současnému využití. Při celodenním napájení se zvýší spotřeba energie i náklady.

Autor: Ema Zezulová, Eva Bártová

17.7.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies