VYBERTE SI REGION

Za vším v mém životě stojí náhoda, říká Apolenářová

BRNO - Novou posilu získala v květnu Mahenova činohra v brněnské rodačce, která do Brna přestoupila z Městského divadla v Mostě.

8.7.2007
SDÍLEJ:

Herečka Klára Apolenářová, která od května působí v činohře Mahenova divadlaFoto: DENÍK/Petr Preclík

Na konci června se poprvé brněnskému publiku představila vroli Špičky vDrábkově dramatu Švédský stůl. „V Brně cítím velkou chuť dělat divadlo intenzivně,“ říká nadšeně Apolenářová.

Jak vnímáte svůj návrat do Brna? Po maturitě jste odešla studovat do Prahy a po absolutoriu jste přijala angažmá vmosteckém Městském divadle. A teď jste zpět.

Skoro za vším vmém životě stojí náhoda. Po gymnáziu jsem se hlásila na JAMU na muzikál a na DAMU na činohru. Myslela jsem si, že na činohru mě nevezmou. A protože vPraze se přijímačky konaly dřív, tak jsem věděla, že jsem přijatá na DAMU a vBrně jsem už nepřišla na druhé kolo. Navíc nám shodou okolností vyhovovala víc Praha, protože jsem byla vdaná a můj bývalý manžel taky mířil pracovně do Prahy. Po škole jsem vPraze nechtěla zůstávat na volné noze a získat vPraze angažmá je problém. A obzvlášť smými lokty, nebo spíše nelokty. Byla jsem ráda za to, že mohu být vMostě, protože to není daleko od Prahy, nevypadla jsem tak zcastingů a mohla se vídat s přáteli.

VMostě jste ztvárnila mimo jiné Markétu Lazarovou, Marilyn Monroe nebo Bejbinu vŠakalích létech. Která zrolí vám seděla nejvíc?

Měla jsem moc ráda Markétu Lazarovou, protože miluju film a tehdy pan Pavlíček (František Pavlíček, scénárista a dramaturg Markéty Lazarové, pozn. red.) ještě žil, takže to bylo takové mystické, protože přijel i na premiéru, bylo to velmi příjemné setkání. Markéta, byť nemá ve hře mnoho prostoru, je nádherná role, která mě hodně bavila. KMarilyn jsem měla velmi zvláštní vztah, protože jsem si tu roli vybrala a představení jsme si udělali smým přítelem sami. Postava Marilyn Monroe je vdějinách filmu velmi zajímavá a zároveň velmi nepravdivě prezentovaná. Přečetla jsem o ní hodně knížek a představení byla moje srdeční záležitost. Vybrala jsem si kněmu i její písničky.

Jaká byla vaše motivace pro změnu angažmá?

VMostě jsem strávila krásné čtyři roky, potom mi to divadlo začalo být těsné, začala jsem se rozkoukávat, kam bych šla, protože jsem potřebovala změnu, a jistá osoba mě blízká se zmínila před dramaturgy Mahenovy činohry Dorkou Viceníkovou a Petrem Štědroněm a ti mě oslovili, jestli bych nechtěla do Brna. Je to pro mě návrat po dvanácti letech.

Co pro vás znamená příchod do Brna?

Kromě toho, že se opět budu mít co učit jak od režisérů, tak od kolegů, tak hlavně jsem poznala, že tady chuť dělat divadlo dobře a společně je velmi intenzivní a to mi přijde fajn. VMostě už to tak nefungovalo. Vtomhle směru je to pro mě obrovské očekávání.

Jaká představení Mahenovy činohry jste už viděla?

Viděla jsem přenádherné představení, jedno znejlepších, které jsem viděla za poslední rok – Osiřelý západ. To mě dostalo tak, že jsem o tom přemýšlela ještě týden. Potom jsem viděla Krvavou svatbu, která se mi taky moc líbila, pak taky Taková ženská na krku, což byla nádherně odvedená konverzačka a ten den mi to i sedlo do nálady. Pak jsem viděla Dvanáct rozhněvaných mužů. Tu hru mám hrozně ráda a myslím, že Dorka předvedla výborný kus práce, protože hru zaktualizovala, zkrátila tak, že vní není jediné hluché místo. Démony jsem viděla jako první, a ti mne vlastně přesvědčili o tom, že bych měla z Mostu odejít. Musím říct, že mě tu zatím ani jedna hra neotrávila.

Co chystáte na začínající divadelní prázdniny?

Musím vyřešit bydlení vBrně a chci si odpočinout. Takže se těším, že budu na chalupě a nebudu dělat nic. Nebudu se bavit o divadle, nebudu přemýšlet o divadle, nic takového. Pro mě tahle sezona byla hrozně únavná, protože rozhodnutí, jestli odejít nebo neodejít bylo těžké. Byla jsem tam hodně zabydlená, takže jsem spíš unavená psychicky.

Jak těžké pro vás bylo opustit angažmá v Mostě?

Hodně těžké. Měla jsem tam vpodstatě pohodlný život, své postavení, byla jsem braná jako přední herečka souboru. Mám tam bohužel ještě pořád přítele, koupila jsem si tam byt, mám kousek od tam chalupu, takže to bylo strašně těžké. Pořád ještě nevím, jestli jsem udělala správně nebo jestli to smým životem nezamává.

VBrně jste se uvedla rolí Špičky rumové nebo vaječně koňakové vDrábkově Švédském stole. Jak se vám zkoušelo a hrálo?

Bylo to hrozně fajn, protože začínat vkomorním obsazení je moc příjemné a oba dva pánové (Petr Bláha a Petr Halberstadt, pozn. red.) jsou skvělí herci i výborní kluci. Přijali mě mezi sebe a chovali se ke mně moc hezky a myslím, že mezi námi vznikl výjimečný vztah. Režisér David Drábek stím vším příjemně korespondoval, navíc u zkoušení byla i Dorka, takže to byla velmi příjemná sestav a musím říct, že jsem takové zkoušení dlouho nezažila.

Kromě herectví se věnujete i choreografii. Co pro vás znamená možnost vyjadřovat se pomocí pohybu?

Ktancování jsem měla vztah odmalička a dokonce jsem uvažovala o tom, že bych šla na baletní konzervatoř. Ale bylo mi to vymluveno, že je to řehole, je to asi těžší povolání než herectví. Takže jsem se tomu vždycky věnovala jako koníčku. A zase to byla ta náhoda, protože když jsem přišla do divadla, Radek Balaš potřeboval pomocnou ruku, protože kromě choreografie dělal i režii. Takže to vždycky naučil mě a já jsem to učila ostatní. Byla to pro mě úžasná škola, ale byla to spíš velká dřina. Pak jsem dělala choreografii sama pro představení Což takhle dát si Semafor a to byla moc zajímavá práce. Taky to bylo náročné, protože jsem proti tomu zkoušela Madelaine vTerase a ještě jsem vtom hrála, ale bylo velmi zajímavé dělat choreografie na Suchého a Šlitra a být pod tím podepsaná sama, že mi do toho nikdo nekecal.

Mezi své zájmy uvádíte šerm a jízdu na koni, což je vhodné vybavení například do historického filmu. Povedlo se vám zahrát si vnějakém?

Bohužel zatím ne a hrozně mě to mrzí. Moc ráda bych si zahrála nějakou dobovku sjízdou na koni a šermem, jenže právě sšermem je to těžké, protože jsem to už skoro zapomněla. Ve škole mě šerm moc bavil, měli jsme pana profesora Basáka, kterého považuji za jednoho znejlepších vtomhle oboru. Ale tím, že pro ženské se takové role nepíší, nemám možnost to dělat. A sježděním na koni je to dost podobně, i když jsem jezdívala na jeden ranč na Plzeňsku. Ze školy jsem uměla špatně jezdit na anglický způsob a přeučovala jsem se na western. Potom jsem jednou zkoně spadla a od té doby jsem na něm neseděla.

Byl to vážný pád?

Ne, naštěstí ne, jen to vážně vypadalo. Spadla jsem na hlavu, ale naštěstí do jehličí, takže to bylo vpohodě.

Většina diváků vás asi nezná zdivadelních prken, ale ztelevizních obrazovek – hrajete vseriálech Místo nahoře nebo Příkopy. Který druh herectví vás baví víc?

To je těžko říct. Herectví dělám hlavně kvůli divadlu, ale natáčení je pro mě příjemná změna. Měla jsem štěstí na seriály, že to nebyly žádné rychlokvašky, na úžasné herce a výborné režiséry, kteří mě měli co naučit. Je to dobrá zkušenost vtom, že se učíte hrát obličejem, umírníte se a snažíte se být přirozenější, což na jevišti nejde, kór na obrovském, na jaké jsem zvyklá. Při natáčení je také úplně jiná atmosféra než vdivadle.

Vyjde vám divadlo vstříc, když oznámíte, že budete natáčet například seriál?

VBrně nevím, protože jsem tady měsíc, a teď jsem jen dotáčela Dobrou čtvrť, což byly už jen dva natáčecí dny, takže to nebyl problém. VMostě mi vycházeli vstříc úžasně a myslím, že by to tak mělo být, protože vdnešní době, kdy je problém dostat diváky do divadla, je to i kalkul a pro divadlo je výhoda, když má herečku, která je vidět. Takže si myslím, že je to i vzájmu divadla.

Chystáte se objevit i na stříbrném plátně?

Na to jsem bohužel ještě štěstí neměla. Třeba mě to ještě čeká, nevím......

Myslíte, že Brno je lepší adresa než Most pro získávání filmových nabídek?

To nemůžu posoudit a vůbec jsem stím nekalkulovala. Chtěla jsem změnit divadelní prostředí. Naopak mi lidé říkali, že Brno je už od Prahy daleko.

Jakou rolí jste absolvovala na DAMU?

Hrála jsem ve hře Pastička od Markéty Bláhové vrežii Michala Langa. To bylo velmi kontroverzní představení a práce na něm byla fantastická. A na hru byly velmi pozitivní ohlasy.

Ským jste chodila do ročníku?

Například sLenkou Krobotovou nebo Markem Taclíkem. To jsou nejvýraznější osobnosti mého ročníku a současně mí dva velmi dobří kamarádi. SLenkou se vídáme doteď, do Dejvického divadla se na ni jezdím dívat. Myslím, že se zní stala velmi zralá herečka a hrozně jí to přeju a jsem na ni hrdá. A Marek to samé.

8.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies