VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rektor Fiala: Masarykova univerzita je věčně mladá dáma

Brno - /ROZHOVOR/ Brněnská Masarykova univerzita slaví devadesát let od svého vzniku a hledá 125 tisíc svých absolventů. Do minulosti se však tolik neohlíží a užívá si přítomnosti. „Univerzita je dnes ve své nejlepší kondici,“ libuje si rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Navíc si libuje, že se k nim hlásí více studentů než na pražskou Karlovu univerzitu.

31.1.2009
SDÍLEJ:

Rektor univerzity Petr Fiala.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Proč jste si k oslavám devadesátého výročí Masarykovy univerzity vybrali slogan „věčně mladá dáma“?
Má to v sobě určitou logiku. Masarykova univerzita má tradici, i když je mnohem mladší než Karlova univerzita, která je nejstarší v Česku. Vždy jsme prosazovali moderní trendy a reformy. Jsme považováni za jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících univerzit ve střední a východní Evropě. Masarykova univerzita je věčně mladá dáma, protože má dynamiku
a permanentní mládí v sobě. Hesel k oslavám ale máme víc. Další je třeba „Hledáme 125 000 Masaryků“, zaměřené na naše absolventy.

Po roce 1989 se Masarykova univerzita hodně rozšířila. Ale s kolika fakultami před devadesáti lety začínala?
Měla čtyři fakulty – právnickou, lékařskou, filozofickou a přírodovědeckou. Za první republiky žádná nepřibyla. Nové fakulty potom vznikaly jen v dobách, kdy byly naše vysoké školy svobodné a mohly se rozvíjet. Krátce po druhé světové válce tak vznikla fakulta pedagogická
a další vznikaly až po roce 1989. Teď máme devět fakult.

Proč jste si pro zahájení oslavy vybrali operu Liška Bystrouška od Leoše Janáčka?
Janáček byl náš první čestný doktor a také Masarykově univerzitě odkázal autorská práva na svá díla.

Za jakých okolností Masarykova univerzita vznikala?
Že to bylo 28. ledna 1919, není náhoda. Bylo to přesně čtvrt roku od vzniku samostatného Československa. Rozhodnutí o založení druhé české univerzity přitom nepřišlo až po vzniku republiky, ale úsilí o založení české univerzity v Brně bylo dobře patrné mnoho desetiletí předtím. Souvisí to s modernizačními a emancipačními snahami české společnosti, která si přála mít vedle pražské Karlovy univerzity ještě druhou na Moravě. Tomu se bránili rakouští Němci i vídeňské vlády. Boje za univerzitu se účastnily všechny vrstvy společnosti, přestože dříve studovala jen úzká elita. Za českou univerzitu demonstrovali i dělníci, protože si uvědomovali, že vlastní vysoké školství je pro rozvoj české společnosti rozhodující. Ještě než univerzita vznikla, měla ve svých základech lidskou oběť. Při demonstraci za zřízení naší univerzity v roce 1905 zemřel dělník František Pavlík.

Co pro vás taková tradice znamená?
Může na ni být hrdá celá česká společnost. Měli bychom si ji připomínat i dnes, kdy lidé vnímají vzdělání trochu jako samozřejmost. Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk říkával ještě jako profesor: Musíme mít univerzity dvě, abychom měli jednu. Tím chtěl říct, že pro českou společnost nestačí jen Karlova univerzita. Že je potřeba, aby měla konkurenci a alternativu.

První republika tedy znamenala rozvoj brněnské univerzity. Pak ale přišly těžkosti, že?
Ano. Třeba rok 1939 byl těžký pro všechny české vysoké školy. U nás se navíc budova právnické fakulty stala zemskou úřadovnou gestapa pro Moravu. Těžké časy nastaly také v období komunismu. Například v letech 1950 až 1969 vůbec nefungovala právnická fakulta. Komunistům byla trnem v oku kvůli slavné brněnské právní škole.

Proč se dočasně jmenovala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně?
Tehdy jsme přišli o Masarykovo jméno a po dlouhém váhání, jak se v jednu chvíli bezejmenná škola bude jmenovat, hrozilo, že to bude Gottwaldova univerzita po prvním komunistickém prezidentovi Československa. Nakonec škola získala jméno Jana Evangelisty Purkyně, ale jedním z prvních kroků po listopadu 1989 bylo vrácení původního jména.

Někdy se za druhou nejstarší českou univerzitu nepovažuje brněnská, ale olomoucká univerzita. Jak to tedy je?
Masarykova univerzita vznikla zákonem, který se jmenoval „Zákon o zřízení druhé české univerzity“. V té době byla Karlova univerzita jediná. Univerzita Palackého
v Olomouci, která vznikla po druhé světové válce, svou tradici odvíjí od mnohem starší moravské univerzity, která sídlila v Olomouci. Mohli bychom debatovat o tom, že na moravskou univerzitu původně navazovalo úsilí o založení právě Masarykovy univerzity, nechci to ale dělat. Jsme hrdí na to, že jsme vznikli v roce 1919 v důsledku emancipace české společnosti.

Cítíte nějakou spřízněnost s některým z vašich předchůdců na místě rektora?
Je mi blízký třeba Karel Engliš. Když jsem nastoupil do funkce, spousta lidí se pozastavovala nad mým mládím. V roce 1919, když Engliš začínal, byl ještě o několik měsíců mladší než já, bylo mu devětatřicet. Také si vážím svých tří porevolučních předchůdců – Milana Jelínka, Eduarda Schmidta a Jiřího Zlatušky. Toho si cením kvůli tomu, že prosadil univerzitní informační systém.

Jste politologem. Máte svou politiku také v řízení Masarykovy univerzity?
Program, se kterým jsem před necelými pěti lety přišel, byl hodně ambiciózní a směřoval k tomu, abychom se stali prestižní evropskou výzkumnou a vzdělávací institucí. Hodně mě potěšilo, že když jsem kandidoval podruhé, získal můj program téměř jednomyslnou podporu. Je to pro mě signál toho, že univerzitní veřejnost tuto myšlenku sdílí a že jsme všichni společně připraveni pracovat na tom, abychom se prestižní univerzitou stali. Univerzita je dnes ve své nejlepší kondici. S osmi sty studijními obory jsme nejžádanější českou vysokou školou a toto postavení si musíme udržet. Musíme mít i přednášející a studenty ze zahraničí. Důležitá je pro nás také dostavba univerzitního kampusu.

Na co láká Masarykova univerzita uchazeče o studium?
Ze všech českých univerzit máme nejvíc uchazečů, vloni jsme měli 65 000 přihlášek. Je to díky široké nabídce studijních programů a faktu, že naši absolventi jsou mimořádně úspěšní na pracovním trhu. Také máme moderní informační systém, který velmi usnadňuje administrativu, umožňuje vyřídit řadu studijních povinností z domova
a vytváří i prostor pro elektronickou podporu výuky. V posledních letech se také zaměřujeme na atraktivní studijní kombinace napříč fakultami a nabízíme zcela nové obory, jako je například fyzika a management, chemoinformatika či bioinformatika.

Takže mladší Masarykova univerzita dýchá pražské Karlově univerzitě na záda?
Neskrývám, že mám radost z toho, že máme více zájemců o studium než Karlova univerzita. Musíme být mnohem lepší, abychom se Karlově univerzitě přiblížili. Její historie, velikost a jméno v zahraničí jsou velmi pozitivní věci, které respektujeme. Zároveň se pražské univerzitě snažíme konkurovat, kde to jen jde, ale v dobrém. V současnosti jsme spíš v evropské či globální soutěži a musíme se poměřovat i s ostatními univerzitami v Evropě.

Co si myslíte o zavedení poplatků za vysokoškolské studium, o kterém uvažuje ministerstvo školství?
Neuvažuji o tom, zda školné nebo spíše příspěvek na studium zavést nebo ne, ale spíš kdy a jak. Podobnými úvahami prochází řada evropských zemí a i tam, kde mají rozvinutý sociální systém, se o zpoplatnění vysokého školství uvažuje nebo se tam už zavádí. Ve chvíli, kdy se univerzitní vzdělání stalo masovým, je nutné, aby si na něj studenti přispívali. Poplatkům se prostě dříve nebo později nevyhneme. Jde jen o to, aby byl jejich systém dobře nastavený. Aby nikomu nebránil ve studiu ze sociálních důvodů.

Jste ve svém druhém rektorském volebním období a potřetí už kandidovat nemůžete. Pomýšlíte i na to, co budete dělat v rektorském důchodu?
Dokud jsem ve funkci, soustředím se na svou práci a nepřemýšlím, co bude potom. Vždy se mohu bez problémů vrátit do pozice profesora na fakultě sociálních studií a budu se věnovat výzkumu.

Kromě práce rektora máte i spoustu jiných povinností. Uděláte si čas na svoje záliby?
Mě opravdu baví moje práce a není to žádná fráze. Protože se musím naplno věnovat manažerské a rektorské činnosti, stává se moje odborná vědecká práce mým koníčkem. Stíhám se věnovat rodině, také si zahraji tenis, mám rád kulturu a literaturu, ale dnes už relaxuji při své vědecké práci. Zabývám se srovnávací politologií, v poslední době hlavně evropskou politikou a také politickou dimenzí náboženství.

Autor: Hana Fasurová

31.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
První auto značky Tesla si mohou půjčit brněnští řidiči. Koupila ho carsharingová firma Emuj, která se zaměřuje na elektromobily. Z nuly na sto kilometrů v hodině auto zrychluje za tři sekundy.
39

Superelektromobil v Brně. Zájemce o zážitkovou jízdu zatlačí do sedadla Tesla X

Masarykův onkologický ústav v Brně slavnostně otevřel zrekonstruovaný blok pro centrum prevence a gastroenterologické oddělení.
14

Rakovinu léčí na Žlutém kopci v novém. Přestavba stála téměř čtyřicet milionů

Spolykala jsem sedmdesát tablet, řekla strážníkům. Předávkování sedativy přežila

Brno - Boj o minuty při hledání předávkované ženy se v Brně odehrál v pátek večer. Pětadvacetiletou ženu, která spolykala prášky, hledali strážníci i záchranáři. Našli jí včas.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

Brno – Jižní Morava je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a prý se tu dobře žije. Mikulov připomíná Středomoří, zdejší vinice Francii a Brna si všimli editoři několika prestižních zahraničních médií jako TOP destinace pro dovolenou. Jaké jsou možnosti jižní Moravy? Brzdí její ještě větší rozvoj nedokončená dopravní infrastruktura? Funguje zde dopravní systém? Kdy zmizí ze zásad územního rozvoje bílá místa na mapě? A pomáhá jižní Moravě pověst kraje moderních technologií? To jsou hlavní témata pondělní panelové diskuze s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem, kterou budeme sledovat online na našem webu od poledne do druhé odpoledne.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

Brno /ANKETA/ – Chemoterapie je zdlouhavá a náročná, ale nebolí, píše na svém internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel. S rakovinou lymfatických uzlin bojuje od roku 2015. Prodělal desítky vyšetření, zbavil se strachu z jehel a rozhodl se za sedm týdnů odjet do Peru za tradiční přírodní medicínou.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Brno /ROZHOVOR/ – Přední český klimatolog Pavel Prošek díky své práci procestoval Arktidu i Antarktidu. Na mrazivém světadílu pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici. „Je to vlastně takový dobře zateplený panelák z dřevoštěpky. Ale dodnes stojí a funguje bezvadně," říká o stanici s nadsázkou. Celkově se do těch míst zúčastnil osmi výprav a pomáhal tam založit klimatologický program.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies