VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Religionista Lužný: obavy z mešit jsou liché

Brno /ROZHOVOR/ - Nová mešita a návštěva papeže. Obě události víří v posledních týdnech vlny diskuzí mezi Brňany i ostatními obyvateli jižní Moravy. A přesáhly i hranice kraje. O dopadu nové muslimské modlitebny na jižní Moravu nebo o příjezdu hlavy římskokatolické církve do Brna Brněnský deník Rovnost hovořil s docentem brněnského Ústavu religionistiky Dušanem Lužným.

2.8.2009
SDÍLEJ:

Religionista Dušan Lužný.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Brněnští muslimové plánují vystavět novou mešitu pro pět set věřících. Myslíte, že odpor lidovců vychází z křesťanských kořenů?
Já v tom vidím jednoznačně politický tah. Blíží se předčasné volby a lidovci zoufale hledají nějaké téma. Přiklánějí se ke xenofobii. Je velmi jednoduché najít nějakou malou a nepopulární skupinu, jako jsou u nás třeba Romové a muslimové, a založit na tom politické téma. Místopředseda Macek argumentuje obavou z islamizace české společnosti, ale ta je dnes druhořadá. Státní zřízení je v Česku založené na národním cítění, ne na náboženské ideologii. Naše společnost není křesťanská a nebude ani muslimská.

Jaký je váš postoj k nové mešitě v Brně?
Když ji potřebují, ať si ji postaví. Myslím si, že město by to nijak neovlivnilo. Možná by zvýšila turistický ruch, protože by sem mohlo jezdit více muslimů z republiky i ze zahraničí. Ale za těch jedenáct let, co ta jedna v Brně funguje, na společenský život města neměla výrazný dopad. A už vůbec ne záporný.

Je Brno tedy natolik multikulturní, že by uneslo další nebo větší?
Brno je multikulturní. Bývalo více i dřív, než jsme vyhnali Němce po druhé světové válce. Je tady relativně hodně náboženských skupin zahrnujících hlavně cizince. Češi a Moravané, kteří přestupují k jejich náboženstvím, jsou převážně lidé uzavírající s cizinci manželské svazky.

Jaké skupiny muslimů tady žijí?
Pro republiku platí, že většina muslimů jsou sunnité z Balkánu nebo ze zemí bývalého Sovětského svazu. Část jich pochází i z Afriky.

Platí v České republice stále stereotyp „muslim rovná se terorista“?
Nesílí, ale bohužel stále platí. Je to velká škoda a může za to hlavně politická aktivita některých radikálních složek islámu. Naprostá většina muslimů se ale od terorismu distancuje a nemá s ním nic společného.

Kdy a kde hledat počátky novodobého islámského terorismu?
Za posledních sto let prošel islám radikálním vývojem, který souvisí se vznikem národních států. Ty nově vznikající, jako například Turecko, vyrostly na stejném nacionálním principu, jako je ten náš. Ale vůdci občas velmi rychle rušili platnost islámského práva, což vyvolalo časem vlnu odporu. Ta vyvrcholila v 70. letech 20. století.

K čemu tehdy přesně došlo?
V uvedených zemích zesílily nálady, které teď možná zažívají i lidovci na jižní Moravě. Lidé se báli, že bude ohrožena jejich náboženská identita. Některé skupinky tak na ochranu islámu začaly praktikovat teroristické metody. Je to součást dnešního islámu, ale bylo by špatné zjednodušující stereotyp „co muslim, to terorista“ udržovat a podporovat. Není to pravda. Také argumenty, že mešity jsou místa, kde se scházejí teroristé k plánování svých útoků, jsou falešné. Pravděpodobnost je strašně malá.

Chcete říct, že obavy z mešit jako základen radikálů jsou zbytečné?
Určitě. Mešity dokonce v případě České republiky mohou sehrát pozitivní roli a napomoct integraci muslimů do české společnosti. Z výzkumu kolegy Daniela Topinky z olomoucké univerzity vyplývá, že někteří muslimové se kvůli vyloučení z většinové společnosti a ze své komunity dostávají na okraj společnosti. Chybí jim vazby, nemohou rozvíjet jazyk, který je důležitý pro začlenění do společnosti. Mešity často hrají roli kulturního střediska. Jsou to místa, kde se muslimové setkávají, vyměňují si zkušenosti a navazují vztahy. A také vidí příklady těch, kterým se podařilo úspěšně zařadit do české společnosti.

O současných problémech mezi křesťany a muslimy po celém světě čteme denně. Jsou někde také místa, kde se jim daří žít v míru?
Všude je potenciál k mezináboženskému konfliktu. Je pravda, že od osmdesátých let minulého století konflikty narůstají. Studie ukázaly, že často jsou motivované politicky. Stejné poměry a problémy jsou například ve dvou sousedících státech. V jednom jsou volby, v druhém ne. Tam, kde nejsou, je klid, a v tom druhém najednou hinduističtí nacionalisté začnou útočit na muslimy. Ti jim to vracejí, a už teče krev. V řadě zemí, třeba v Číně a Indii, donedávna panovala značná míra porozumění mezi různými náboženstvími. Bohužel i tam zaznamenáváme dílčí problémy.

Často zaznívají argumenty a úryvky z Koránu namířené proti nevěřícím. Nakolik tyto kontroverzní postoje zastávají samotní věřící?
Ve všech náboženstvích jsou prvky, které se dají použít pozitivně a negativně. Nejlacinější trik je otevřít si nějaký posvátný text. V každém, křesťanském Starém zákoně, Koránu i v Buddhových rozpravách, najdete, že je dobré v určitých chvílích někoho potlačit nebo zabít. Jde o to, jak si ten text vyložíte. Je v podstatě jedno, co v textech je. Důležité je, že v určitých historických obdobích se někomu zdá vhodné použít určitou pasáž. Jednou to může být zaměřeno mírumilovně, jindy zase jako nástroj k útoku na nevěřící nebo jiné věřící.

A v náboženské praxi to vypadá jak?
Význam náboženských textů příliš přeceňujeme. Žijeme v racionalistické době, kdy o náboženství mluví intelektuálové. Teologové, religionisté nebo sociologové se vzdělávají čtením textů a jejich přístup k nim je příliš zdůrazňující. Naprostá většina věřících texty nečte. Řídí se obřady a tradicemi a neřeší, jak přesně zní verš v koránu nebo Bibli. Myslím si, že daleko důležitější je každodenní chování než četba knih.

Proč se Češi přiklánějí k islámu?
Je to podobné jako u dalších východních náboženství. Za prvé je tu jakýsi romantický obdiv k Orientu, k jeho tajemnosti. Svoji roli pak hraje i znechucení nad naší materiální společností, poměry v ní. V islámu jde ještě o jeden lákavý prvek, totiž o snahu o opravdovost a principiálnost. Což v extrému vede k terorismu. V dnešní rozvolněné době, kdy se tradice mění nebo slábnou, může návrat k jednoznačnosti přitahovat.

Jak se k tomu obvykle dostanou?
Většina konvertitů jsou manželé či manželky stávajících věřících. Není to tak, že by Češi přecházeli k islámu poté, co přečetli knihy nebo navštívili nějaké kurzy. Muslimská komunita narůstá z velké části díky přistěhovalcům. Ti mají obvykle více dětí než rodiny většinové společnosti. Proto jsou zde obavy o zvyšující se islamizaci české společnosti v budoucnu.

Je to podle vás podložená obava?
Určitě ne. Přistěhovalectví narůstat bude, ale ne v takové míře, aby se v horizontu třiceti let z České republiky stala muslimská země. Dál už se to předvídat nedá.

Islám existuje patnáct století. Když ho porovnáme s křesťanstvím ve stejném období, dají se najít nějaké podobnosti?
Já bych se toho srovnání chtěl vyvarovat. Často se uvádí, že islám je mladší, nevyvinutější mladší bratr. Je to poněkud přezíravé hledisko a nechtěl bych na něj přistoupit. Islám dlouhou dobu udržel tradiční konzervativní podobu. Což by se dalo přirovnat ke středověku. Dnes se ale na mnoha místech ve světě, kde je islám dominantní, ustupuje od tradičních podob a přecházejí tam k liberálnímu postoji. Například k rovnoprávnosti mužů a žen.

V Brně v září vznikne soukromá základní škola s výukou podle metod zakladatele scientologické církve Rona Hubbarda. Scientologie je na mnoha místech ve světě obávaná. Je pro to nějaký důvod?
Scientologie říká, že vaše možnosti jakožto duchovní bytosti jsou neomezené. A že okolní společnost a vaše psychika vám neumožňují plně tento potenciál rozvinout. Nabízí techniky, jak tyto bloky odstranit, aby se z vás stala dokonalá bytost. Používají velmi moderní jazyk a nabízejí individuální spásu. Scientologii se vyčítá, že využívá psychoterapeutických metod, které provozují laici. Lidé po nich mohou mít psychické problémy. Dalším argumentem je to, že klient na sebe prozrazuje velmi důvěrné informace a není zaručena ochrana těchto informací. Také si tyto kurzy mohou dovolit spíše bohatší lidé, které je pak díky prozrazeným informacím možné vydírat. Ale já jsem se s případem vydírání ještě nesetkal.

Které sekty působí na jižní Moravě? V současné době zaznamenávají spíše nárůst, nebo úpadek?
Dnešní doba je charakteristická tím, že každý si může vytvořit svoje soukromé náboženství. Pokud získá stoupence, vznikne malá uzavřená skupinka nebo postupem času se stane velkým náboženstvím. Z velké části to ale tady funguje tak, že to rychle zanikne. Někde teď ale určitě žije malá skupina, která se od okolního světa izoluje a je založena na náboženské ideologii. Do okamžiku, než vyvstane nějaký problém, o ní okolí nemusí vůbec vědět. Když ale její členové například přestanou posílat děti do školy nebo vznikne nějaký jiný viditelný problém, dostane se taková informace na veřejnost. O ničem takovém kolem sebe ale nevím.

Ovlivňují nová náboženství, již se k nám dostala, životní styl Čechů?
Určitě. Hodně lidí u nás má zkušenost s buddhismem a hinduismem. Většinou je to pozitivní, protože zažili něco jiného, podívali se na svět jinýma očima. Navíc jim to zvýší toleranci ke všemu odlišnému. Ale dopad není tak silný.

Ztrácí křesťanství otevřenost, o které se mluvilo za doby papeže Jana Pavla II.?
Mám obavu, že s prohlubujícím se procesem globalizace, který na jižní Moravu také dopadá, bude vzrůstat tendence k fundamentalistickému obhajování původních tradic a hodnot. Do České republiky bude přicházet více přistěhovalců a bude sílit tendence k hledání silnějších a radikálnějších řešení. V tom jsem pesimista.

V září Českou republiku navštíví papež Benedikt XVI. Co znamená jeho příjezd pro republiku a jižní Moravu?
Cesty papeže jsou potvrzováním kolektivní identity. Umožňují společenství semknout se a shromáždit, aby se všichni k sobě vzájemně přiblížili. Pro věřící je to velký zážitek.

Jak tato událost ovlivní jejich duchovní život?
Myslím, že nijak výrazně. Nepředpokládám hlubší či dlouhodobý dopad na jih Moravy. Zcela jistě ovlivní vnitřní život těch, kteří se například přímo účastní mše. Podpoří to jejich identitu, ze zážitku budou těžit jistotu a prohloubí to možná i jejich víru.

Co si myslíte o vzniku arcibiskupství v Brně?
Nemám na to ucelený názor. Význam pro věřící by to mělo, ale nevidím do zákulisí římskokatolické církve, nedokážu říct více o dopadu třeba na mocenské rozložení.

DUŠAN LUŽNÝ
- narodil se 19. května 1964 v Brně.
- vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor sociologie. Tam také pracuje jako docent Ústavu religionistiky, zabývá se problematikou náboženských menšin. Je předsedou Jihomoravské krajské organizace Strany zelených. Je zároveň zakladatelem odborné sekce pro lidská práva a poradcem ministryně školství pro problematiku vysokých škol, vědy a výzkumu.
- je ženatý.

Autor: Marija Nobilisová

2.8.2009
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Maketa Německého domu na brněnském Moravském náměstí stojí načerno. Chybí ji stavební povolení.
14 5

Maketa Německého domu na Moravském náměstí stojí načerno. Nemá stavební povolení

Ilustrační foto.
2

Oprava Křenové ulice se odkládá o dva měsíce

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Policisté zastavili auto kvůli překročení rychlosti. Řídil šestnáctiletý mladík

Brno – Rychlou jízdou na sebe minulý týden upozornil zdrogovaný mladík, který projel židenickou Jedovnickou ulicí rychlostí dvaadevadesát kilometrů za hodinu. „Poté, co ho policisté zastavili, předložil řidič doklady k autu. Řidičský průkaz ale ne. Ukázalo se, že je mu teprve šestnáct," sdělil v pondělí policejní mluvčí Pavel Šváb.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Brno - Dostat kávu, aniž by museli sáhnout do peněženky, mohou lidé od června na Zelném trhu. „U nás všichni platí dobrým skutkem," říká autor nápadu Libor Hoření.

Čtvrt hodiny nebeského divadla? Ohňostroj na Špilberku chystali patnáct hodin

Brno /REPORTÁŽ/ - Špilberk obsadili v osm hodin ráno. A večer z něj Brňanům ukázali, jak vypadá Nebe na zemi. Než ale ohňostrůjci ze společnosti Flash Barrandov SFX závěrečnou show festivalu Ignis Brunensis pod tímto názvem odpálili, čekaly je ještě dlouhé hodiny práce na jihozápadním bastionu hradu, přímo pod pražícím sluncem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies