Devatenáctého září 1899 podepsal rakouský císař a uherský král František Josef I. dekret o založení České vysoké školy technické v Brně, první české univerzity na Moravě. Škola začínala se čtyřmi profesory a sedmačtyřiceti posluchači. Teď, po sto deseti letech, nabízí studium na osmi fakultách. Výročí si Vysoké učení technické připomíná po celý rok. „Hlavní oslavu chystáme na září,“ upozornil rektor Karel Rais.

Několik akcí spojených s oslavami výročí školy už skončilo. Které považujete za zajímavé a vydařené?
Zajímavá byla určitě přednáška profesora Jana Švejnara na téma Euro-americké vztahy v době ekonomické krize. Pan profesor si dokonce pochvaloval, že i když byla závěrečná diskuze bouřlivá, padaly otázky na úrovni. Mě osobně hodně potěšilo vydání knihy o historii VUT od Jiřího Pernese.

Čím je kniha významná? A komu je určena?
Jiří Pernes dlouhodobě studuje historii naší univerzity a do knihy zahrnul věci soudobé i archivní. I já jsem se z ní dozvěděl mnohé informace, které jsem neznal. A to je můj život s VUT úzce spjatý, navíc se o historii zajímám. Kniha je pro učitele i pro studenty a vlastně pro všechny Brňany. I ten, kdo studuje společenské vědy, v ní najde, jaké společenské změny se v Brně odehrály a jak to ovlivnilo veřejný život.

Jaký vliv měly společenské změny na vývoj univerzity?
Když byla společnost svobodná, i univerzita se mohla rozvíjet. Například Fakulta architektury. Za první republiky zaznamenala obrovský rozvoj díky tomu, že společnost nebyla omezována. Naopak v roce 1951 se univerzita změnila ve vojenskou školu a z VUT zbylo jen torzo. Koncem padesátých let tehdy vládnoucí garnitura zjistila, že technici jsou potřeba, a proto částečně podpořila rozvoj brněnské techniky. Největší změna nastala po listopadové revoluci. Nyní se škola řadí mezi konkurenceschopné univerzity v Evropě.

Takových vysokých škol je bezesporu mnoho. Z čeho usuzujete, že právě VUT je výjimečné?
V jednom z nejprestižnějších mezinárodních hodnocení, které každoročně zveřejňuje list The Times, se naše škola dostává mezi čtyři sta až šest set nejlepších světových univerzit z osmnácti tisíc. Po všechny tři roky, co VUT vedu.

Jak se hodnocení projevuje v praxi?
Ostatní kvalitní evropské univerzity nás plně akceptují. To se projevuje například na neustále rostoucím počtu učitelů a studentů, kteří odjíždějí na zahraniční stáže, i na počtu těch, co k nám přijíždějí. Loni jsme dostali ocenění za nejvyšší počet výjezdů učitelů v rámci programu Erasmus.

Kulaté výročí letos neslaví jen Vysoké učení technické. Masarykova univerzita spolu s Mendelovou zemědělskou a lesnickou slaví devadesát let od založení. Není omezující, že tři velké univerzity mají kulatiny v jednom roce?
Trochu ano. Letos jsou na trhu tři vysoké školy se stejným druhem akcí. A ještě se sešly v jednom městě. Shodu beru spíše jako inspiraci. Můžeme se od sebe něco přiučit.

Pokuste se srovnat studenty před dvaceti lety a dnes.
Před dvaceti lety to byla šedá masa studentů, kdy vyučující představoval spíše nepřítele, s nímž se těžko komunikovalo. Obě strany totiž byly uzavřené. Dnes jsou studenti a učitelé spíše partneři. Když studenti přijdou na přednášku, tak většinou proto, že chtějí. Ne, že musí. Rozdíl je i v technickém vybavení, které studentům nabízíme. Když někdy přijedu na východní univerzity, vidím tam vybavení, které bylo před dvaceti lety u nás.

Peněz není ve školství nazbyt. Jak by se mohl zvýšit příjem vysokých škol? Co třeba školné?
Vždycky jsem byl zastáncem školného. Nesmíme však zapomínat na sociální stránku. Školné by nemělo znevýhodňovat chudší studenty. Proto preferuji například odložené školné. To znamená, že student má možnost školné a další náklady spojené se studiem hradit z úvěru, který začne splácet po dostudování. Navíc je jasné, že lidé si více váží toho, co si zaplatí.

Zaujal vás třeba nějaký zahraniční model školného natolik, že byste ho zavedl i v Česku?
Detailně znám jen anglický model, protože jsem tam studoval i přednášel. Tento model je však značně diskriminační pro zámořské studenty. Proto bych mechanicky žádný model nepřebíral. Nesmíme zapomínat na sociální aspekt a na fakt, že příjem od studenta nemůže nahradit peníze, které by společnost měla vkládat do vzdělávacího systému.

Placeným studiem je například studium MBA (Master of Business Administration). Vysoké učení technické je jedinou veřejnou školou v republice, která nabízí možnost získat titul MBA jak z britské, tak americké univerzity. Kdo může takový obor studovat? Jak je to s poplatky za studium?
Studium MBA je hlavně pro manažery. Studovat jej ale může každý, kdo má ukončené vysokoškolské vzdělání. Výjimku může britská univerzita udělit středoškolsky vzdělaným vrcholovým manažerům s praxí. Jedná se o prestižní studia, a proto jsou poplatky hodně vysoké.

Takový titul je srovnatelný s českým inženýrským titulem na ekonomických vysokých školách a fakultách. Čím se tedy MBA liší?
Tento titul nelze srovnávat v rámci českého vzdělávacího systému. Jedná se o mezinárodní postgraduální vzdělání, které je orientované nejen na teoretické poznatky, ale i na předání manažerských zkušeností. Proto se naši posluchači MBA setkají nejen se špičkovými českými a zahraničními teoretiky, ale mají možnost sdílet zkušenosti českých úspěšných manažerů a manažerek.

Vy jste tento titul získal. Avšak v době, kdy to byla věc poměrně neznámá. Kdy a kde jste studoval a co vás k tomu vedlo?
V první polovině devadesátých let jsem měl možnost tento titul společně s patnácti kolegy z VUT a z několika polských univerzit vystudovat na Nottingham Trent University. Když studentům říkám, že nejlepší investicí, kterou mohou udělat, je investice do vzdělání, tak jsem chtěl svá slova doplnit o skutky.

Co se vám vybaví při vzpomínce na studentská léta?
Člověk si většinou pamatuje jen to dobré a zajímavé. Proto rád vzpomínám na pobyt na kolejích. Tři roky jsem bydlel na Leninových, dnes Kounicových kolejích a zbytek studií na kolejích pod Palackého vrchem. Potkal jsem tam lidi, se kterými se přátelím dodnes. Spojila nás pomoc v nouzi, třeba když jsme neměli co jíst. Ne, že by na jídlo nebylo, ale člověk se o to tehdy moc nestaral. I na samotné studium vzpomínám rád. Studoval jsem katedru počítačů a musím říct, že vyučující mě připravili na to, co zaměstnavatel opravdu vyžadoval. Jistě, že se v tomto oboru musíte neustále vzdělávat, ale na tehdejší možnosti mi studium dalo maximum.

Může Vysoké učení technické nabídnout studentům ještě něco nového? Chystáte další studijní obory?
Jednotlivé fakulty si postupně vytvářejí mezioborová studia, ale plánujeme i jeden zcela nový studijní obor. Chceme nabídnout studium rizikového inženýrství a časem vytvořit i samostatnou fakultu tomuto odvětví. Studenti se tak mohou orientovat na management rizika, který je stále populárnější. Obor nabízíme, protože na trhu práce po takových absolventech roste poptávka.

Mají studenti VUT uplatnění na trhu práce? O jaké obory je největší zájem?
Podle posledních průzkumů jsou do tří měsíců zaměstnaní všichni absolventi univerzity. Největší zájem je o odborníky v oblasti výpočetní techniky, a proto si mnozí studenti z Fakulty informačních technologií přivydělávají už za studia. Podobně jsou na tom i architekti, strojaři a posluchači Podnikatelské fakulty.