VYBERTE SI REGION

Karel Heřman: Pákistánské publikum nás přijalo vřele

Brno - Brněnská kapela Čankišou, se jako první česká kapela již podruhé zúčastnila multižánrového festivalu World Performing and Visual Arts festival v Pákistánu. Kromě sólových vystoupení si Čankišou na festivale zazpívali se zpěvačkou Surriyou Khanam a zpěvákem Sain Zahoorem.

2.1.2008
SDÍLEJ:

Karel Heřman se s Čankišou vydal novou cestou etna a worldmusic. Tu pojali svým vlastním a osobitým stylemFoto: archiv Čankišou

V Pakistánu také natáčeli nový klip a začátkem příštího roku chystají vydat nové album. Co Čankišou při vzniku alba inspirovalo a čím Pákistán skupinu okouzlil, prozradil brněnskému Deníku Rovnost zpěvák kapely Čankišou Karel Heřman.

Máte za sebou Vánoce, jak jste je prožil?
Krásně, v rodinném kruhu v klidu a pohodě. Ale také pracovně, zpíval jsem totiž v Rybově mši v Alfa pasáži.

Po Novém roce se chystáte točit novou desku, prozradíte něco bližšího?
Neprozradím. Jen to, že bude inspirována našimi dalekými cestami na ostrov Réunion a do Pakistánu.

Začátkem prosince 2007 jste se vrátili z festivalu World Performing and Visual Arts Festival v Pákistánu, jak vás tamější publikum přijalo?
Velmi vřele, z čehož jsme samozřejmě měli velkou radost. Nevidím žádný rozdíl mezi publikem v Pákistánu a kdekoliv jinde.

Jak jste festival prožili?
Strávili jsme tam velmi intenzivní týden, během kterého jsme odehráli několik koncertů a opět spolupracovali s místními sufijskými muzikanty. Uznávaná zpěvačka Surriya Khanam nás okouzlila svým hlasem a přístupem, takže spolupráce s ní a jejími muzikanty šla jako po másle. Se Sain Zahoorem to bylo o něco složitější, ale už jsme se znali z dřívějška, takže jsme věděli, do čeho jdeme.

Na festivale jste byli podruhé, změnil se za ten rok v něčem?
Zdál se mi na vyšší úrovni. Letos sice prezident asi tři týdny před začátkem festivalu vyhlásil výjimečný stav, což mnoho účastníků na poslední chvíli odradilo, ale nás ne. A udělali jsme dobře. Jediný rozdíl, který jsme v tomto směru zaznamenali, byl vyšší počet ochranky. Večer se vždy procházelo detekčním rámem a i v koncertním amfiteátru byla spousta policajtů s puškama.

Co vše bylo na festivalu k vidění?
Divadlo, tanec, loutky i filmy. Jediné, co jsme však viděli, bylo představení Nejmenší žena na světě pražského divadla Krepsko. A moc se nám líbilo. Účastníci se tentokrát sjeli například z Velké Británie, Kanady, Indie, Irska, Francie, Rakouska, Švýcarska, Keni, Itálie, Rumunska…

Kolikadenní festival byl a konal se stále na stejném místě?
Festival trval od dvaadvacátého listopadu do druhého prosince a již každoročně se konal v druhém největším městě Lahore, které je zároveň kulturním centrem Pákistánu a nachází se na severovýchodě země kousek od hranic s Indií.

Z čí strany vznikla první myšlenka účasti Čankišou na festivale?
Úplně první kontakt vznikl z naší strany, kdy naše manažerka festival objevila na internetu a napsala tam. Pak se ale několik dlouhých měsíců nic nedělo. Až v červnu 2005 se festival ozval, že by nás rád pozval. A my nadšeně řekli ano.

Jaké jste tam měli podmínky pro vystoupení?
Dobré. A myslím, že srovnatelné s jakýmkoliv festivalem kdekoliv na světě.

Vnímají Pákistánci hudbu odlišně?
Ne, muziku vnímají úplně stejně.

Měli jste možnost podívat se do míst, která vás zajímala?
Letos bohužel moc ne, protože jsme v Pákistánu točili materiál na nový klip k písni Zuha z připravované desky, která vyjde na jaře roku 2008. Ale i přesto jsme zvládli navštívit například úžasné loutkové muzeum, kde je pestrá sbírka loutek z celého světa.


Jak vám chutnala pákistánská kuchyně?
Pochutnávali jsme si. Pákistánci vaří opravdu skvěle, ale velmi pikantně. Někdy to bylo už opravdu moc. Taky jsme okoštovali místní pivo.

Účastnila se někdy nějaká česká skupina tohoto festivalu?
Před dvěma lety jsme byli vůbec první česká kapela, která na festivalu koncertovala.

Jaká skupina vás na festivale oslovila, kdo vás zaujal?
Například vzrůstem malý ale hlasem obrovský Arif Lohar. Jeho muzika, kdy spojuje tradiční a moderní vlivy, určitě překračuje hranice Pákistánu.

Jaké jsou tamější ženy?
Ženy jsou tam krásné.

Stihli jste vše, co jste zamýšleli stihnout?
Nakonec ano, ale bylo to tak tak. Hlavně co se týče natáčení klipu. To jsme dokončili poslední den před odletem asi tak čtvrt hodiny před tím, než se začalo stmívat. A my potřebovali točit za denního světla.

S kým jste na klipu spolupracovali?
Jako kameraman s námi vyrazil Luboš Pavlovič alias Fish. Díky místnímu pojetí času bylo natáčení oříškem, protože to, že se s někým domluvíte na určitou hodinu, vůbec neznamená, že tam dorazí včas. Pokud tedy vůbec dorazí. Takže pokud jsme nehráli, nezkoušeli či nezvučili, pilně jsme natáčeli a na další aktivity jsme vlastně vůbec neměli čas. Narazili jsme tam na výjimečný úkaz. Točili jsme s rikšou, jejíž řidič přijel na sraz vždy v předstihu. To jsme v Pákistánu zažili poprvé a nemohli tomu uvěřit. Fishovi patří velký dík. V klipu se také objeví již zmínění Sain Zahoor.


Trávíte s členy kapely hodně času, jste kamarádi i v soukromí?
Určitě.

Prozradil byste, čemu se každý z členů kromě Čankišou věnuje a co ho baví?
Kromě muziky se zabýváme špiritismem. (Pozn. autora opravdu se š na začátku)

Jezdíte i po festivalech v České republice – jen jako kapela nebo občas také jako návštěvníci?
Jenom jako kapela, to při četnosti našich koncertů úplně stačí. Letos mě nejvíc zaujal festival Culture Reggae Vibez v Hořicích v Podkrkonoší, který se koná v krásném lomu.

Na jaké zahraniční festivaly se ještě chystáte?
Dokud není nic jisté, nerad bych to prozrazoval. Ale manažerka má rozjednáno několik zajímavých destinací.

Podporujete projekt sdružení Bwindi Orphans na pomoc dětem v africké Ugandě, co přesně to obnáší?
Jde o podporu sirotků v Ugandě, kdy se sdružení Bwindi Orphans snaží získat prostředky na jejich vzdělání. Je to vlastně adopce na dálku.

Vy máte děti?
Ano, dceru.

Pro mnoho Brňanů jste známou osobností, přesto – uživíte se hudbou?
Samozřejmě neuživím. Musím normálně pracovat a momentálně dělám barmana.

Co jste dělal před Čankišou?
Zpíval jsem v několika kapelách – například ve skupině Karlův skok či Škaredá holka. A pak taky v Praze v muzikálu Hair.

Jsou Čankišou vaší „cílovou stanicí“ nebo stále hledáte tu správnou životní cestu?
Teď je pro mě Čankišou určitě cílovou stanicí, ale nikdy nevíte, co vám život přinese.

Máte nějakou životní filosofii?
Kdysi někdo řekl krásnou větu o surfování na vlně štěstí. A to je ta moje filozofie.

Stalo se ve vašem životě něco, co vám změnilo úhel pohledu na život?
Ano, potkal jsem svou ženu.

Co byste popřál Brňanům do roku 2008?
Pevné nervy, hodně štěstí a spokojenosti a krásných nejen kulturních zážitků.

A co si přejete vy?
Přání by se neměla říkat, protože se jinak nevyplní, takže je neprozradím.

2.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies