VYBERTE SI REGION

Večerek: Škrtejte jen těm, kteří odvádí špatnou práci

Brno /ROZHOVOR/ – Rektor brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity Vladimír Večerek nesouhlasí s plošnými škrty v rozpočtech vysokých škol, které vláda plánuje.

24.10.2010 2
SDÍLEJ:

Dosavadního rektora brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity Vladimíra Večerka (na snímku) nahradí Pavel Suchý.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

O zvířatech toho ví úplně nejvíc. To byl hlavní důvod, proč se Vladimír Večerek ještě jako kluk z právnické rodiny zapálený pro přírodu rozhodl pro veterinární medicínu. Vysněný obor absolvoval coby studentská rarita, univerzitu totiž opustil s průměrným prospěchem jedna celá nula. A v čele stejné školy, kde v roce 1985 odpromoval, o dvacet let později stanul jako rektor.

„Věda, výzkum a vzdělávání lidí jsou oblasti, kde se peníze nesmí ubírat. Ale naopak přidávat. Protože cesta z krize vede jen přes ně,“ varuje před drastickými vládními škrty rektor brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity Vladimír Večerek.

Plánované úspory v resortu školství se mají dotknout především vysokých škol. O kolik peněz může univerzita přijít?
Pokud skutečně dojde k plošným škrtům, přijdou vysoké školy o jeden a půl procenta ze svého rozpočtu. V našem případě to představuje asi pět milionů korun, což je poměrně hodně. Konec roku se blíží a šetřit nemůžete v podstatě na ničem. Energie zaplatit musíte, smlouvy s pracovníky jsou sjednané.

Jak tyto peníze ve vysokém školství ušetřit?
V prvé řadě jde o to, jestli vůbec mají škrty tuto oblast zasahovat. Vysoké školy tvoří necelou třetinu resortu. Mají přitom ušetřit víc než polovinu z peněz, které ministerstvo slíbilo uspořit. Chápu, že současná situace vyžaduje úspory. Jsem ale přesvědčený, že je třeba podporovat oblasti, které mohou společnost z tohoto stavu vyvést. Do vzdělání a výzkumu je naopak třeba peníze přidat. Můžeme škrtat tam, kde jsou výsledky jenom průměrné. Je ale třeba pečovat o to, v čem jsme i v evropských měřítkách výborní.

Jak konkrétně se dramatické úspory na chodu univerzity odrazí?
Ubereme peníze na výuku, což ale bude mít dopad na její kvalitu. Případně budeme šetřit na nadtarifním ohodnocení zaměstnanců. To postihne hlavně nejlepší pracovníky, protože právě ti mají ohodnocení nejvyšší. Jinými slovy to zasáhne přesně ty oblasti, díky kterým je škola špičková.

Může to ohrozit vědeckovýzkumné projekty, které jste měli v plánu?
Ano, jde například o takzvané výzkumné záměry. Ten hlavní se zabývá bezpečností a kvalitou potravin. Druhý největší se týká produkčního zdraví hospodářských zvířat. Příští rok dostaneme na jejich dokončení jen třetinu peněz. Zbytek, tedy asi třicet milionů korun, budeme hledat v rozpočtu školy.

Týká se to i stavebních projektů v areálu univerzity?
Plánovali jsme doplatit potřebné peníze na dva projekty, které podpořila Evropská unie. Jedním je modernizace budovy patobiologie. Druhý je zaměřený na stavbu dalších výzkumných a vzdělávacích kapacit pro farmacii. Škola se na nich musí podílet patnácti procenty, což dělá asi pětačtyřicet milionů korun.

Univerzita má také v plánu vytvořit nové studijní a informační centrum.
Záměr postavit jej existuje už řadu let. Souvisí to s tím, že se univerzitě snažíme vtisknout tvář moderního evropského vzdělávacího kampusu.

Jak má centrum vypadat?
Jeho součástí bude velká knihovna a prostory pro studium a práci s výpočetní technikou, včetně přístupů do světových databází s vědeckou literaturou. Bude v něm i archiv. Můžeme se totiž pochlubit exkluzivními materiály z historie veterinární medicíny a školství. K jejich uložení ale potřebujete mít akreditované prostory. A naše stávající kapacity jsou zcela nevyhovující.

Mohou škrty ovlivnit i tento projekt?
Ne, ministerstvo školství má sice na stavbu poskytnout asi čtvrt miliardy korun, ale ubezpečuje nás, že tuto stavbu škrty neohrozí. Souvisí to také s mezinárodním postavením naší univerzity.

Kdy se bude stavět, pokud všechno půjde dobře?
Začít chceme ještě letos, hotovo má být o rok a půl později. Prostor uprostřed areálu školy už máme připravený, za sebou máme i archeologický průzkum.

Kolik studentů nyní univerzitu navštěvuje?
Přibližně tři tisíce.

Jaký podíl zájemců o studium každoročně přijímáte?
Fakulta veterinárního lékařství má více než čtyřnásobný převis, fakulta veterinární hygieny a ekologie trojnásobný a farmacie více než pětinásobný. S ohledem na situaci ve vysokém školství ale nepředpokládáme další navyšování počtu studentů.

To má také souvislost se škrty?
Jde o to, že naše obory jsou mimořádně náročné na zabezpečení výuky. Veterinární studium je pokládáno za nejdražší studium vůbec. Pokud budou peníze na vzdělávání klesat, projeví se to i na tom, kolik lidí můžeme přijmout. Problém je v tom, že současný systém je založený právě na počtu studentů. Pokud jej snížíme, sníží se i naše příjmy. Cestou je podpora škol, která závisí na oboru a kvalitě výuky. Nikoliv počtu posluchačů.

Pomohlo by podle vás zavedení školného?
Školné neodmítám. Může zvýšit hodnotu univerzitního vzdělávání v povědomí lidí, protože pokud za něco platím, tak si toho více cením. A také víc kontroluji, co za to dostávám. Nemůže ale fungovat jako zdroj peněz na provoz vysokých škol, to na zajištění rozvoje univerzit nestačí.

Zmínil jste univerzitní kampus jako podmínku existence moderní univerzity. Jenže o kampusech se v Brně poslední dobou mluví podezřele často, včetně areálu Veterinární a farmaceutické univerzity mají být ve městě celkem čtyři. Nenazývá se tak už doslova kdeco?
Kampus, jak jej vnímám, je uzavřený prostor zahrnující univerzitní fakulty. Musí poskytovat zázemí pro přednášky i praktickou výuku. V našem případě jsou to posluchárny, specializované laboratoře, poloprovozní masné dílny, jatka, pitevny, veterinární kliniky nebo lékárna pro studenty farmacie. Má také zabezpečit prostor pro stravování a volný čas. To se nám snad daří plnit. Chybí jen zmíněné studijní centrum.

Čili školní areál naplňuje charakteristiky kampusu. Moc často se mu tak ale neříká. Kam až sahá jeho tradice?
Existuje od roku 1918, kdy škola vznikla. Tehdy do něj patřily celé kasárny místního dragounského pluku a také tehdejší vychovatelny c.k. Rakouska-Uherska. Později k nim přibyly další pozemky na severozápadě areálu. Je otázka, jaké povědomí má Brno o této své výjimečnosti, o tom, že tento kampus ve městě existuje. Ale jsem přesvědčený, že jeho uspořádání a vnitřní duch z něj dělá něco mimořádného.

Čím je Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně výjimečná?
Třeba tím, že veterinární lékařství se studuje v České republice jen u nás. Další zvláštností je farmaceutická fakulta, která je od devadesátých let její součástí. Většinou bývá jen tam, kde se studuje humánní medicína. Jsme také výborní ve vzdělávání v oblasti hygieny a bezpečnosti potravin. Mimochodem veterinární univerzity mají snad nejdůmyslnější systém oborového hodnocení kvality v Evropě. Abychom uspěli, musíme nejprve vypracovat obsáhlou zprávu. A pak na týden přijede mezinárodní komise expertů, která prověřuje všechno na místě. Naposledy jsme tímto procesem prošli před pěti lety a dostali velmi dobré ohodnocení.

Letos v březnu byla na univerzitě také prověrka ministerstva školství. Jak dopadla ta?
Ano, prošli jsme poměrně velkou kontrolou, která se zaměřila na hospodaření. Tříčlenný tým, který ji prováděl, tu pobýval týdny. Docela rád řeknu, že žádné nedostatky ve škole nenašel.

Kontrole předcházel spor vás a dvou děkanů, kteří způsob hospodaření rektorátu kritizovali. Ještě předtím se objevila i kauza údajného plagiátorství, kterého se měl jeden z nich dopustit. Jak se na tyto problémy s odstupem díváte?
Je fakt, že ve škole vznikla například snaha navodit dojem, že některé fakulty rektorát upřednostňuje na úkor jiných. Nakonec jsem to vyřešil tím, že jsem požádal o prověrku. Nic takového se neprokázalo a tím jsem záležitost uzavřel. Pak je tu druhý problém s tím, že trojice autorů včetně bývalého děkana měla použít text z článku jiného odborníka. Věc je komplikovaná. Podle mě se v tomto případě nedá jednoznačně určit, jestli došlo k pochybení z právního hlediska. Každopádně to je otázka, která se musí řešit v první řadě uvnitř fakulty.

Necháte dořešení případu na jejím vedení?
Nechám, fakulty mají ze zákona poměrně velkou autonomii. Tehdy se řešilo, zda má dotyčný děkan zůstat ve své pozici. Akademický senát fakulty odhlasoval, že má. A všichni to akceptovali.

Napadlo vás, když jste před pěti lety nastupoval do funkce rektora, jak složité spory mezi lidmi budete na univerzitní půdě jednou řešit?
Já jsem se té funkce neujímal jako úplně nezkušený, měl jsem za sebou devět let ve funkci děkana. Funkce rektora se od ní nicméně dost liší. Není to už tolik o výzkumu a vzdělávání, spíš jde o management velké instituce. Rozhodně to není jen nějaké podepisování diplomů. Že budu někdy řešit například zrovna opisování mezi akademiky, to mě tehdy nenapadlo.

Po promoci jste dva roky jako veterinář pracoval v Jihlavě, ale potom jste se dal na akademickou dráhu. Proč?
Já jsem šel studovat z hlubokého zájmu a neuvěřitelně mě to bavilo. Chtěl jsem na univerzitě zůstat jako učitel. Ale osud mi nějak nepřál, takže jsem nakrátko odešel do praxe. Teď jsem za to rád, protože jsem poznal všechny možné veterinární provozy. Byl jsem v terénu, ve veterinární nemocnici, laboratořích, dokonce i jako dozor na jatkách. Pak jsem přece jen dostal nabídku učit. Dvakrát jsem odmítl, protože jsem se dostal k práci se špičkovou technikou. Pedagogické zanícení ale nakonec zvítězilo. Začal jsem učit počítače a jejich využití ve veterinární medicíně. A pak se zaměřil i na oblast, která je mi rodinně souzená. A sice právo. V tomto případě veřejné veterinářství.

Vaše rodina je svázaná s právem?
Velmi hluboce, můj otec byl právník a moje matka a sestra právničky stále jsou. Byl jsem vlastně jediný, kdo se v rodině zabýval úplně odlišným oborem.

Jak se to stalo?
V kontaktu s přírodou a zemědělstvím jsem byl odmala. A tak ve mně uzrálo přání studovat obor, který toho o zvířatech ví úplně nejvíc. Což je veterinární medicína.

Kdybyste byl znova maturant, podal byste si zas přihlášku na tuto školu?
Podal bych ji znova. A na stejný obor.

Autor: Lucie Hrabcová

24.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies